Maryanne Wolf

americká, 1950

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě

„Na této knize jsem si mohl potvrdit skutečnost, že čtenář kladněji vnímá text, který je v souladu s jeho názory. Autorka tu popisuje řadu skutečností, které souvisejí se čtením, a které jsem jaksi vnitřně cítil i bez toho vědeckého základu. Její sdělení je náléhavě burcující, nikoliv však bez naděje.“... celý text
— engelbert

Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě

„Nezaujalo, bez jakéhokoli přínosu pro mne osobně.“
— soukroma

Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě

„Wolf se v téhle knize věnuje vlivu tištěného a digitálního čtení na mozek a jeho tzv. čtecí dráhy. Základním pojmem je zde tzv. hluboké čtení, které pro Wolf znamená pomalé, soustředěné čtení, při kterém jednotlivec vnímá text jako koherentní celek a chápe jeho hlubší významy a spojitosti. Tento druh čtení je podle ní zásadní pro kvalitní, kritické myšlení, které považuje za základ pro umění empatie, schopnosti zaujetí jiného úhlu pohledu a v posledku za základ samotné demokracie. Spojuje ho právě především s tištěným textem a klade si otázku, zda se vlivem digitálních textů, pro které je charakteristické rychlé přecházení z jednoho na druhé, povrchní přelétávání textu a rozptylující prvky, změní naše současné čtecí dráhy, a zda už nebudeme schopni číst složité texty, například romány (a jestli je budeme schopni takto psát). V druhé části se potom zamýšlí nad tím, jakým způsobem by rodiče a učitelé měli přistupovat k dítěti do 10 let v souvislosti se čtením tištěných knih a digitálními technologiemi (tuhle část jsem informačně oceňovala asi nejvíc). Obecně si myslím, že Wolf prezentuje spoustu podnětných myšlenek, návrhů i oprávněných obav, a přitom oceňuju, že zároveň přijímá i pozitivní vliv digitálních technologií a že s ním dokáže pracovat tak, aby směřoval k eliminaci dopadů negativních. Zároveň mi tu dost věcí ale vadilo nebo otravovalo, předně asi ten americký styl s důrazem na osobní příběhy s cílem „tohle na tebe má emočně zapůsobit“ – pojmenovala jsem si to jako „sentimentální vsuvky“ –, potom taky snad až nadměrné citování jiných výzkumů, kde mi místy scházely důležité informace. S tím souvisí i dle mého zbytečné opakování již řečeného. Forma dopisů mi přišla nevyužitá, protože neplnila účel, ale to je spíš drobnost. Co do obsahu mi nejvíce vadily některé generalizace týkající se mladých čtenářů (zvláště ty ve smyslu, že mladá generace vyrůstající na Twitteru není schopná ocenit Melvilla nebo Eliota, s. 101) a potom některé obavy, které mi přišly snad až příliš přehnané (např. že brzy „nerozeznáme krásu psaného slova“, s. 96), u některých jsem si zase říkala, jestli to nejsou takové ty typické generační obavy, které se historicky stále opakují (Postman se obával negativního vlivu televize a autorka sama zmiňuje obavy, které měl už Sokrates stran zapisování textu a jeho negativního vlivu na paměť). Kniha je však rozhodně zajímavá a podnětná a stojí za pozornost, můj výsledný dojem je sice trochu rozpačitý, přečtení ale určitě nelituju a zvláště k části o dětech se třeba jednou i vrátím.“... celý text
— zanetkov77

Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě

„Je tam postav jak na orloji a vůbec tam nemusely být.“
— jirka0283

Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě

„První část knihy o tom, jak čtení působí na mozek a jak ho ovlivňuje bylo fajn. Bohužel pro mě, se kniha potom hlavně zabývala dětmi, což je třeba a čekám to, ale ne v takovém rozsahu. Dalším nešvarem je americký styl, kdy autorka vytahuje vlastní příběhy, jak už to známe třeba z knih osobního rozvoje.“... celý text
— petaSk

Přejít na knížky autora