koupit knihy

C. J. Tudor

britská, 1972

Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (59)

"Mnoho dětí, které učím na Anderburské akademii, patří k těm, jimž říkáme „náročné“. Za mých mladých let se jim říkalo „malí smradi“. Jsou dny, kdy se musím duševně připravit, abych si s nimi poradil. Jsou taky dny, kdy pomůže jedině příprava v podobě panáku vodky do ranního kafe."


Ale teď už nejsme děti. -To je omyl. Bojíme se stejných věcí a radost nám pořád dělá totéž. Jenom jsme vyšší a umíme věci líp skrývat.


Bylo snadné podlehnout dojmu, že ostatní lidé žijí v pohádce, ve skutečnosti ale naleštěné vchodové dveře, závěsné květináče a posekané trávníky nevypovídaly vůbec o ničem.Ti druzí


Celý rok byl prošpikovaný příležitostmi, které byly jako dělané k tomu, aby osamělým připomněly, že jsou skutečně sami.Ti druzí


Copak člověk někdy přestane být spisovatelem? Podobně jako u alkoholika nutkání přetrvá.Ti druzí


Dálnice byla jako řeka, která se nikdy úplně nezastaví. Nikdy nekončící provoz. Nikdy nekončící cesty.Ti druzí


Děsivé, jak moc můžete dítě milovat. Od chvíle, kdy vám ta měkká lepkavá hlavička spočine v náručí, se všechno změní. Žijete ve stavu neustálého úžasu a hrůzy: úžasu, že jste stvořili něco tak neuvěřitelného, a hrůzy, že o to můžete kdykoli přijít. Do té doby vám život vůbec nepřipadá tak křehký nebo plný nebezpečí.Ti druzí


Díky literatuře a uhlazeným filmovým adaptacím si minulost idealizujeme.


Dokud vás někdo hledá, úplně ztracení nejste. Ale ani nalezení.Ti druzí


Dospělost je pouhá iluze. Když na to přijde,mám ten dojem, že nikdo z nás nikdy skutečně nedospěje. Občas stále ještě žasnu nad tím, že smím řídit auto nebo že mě nenačapali, jak piju v hospodě alkohol.


Fámy jsou jako choroboplodné zárodky. Šíří se a množí bezmála jedním dechem, a než bys řekl švec, nakažení jsou všichni.


Chtělas něco víc. Tak tady to máš. Příště si dej pozor, co si přeješ.Ti druzí


Jedna z věcí, které objevíte, pokud dostatečně dlouho projíždíte asfaltovou řekou uprostřed noci, jsou další noční lidé. Další upíři.Ti druzí


Jsem spíš tajnůstkář, podrazy neodpouštím a zášť si pečlivě pěstuju.


Když přivedete na svět nový život, zavazujete se k tomu, že ten svůj na čas odložíte.Ti druzí


Když se někdo pohřešuje, je to jiné, než když zemře. Svým způsobem horší. Smrt nabízí konečnost. Smrt vám dává svolení truchlit. Uspořádat poslední rozloučení, zapálit svíčky, položit květiny. Pustit. Když se někdo pohřešuje, zůstanete v předpeklí.Ti druzí


Když uděláš něco zlého, nakonec se ti to vrátí a kousne tě to do zadku.


Kolem smrti je spousta věcí, které si nepředstavujete. Nepředstavujete si, jaké to bude. Doopravdy ne. Protože trávíte celý život tím, že na to nemyslíte, abyste náhodou nepokoušeli osud a on náhodou neobrátil svou zpustošenou tvář k vám a nespatřil něco, co se mu zalíbí.Ti druzí


Lhaní jako živobytí. Žiju lež.Ti druzí


Můžete celý svůj vyměřený čas utíkat od jednoho života a hnát se za druhým. Za pokladem na konci duhy. Za plot, kde je tráva zelenější. Ve většině případů se však ukáže, že ten poklad je z kočičího zlata a za plotem mají jen umělý trávník z OBI.Ti druzí


Můžete vinit osud, karmu, hvězdné konstelace. Můžete vinit Boha, že má zvrhlý smysl pro humor. Jenže nakonec je to jen kurevská smůla.Ti druzí


Na osud nevěřím, myslím si však, že za určité věci nemůžeme.


Některé nádherné a dokonalé věci už nikdy nemůžeme vytvořit znovu, aniž bychom je zároveň zničili.


Neměl na spánek odvahu. A neměl odvahu být vzhůru.Ti druzí


Nenávist má jeden háček. A nejde o to, že by vás užírala nebo zničila. To jsou kecy. Nenávist vás může pohánět v nejhorších časech. Žal, zoufalství, hrůza. Láska a odpuštění možná zahřejí, ale nenávist dodá vaší raketě pohon, se kterým doletí až na Měsíc. Ne, potíž byla v tom, že nenávist nakonec vyhasne.Ti druzí


Nepotřebujete druhého člověka, aby byl váš život úplný. Ale podobně jako u puzzle s chybějícími dílky je i v životě těžké poskládat ho sám.Ti druzí


Nic takového jako šťastná rodina neexistuje. Všichni jsme zbaštili lež. Všechny ty reklamy a televizní seriály - včetně pitomého Prasátka Pepiny. Rodiny jsou v zásadě cizí lidé, náhodně spojení porodem a pošetilým pocitem povinnosti.Ti druzí


Nikdo není nikdy opravdu připravený na smrt. Na něco tak konečného. Jakožto lidské bytosti jsme zvyklí, že máme nad svým životem kontrolu. Že ho dokážeme do jisté míry prodloužit. Smrt ale neusmlouváš.


Nikdy nevěřte nikomu, kdo má knihy bezvadně čisté, nebo hůř, kdo si je vystavuje, aby byla vidět přední strana obálky. Takový člověk nečte, je to pozér... Knihy skutečného čtenáře mají polámaný hřbet a ohmatané stránky...


Odpuštění by nemělo nahrazovat spravedlnost.Ti druzí


1