Martin Daneš

Mark McDonuts · pseudonym

česká, 1962

Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u autorových knih

Rozsypaná slova Rozsypaná slova

Tak skvělá kniha o naprosto příšerných věcech! S první částí chytře vtipnou, pak do děje i jazyka zprvu nenápadně, pak prudčeji vniká temnota a beznaděj. Na konci knihy doufáte (po vzoru všech přečtených románů), přestože víte, že celkem marně. A ten dokonale prudký moment konce... Veliké díky, pane Daneši. O tuhle Vaši knihu zakopla dcera náhodou v knihkupectví, nejdřív u ní brečela ona, teď já. Nejenže sáhnu po nějakých knihách dle Vašeho doporučení v doslovu, ale i tvorbu přímo Vaši se vydávám objevovat. Neboť mé první setkání s Vámi a Karlem Hirschem bylo skvostné, přes veškerou hořkost.... celý text
Moška


Rozsypaná slova Rozsypaná slova

Poslední roky života Karla Hirsche, tedy Karla Poláčka. Zprvu poláčkovsky rozverné, útěk z Prahy ne před Němci, ale před pronásledující zhrzenou manželkou... Ale brzy přituhuje, stále poláčkovsky lehké a vtipné, ale ty hrůzy holocaustu, které my čtenáři samozřejmě známe, se nenápadně vznášejí nad našimi hrdiny, pomalu se šrouby utahují, absurdit i náznaků příštích běsů přibývá... Závěr knihy nepřekvapí, ale stejně nám z toho konce hodně zatrne... Velká část děje se odehrává v Praze ve Vršovicích v dnešní Ruské ulici v činžovní vile č.p. 1024, i dnes můžete kouknout na střešní terasu domu i balkon, obě tato místa mají v knížce důležité místo. Když jsem v okolí domu jako malá holka běhávala, o jeho osudu jsem nevěděla, je dobře, že dnes, po tolika letech, je tu pamětní deska. Kniha je psaná tak, jako by sám Karel Poláček seděl při psaní vedle autora a s pochopením vedl jeho pero. Náhodný úlovek mezi doporučenými knihami v knihovně, pro mě překvapení. Škoda, že některé knihy našich autorek či autorů mají velkou reklamu, a některé zase ne. Je to tím, že autor žije v cizině? Tahle by si zasloužila víc pozornosti a zájmu, hodně doporučuji. Karel Poláček s ní ale musí být v nebi spokojen. * „Došli spolu až k lahůdkářství, jehož výloha zela prázdnotou a za prosklenými dveřmi visela cedulka s nějakým nápisem. Copak tam asi píšou? Nejspíš něco ve stylu ,Lahůdky došly – stavte se deset dní po válce.' Karel chtěl té záhadě přijít na kloub, a tak přistoupil blíž a přečetl ručně psaný text: ŽIDŮM A PSŮM VSTUP ZAKÁZÁN! Takhle se trestá zvědavost! Karel shlédl ke Kafíčkovi, které bylo naštěstí zas pouhou němou tváří, a podotkl zasmušile: ,Vidíš, dočkal ses. Konečně jsme si oba rovni. Jsi rád? Neříkej, že ne!' Na znamení souhlasu si pes povyskočil a olízl pánovi ruku. ,Taky bych na tvým místě skákal radostí', připustil Karel. ,Jenže počkej, všeho do času! On tě ten smích přejde, až to budeš ty, kdo mi bude muset chodit ven shánět žrádlo...' “... celý text
Rade


Bretonci Ar Vretoned Bretonci Ar Vretoned

Všichni jsme se s dobou covidovou potýkali různě. Někdo ji vnímal tragicky, někdo se podvolil vynucené životní zastávce a přehodnotil dosavadní způsob života, jiný ji chápal jako výzvu. Pro autora to byla výzva, nejspíš i všechno najednou. Rozhodl se, že se vydá na cestu, že bude poznávat různorodou Bretaň a různorodé Bretonce. A vydal se pěšky. Většinou. S odevzdáním přijal riziko, že nenajde nocleh, což by v polovině října, kdy svou cestu začal, nemuselo být nic příjemného, že zůstane hladový, že strach z nemoci ovládne i Bretonce, které ještě ani nestačil poznat... Jeho cesta má sice jasný směr, avšak cílem je cesta sama, co autor zažívá "právě teď a tady", což většina z nás ani nikdy nepocítí, už totiž neumíme prožít čirou přítomnost, do které se navíc promítá všudypřítomné mystično, zesílené podzimním nečasem a skoro vylidněnými ulicemi. Není to dokonalé?... celý text
buzkova2933



Možná to nepraskne Možná to nepraskne

Z knihy na čtenáře dýchne trochu z atmosféry devadesátých let, která jsem zažil hlavně coby puberťák, takže mne některé věci možná neoslovily tolik, kolik autor zamýšlel. Trochu nesourodý příběh, který se dal číst ale nenadchnul... celý text
JAnD


Rozsypaná slova Rozsypaná slova

Och. Nejedno srdéčko milovníka jazyka českého zaplesá. Kniha je skutečným skvostem, kde si autor pohrává s krásnými českými slovíčky. Velmi pěkné čtení o méně pěkných věcech. Román o posledních letech života českého spisovatele židovského původu Karla Poláčka je psán s humorem sobě vlastním, kdy máte pocit, že si Poláček dohlédl na to, jak má být román o něm samém vlastně napsán.... celý text
Lena79