Emanuel Rádl citáty

česká, 1873 - 1942

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (8)

„Abych našel cestu z rozvratu, psal jsem toto vyznání víry ve filosofii. Je dnes odhozena do bláta; už ji nemají ani za hodnou posměchu; nerozumějí jí a nemají ji rádi ani ti, kteří mají 'úřední povinnost' ji pěstovat. A přece, jaká je v ní světodějná moc! Na oddanosti v sílu uvědomělého programu je založeno vše, co ve světě bylo velikého, smělého, ušlechtilého; bez filosofie se změní lidstvo ve zvěř a sběř. Dnešní svět to nevidí; chlubí se, že vysoko vzlétl nad všechny doby minulé a překonal i filosofii. Snad; ale jak ji překonal? Vysoko vzlétl orel lidské vzdělanosti; vytrvalou prací svalů letěl výš a výš, a když už byl nade všemi druhými letci, tu jakési mouchy, neznalé discipliny ducha, ukryté v peří orlově, vyletěly nad něho a teď se holedbají, že ony vzlétly nejvýš. Což nevzlétly? A tedy jsou prý králem. Ukazoval jsem v tomto spise, že jsou to jen mouchy a učil jsem rozeznávat orla od mouchy, která na něm cizopasí. Víra ve filosofii je víra ve vládu orlů!“

„Mravní zákon je všelidský a když platí jen pro některé, není mravný! Sociálnost a mravnost souvisejí.“

„Pravá svoboda v tom záleží, nepodrobiti se ničemu vnějškem danému...“

„Pravda má býti praktická a má se osvědčovati v životě; pravda, která k ničemu se nehodí, než aby vyplňovala tlusté knihy, kterých nikdo nečte, není žádná pravda. Důležité jest, že otázka pravdy a omylu se nerozřeší díváním se na zápas pravdy a lži, nýbrž aktivní účastí a osobní volbou pravdy.“

„Svobodný národ je dán budoucností, ne minulostí.“

„Šablonovité zavrhování jakékol pravdy a odtud zlehčování ať metefysiyk, ať filosofie, ať vědy: skepse slabochů, myšlenkový defétismus. Tato skepse je velmi rozšířena: lidé, jí se oddavší, mluví o všem možném a stejně lehce všechno zavrhují. Ve všem vidí špatnost, zlobu lidskou, úpadek. 'Marnost nad marnost!' jest jejich výmluvou. To jest pasivní nekulturní skepse, kterou najdeme obyčejně u lidí nezdravých a nedovzdělaných.“

„Ta pomíjecí náhoda, kterou nazývame přírodou a hmotou a zákony přírodními a příčinou a následkem zapadne do propasti“ nebyla prý tak jako tak než nahodilou příležitostí pro člověka, jenž měl splnit své poslání. A když ve světové katastrofě zmizí všechno, co rozvinula před naším intelektem přírodověda, zůstane jediné ono poslání člověka, ktoré není z tohto světa. I zbýva jediná věc: svědomí lidské vzepjaté do absolutnostních rozměrů“ zákon ,,ty máš“ jako jediná absolutní jediná platná skutečnost. Konec světa: zbýva jen to, co je metafyzickou podstatou tohto pojetí života: zůstavá jen absolútní jádro všeho, zůstavá jen to, co má být: nastáva poslední soud!“

„To jest moderní požadavek po veškeré praxi, aby byla založena na theorii; druhdy toho nebývalo a praxe byla založena na mythu anebo byla pouhým slepým zvykem anebo nahodilou "geniálností". Dosud některé obory praktické, jako politika, se pěstují většinou jen diletantsky.“