Janadvorackova diskuze

Skeeve: Jojo, už mě to také chytlo :).
Pro změnu se nemůžu zbavit závislosti na tomhle:
https://www.youtube.com/watch?v=g-jGHbkM8e4

Ojoj, to je fajn podcast :):
https://podcasty.seznam.cz/podcast/strasidelne-povidky/petr-stancik-organizace-smrti-desive-obrady-a-negativni-energie-jako-memento-minulosti-29394

Také jsem bývala na literu, písmáku a ještě někde... před patnácti a více lety. Všude mi vadilo věčné lezení do zadku typu "jé, to je pěkný," ale kritika téměř žádná. Nic mi to nedalo, takže jsem odtamtud vypadla a naštěstí snad i vše smazala.

Na jeden poetický server jsem se musela přihlašovat přes Tor, abych svoje věci smazala, protože když jsem to po nich chtěla, blokli mi účet. Jakože "ne, tady se nic nemaže a ani ty už to neuděláš."
No... tak měli smůlu.

Tím ale netvrdím, že takové servery jsou špatné. Nejsou. Dá se najít inspirace, pokec, zpětná vazba, parta podobně smýšlících tvorů, to jo, ale já potřebovala rozebrat a obrátit naruby, vytřepat a zbytkem seřezat. Vůbec. Lidi vyhovuje, když můžou říct, "jé, to je pěkný." Na to prdím, když vím, že není.

V knihkupectví jsem si četla maximálně anotace a pak si knihu koupila. Koupím, když se mi pak nelíbí, nebo si ji nechci nechat, prodám. Nevidím v tom problém. A také, jak tu někdo psal, na čtení to chce klid. Sednout si s čajíkem někam do pohodlí, ne postávat mezi regály. Musím k tomu mít i tu atmošku :).

No ale je tedy fakt, že v knihkupectví by mě nerušili sousedi, když... ehm... spí. To se doma někdy děje.

Lenka.Vílka: Nic není potřeba vidět složitě.

Když jsem si to celé přečetla, vyvstala otázka: "Proč, když nějaký admin zjistí, že je zde vložen pouze autor bez knih, je takový problém, když už si dává práci s mazáním a stejně se autorovi věnuje, se před tím podívat, jestli autor něco nenapsal?"
Zjistil by třeba, že autor něco napsal, čili by nebyl důvod myslet si, že sem jeho knihy nikdo nedá. A měl by klid od mazání... lidem by se neztráceli autoři... měli by větší motivaci rozšiřovat to tu...

Chce to flexibilitu, klid a mír v duši. Slunce v zádech a teplo na nohy... Pocit naplnění, chuť udělat další krok... Znáte to :).

To jsem zase našla, autorku neznám.

Zveřejnění výzvy k zapojení do výzkumu
Jmenuji se Tereza Moravová a v současné době jsem studentkou doktorandského studia speciální pedagogiky Univerzity Karlovy v Praze. V rámci svého disertačního výzkumu se věnuji oblasti zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a zkoumám jejich postoje k práci. Hledám respondenty, kteří jsou ekonomicky aktivní, nepřesáhli věkovou hranici 35 let a mají jakékoliv zdravotní postižení či omezení (přiznaná invalidita, držitel průkazu OZP či pouze subjektivní vnímání nepříznivého zdravotního stavu). Jestliže se do takovéto skupiny můžete zařadit, hledám právě Vás. Budu moc ráda, když mi věnujete přibližně deset minut Vašeho času a zodpovíte mi několik připravených otázek. Odkaz na dotazník naleznete zde: https://www.survio.com/survey/d/S3B2A9U6X4A3O7J2Q
Nevidomým uživatelům je dotazník připraven v MS Forms, který lépe podporuje čtecí asistivní technologie, dotazník naleznete pod odkazem: https://forms.office.com/Pages/ResponsePage.aspx?id=DQSIkWdsW0yxEjajBLZtrQAAAAAAAAAAAAN__iETyQpURUs3WE9RUkFKT1lQN04zTjEzTzVaQkxaOS4u
Předem Vám děkuji za Vaši účast.
Tereza Moravová

vas: Proč omluva. Vyznělo to infarktově dramaticky :). To se sem rozhodně hodí.

Věci v mracích jsou jasné :). Já bývám přesvědčena, když se mraky pěkně nakupí, nebo vypadají "divně," že jde o zaručeně pravá maskovaná města.

Sice nevím, o jaké komisi je řeč, ale strach zabíjí myšlení. Chce to svému strachu čelit -:))), Veroniko.
Tady šlo o to, že vznikají profily z reklamních důvodů a příspěvky bez obsahu. Nevím, jestli jste je zaznamenala, než je smazali.
Falešně nadšené výkřiky chválící eshopy... kdo to potřebuje.
Pokud jde o dioptrické brýle, ty by si na internetu kupoval jen trouba, jemuž nezáleží na očích. A brýle jako doplněk pro lidi bez očních vad si stejně většina raději vyzkouší, ne?
To druhé neznám, já je jako doplněk nenosím, spíš jako nutnost. Proto tenhle nadšený jásot nechápu.
Ještě mě dojímají lidé nakupující dioptrie u Vietnamců. Ale co, zdraví má každý svoje.

Tyjo, že někoho baví založit si profil kvůli pár příspěvkům... Jednou jsem tu někde psala, že by nové profily neměly mít hned možnost diskutovat - až knihy ohodnotí a komentáře napíšou. Až něco o sobě povědí... a třeba nějaký čas uběhne. Ono by je to přešlo.

Nestalo se mi to u knihy, ale točili tady nějakou scénu z jakéhosi filmu (nevím, co to bylo, asi by se to zjistit dalo, je to asi dvacet let), a já cestou ze školy - rozdrbaná, zpocená, neupravená, tašku na zádech, potkala někoho, kdo vypadal, že vylezl ze ságy o X menech :). Tahle série to vyloženě nebyla, ani se tu nepořádal žádný con (to tady snad nikdy).
Uprostřed promenády jsem se zastavila, s takovým dementním wtf výrazem se pomalu otočila a sledovala toho chlápka, přičemž jsem částečně věřila, že když se otočím rychle, zmizí, jak si to štráduje kamsi směrem k místu, o němž (jedna ulice) jsem se pak dozvěděla, že nejspíš patřila k dějišti filmu.

Následně jsem ještě zažila šok s budkou.
Po intenzivním sledování Doctora Who - bylo to první sledování čtyř sezón najednou, jsem se vydala do města. Jedu busem, nevyspalá, přemýšlím o všem možném a mrzí mě, že desátý doktor umřel, jo. A pak najednou... po cestě potkám BUDKU!
No jasně, že to byla taková ta wc modrá toytoyka, ale byla modrá, byla to budka a jeli jsme rychle...

U knížek by mě to docela děsilo. Většinou začínají nějak jako: "Běžela lesem a za sebou slyšela kroky..." Ale budu si toho teď asi víc všímat :).

vas: Napadá mě jedna reakce "WAS?"
Na to člověk prostě nemůže říct: "Stane se."

Kapr: Zkuste se zeptat v pojišťovně. Za poslední dva, tři roky, se měly nějak vícekrát měnit úhradové tabulky za různé druhy skel. Nevím, jak to teď je.
Třeba i já, která jsem měla brýle na blízko dosud zadarmo, budu muset rozbít prasátko.

O to horší, že já to mám od narození :). Ale zase nejsem překvapena, když potřebuji nové brýle. Řeknu si: "no ne, už zase?"

siena: No to jo, to už by mi bylo asi jedno :). Já skla neplatím a brýle na blízko používám jenom doma, nebo na úřadech, když někde něco čtu. K práci mi sloužit nemůžou. Na tu, když nevidím s brýlemi na dálku, dělat ji nemůžu.
Trvalo ale chvíli, než to zaměstnavatel pochopil.

Brýle na čtení mám od doby, co umím číst.
Nikdy jsem nechápala potřebu trefit se do módních trendů - hlavně proto, že záleží na typu oční vady, potřebě skel a podle toho se až vybere obroučka. Řešit, jestli se třeba hodí ke kabelce a botám, jak mi to onehdá, docela nedávno navrhovala nějaká optička, je pro mě nedůležité.
Nikdy bych neobjednávala z eshopu. Zkusit si to je docela podstatné - jestli mi třeba obroučka nebude vadit v zorném poli, nebo aby mi to dobře sedělo na nose, nešlo moc do obličeje. Nemám ráda velké obroučky, které se dotýkají tváří a tak... A s tím jsem se právě potkala, protože mám spešl skla, která nejdou úplně do každé obruby. A pak je tu cena. Nad pět za brýle bych nešla. Věřím, že i do trojky se najde funkční kousek. Všechno ostatní jsou módní pošetilosti (myslím obroučky, pokud někdo platí i skla, to je jiná).

ijcro: -:))). Chtěla jsem napsat něco v tom duchu :).

Tohle není úplně dotazník, ale například zrakově postižení lidé by mohli takovou věc využít:
https://1url.cz/mKT3e

Umět ho složit, budu ráda i za ty části samopalu, i když nevím, jak to souvisí. Každopádně zajímavé.

Co je složitého na tom vkládat jednotlivé žánry do rubrik, které se jmenují správně. Povídka do povídek. Po vyhledávání žánru mi vylezou všéééchny povídky, atd.

Nic neříkající řazení je stejně trapné a ponižující jako nazývat všechny tmavé lidi třeba "čmoudy," nebo všechny blonďáky s modrýma očima "nácky."
Ale svět je složitý :), to se ví.

"části děl" je hrozné ponižující označení pro cokoli, z čeho se skládají knihy.
Proč je problém mít kategorii povídka pro povídky, báseň pro básně, novelu pro novely atd... Části děl je jako trhat hajzlpapír na kostičky (části role). Všechny jsou stejné, nic neříkající a slouží k jednomu účelu.
To se o různých žánrech říct nedá, tak proč tomu tady tak je? Mně už za tohoto stavu ani nebaví cokoli doplňovat. A že jsem to svého času dělala. Teď té snahy lituji.