Lin Rina citáty

Citáty (91)

„Občas se mi podařilo se do stránek pohroužit, zaplnit svou mysl jinými světy a udělat z dobrodružství jiných lidí svá vlastní. Jenže o to víc mě bolelo, když jsem se odtamtud vrátila a znovu pocítila, že můj vlastní život svoje kouzlo ztratil.“ — Kroniky prachu

„On je jako hádanka, kterou člověk musí uhádnout, jako tajemství, které bych ráda odhalila, a ať na to budu mít času, kolik chci, jemu nikdy nepřijdu na kloub zcela a úplně.“ — Kroniky prachu

„Pan Reed je jako hádanka, kterou člověk musí uhádnout, jako tajemství, které bych ráda odhalila, a ať na to budu mít času, kolik chci, jemu nikdy nepřijdu na kloub zcela a úplně.“

„Pan Reed obrátil pohled ke mně a usmál se. Byl to ten nejabsurdnější moment, který jsem si dokázala představit. Stál ve své knihovně, promočený od hlavy až k patě, v každé ruce jednu naprosto zdevastovanou knihu, a i tak se dokázal radovat z toho, že do jeho svatyně přestala kapat voda.“ — Kroniky prachu

„Pohled na tolik knih mě opět uvedl do stavu blaženosti. Tolik věcí na čtení, tolik knížek, které bych mohla prozkoumat. Ale bylo to jiné než dřív. Protože teď už se mi knížky nezdály být tím nejzajímavějším, co se v pokoji nacházelo. I když jsem je měla strašně ráda, tak toho muže, který za mnou zavřel dveře, jako by předpokládal, že tu ještě zůstanu, jsem měla radši.“ — Kroniky prachu

„Považuju za nesmysl přizpůsobovat tělo oblečení, místo aby se přizpůsobilo oblečení tělu.“ — Kroniky prachu

„Považuju za nesmysl přizpůsobovat tělo oblečení, místo aby se přizpůsobilo oblečení tělu. Ale co já o tom vím? Jsem přece jen líné budižkničemu, které musí mladé muže okouzlovat světle modrým taftem, jen aby zůstala bez povšimnutí jeho nepovedená povaha. - Animant“ — Kroniky prachu

„Pozvednout v knihovně hlas bylo jako znesvětit kostel.“ — Kroniky prachu

„Pravda mě uváděla do rozpaků, když jsem ji nezabalila do vrstev kvalitní rétoriky, cynického vtipu a špetky arogance.“ — Kroniky prachu

„Právě jsem připustila, že je realita lepší než fiktivní světy, a to mě samotnou překvapilo. Vždycky jsem byla přesvědčená, že mě lidi nemůžou bavit tak dobře jako kvalitní kniha.“ — Kroniky prachu

„Připadalo mi tak trochu zvláštní číst si v přítomnosti cizího muže...“ — Kroniky prachu

„Radši bych měl ženu, která mi je rovnocenná a kterou zastaralé názory ve výchovných metodách jejích rodičů nezformovaly do němé panenky.“ — Kroniky prachu

„Samozřejmě mi bylo jasné, že nikdy nedosáhnu takového respektu, jaký by v mé pozici budil muž, ale když někdo hned na začátku tvrdil, že budu k ničemu jenom proto, že jsem žena, dohánělo mě to k zuřivosti. - Animant“ — Kroniky prachu

„Slečno Crumbová, promiňte, ale jestli jste si to myslela a necítila, tak to z podstaty věci nemohla být zamilovanost. - Thomas Reed“ — Kroniky prachu

„Tak už to u rodiny chodí. Zmizí vždycky, když je člověk potřebuje.“ — Kroniky prachu

„Ten moment, kdy jsme zamířili ke studovně, byl stejně všední jako v předchozích dvou týdnech. Ale já jsem se přitom cítila tak strašně jinak, cítila jsem stejnou měrou cizost a spojení. Jako bych se na svět najednou dívala z nějakého jiného úhlu. Z úhlu, kde knihy ustupují do pozadí a pan Reed nabývá na významu.“

„Thomas. Nechala jsem si v duchu jeho jméno rozplynout na jazyku a sama jsem nevěděla, proč mi přijde tak zvláštní, že znám jeho křestní jméno. Bylo to, jako by se z nepřístupného nadřízeného stal zničehonic normální člověk jenom proto, že teď vím, jak se jmenuje.“

„To ses sem tedy vloupala, aby sis přečetla knihu?“ — Kroniky prachu

„Toužila jsem po svém křesle a po několika řádcích, které by patřily jenom mně.“ — Kroniky prachu

„Vstoupila jsem touto větou do nových vod. Do vod umění ženského flirtu.“ — Kroniky prachu

„Však taky musí být vskutku frustrující, když člověk nemůže číst to, co chce nebo potřebuje. Náhle se ve mně zrodilo přání jí pomoct. Je to tak nespravedlivé, že jí je odpírán přístup ke knihám, a já to tak prostě nemohla nechat.“ — Kroniky prachu

„Všechny už jsem měla přečtené. Byla jsem z toho úplně mimo. Tak často jsem si dělala legraci, že tohle se mi nikdy nestane, a dnes se to skutečně stalo: došly mi knížky.“ — Kroniky prachu

„Vypadalo to jako reálný pohled do románu, jako by se písmena proměnila ve skutečnost.“ — Kroniky prachu

„vystavěné naděje se těžko dají zase zbořit“ — Kroniky prachu

„Vždycky to zlehčil, udělal sám ze sebe toho zlého a bravurně ovládal svůj otrávený výraz, ale uvnitř, za všemi těmi nehoráznými projevy, nevlídným zacházením a nezdvořilými komentáři, to byl člověk se slušným chováním, s odvahou a s dobrým srdcem.“ — Kroniky prachu

„Začala jsem totiž cítit, jak ve mně klíčí naděje a zapouští kořínky do mojí duše. A přestože jsem dobře věděla, že naděje je klamná, stejně jsem nedokázala zabránit, aby ve mně nevzklíčila. - Animant“ — Kroniky prachu

„Zařazování knížek na jejich místo člověka uklidňuje.“ — Kroniky prachu

„Zatajil se mi dech, cítila jsem tlak na prsou a bylo mi jasné, že je to opět jen špatné svědomí, které jsem ze sebe nedokázala setřást.“ — Kroniky prachu

„Zítra si dovolím snít.“ — Kroniky prachu

„Zklamání může člověk pocítit, pouze pokud měl příliš vysoká očekávání.“ — Kroniky prachu