Julie Balobanova

ruská, 1996

Nové komentáře u autorových knih

Etiketa pro elegantní ženu Etiketa pro elegantní ženu

Nezajímavá kniha. Nemyslím si, že by mi kniha v něčem výrazněji pomohla nebo že by přispěla k mým hlubším znalostem.
VevodkyneLinda


Etiketa pro elegantní ženu Etiketa pro elegantní ženu

Škoda, že autorka nejde více do podrobností. Takto je z toho podprůměrná a vcelku nezajímavá kniha.
hodna.postacka


Etiketa pro elegantní ženu Etiketa pro elegantní ženu

Tak tato kniha mě svým stylem psaní a poučování vůbec neoslovila. Dle předchozích komentářů je autorka evidentně z řady instagramové a tiktokové generace. V knize "radí", jak v životě lépe jíst těstoviny, lépe používat ubrousek, lépe pokládat kabelku, lépe se obléct na divadelní představení, atp.... celý text
marie.kolarova



Etiketa pro elegantní ženu Etiketa pro elegantní ženu

Upřímně moc nevím, co si o knize myslet. Autorka z naprosto banálních témat dělá obrovskou vědu, snad aby etiketa vypadala jako složitý vědní obor. Jedním z příkladů může být autorčin popis toho, na jaké straně talíře jsou umístěny vidličky a na jaké nože. Bezpochyby se nepletu, když řeknu, že už dítě v první třídě základní školy ví, že vidličky jsou od talíře nalevo, zatímco nože napravo. Autorka velmi složitě vysvětluje, že vám k tomuto zapamatování pomohou základní znalosti anglického jazyka. Vidlička zní anglicky "fork", toto slovo má čtyři písmena. Levá strana zní anglicky "left" a toto slovo má také čtyři písmena. Oproti tomu nůž se anglicky řekne "knife". Toto slovo má pět písmen, stejně jako pravá strana v angličtině "right" obsahuje rovněž pět písmen. Načež autorka dodává, že když náhodou zapomenete, z jaké strany máte naservírovat vidličky, tento tahák vám pomůže. Mě by tedy tento tahák rozhodně nepomohl. A jsem si jistá, že takovou věc, jako že se vidličky dávají vlevo, rozhodně nezapomenu.... celý text
kajakouda


Etiketa pro elegantní ženu Etiketa pro elegantní ženu

Kniha poskytuje základní informace o etiketě. Knihu bych shrnula slovy „Od všeho trochu, ale nic pořádně”. Domnívám se, že pokud by autorka zvolila méně témat, vynechala všeobecně známá témata a naopak více do hloubky rozpracovala témata méně známá, zároveň k těmto tématům přidala více názorných fotografií či ilustrací, hodně by tím pozvedla kvalitu své knihy. Např. kapitola věnovaná návštěvě kina mi přijde naprosto zbytečná a asi každý, kdo má aspoň trochu slušné vychování, nepotřebuje tyto informace číst v knize. "Návštěva kina je bezesporu méně formální než návštěva divadla či koncertu. Avšak to neznamená, že se zde nedodržují žádná pravidla etikety a slušného chování. I při návštěvě kina je potřeba zvolit vhodný oděv. Dress code do kina není příliš přísný. Není vhodné si obléct dlouhou večerní róbu, avšak ani tepláky nejsou v pořádku. Nejvhodnějším dress code u této příležitosti je smart casual či jednoduchý casual. Nedopustíte se prohřešku, pokud do kina přijdete v džínách, tričku a saku. Snažte se dorazit včas a nerušit ostatní diváky. Stejně jako při návštěvě divadla platí zásadní pravidlo, že byste měli vypnout zvonění mobilu. Dalším nepříjemných momentem pro ostatní diváky může být situace, kdy se někdo z diváků během projekce filmu dívá do mobilu. Jak již víte, do řady vstupuje jako první muž, vždycky čelem k divákům. Nezapomeňte se sedícím divákům omluvit a zdvořile poděkovat. ... V průběhu promítání filmu není vhodné nijakým způsobem komentovat jeho děj. V kině byste se měli chovat tiše. Pokud se ocitnete v situaci, kdy jeden z diváků podstatně vyrušuje ostatní návštěvníky kina, můžete ho napomenout... "... celý text
AndreaTH