bubka
diskuze
základ té akce, podle mého soudu, je zcela v pořádku, ale jako tradičně, Amíci z toho udělali totální hloupost, stejně jako z harašení , kdy odsuzují pětiletého chlapečka z to že dal pětileté holčičce pusu, či i naopak?
Podezřelé jsou mi i ty obstarožní ne příliš úspěšné herečky které dodnes trpí proto, že je režisér plácl před čtyřiceti lety po zadku - a stačilo se přece otočit a plácnou také dle výběru. a být bez role.
faktem ale zůstává, že zejména mladá žena nebo žena zcela závislá na tom či onom zaměstnání je bez možnosti se skutečně bránit podobným praktikám, nebo obhroublému a slizounskému žertování, o dítěti nemluvě a vzhledem k obecně pozorované mužské empatii je třeba , aby se dozvěděli, že podobné , podle nich OK manýry, nejsou druhé straně obyčejně příjemné. Nebo je či bylo některé z dam příjemné sexistické jednání nějakého dědečka na jejich prvním pracovišti po škole? a jak se vymezit proti někomu skoro třikrát tak starému a ještě ve vedoucí pozici?
Podle mne ta kampaň má říci, pokud vás někdo obtěžuje nebo dokonce znásilnil, jste obětí a nemáte se zač stydět, stydět by se měl on. Můžete a musíte se bránit. Kam to přivedli Američané, to je docela absurdní divadlo.
Naias - no vida, dík za radu, a jak se, prosím, k tomu seznamu štítků dostanu z hlavní strany?
naštěstí Rusko a jeho vedení má rozum, vážlivost a vizi, to je přesně to, co USA a NATO jako celku chybí. Snaha udržet mír samozřejmě není nevyčerpatelná, jinak Rusko i do toho útoku na Sýrii zasáhlo, jednak vyhnalo britskou ponorku ze syrských vod i s náložemi, jednak zabránilo francouzským letadlům do útoku zasáhnout a to od stolu a jednak dodalo syrské protivzdušné obraně potřebné údaje k útočícím, proto byla úspěšnost zásahů tak malá.
Varování Ruska, že útok na jeho armádu bude znamenat vojenskou odpověď Ruska vedl k tomu, že ruské cíle nebyly napadeny.
Jak říkám, Rusko hraje poker, Amíci na to nemají, ti hrají kuře, ale sami. kdo už asi lituje, že Rusko neodpovědělo vojensky a co to asi vypovídá o jeho rozumu, znalostech a IQ vůbec?
kní, nějak jsi zmlkla, když tví USA vzory málem rozpoutali třetí světovou, že.Třásla ses strachy pod lipkou?
jen díky rozvaze a zdrženlivosti Ruska k tomu nedošlo.... ale kdoví, jak to dopadne příště. Pan Putin nehraje kuře, hraje pokerovou partii a jde mu skvěle.
možná by bylo nejlepší, kdyby stejně, jako je zakázáno pochybovat třeba o holokaustu bylo naopak poručeno nepochybovat a jakémkoliv kecu USA a Británie a Německa, dost by to pomohlo celé situaci
zločinem Zeman je, že hledá pravdu, hanbář
nemůžu si pomoci, české detektivce po Horácovi chybí DETEKTIV, který by byl uvěřitelný, Napodobování cizích vzorů zní nějak falešně, možná, kdyby autor užil anglický pseudonym, člověk by to spolkl, ale takhle mně osobně to vadí protože v českých reáliích to zní falešně a příběhy z lůna české policie jsou úplně mimo, protože něco vím o realitě, nedokážu je přijmout.
Jo, Hejcman taky jde, jeho Hodina opožděných chodců se svou atmosférou je velmi přesvědčivá.
jen pro ilustraci rozdílného vkusu milovníků detektivek dodávám, že nesnáším nic, co je James Bond a jeho klony
ono i hledat štítky je složité, já sama je hledám přímo v gůglu, je to hned, vyhledávač knih i autorů je zcela k ničemu.
bamba - jakých 50 ? podle mých propočtů - a nejsem v matematice nijak dobrá, jí bylo v době smrti 71, což na tu dobu a ten život nebylo zase tak málo.
---------
. V roce 1820 se Panklovi přistěhovali do Ratibořic na panství vévodkyně Kateřiny Zaháňské. Tam se za nimi v roce 1828 nakrátko přistěhovala i její 55letá babička – Marie Magdaléna Novotná rozená Čudová (1770 Dobruška-Křovice – 1841 Vídeň) – která malou Barunku velmi ovlivnila; v dospělosti si Božena Němcová babičku velmi zidealizovala.
Přidám se -historické, aspoň mně, jak které, Soudce Ti od obou autorů u nás vydávaných (prý je pokračovatelů vanGulika více), s chutí, Tremayne - ano, Cadfael - ano, Davidsová - nemůžu se začíst, Katova dcera ano, Vondruška - nebaví mne, Ičiró- je to jen o úchylácích
ale dívala jsem se po štítek-- mám ještě veliké mezery v této oblasti
nepsala jsem, že se nečtlo, jistě se četlo, ale nějak mi nejde dohromady přežít jednu šílenou detektivku - válku a hned si dát nějakou další v knižní podobě, co říkal můj otec, v kurzu byly staré rodokapsy, kovbojky, z dětství si pamatuju, jak tatínek louskal Majitele ranche D (ještě ho mám schovanýho) a to už byla léta padesátá dávno pryč.
jo, babička umře, ale její smrt tak, jak ji autora napsala mne nedrásá tak jako smrt červené šakalice. Ohledně dětského umírání.. přečtěte si ty Dva krůčky... a budete vidět sami.
no já čtu české autory minimálně, pokud vůbec, nesednou mi. Pohádky a detektivky ale občas čtu, ovšem nepřipojím se k nadšení nad Fikerem, snad jen Paklíč je k pousmání, nemusím ani Erbena, zato paní Prošková, to je třída, Zábrana - jeho detektivní trilogie je snad až sociální román, je skvělý, za totality bývala dobrá i Kačírková, její popřevratové opusy však pro mne jsou k nečtení.
Nemyslím, že po válce byla nějaké velká poptávka po detektivkách, lidi měli jednu velikou detektivku spojenou s hororem za sebou
všechny knihy, které jsem četla v příhodném věku a rozpoložení můžu číst znovu, ale u těch se špatným koncem jsem to už nezkoušela. Jiné knihy, a mám na mysli hlavně ty dětské a pak pro mladé dospělé o lásce (např., Láska je jen slovo), můžu číst dokola, ty dětské raději, ale ty, které jsem v této správné době nečetla, ty mi přijdou nudné a naivní - tedy většinou. Možná to bude tím, že sdělují příběh, jistě zajímavý, ale jen ten příběh a nemají žádný přesah.
můj čtenářský vkus se ale docela kazí, nesnáším špatné konce, za ty považuji úmrtí, ne že se nevezmou.
Tak jsem se těšila na knihu Červená šakalice, mám ráda příběhy o zvířatech, ale věrna svým způsobům koukla jsem se na konec - a umře.. tak ani nevím, jestli to budu číst. Představa, že si hrdiny zamiluju a oni mi umřou je taková nálož beznaděje, že se jí vyhnu, takových knih mám doma více.
Nedokážu číst o zvířecím utrpení, nevyhledávám ani četbu o tom lidském, ale snáším takové knihy lépe, pokud to nejsou děti (nikdy si už nepřečtu Dva krůčky po mokrém písku, dostala mne do pořádného smutku na dost dlouho) Zkrátka chci u knihy zažít příjemné chvilky a nechci ke svým vlastním třináctým komnatám, vzpomínkám na ty, kteří odešli, i dalším životním příšernostem přidávat ještě ty jiné.
Dnes už nejsem s to přečíst klasiky ani naše a ani světové,snad kromě té Babičky
Raksa A : já to znám jako: cha cha cha, smáli se zbrojnoši lámanou španělštinou míchajíc do ní slova francouzská a odjeli na šicím stroji.
nikdo z nich není hlavní postavou, která má se všemi moc a moc starostí
RaksaA, tak to tedy byla výjimka a postupovala proti přepisům, protože předpis říká, zabít. nebo říkal.
http://pokusynazviratech.cz/pokusy-na-zviratech.htm
http://help-animals.blog.cz/0803/jak-konci-pokusna-zvirata-kdyz-uz-nejsou-k-uzitku
sama jsem tak trochu znala fenku užívanou k pokusům v areálu Veterinární univerzity v Brně, kde se každý zapřísahá, že tam taková zvířata nejsou, tahle fenka byla operovaná na nohách, odchovala - podle struků - řadu štěňat, a protože už nebyla k potřebě, měla být zabita. Jenže ošetřovatelky ji litovaly, měla skvělou povahu, takže ji ukradly, vykázaly jako mrtvou a našly jí dobrý nový domov, kde byla bytovým mazlíkem a nezapomenutelnou přítelkyní ještě řadu let. Byla to fena s papírama a tetováním v uchu
Nikde nevidím nabídku zvířat, která byla užita k pokusům, takže pochybuju, že jim někdo cíleně hledá domov.
kdepak, Oskar je člověk, kočky jsou kočky a podlaha je dřevěná