Lars Pettersson

švédská, 1943

Nové komentáře u autorových knih

Kautokeino – Krvavý nůž Kautokeino – Krvavý nůž

Kniha je docela pěkná, autor umí krásně popsat detaily severské přírody i obyčejného sámského života. Měla jsem ale problém s hlavní hrdinkou. Stejně jak píše martina.bella, vůbec mi nepřišla uvěřitelná. Autor chtěl napsat detektivku, ale zapoměl, že hlavní hrdinka není policistka, ale obyčejná právnička. Jinak nechápu, proč by ji police zvala do vyšetřování, se kterým nemá vůbec nic společného.... celý text
Hája


Kautokeino – Krvavý nůž Kautokeino – Krvavý nůž

Styl psaní a vypravěčské umění autora je bezpochyby jedinečné! Popisování zimní krajiny, respektive prostředí, ve kterém se příběh odehrává, je natolik detailní, že máte pocit, jako by jste tam byli s ním. Skvěle dokáže vylíčit i mráz a postupný chlad, který v severských zemích panuje. Hodně autor dbá na detaily. Popisuje dopodrobna, jak hlavní postava tráví den a co se kolem ní děje. Ale i předměty, případně činnosti ostatních. Velmi se mi líbilo, jak se Anna zapojovala do všech činností a pomáhala jak rodinným příslušníkům, tak ostatním. Ať už to bylo úklidem, nebo maličkostmi. Příběh nebyl špatný. Díky této knize jsem se dozvěděl pár zajímavostí o Sámech, za což autorovi děkuji.... celý text
RomanDušek


Kautokeino – Krvavý nůž Kautokeino – Krvavý nůž

Nepotrpím si na detektivky, proto knihu z tohoto hlediska hodnotit nebudu. Nelíbily se mi ani dialogy, popř. autorovy pokusy o humor - to v mých očích celé dílo nějak degradovalo. Upřít se nedá čtivost a spád děje. Co bych ale velmi ocenila, je výborně vylíčena problematika Laponců (dnes už je toto pojmenování sice vnímáno jako hanlivé, ale mně se označení "Sámové" stejně jako "Romové" nelíbí). Autor srozumitelně popsal dnešní situaci v této oblasti - tím, že tam často osobně pobývá, je zasvěcen a dokáže tak psát jak o kladech, tak i o záporech. Zaujala mě kritika vytváření jakéhosi skanzenu či cirkusu pro turisty, kteří tak získávají romantické a zidealizované představy o domorodých obyvatelích projíždějících se v poklidu a bez stresu v krojích na svých sobech. Ale málokdo se doví o opravdu těžkém a vysilujícím každodenním boji o přežití a o zachování obživy, kdy i desetileté děti musejí čas od času převzít zodpovědnost za tisícihlavé stádo osamoceně vysoko v horách, v teplotách hluboko pod nulou. Už z těchto důvodů stojí kniha jistě za přečtení!... celý text
camelopardus



Kautokeino – Krvavý nůž Kautokeino – Krvavý nůž

Poslední Laponec a Vlčí úžina byla nádhera, opatřila jsem si podobnou knihu a opět to byla nádhera, tak jsem si našla další dvě podobné. O Sámech - Laponcích je opravdu hodně poučné si číst. I v této knize byly záhadné vraždy, které spolu možná souvisí, možná ne... Nádherně popsané prostředí všeho dění, zvyky - kroj - prostě to si musíte přečíst - a v závěru krásné moudro - "Proč se vlastně zuby nehty držíme zajetých kolejí, vžitých názorů a známých pocitů? Kvůli pocitu bezpečí, samozřejmě. Člověku pomáhá vědět, jak má myslet, co má cítit a co dělat. Pevně stanovené hodnoty nám vyhovují, protože od nich odvozujeme, co je správně a co ne....." Tak proč si někdy nepřečíst něco, co bychom normálně nečetli? To jsem právě udělala a dělám a je to moc fajn, objevit s knihou zase něco nového!!!!!... celý text
Schamila


Kautokeino – Krvavý nůž Kautokeino – Krvavý nůž

Není to úplně klasická detektivka, ale je to čtivé, zajímavé a líbilo se mi to :-)
stolbice