Renata Fíková

Renata Francová · pseudonym

česká, 1983

Nové komentáře u autorových knih

Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská! Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská!

Sbírka fejetonů, některý byly hodně vtipný, jiný nic moc. Pamatuju si na příběh s toaleťákem.
Radimka


Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská! Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská!

Fejetony od Renaty Francové jsem četla už na idnes.cz a vždy jsem se u nich bavila. I teď po letech se dojmy nemění a já se u nich bavím i nadále. Pro mě to byla fajn oddechová četba a taková jednohubka na večer, kdy chce člověk relaxovat.... celý text
Sasha001


Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská! Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská!

Rok jsem začala hezky zvesela. Humorná jednohubka plná fejetonů na jedno odpoledne mě pobavila.
namornice



Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská! Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská!

Tak která holka, slečna, paní ...prostě holka v jakémkoli věku si občas nepřipadá blbá, trapná, nesportovní. Název knihy mě zaujal natolik, že jsem si knihu dnes půjčila a během dne přečetla. Očekávání tady bylo- nejsem přece nesportovní, občas trapná-možná, blbá??? Nikdy. Zasmála jsem se- občas sama sobě. Humor tady použitý byl občas i můj styl, ironie je snad moje vlastní příbuzná, takže dnešní odpoledne, které bylo původně zasvěceno studiu, se s touto knihou povedlo. Moc fajn oddych... doporučuji pro období , kdy vás napadnou různé stresovky- chvílemi si mozek odpočinul a zase se trochu vzpamatoval. Bezva čtení.... celý text
Damato


Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská! Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská!

Je to blog, tváří se to jako blog a nemá potřebu hrát si to na knihu. Což oceňuji. Dále se mi líbí název, předmluva, fotky na začátku, varování čtenářům. První povídka/příspěvek je nejhumornější a předposlední krásně dojemný. Autorka užívá inteligentní, společensky široce přijatelný typ humoru. Titul jsem zhltla za jedno odpoledne, kdy mě na prodlouženém víkendu s rodinou skolil zákeřný břichabol. Všichni mi nosili černý čaj s medem a citronem, mamka mi na čelo přikládala rty ve snaze zjistit, jestli mám teplotu. Jako když jsem byla malá. Když odešli za lázeňským životem, tak jsem četla. Občas jsem vykvikla smíchem a to mému rozbolavělému břichu nedělalo moc dobře. Na svazek jsem narazila v ideální dobu, nic složitějšího bych v tomto stavu nedala. Taky si občas připadám trapná, blbá a nesportovní, ale už se to nesnažím změnit. Spíš věnuji svou energii úspěšnému zakamuflování nelichotivých faktů.... celý text
Dámaskloboukem