hafinka
diskuze
Uvítala bych, kdyby PISTALKA nenavrhoval, že nám někdo bude lustrovat IP adresy. Už ho (nebo jí) začínám mít plné zuby!
Mrzí mě, že mi vyhledávání "neporadí" a nenabídne možnost, co asi tak můžu hledat. U cizích autorů si třeba nepamatuju příjmení - zapomenu, jak přesně se to píše. A někdy zapomenu jméno autora, jen vím začáteční písmeno. Tohle by pomohlo. A hodně.
Viděla jse Viewegha. Místo skromného chlapce dorazil namachrovaný macho. Už nikdy víc!!!
Za měsíc tak deset kousků. Jsou knížky, které zhltnu v kuse a něco mě tak nudí, že mi to rozečtené leží u postele. Rekord: 100 stránek za hodinu
Děti z Bulerbinu - hlavně epizoda o ukradené protéze. Pejsek a kočička a pak Mayovky. A v jedenácti jsem si přečetla Vždyť je to hračka od Christie - ta se mi líbila nejvíc
Tři panáky pro Evženku - Zamorra, Alchymista byl v porovnání s tou knížkou o postitutce hotový klenot. Coelho aspoň umí napsat větu, to Zamorra nezvládne ani omylem. Dost mě zklamala P.D. Jamesová a Vraždy v nakladatelství - nějak mi to připadalo o ničem.
Pravopisné chyby! Když před spojkami ŽE a PROTOŽE chybí čárky. Nebo takový překlad, že i já bych to přeložila líp. Ale to je spíš problém červené knihovny, řekla bych. V obsahu mi vadí dlouhé popisy a rádoby filozofické úvahy. A taky míchání žánrů, i když literárním kritikům se to líbí. Vůbec nemám ráda všelijaké experimenty, posouvání v čase, různé časové roviny. Chci vědět,kdo vypráví. A vyprávět by měl příběh!!! A pak nesnáším "umělce", co napodobují jiné - přečtu si pár vět a hned si řeknu: Joo, tenhle by rád psal jako Hrabal, ale akorát se ztrapňuje, že to nezvládne. A vadí mi "umělci", co napíšou knížku v sedmnácti letech. PROBOHA! Když chcete psát, musíte nejdřív hodně číst! Copak někdo v sedmnácti už zmáknul celou literaturu? Příklad - Zamorra a jeho detektivka Tři panáky pro Evženku - jak to mohli vydat?
Teď mi došlo, že i Anna Kavalda má dobrou povídkovou knížku - nějak Kdyby na mě někdo čekal - nebo podobně:-))) S tou prorazila do světa, čte se to dobře, je to dojímavé, i vtipné. Slabší povahy si popláčou
Mám ráda Směšné lásky od Kundery. Z detektivek povídky od Agáthy. Teď je dobrá novinka Noc, kdy jsem měla zemřít. A vřele doporučuju od Škvoreckého Nápady čtenáře detektivek - jsou to spíš eseje o detektivním žánru, ale bomba!! Deavera jsem četla, tak se mu povedlo jen něco. Dřív jsem kupovala antologie detektivek, ale v poslední době to není ono - už vyčerpali to nejlepší. Ale zkuste tu Noc - pokud máte rádi detektivky. Když jsem byla malá, tak jsem hltala Sherloka Holmese.
Nee, mám výbornou paměť, tak si nikdy nepůjčím ani nekoupím něco, co už znám. Horší je to, když mě máma vytáhne do veřejné knihovny a hrabe se v červené knihovně - to mi připadá všechno na jedno brdo. Ale ještě že mám paměť i na obrázky na titulce:-)))) Ve školách bych čtenářské deníky zrušila - stejně to všichni opisujou z netu nebo jeden od druhého
A. Christie - detektivky. Patterson, Sandfort a Růžena Svobodová - její Černí myslivci předběhli dobu. Ale místo ní se ve školách učí Božena Benešová a podobní patlalové. Ze současných prvotiny Monyové, Naďa Horáková - hrob Třinácté panny, Dáma v modrém a Veronika Černucká.
Chandler. U něj nejsem schopná dočíst ani jednu povídku. King. Je rozvláčný a nudný. A samozřejmě čeští autoři 19. století - tzv. klasika. Viewegh, Vondruška a Bára Nesvadbová. Vůbec nemám ráda děti slavných rodičů, co si usmyslí, že budou psát jako jejich rodiče. Nesvadbová by měla být trošku sebekritická. Dan Brown. Ana Kavalda - povedly se jí povídky, romány jsou trapné - vyloženě je na nich vidět, že píše povídkově. Tak jsou to nastavované povídky o ničem, rádoby umělkyně. A bohužel i Agatha Christie - její akční romány se špiony. Fakt síla. Ani to neumí napsat. A to je přitom moje oblíbená autorka - sednou jí klasické detektivky, záhady zamčeného pokoje. Jen ne agenti!
Pár lidí tu mělo pravdu:-))) Noc, kdy jsem měla zemřít. Byla jsem zvědavá a pak se od ní neodtrhla. Ale asi není pro podprůměrné čtenáře a hlupáky. Musíte u ní přemýšlet. Nejsou to dlouhé příběhy a každé slovo a věta jsou důležité. Pointy jsou v posledních větách, ale když si to pak přečtete znovu, zjistíte, že jste na to mohli přijít sami. A autorka je ze severních Čech, jako já!!!!