Dáma s hrnstjm
diskuze
Snažím se vždy nejprve přečíst knihu a pak až se podívat na film. Namátkou mě teď napadá: Milenci a vrazi - velmi podařený film, i když kniha je mnohem obsáhlejší; Město Ember - také podařený film, skvělé kostýmy, které (aspoň pro mne) dodaly příběhu další rozměr; Pevné pouto - film stejně špatný a divný jako kniha, Pravidla moštárny - film neurazí, ale obsahuje asi třetinu děje v knize. Miluju knihu Já, Claudius a mám doma už dost dlouho DVD se seriálem od BBC - a vyloženě mám strach se na to podívat, že mě to zklame.
Souhlasím, také mě nevkusné a nepochopitelné obálky odrazují. Například Válka s mloky z roku 2009. Naopak občas mě obálka navnadí k nákupu knihy, naposledy např. tento týden Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti - jednoduchá, tajemně laděná obálka opatřená krásným písmem. A také mám ráda obálky knih T. Pratchetta, které vyšly v češtině hlavně v 90. letech.
Co se týče ilustrací, upřednostňuji knihy bez nich. Ilustrace ve mně vzbuzují pocit, že mi kdosi vnucuje svoji představu děje a to já nerada.