Lea
diskuze
Pro mě tam byl ošidný rok vydání 7. knihy a počet hnědých písmen, ale +- 2 nebylo ještě tak strašné vyzkoušet :))
makynka911: U šestky jsem se taky dost navztekala. Bylo to tím, že poprvé jsem měla úplně špatnou knihu a podruhé, že jsem si nebyla jistá, zda se počítá opravdu všechno. Malá nápověda - hnědá písmena nejsou v názvu knihy ;)
Co se týče trojky. Když to nebudou synonyma, tak to budou....
Dost by mi pomohlo mít u vybraných knih hlídání nových komentářů. Jsou třeba knížky, které jsem četla a zajímá mě názor dalších čtenářů, nebo váhám, zda stojí nově vyšlá kniha za koupi. Tímhle způsobem bych byla informovaná, když se k mnou hlídaným knihám někdo nově vyjádří. Zdá se to jako prkotina, ale mám takových knih desítky a dá dost zabrat na všechny si pořád dokola vzpomínat a jednu po druhé zkontrolovat.
Odfláknutý překlad a korektura. Vím, že se to stane, ale chyba či překlep, nebo dokonce nedopsaná věta (!) mi dojem hodně zkazí. Pak mi taky dovedou zvednout mandle knížky vydané v "módní" vlně, které prostě vypráví od začátku do konce ve stejném taktu, bez překvapivých zvratů, procpaný tunou vaty, žádný spád, jen slovo napojené na slovo. Někdy mi připadá, že sám korektor neměl sílu text projít víc než jednou a nakladatel ho rychle vydá, dokud to frčí.
Jo a taky zbytečně moc sexu - obzvlášť u spisovatelů, kteří jsou skvělí i bez toho, aby musely knihu špikovat do detailu popsanými akty.
Jsou to dvě první věty, ale kdo nezná pointu, první by asi nestačila :))
"Willie McCoy byl blbec už zaživa. Smrt na tom nic nezměnila."
- Provinilé slasti, L. K. Hamilton
Párkrát jsem to udělala, teď už odolávám. Stačí tak málo a člověk si pak zkazí požitek ze čtení. To je jako když vám přelétnou oči po komentáři pod knihou, kterou se chystáte číst, a bohužel kvůli duchaplnosti přispěvatele znáte pointu příběhu.
Stránky taky odpočítávám, a může to být klidně dobrá, napínavá knížka. Prostě zlozvyk. Asi se těším na tu chvilku při čtení poslední věty - na ten celkový dojem a naplnění/nenaplnění očekávání, se kterým jsem si knihu zvolila.
Teď se mi docela zalíbila obálka nové fantasy knížky Spojení krve od Nicky Perry. Obsah už ale mnohem míň.
Lidi, jak to děláte? Já čtu jako divá, prakticky i v půlhodinových mezičasech, než zase někam mažu... Ale na víc jak 30 knih ročně se prostě nedostanu. Je fakt, že se taky hodně věnuju vlastní tvorbě, ale stejně. Když vidím, že dáte někdo dvě knihy denně, uvažuju, jestli mi někdo nezatajil dyslexii. Co si pamatuju, tak jsem za jeden den přečetla snad jen Darrena Shana - Madame Oktu. I Tracyho tygr mi zabral asi tři hodinky, Malý princ tak čtyři. Hrůza :)
Hudbu poslouchám při čtení vždycky, když nemám kam zalézt a někdo si doma pouští televizi a tak podobně. Když čtu, stejně hudbu nevnímám, ale mám dobrou zvukotěsnou kulisu. Stejný postup preferuju i při psaní.
Kdekoli, kde mají knížky. Ale malý prostor neprodyšně obložený knížkami je samozřejmě lepší než regály v Globusu. Miluju vůni, co na mě dýchne ve vstupu do knihkupectví. Ale začala jsem uvažovat, že budu víc využívat bazary. Na internetu člověk sežene tři knížky v perfektním stavu za cenu jedné z knihkupectví. Rozhodně výhodnější pro knížku, kterou už možná znova neotevřu.
Naprosto cokoli, co zrovna poslouží danému účelu (a zároveň samozřejmě nedojde k ušpinění). A v e-knihách používám jako záložku Záložku - ta nešpiní nikdy :)
Tákže. Právě čtu... Cirkus prokletých od Hamiltonové, Interview s upírem od Riceové, Americké psycho od Ellise, Obraz Doriana Graye od Wildea a Muži, kteří nenávidí ženy od Larssona... Zapomněla jsem na něco? Tenhle týden toho mám nějak málo :)