kní
diskuze
Tak ale přece - Corehead - nic ve zlým, diskutujeme, ne?
elfos - tys moje krvná grupa! - já to měla taky tak - jen ne Zemana a Bobošici, Karla jsem si sice moc přála, ale zároveň jsem tomu moc nevěřila, že projde do druhého kola (připravena na nejhorší, doufala jsem v nejlepší); byla jsem spíše připravena, že ve druhém volím kohokoli proti Zemanovi
Corehead, chtělo by to trošku postudovat - Karel Schwarzenberg je příslušníkem české větve rodu Schwarzenbergů, v dětství se u nich hovořilo týden česky a týden německy. Rodina musela opustit Československo, když mu bylo 12 let. Mohl se vrátit až po 41 letech.
Zákony (reformy), které provádí a prosazuje tato vláda jsou nepopulární, ale potřebné, měly být udělány už za vlády Václava Klause (ten se jich bál - snížilo by mu to popularitu), o Zemanovi nemluvě. Až časem vyjde najevo, jak byly potřebné. Nic drastického na nich nevidím, ačkoli jsem jen obyčejný zaměstnanec s podprůměrnou mzdou a minimálním majetkem, mám se dobře. V ČR je nejnižší nebo téměř nejnižší míra opravdové chudoby ve srovnání s ostatními evropskými státy... atd. ... atp. (najděte si také, jak vysoké daně byly za Zemana, budete se hodně divit)
Voliči Miloše Zemana - to se už opravdu nepamatujete, jaký byl, když byl u vesla? Jak např. zbaběle před 10 lety po neúspěchu v prezidentské volbě utekl zadem? Už se nepamatujete např. na aféry Olovo nebo Bamberk? Nepamatujete se na opoziční smlouvu? Nepamatujete se, jak "často" Zeman plnil dané slovo? Nepamatujete se na jeho žvanilské přešlapy a ostudy na mezinárodní scéně? To vám o jeho charakteru nic nenapovídá? Nebo vám to nevadí?
z rozhovoru s Karlem Schwarzenbergem ve včerejších Lidových novinách:
LN Cítíte teď jako handicap členství v nepopulární vládě?
Samozřejmě že jo.
LN Trochu jako byste se poslední dobou tvářil, že do ní nepatříte.
K vládě patřím a nestydím se za to. Myslím, že ta vláda je mnohem lepší, než jakou má pověst. Že byla blbá, neuměla něco vysvětlit, je pravda, že jsme měli příliš mnoho skandálů, je taky pravda. Na druhé straně vláda dosáhla toho, že jsme v hodně dobré hospodářské situaci, nejsme moc zadluženi, platíme nejnižší úroky v Evropě, když si něco vypůjčíme. Nezaměstnanost je i v této době jen o tři čtvrtě procenta vyšší, než byla za vlády Zemana.
LN Musel jste se ve sněmovně tak důrazně distancovat od premiéra za to, že prezidentovi kontrasignoval amnestii?
Promiňte, když v ústavě stojí, že za amnestii odpovídá vláda, a on nepovažoval za nutné vládu informovat... Zíral jsem jak tele na nová vrata, když jsem se díval na novoroční projev pana prezidenta a on tam zvěstoval amnestii. Ani slůvka jsem se o tom předtím nedozvěděl. Takový postup je v rozporu s ústavním pořádkem. Pokud za amnestii odpovídá vláda, tak také musí být informována.
LN A proč jste v první reakci, ještě než se zvedl odpor, amnestii podpořil?
Jsem nadále zásadně pro instrument amnestie, který ovšem teď není na dlouhá léta použitelný. Musí se to ale dělat jinak, než se stalo. To mě strašně naštvalo. Kdo to vymyslel tak, že šíbři teď vyjdou čistí? Buď nikdo nezkoumal dopady, nebo je to dobře naplánované.
Co takhle podiskutovat o volbě nového prezidenta? Nechce se někomu? A co ten starý - bude se po něm někomu stýskat? (Mně NE!) Já tedy volím Karla (když už nemůžeme mít prezidentku), o tom nemám nejmenší pochyby, a to od okamžiku, kdy jsem se dověděla, že bude kandidovat.
No já se, elfos, také spíše kloním k tvému názoru. Ale musím přiznat, že jsem o tom při nominaci moc nedumala a vybrala právě takovou "nevhodnou" knihu - jednak jsem si ji koupila hned jak vyšla v roce 2012 a tento letopočet je i v tiráži, až později při podrobnějším zkoumání jsem si všimla o kus níže toho druhého vydání...
To je jistě pravda. Ale stejně by mě to zajímalo :) Ne kolik hlasů která kniha má. Nebo kdo hlasuje pro kterou knihu. Jen tituly. To by přece nic neovlivnilo, nebo ano?
Škoda, že nelze sledovat, jak přibývají navrhované knihy a které to jsou...
Také možná muži vnímají krutost jinak, nežli ženy - vždyť většinou jsou jejími "vynálezci" a vykonavateli .
Tedy, já, ač jsem to nečetla, myslím, že bys jí to dávat neměl. Mně úplně stačily dva úryvky:
( - raději odkaz už smazávám, leckomu by nemusel udělat dobře)
Já mívám často puštěné rádio - většinou Radio1, Vltavu nebo D-dur. Nesmějí ovšem hrát žádnou moji srdcovku nebo něco, co nesnesu, jinak je to ale příjemná kulisa, která mě izoluje od jiných, rušivějších hluků (bydlím v paneláku).
S výrokem, že jediné, o co jde, je obsah, nesouhlasím. Ani ke knihám nečichám, popravdě, nemám vůni knih, obzvláště starých, ráda. Ale – líbí se mi jako výtvarné objekty. Mám ráda barvy a řešení obalů, zajímá mě, jak vypadají desky pod přebalem. Líbí se mi pestrost velikostí a tlouštěk, různý poměr rozměrů, i když to pak komplikuje ukládání do knihovny. Ilustrace, fotky! Ty jsou sice ve čtečkách možné taky (jsou? já vlastně nevím, ale proč by nebyly), ale jen v jedné – dosti malé – velikosti. Z nejen těchto důvodů jsem pro klasiku.
Ale e-book si koupím taky. Protože např. – jestli se nepletu – se dá číst i když jedete narvaným setmělým autobusem, stojíte a za jednu ruku visíte na držadle – tou druhou vytáhnete z kapsy e-knihu a čtete. Můžete si zvětšit písmo! Snadno se jednoručně listuje – a nevrážíte přitom loktem do okolostojících/sedících. A pak taky – některé knihy si chci přečíst, ale tuším, že je nebudu chtít číst znova – nejsou sice taky zadarmo, ale po přečtení se mi pak nikde nebudou válet. A kdyby mě kniha zaujala víc, než jsem čekala, tak si ji pak koupím tištěnou.
Podobná hrdinka mě nenapadá, ale v knize Tajemství dívky s dračím tetováním je velice podrobně popsáno, co Larsson, nežli začal vytvářet svou Lisbeth, četl a jakými knihami a ženskými hrdinkami z nich se také inspiroval. Bohužel se teď nemůžu podívat, protože tu knížku má už půl roku půjčenou kamarádka Lucie (Lucko - slyšíš mě? - kdy už mi ji vrátíš?!). Celá ta kniha ale stojí za přečtení. Vřele doporučuju.
Fenomén internetových diskusí je opravdu pozoruhodný. Baví se tu spolu lidé, kteří by na živo spolu nikdy nemluvili – nejen proto, že by se nikdy nepotkali, ale z různých důvodů – třeba velkého věkového rozdílu, by se spolu nikdy nebavili nebo aspoň ne jako rovnocenní partneři. Bohužel ale zároveň s předsudky a zrovnoprávněním u mnohých mizí i zdvořilost a zdrženlivost. Na tomto fóru je ale naštěstí diskuse vzácně kultivovaná (většinou). I tak často dochází k nedorozumění, protože mizí vliv např. tónu hlasu nebo výrazu tváře – tatáž věta, myšlená jako přátelsky rozverná může být protistranou brána jako zlá a útočná (a nepomůže ani použitý smajlík) nebo je pochopena zcela jinak, než byla autorem myšlena.
A tak i moje poznámka, ač zcela nevinná, vyvolala pro mě nečekanou a nechtěnou reakci. V duchu vám všem, kdo umíte tak rychle číst tiše závidím – a kromě ohromení to ve mně vyvolává jen zvědavost – jak je to možné – jak se to dělá – nikoliv pochybnosti nebo nedůvěru. Asi neumím zformulovat svoje myšlenky dost jednoznačně, mrzí mě, že to vyznělo tak, jak to asi někomu vyznělo (nightlybird).
Jinak – pokud by někdo chtěl poradit, jak číst pomalu – jsem tu pro vás a mám otevřeno denně… (jsem opravdu „kapacita“, pochybuji i, že bych dokázala za minutu přečíst těch 125 zde uváděných slov; o rychločtení jsem se taky kdysi zajímala a pokoušela – ale výsledek se nedostavil) - možná bychom s tsal mohly založit kroužek...
Tak to já jsem naopak mistr v pomaločtení. Kdykoli jsem četla nějaký článek např. společně s někým jiným, vždy jsem svého součtenáře nechala daleko před sebou... Ale měřit si to nebudu, obávám se, že bych se tím uvrhla do nekonečné deprese.
Takhle rychlé čtení, jak je popisujete, lze snad jen s fotografickou pamětí, jiné vysvětlení mě nenapadá. Ale pozor, jsou knihy, které by se měly číst po-ma-lu, přemýšlet při nich nebo snít... :-) Jak lze při takové rychosti např. propukat v záchvaty smíchu? (nebo plakat?)
Místo činu: levé křídlo Průmyslového paláce, stanoviště L 411
Datum: 19. 5. 2012, 15 hod.
Podmínky: slunečno (provizorní hala = vedro, dusno)
Pozice: 5. místo ve frontě
Materiál: postarší Hovno hoří, zbrusu nová, právě zakoupená Máslem dolů
Chvíli po 15. hodině přichází – pomenší, lehce rozvrkočené šedivé vlasy i vousy, výmluvně červený v obličeji, přátelsky naladěn neustále trousí vtipné poznámky, v patách asistent s půllitrem piva. Když „obslouží“ první čtyři fanoušky, přicházím na řadu. Mistrovi již vyprahlo, zvedá půllitr, zadívá se na mě a nabídne mi ho – zdvořile si cucnu – „Co děláš? Napij se pořádně, ne?“ – tak si přihnu, on také, půlka sklenice v něm zmizí, jen to zasyčí. „Ááááách,“ olízne si pěnu z kníru a jde se na to („Co já už kvůli vám dneska musel udělat – vykoupal jsem se, umyl si vlasy, oholil se...“). Fajn chlapík...
- pro pořádek uvádím, že podepisoval Petr Šabach a "já" nejsem já, ale moje starší dcera (jsem ale očitý svědek - stála jsem opodál - v dohledu a doslechu)