Jolanta Trojak
česká, 1977
Nové komentáře u autorových knih
Svatava
„Ja stále nevím, co si o tom myslet. Už se trápím 2 měsíce a stale to nemůžu dočíst. Omlouvam se evidentně inteligentní autorce, ale 150 cizích výrazů na stránce dela z četby intelektuální onanii. Prekombinovana přirovnání, příliš květnaté složité věty. Postavy jsou spis karikatury, které cosi dramaticky pronášejí, přesto me vůbec nezajímají. Baví mě historické zminky založené na pravdě, všechny ty opravdové osobnosti esoterické scény...baví mě i to téma, ale je to oděné do nesnesitelné čtecí podoby(pro mě), zkuste sami, treba budete nadšeni. Možná by jí víc sedla podoba slovniku, tohle pokulhává po emocionální a lidské stránce. I nactena audio podoba byla pro me nesnesitelna(afektovaný přednes).“... celý text
— rejka79
Svatava
„Je to jiné než ostatní knihy. Je to dobré, obratně napsané, se zajímavými postavami. Sice je složitější se do nich vcítit, protože jsou ni vzdálené dobou i zájmy, ale bavilo mě to moc. Cokoliv, ci je trochu jiné, vítám s láskou.“... celý text
— Bastien581
Svatava
„Výlet do Prahy počátku 20. století, období, kdy těžce frčel spiritismus, esoterika, vědmy, kouzelníci, jogíni - doba výstřední dekadence a do ní umístěný příběh mladé dívky s paranormálními schopnostmi, která se, aniž by o to kdoví jak sama stála, stane velmi rychle hvězdou showbyznysu, a stane se figurkou v rukách ostatních, což jí nakonec donutí po boku spřízněné duše utéci z hektického světa a odevzdat se klidu a hledání sebe sama. Měla jsem možnost tuto knihu vyslechnout jako četbu na pokračování na Radiu Vltava, jinak by mě zřejmě úplně minula.“... celý text
— 666Jitka
Svatava
„DVTV mě rozhovorem s autorkou velmi navnadila a těšila jsem se na vyjímečnou knihu, ale po přečtení musím říct, že mi tam prostě něco chybělo“
— Dimas
Svatava
„Poslouchala jsem na ČRo, velmi povedeně načtené Terezou Hofovou. Myslím, že hlavně ona a její libozvučný hlas má podíl na tom, že jsem knihu dala celou. Reakce na ni jsou u mě rozporuplné. Má výbornou atmosféru, zavede nás na počátek 20. století do salónů, kaváren, mezi tehdejší umělce a hlavně ezoteriky a okultisty. Jazyk Jolanty Trojak je bohatý a velmi propracovaný, se slovy to umí báječně. Nicméně příběh není nijak zakotvený, dost poletuje, možná je až příliš zalidněn a nedrží se jedné linky, která by měla nějaký posun a šla k řádnému ukončení. Takto to spíš působí jako změť různých vyprávěnek, které jsou zajímavé, ale dohromady se rozpadnou na útržkovité střípky.“... celý text
— bosorka
