Miroslav Boček

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1981

Nová kniha

Uršula Plave domů

Uršula Plave domů - Miroslav Boček

Úhořice Uršula žila poklidně v řece. Až jednoho dne se probudila a ucítila vůni, která v ní vyvolala touhu vydat se na cestu. Úhoří putování je ale plné nástrah... detail knihy

Populární knihy

Příliv
Příliv
Děti tetrisu
Děti tetrisu
Některé mraky letí pomaleji
Některé mraky letí pomaleji
Uršula Plave domů
Uršula Plave domů

Nové komentáře u autorových knih

Uršula Plave domů Uršula Plave domů

„Moc milá kniha pro děti se silným ekologickým podtextem. Příběh má spád i napětí, je dobře postaven a celé se to dobře čte (až na pár škobrtnutí při čtení nahlas). Čtenář se dozví spoustu zajímavostí ze života úhořů, což jsou mimochodem fascinující ryby. Od knihy jsme neměli žádná očekávání a opravdu nás příjemně překvapila. Pro společné čtení s dětmi rozhodně doporučuji.“... celý text
— LadidaX

Děti tetrisu Děti tetrisu

„Sídliště, škola, dospívání, puberta, České Budějovice...pohled na svět mladého člověka, který má dobré srdce, starostlivou mamku, problémového bratra a zvláštní vrstevníky. Návrat do nevinných let, kdy bylo vše tak intenzivní a nové...“... celý text
— david6273

Děti tetrisu Děti tetrisu

„Českobudějovický spisovatel a spolupořadatel Literárního šlehu Miroslav Boček vydal svou druhou prózu. Po žánrově smíšeném románu Příliv (2016) zařadilo nakladatelství Pikador Books do své kapesní edice jeho novelku Děti tetrisu. Děj poetického příběhu se odehrává v 90. letech na budějickém sídlišti, přičemž hlavní postavou je osmák David, který se snaží přežít nevyhnutelné strasti i nečekané radosti dospívání. Citlivý a na svůj věk kultivovaný protagonista chodí rád na ryby, seznamuje se s alkoholem, partou, poslouchá Björk, trénuje běh a (samozřejmě) probouzí se v něm erotická touha. Davidův starší brácha docela chlastá, táta se odstěhoval do Německa, starostlivá máma je často zaneprázdněna prací. Vlastně poměrně „normální“ situace. Bočkovi jako vypravěči prospělo přenesení příběhu do jemu známých souřadnic (čas a místo, mentalita hlavní postavy). Autobiografičnost textu je opravdu nesporná, nicméně stanovení její míry není tak podstatné. Mnohem důležitější okolností je spíše to, že zvolená látka je oproti dystopickému Přílivu mnohem kompatibilnější s Bočkovým lyrickým naturelem. Humorné či dramatické scény se tu vhodně doplňují s básnickým vykreslením nálady (třeba v případě mrazivého rána na chatě). Příběh se odvíjí bez velkých dějových zvratů nebo výrazných point. Jde více o mozaiku drobných příhod než o dramaticky zaklenutý narativní oblouk, což odpovídá způsobu, jakým většinou reflektujeme své dospívání. Textu, kde není dominantní dějové soustrojí, by možná prospěla komplexnější práce s motivy. Nabízelo by se třeba rozvést motiv běhaní nebo více využít titulní digitální hru, jejíž přítomnost v názvu neodpovídá důležitosti v samotném příběhu. Patřím k autorovým vrstevníkům a u tetrisu jsem strávil nemálo času, takže jsem neměl problém se na knížku mentálně napojit. Myslím však, že jejím čtenářem nemusí být jen nostalgik vzpomínající dojatě na 90. léta. Bočkovi se totiž podařila podstatná a mezigeneračně přenositelná věc: citlivě zachytil složité období chlapecké puberty jako dialektiku ztrát a objevů. To by snad mohlo fungovat i na děti Instagramu.“... celý text
— Zdeněk Brdek

Děti tetrisu Děti tetrisu

„Melancholie, lehce poetická i vtipná knížka (knížečka) o dospívání citlivýho kluka. Pokud jste dospívali v devadesátkách a byli jste spíš takoví ti nesmělí puberťáci, co se stydili oslovit holku/kluka, tak si to přečtěte.“... celý text
— konspi0856

Přejít na knížky autora