biki diskuze

Mě se moc líbila Polární stanice - M.Reilly, nebo Ledový ostrov - J.Rollins.

re tereza1036: hned mě napadl Chris Carter - zatím u nás vyšly čtyři knihy, první je Dvojitý kříž, ale dají se číst samostatně. Velmi dobrá je Karin Slaughter, Val McDermid (zvláště série s Tony Hillem a Carol Jordanovou), někdy až hororové prvky se objeví u Lisy Jackson. No a samozřejmě klasika - Mlčení jehňátek.

Domnívám se, že každý autor má jakousi svou šablonu, podle níž svůj příběh rozvíjí. A své šablony má v podstatě i každý žánr - např. klasická detektivka (zločin - jeho vyšetřování - vyřešení případu), thriller či romance ... Také se domnívám, že základy k těmto "šablonám" byly položeny v dobách antické tragédie a vlastně se od těch dob ani moc nezměnily.
A teď konkrétně k Danu Brownovi - naštěstí jsem jeho první knihu Anděly a démony přečetla ještě předtím, než vypuklo šílenství kolem Šifry, což by mě jinak zcela spolehlivě odradilo. Mé hodnocení - Andělé a Šifra jsou velmi dobré akční příběhy, Ztracený symbol považuji zatím za nejlepší (z týchž důvodů jako Azizi), ale pointa Inferna je naprosto geniální. Pavučina lží není tak úplně špatná, ale něco tomu chybí. Jako nejslabší hodnotím Digitální pevnost. Vše je ale samozřejmě jen můj čistě osobní názor.

Bulma: zkus se podívat na knížky Davida Eddingse - série Belgariad a na ni navazující série Malloreon.

Fe.eM. - podle použitých rekvizit nemohl by to být nějaký příběh z knižní předlohy Fantomase ?, tuším, že z nějakých 20-30 tých let.
Druhá možnost - jako děcko před mnoha lety jsem s kamarády hltala morbidní a hororovité příběhy o doktorovi Fu-Manču, ale nějaké bližší podrobnosti i už nepamatuji.

lenkaknel: rozhodně se mi to líbilo víc, než knížky od Palov či Gibbinse , tam jsem dokonce skončila v půlce první knížky, která u nás vyšla, a do dalších jsem se už ani nepouštěla. Myslím si ale, že další Marianiho knihy po Alchymistovi jsou ještě lepší.

S podobou tématikou mě ještě napadá Scott Mariani a snad Chloe Palov, ale ta se mi zdá přece jen o něco slabší. Aspoň z mého hlediska jsou výborné také thrillery J.Rollinse (Písečná bouře, Mapa z kostí, podobné motivy jsou i v jeho některých dalších knihách).

Nevím, jestli se to dá počítat mezi typické špionážní romány, ale kdysi mě zaujala kniha Řemeslo urozených (P.Boulle).

Atuin: tak to Tě obdivuji, že jsi to dokázala přečíst dvakrát. Já jsem to četla před mnoha lety, ale ještě teď mi běží mráz po zádech, když si na tu knížku vzpomenu. S podobnou tématikou je také podle mého názoru vynikající kniha Zlomený šíp od E.Arnolda.
A co zapůsobilo na mě: určitě Tři kamarádi, O myších a lidech, Malý princ, Piknik u cesty a pak knížky pro dobrou pohodu - Herriot, Durrell, některé knížky Z.Šmída.
Zcela negativně - jediný pokus o četbu Dostojevského (Idiot) skončil po 60 stránkách, a to v zájmu zachování zbytků mého duševního zdraví.

Z českých knih mě spolehlivě rozesměje už mnohokrát jmenovaný Saturnin a Proč bychom se netopili, ale jedničkou je pro mě Brdečkův Limonádový Joe. A taky Čisté radosti mého života (Z.Šmíd) vůbec nejsou špatné.
Z cizích pak na "blbou" náladu spolehlivě zabere G.Durrell a jeho rodina, zvířata a zoo, a samozřejmě Herriotův Veterinář a spol.
Ale co mě v poslední době fakt dostalo - naprosto neodolatelný sériový vrah Dexter Morgan v předposlední knize J.Lindsaye Dvojí Dexter. Dokonce i můj brácha, když mi tu knížku vracel, tak si pochvaloval, že se už dlouho tak nezasmál.