Kristina Láníková

česká, 1988

• Autor
• Knihy
• Série
• Bazar
• Životopis
• Část díla
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Puma M - Kristina Láníková

Čtvrtá sbírka básní Kristiny Láníkové pracuje s napětím mezi intimitou a odosobněností, láskou a léčením, soukromím a popkulturou, vzpomínkou a medikací, nitern... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Úvahy nad zájmeny

„Kristina Láníková prostřednictvím velmi úsporných básní (nejdelší mají šest veršů) ohledává témata lásky („ještě pořád bych z lásky vykrajovala vločky“), touhy po klidu a tichu („chtěla jsem mít ticho“), samoty, ale i méně uchopitelná jakými jsou slova, pojmenování, význam zájmen („odkládám jména / hledám mezery / stavím si svou ohradu“; „odkládala jsem zájmena na malou plošinu / a svázala je řetízkem“). Častým motivem je spánek, bílá barva, prostor. Básně jsou poměrně neuchopitelné, člověk je musí přečíst opakovaně, aby slova doputovala na správné místo a zarezonovala. Celá sbírka působí velmi propracovaně ve smyslu řazení jednotlivých veršů – skoro jako by autorka (nebo spíše lyrický subjekt) putoval(a) od začátku ke konci (srovnej str. 9 „chtěla jsem mít ticho / ze začátku z obavy opustit vážnost“ a str. 68 „předchozí stránky vedou až na konec“). Svou roli hrají i výjevy z běžného života působící, jako by autorka (lyrický subjekt?) zůstával(a) často doma, snad ze strachu, snad právě z potřeby být sám(a), což částečně naznačuje i úvodní fotografie prázdného pokoje na obálce knihy. Byť nejsem velkým čtenářem poezie a neumím mezi řádky hledat skryté významy a jsem si proto jistá, že mi podstatná část brilantnosti této sbírky uniká, musím říct, že se mě řada Kristininých veršů dotkla, pár jich proto ještě vypíšu: „na jaro jsem měla spoustu plánů, jenže léto / ho přeskočilo / teď nevím, co si počít“; „při úklidu se řídím zásadou ztrát“; „při pohledu vpřed se cítím vzadu“; „tehdy jsem ještě byla zvyklá čekat a hrozilo / že se zkazím“; „zpoždění vzniká rychle“ a další.“... celý text
— Sorrow

---

Pomlčka v těle

„Skutečnosti tiché, pomalé a osamělé (jen občas probleskne decentní přítomnost jakéhosi partnera – "když to polykám / zachraňuje mě vědomí, že se chováš divně") jsou v kontrastu s divokým jazykovým vyjádřením. Láníková pečlivě natírá jednotlivé obrazy z banální šedivé každodennosti, je "sama sobě zedníkem", "ráda pere, ale máloco unosí". Právě tělesnost se projevuje v každé básni – šlape se, chmatá, objevují se jizvy, prsty tlačí, pokrývá se potem, rýpe se, vtlačuje se. Otázkou je, jestli to obsesivní popisování vlastního stavu má nějaký vývoj, jestli k něčemu vede a jestli i přes unikátní jazyk nezačne čtenáře ta strnulost nudit. Mě to nenudilo, také díky opakujícím se motivům (hlavně materiálům – bavlna, dřevo, maso; ale i motiv vany a cirkusu pokrytého sněhem nelze přehlédnout), který mi připomněl hru s barvami z Láníkové nejnovější sbírky, jejíž koncentrovanější verše mi sedí přece jenom více. míjíme cirkus pokrytý sněhem mám křeč ve stehně u slabin, která směřuje ven z auta dodržuji svoji bavlněnou hygienu je mi zima od odřeného boku večer téměř začal zdomácním v místě mezi svetrem a zády aut pokrýváme se sypkým potem v tunelech svítí rudě (s. 18)“... celý text
— lubtich

---

Úvahy nad zájmeny

„Když nad tím uvažuju, tak je to velmi zdařilé. Hutné a krátké - velmi dobrá kombinace pro stravitelnost. Láníková dokáže všední motivy (spánek, únava) podat velmi pozoruhodně a zároveň je čtenář může vnímat osobně. Vedlejší jak věta, nicméně - myslel jsem si, že vzhlednější grafiku knih Fra mít nemůže a ono- postupovala jsem jako údržbář střádala jsem střídmé vzorky nálad v prázdném extrému (s. 25) ještě pořád bych z lásky vykrajovala vločky které se vejdou do mé samoty ta je vytrvalá a myje se jako nádobí mé ambice jsou stejné jako má alibi (s. 15)“... celý text
— lubtich

---

---

Pomlčka v těle

„Po tomhle si připadám jako naprostej literární břídil, protože ač jsem se snažila, tak tenhle počin jsem prostě nepochopila. A dle hodnocení ostatních jsem jediná. Po dočtení mě napadaly dvě věci: "drogy jsou špatné" a "generátor náhodných slov". Ale asi prostě jen nejsem cílovka a můj mozek postrádá nějakou část stvořenou pro tahle kouzla.“... celý text
— Anniee

---

Pomlčka v těle

„Nejsem cílová skupina a poezie je na mě škoda, proto hodnocení není tak docela fér, ale básně jsem jako jedny z mála přečetl, proto si dovolím tvrdit, že mám na hodnocení nárok. Básně mi přišly bezobsažné a až příliš náznakové, nudily mě od začátku do konce. Dal jsem si totiž za výzvu v dospělosti přečíst alespoň jednu básnickou sbírku, padlo to na tuto. Můj názor na tento typ poezie se od školních let nezměnil, je to ztráta času, básnické sbírky přenechám těm, které to baví.“... celý text
— vlkodlaq

Žánry autora

Literatura česká Poezie

Štítky z knih

česká poezie

Láníková je 2x v oblíbených.