Hunter Stockton Thompson

americká, 1937 - 2005, statistikykoupit eknihy

Nahrávám...

Komentáře (1)

Hunter Stockton Thompson

JP
02.12.2011

Jedna z mála zajímavých osobností americké kultury především šedesátých a sedmdesátých let, ke které mě přivedl naprosto úžasný kultovní film Terryho Gilliama 'Strach a hnus v Las Vegas'. U nás tato nejznámější Thompsonova kniha, z níž film vychází, vyšla pod názvem 'Strach a svrab v Las Vegas' a nutno dodat, že je stejně zběsilá a šáhlá jako film. Mezi adaptaci a předlohu bych tudíž v tomto případě dal rovnítko.

Ve zdejším životopise je docela lakonicky uvedeno, že Hunter zemřel, ve skutečnosti si však tenhle ujetý génius prostřelil hlavu na samotě, ve své chatě, zatímco jeho vnoučata pobíhaly vedle v pokoji (prý si myslely, že spadla knížka). Thompson byl živý, aktivní, pracovitý, výstřední, temperamentní člověk, který si pevně stál za svými názory a především si chtěl život užít ve všech ohledech - takový svéráznější americký pábitel. Měl rád zbraně, a ještě radši z nich střílel, bral drogy, jezdil jako šílenec ať už autem či na motorce, pil whiskey s ledem, politicky se angažoval (jeho snaha o zvolení na pozici šerifa v roce 1972 a snaha legalizace marihuany) a především jako novinář, a to chtěl především, stvořil nový druh žurnalismu - tzv. Gonzo žurnalismus, kdy je novinář přímým účastníkem děje, o němž píše, namísto aby pouze lakonicky oznamoval fakta. Nutno říct, naprosto to k němu sedí.

S Thompsonem je neoddělitelně spjat i kreslíř Ralph Steadman (pro mě velká inspirace z oboru, kterému bych se sám rád profesně věnoval), jehož ilustrace celý životní styl a postoj tohohle aktivistu a experimentátora přímo doplňují. Jeho osoba, to pro mě už navždy bude mít silný nádech nostalgie, protože mi připomíná období, kdy jsem se i já cítil svobodný a alkohol a cigarety u mě byly na denním pořádku. Nijak převratně, ale prostě - ta nálada, to léto, ty vzpomínky, ta zběsilost, ten život.

Upřímně se divím, že Thompsona u nás víc nepublikují (Strach a svrab, Rumový deník - vyprodané, už řadu let, já sám jsem měl štěstí, že jsem Strach a svrab získal jako poslední knihu na skladě). Thompson kompletně přepisoval knihy od Fitzgeralda a Hemingwaye na svém psacím stroji, jen aby věděl, jaký je to pocit napsat něco tak velkého. Podle Johnnyho Deppa je Thompson jeden z nejdůležitějších autorů 20. století, který změnil způsob psaní. Hunter měl spoustu známých i z řad celebrit a je s ním i spousta rozhovorů v TV, nemluvě o dokumentech, v nichž na něj všichni dodnes rádi vzpomínají - ten muž byl zkrátka osobnost.

I dnes zasluhuje pozornost, nejen o čem Hunter psal, ale i jak o tom psal, jak žil, o co se snažil. Nedovedu si představit, jaká zábava a zároveň šílenství s ním asi musela být. Nejspíš proto je to jeden z mála lidí, které mě jaksi soustavně baví studovat. Podle mě by zasloužil víc pozornosti i u nás, i když je aktivitou orientován víceméně do USA. Škoda.

Hunter S. Thompson je pro mě synonymem pro divokost, užívání si života, vztyčenou pěst, impulsivní chování, paradoxně i zmíněnou pracovitost (byl to dříč, co pracoval, aby uživil celou rodinu už od mlada) zábavu a s tím spojený i alkohol a drogy. U spousty jeho životních dokumentací se člověk skvěle nasměje - třeba rozpis všeho, co obvykle denně pozřel, kromě monstrózní snídaně a tun kokainu. Ve výsledku to ale nebylo o nějaké rebelii, ale o prostých a základních právech. Chtěl žít svůj život, tak, jak on sám chtěl. A to až do posledního momentu. Něco Čechům zcela nevídané.

Hunterův dopis, který napsal těsně předtím, než se zastřelil: "No More Games. No More Bombs. No More Walking. No More Fun. No More Swimming. 67. That is 17 years past 50. 17 more than I needed or wanted. Boring. I am always bitchy. No Fun – for anybody. 67. You are getting Greedy. Act your old age. Relax – This won’t hurt."

Hunter Stockton Thompson - knihy:

Štítky z knih

drogy zfilmováno alkohol motocykly, skútry Karibik motorkáři