Roman Kanda

česká, 1976

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u autorových knih

Čtení o Bedřichu Václavkovi: Tvorba, metoda, dějiny Čtení o Bedřichu Václavkovi: Tvorba, metoda, dějiny

Roman Kanda je člověk, který se snaží připomenout, aby se nezapomnělo, že tzv. socialistický realismus není jen ona pouhá tezovitá tupost padesátých let, nebo jen prostý diktát Sovětského svazu. Zajímá ho, jak plastický z oněch všech realismů (venkovský, magický apod.) dokáže být, kde jsou jeho limity a jak je provázán s marxismem. Ať už to byla u nás nejprve sociální poezie, pak proletářská poezie, pak levicově orientovaný Devětsil, který se postupně rozpadl do proudů surrealistické avantgardy a např. Levé fronty....zkrátka jak se rodila tahle estetická norma, když ještě nebyla normou. V čem spočíval tento přístup, proč byl tak vyhledáván a jaké měl limity. A svými knížkami pan Kanda - například mnou již vychváleným Českým literárněvědným marxismem - dokazuje, že marxismus v českém pojetí měl i své jiné než stalinistické valéry, že šlo o "projekt", který byl svým způsobem i živnou půdou. A ztělesněním tohoto cíle je literární kritik a vědec Bedřich Václavek. Ten reprezentuje osobitý přístup k socialistickému realismu, kloubí ho se sociologickými přístupy, a nezůstává na dogmatech, ale vyvíjí se. Kanda v úvodu píše: ."..promyslet metodický způsob, jak se tvůrce "probíjí" k realitě...Václavek ho nazývá socialistickým realismem, založil jej však ve srovnání s doktrínou sovětského ideologa A. A. Ždanova mnohem subtilněji a v zásadě nedogmaticky.." Tedy Václavkova originalita a nedogmatičnost z něj činí živoucí přemýšlející figuru, kterou Kanda zpřítomňuje antologií textů, které o Václavkovi vznikly: Zdeněk Kalista, Lev Blatný, Albert Pražák, František Gotz, A. M. Píša, J. L. Fischer, Eduard Urx, Václav Pekárek, Artuš Černík, Ludvík Svoboda, a mnozí další, a samozřejmě F. X. Šalda nebo Václav Černý tak vedle sebe prezentují své pohledy, při čemž zasazují Václavkovu práci (např. jeho knihy o literatuře) do širších souvislostí. Polemizují s Václavkovy konkrétními názory nebo naopak přístupem či pochybují o možnosti propojení sociologie a marxismu. Zvlášť ostrý je Arne Novák, který ale nakonec sám je ten, který zastřeší jako rektor Masarykovy univerzity Václavkovu habilitaci. Celá antologie je moc pěkné čtení, protože to je mnohočetně plastický pohled na osobnost české literární kritiky, která stála na levé straně spektra a která by podle mého, kdyby nebyla brutálně zavražděna nacisty, sehrála v poválečném vývoji svoji velkou roli. Přečetl jsem si to s gustem, hojně podtrhal, nosných myšlenek je tam spousta a moc panu Kandovi za jeho práci děkuji.... celý text
Apo73


Český literárněvědný marxismus: Kapitoly z moderního projektu Český literárněvědný marxismus: Kapitoly z moderního projektu

"Přiznání vědecké legitimity literárněvědnému marxismu vzdoruje tomu, abychom i jeho bezprostředně poúnorovou formu vnímali jen jako politickou ideologii, a ne jako teoreticky přece jen obsažnější a v detailech méně jednoznačnou podobu moderního projektu...Na druhou stranu, vztah mezi literárněvědným marxismem a kontextem politické praxe nelze přehlížet..." říká literární vědec Roman Kanda. Je to naštěstí už další z řady badatelů, kteří přistupují k materiálu (tj. samotnému marxismu a jeho marxisticko-leninským odnožím i praxi) jako k předmětu zájmu bez jakýkoliv předpojatostí a zaujatostí. Podobně jako historik Kopeček analyzoval velmi komplexně podoby marxismu včetně jeho "revizionistických" podob (Hledání ztraceného smyslu revoluce), tak Kanda zde představuje literárněvědný marxismus jako "moderní projekt", který vlastně neuspěl a nenaplnil se. Sleduje jeho vývoj, jeho hlavní proudy, zastavuje se podle vlastního uvážení u těch, které považuje za autora celistvějších koncepcí (Bedřich Václavek, Karel Teige, Zdeněk Nejedlý, Jan Mukařovský, Vladimír Dostál, oživuje proti sobě proudy reprezentované Karlem Kosíkem, inspirace Václava Černého nebo Jana Grossmana, nebo na opačném pólu Jiřím Taufrem či Ladislavem Štollem. Je čistá intelektuální radost proplouvat těmito útesy, zvlášť, když autor nezapomene řadu pojmů a teorií vysvětlit a to v patřičných souvislostech. Při čtení jsem nabyl dojmu, že autor chce poněkud relativizovat, a nebo lépe řečeno zmírnit interpretace Mukařovského poúnorový příklonu k marxismu, tam se podle mě dostává na tenký led a jeho argumentace není úplně přesvědčivá. I nadále si myslím, že to bylo spíše Mukařovského selhání, spíše než otevření strukturalismu prvkům marxismu. Ale to by bylo spíše na učenou disputaci. Na práce Romana Kandy obdivuji zejména to, jak se mu podařilo uchopit tak složitý, mnohotvárný a permanentně se vyvíjející, a mnoha kontexty ovlivněný jev, jako je český literárněvědný marxismus, a podařilo se mu také jej nahlédnout značně nestranně, jako kdyby se díval na objekt svého zájmu ve vitríně, ale ze všech stran. Knihu doporučuji jako příkladnou vědeckou práci, která klade základní otázky interpretace literárního díla a připouští marxismus nikoliv jako politickou doktrínu, ale jako mnohovrstevnatý směr, kterým je také možno umění hodnotit.... celý text
Apo73


Obsahy a rozbory děl (k LITERATUŘE - přehledu SŠ učiva) Obsahy a rozbory děl (k LITERATUŘE - přehledu SŠ učiva)

Hledejte v textu co by ani autor nenašel!
Stromovous