1. Domů
2. Autoři
3. Serhij Žadan
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 9
• Bazar 3
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 9 knih

Nové komentáře u knih Serhij Žadan

Jazz na Donbase

„Trochu komplikované se naladit na autorovu notu, ale když už se to podaří, tak kniha dokáže pohltit. Jen ten doslov bych asi potřeboval spíš jako předmluvu - četbu by to dost ulehčilo.“... celý text
— Granger

---

Depeche Mode

„No..co dodat. Jednoznačně nepatřím do cílové skupiny pro čtení téhle knihy. Celý obsah vystihuje tehdejší dobu na Ukrajině, jak píše čtenář boticelli, na každé straně vodka, chlast, nadávky a zoufalství. Neúctit ikonickou skupinu DM, jak ve knize zazní mě trošku uráží. Také nechápu proč název knihy, ale budiž. Třeba jsem to vše jinak představila.. mě ani ten humor nebavil.“... celý text
— Renike

---

Internát

„Vzdávám po 50 s. Stejne jako u Jazzu na Donbase i zde se mi líbí téma, ale samotnym textem se vyloženě prokousavam.“
— HH77

---

---

Jazz na Donbase

„Začátku jsem se leknul, že mi asi kniha moc sedět nebude. Pak se ale vše rozeběhlo a vlastně až na jeden menší útlum mě bavila až do konce. Akorát se přiznám, že jsem přeskakoval pasáže, kde se vyprávěl sen nebo se četlo z jiné knihy (snad mi tak neutekly nějaké podstatné střípky).“... celý text
— Melic

---

Internát

„Tři dny na frontě. Ledový déšť, mlhy, zima, černý sníh. Zvuk dělostřelectva. Hranice, o které mnozí vlastně nevěděli, nevěnovali jí pozornost, nezajímala je. Stejně jako politika jejich státu, volby, zprávy. Věřili, že všechno bude pořád stejné, že se svět nezmění. Svět, kdy se Sovětský svaz o všechny staral, kdy nebylo třeba řešit nic, protože by to stejně k ničemu nebylo, nemělo by to žádný dopad. A najednou se hranice každý den mění, z kdysi přátelského státu centra říše přijíždějí tanky, střílejí, zabíjejí. Člověk neví, jakým jazykem může mluvit, aby ho nezastřelili. Hranice mezi my a oni je nejasná, rozostřená. Když se hlavní hrdina vydá pro svého synovce na internát, poprvé musí čelit realitě, kterou se snažil ignorovat. Stejně jako svůj život. Při záchraně syna své sestry zachraňuje také sám sebe, stejně jako celá země se i on probouzí z letargie a šoku a snaží se pochopit, co se stalo. Tohle by mělo být v čítankách všech, kteří se při diskusích o válce mezi Ukrajinou a Ruskem staví na ruskou stranu. A vlastně by si to měl přečíst každý. Je to kniha napsaná tak poetickým jazykem, až je člověku líto, když ji dočte. Přečtěte si ji. Nebudete litovat.“... celý text
— ivokick