Roy Thomas

americká, 1940

Nová kniha

Aquilonský trůn

Aquilonský trůn - Roy Thomas

Conan se při putování po Cestě králů zaplete do spiknutí, jehož cílem je sesadit krále Aquilonie. Vše se zvrtne, když ve městě vypukne bratrovražedný boj a Cime... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Drákula Drákula

Knihu jsem kupoval hlavně kvůli kresbě Mika Mignoly, film samotný mě moc nezaujal. Příběh by byl docela dobrý kdyby neobsahoval spoustu zkratek a nedomyšleností - několikrát jsem v průběhu čtení listoval o stranu zpět jestli jsem něco nepřeskočil. Kresba je zajímavá a atmosférická, ale zároveň hodně specifická a není pro každého.... celý text
Hor89


Mořští jestřábové Mořští jestřábové

V 90. rokoch, kedy ledva-ledva vychádzal Barbar Conan v Semic-Slovarte, sa mi ani len nesnívalo, že sa raz dožijem toho, že v češtine budú vychádzať takéto jeho masívne omnibusy. Na Morských jestřáboch je rovnako, ako na jednotke, badať od prvého pohľadu editorská poctivá práca. Musela to byť neskutočná piplačka, dať to všetko dokopy. Ak by sa ambiciózny plán podarilo dotiahnuť do úspešného konca a vyšlo by „všetko“, bol by to husársky kúsok a klenot komiksovej knižnice. Sú tu tony komiksov, veľa bonusov, kvalitný papier, prebal, lacetka a rozkošne anarchistický slovník, ktorý sa k „starým“ conanovkám hodí (sic, tak jest, zřete, neb). Podmračený Cimerčan s mečom veľkým ako Cthulhuho (uff, nezávideniahodné skloňovanie) špáradlo medzi zuby si ide stále to svoje, z dobrodružstva do dobrodružstva, ženy oslovuje „ženské“ a spravidla sú to smrteľne nebezpečné beštie, alebo jednoduché osoby, ktoré túžia po tom, aby ich oplodnil. Jedno exotické miesto strieda druhé, štvrté tretie... No a v tom tkvie problém. Viac, ako v príbehoch iných slávnych komiksových postáv, mi v Morských jestřáboch do očí udierala monotónnosť, zotrvačnosť. Všetko sa neustále opakuje, len postavy majú iné mená a príbeh X sa na rozdiel od príbehu Y neodohrával na mori, ale v džungli atď. Mnohé batmanovky sú tak diametrálne odlišné, až to berie dych. Komiksový Conan je proste stále len komiksový Conan. Značne ma bavilo týmto v mnohom obdivuhodnom ombinuse listovať, privoniavať si k nemu a dotýkať sa ho, ale menej ma bavilo čítať ho. Na môj vkus to bolo príliš rovnaké, stále o tom istom. U iných komiksových postáv vážne až tak nebije do očí repetetívnosť. Unavovali ma i siahodlhé dlhé texty a dialógy, čo je vec, ktorá sa k postave nehodí. Takisto ma rušili divnosti (Conan má modré vlasy a iná postava o nich hovorí ako o čiernych), nezrovnalosti (omráčeného Conana jazdec prehodí cez zadok koňa ako vrece zemiakov, ale stúpa do takých strmých schodov, že by sa barbar zo zvieraťa zákonite musel zošmyknúť) a veci, z ktorých je zrejmé, že sa Conan ešte len hľadal sa (takže používa absurdné vety typu „rozehřejí tě mé horké polibky“ alebo padne hláška „po zádech mu strachy přeběhne mráz“ – Conanovi????). Napriek tomu som sa rozhodol prižmúriť oko a dať až 4*, lebo je to naozaj kus krásneho komiksu. Dúfam, že sa dožijem podobných ombinusov aj so Spider-Manom z 80. a 90. rokov, ktorý je mi bližší (OK, žarty bokom: viem, že nedožijem). 2-3* za komiksy, 4* za editorskú prácu (resp. zámer dať toto desaťročia vychádzajúce monštrum do jedného kompletu). Ako Norrimu, aj mne sa páčilo Conanovo znechutenie civilizáciou. Miestami dáva riadne radikálne mizantropické hlášky a ak nie on, tak postavy okolo neho. Rovnako mi imponovala jeho nechuť stať sa kráľom (akejkoľvek ríše). Proste na to kašle, nestojí mu to za to, vie, že by sa s tým spájali len problémy a marazmus a tak prehnane povedané v každom druhom zošite zahodí kráľovskú korunu a ide preč.... celý text
Ivan Kučera


Avengers: Zrození Ultrona Avengers: Zrození Ultrona

Než se Avengers (tady ve složení Giant Man, Wasp, Hawkey a Black Panther) podívají na zoubek šílenému robotovi s božským komplexem, který si říká Ultron-5, musejí se vypořádat s nejednou lapálií, občas vycházející z jejich vlastních řad. Napřed jsou tu Páni zla a proradná zrada komorníka Jarvise, poté se společně s Captainem Amerikou vydají strojem času dr. Dooma do minulosti, aby vypátrali, jak to bylo s Buckym a baronem Zemem, aby se hned po svém návratu museli vypořádat s proměněnou realitou a Scarlet Centurionem. Setkání se syntezoidem Visionem konečně probudí v Avengers zájem o původce všeho zla Ultrona, a když je tento padouch zpacifikován už se na scéně objevuje Yellowjacket, jehož svatbu s Wasp nevybíravě přeruší Ringmaster se svým cirkusem. Řečeno jednoduše „pro tým superhrdinů práce až nad hlavu“. Přes všechnu snahu se začíst, mi jednotlivé příběhy malinko splývají. Těžko v nich hledám něco, co by mě zaujalo nad rámec průměrného zážitku a určilo sekvenci k zapamatování. Tento problém mám ostatně se všemi scénáři Roye Thomase, ať už jsou účinkujícími X-Meni, Defenders, Inhumans, neuvěřitelný Hulk nebo jako v tomto případě Avengers. Dokonce ani King Size Annual #2, který je součástí tohoto ultimátního kompletu a který vrací do hry původní tým Avengers, na tom nic nezměnil.... celý text
ludek.n



Nelidé Nelidé

„Nejdříve byli vyhoštěni ze své skryté domoviny na rozkaz Black Boltova šíleného bratra Maxima. Pak se stali cílem všemožných divokých útoků ze strany takzvaných lidí. Útoků, které nijak nevyprovokovali jenom svou odlišností.“ Série minipříběhů zpod pera Stana Leeho, Jacka Kirbyho, Roye Thomase a Garry Conwaye, které mají v hledáčku partu Inhumans v čele s mlčenlivým vládcem Black Boltem, by pro mě možná byly daleko zajímavější, kdyby to nebyla týmovka, která se přes všechny možné, rádoby psychologické a vážně míněné, přihrávky, zabývá jen bojem každého s každým. Myšlení na úrovni troglodytů a celková averze k jednotlivým členům (snad s výjimkou Medusy a samotného Black Bolta) mi udělala ze čtení těchto příběhů doslova očistec na Zemi, při němž jsem neomluvitelně, nespolečensky zíval. Jacka Kirbyho a Roye Thomase jsem ještě zvládal, ale úvodní jednohubky Stana Leeho byly (při vší úctě k tomuto velikánovi) tak dementní, až se mi chtělo trhat knihu na kusy. Nemohu souhlasit s Marcem Lupoiem z předmluvy, že se jedná o intenzivně podmanivou knihu, kterou budete chtít číst dál a dál, abyste zjistili, co všechno se tady bude dít. Jedinou touhou, kterou jsem měl já, bylo, aby už to trápení skončilo.... celý text
ludek.n


Marvel: Horory Marvel: Horory

Ultimátní sbírka s názvem Marvel horory představuje malý výběr hrůzostrašných příběhů, které se objevovaly na pultech komiksových svatostánků v letech 1967-1973. Deset ukázek toho, čím se Amerika v 70. letech bavila poté, co se zmírnila pravidla samosprávného cenzurního orgánu Comics Code Authority. Autoři jako Gary Friedrich, Gerry Conway, Steve Gerber, Len Wein nebo Roy Thomas mohli ukázat, co ukrývá jejich tvůrčí mysl, když se musí obejít bez superhrdinů. Bohužel tento soubor nabízí skutečně jenom ukázky v plném smyslu toho slova, často se jedná o startovací sešity jednotlivých řad či hrdinů. Nejmarkantněji je to vidět na příběhu Spider-Mana (který mimochodem jako jediný není uveden v obsahu) jehož ustřihnutý konec doslova žaluje k nebesům. Podobu děsivým postavám jako je pekelný jezdec Ghost Rider, upír Morbius, bažináč Man-Thing, vlkodlak Jack Russell, hrabě Dracula, Frankensteinovo monstrum, oživlá mumie N´Kantu nebo bratr Vúdú Jericho Drum dali Tom Sutton, Herb Trimpe, Gray Morrow, Michael Ploog, Gene Colan, Rich Buckler, Jim Mooney a Gil Kane. Z řady nejvíce vybočuje černobílá práce Graye Morrowa ze série Savage Tales, která nádherně ukazuje, že to jde i bez barev. Kniha Marvel horory si nedělá ambice být světobornou přehlídkou marvelovského portfolia, ale jako pozoruhodná zajímavost obstojí.... celý text
ludek.n