Helen Walsh
britská, 1976
Nové komentáře u autorových knih
Tak už spi
„Téma tehotenstva a materstva nebol moc zaujimavo podaná..Autorka opisovala svoje problémy ktoré prežila“
— kannibal28
Tak už spi
„Přestože o tom už pěkných pár minut uvažuju, nedokážu přijít na to, komu je tahle kniha určená.
Ženy, které si těhotenstvím, porodem, šestinedělím a následující nekonečnou řadou nedělí, jimž okolí už nepřisuzuje větší váhu a které s to větší vahou dopadají na matky samotné, neprošly, tohle nemají absolutně šanci pobrat (to není machrování, tak to prostě je). Ženy, které už tohle mají za sebou, vědí, že tohle je prostě celé tak přitažené za vlasy, že to snad autorka ani nemůže myslet vážně (osm dní po porodu zvažovat sex s cizím člověkem? Helen podle všeho dítě má, tak musí vědět už jen to, co a odkud odevšad z člověka v téhle fázi teče... a že poslední věc, na kterou byste měli byť jen pomyšlení, je sex).
Hlavní hrdince, třicetileté Rachel, se podařilo během jediného setkání s první láskou, s níž se neviděla 15 let, otěhotnět (vnímáte tu originalitu? Jo? Protože já mám na tenhle motiv už tak strašnou alergii, že ve mně vyvolává touhu knihám, v nichž ženy na jeden zásun těhotní jak na běžícím pásu, udělat něco moc moc ošklivého...). Je rozhodnutá onomu muži o dítěti neříct (základní premisa jinak podle všeho racionální, vzdělané, empatické ženy je, že by o ni a dítě stejně nestál a navíc se ucházel o skvělé pracovní místo a co kdyby ho dostal? To by se o něm přeci mohl postarat, teda pardon, jsem se spletla - to by mu to přeci mohla překazit! WTF??) a všechno zvládnout sama.
Dopadne to tak, jak očekáváte - nezvládne to vůbec. Má sice milujícího otce, milující nevlastní matku, milující, starostlivé přátele, ale k čertu s nima. Rachel radši půjdu s pětitýdenním miminem k cizí holce, kterou právě potkala a tam se vožere. Jako vážně. A rozhodně ne poprvé.
Rachel totiž utrpí trauma při přirozeném porodu (wtf2 - znám opravdu děsivé množství žen, kterým se na duši i těle velice, velice neblaze podepsal lékařsky vedený porod a následná "péče", neznám ani jednu, kterou by zdevastoval porod přirozený, vlastně jsem až doteď o něčem takovém neměla ani ponětí... Tohle fakt existuje?), jenž skončil příchodem zcela zdravého miminka na svět, aniž by na její tělesné schránce zanechalo nějaké zásadnější stopy.
Rachel se nicméně od tohohle okamžiku začne chovat jako totální magor. Tvrdí, že miminko vůbec nespí (podle všeho spí docela dost - nebo normálně, soudě dle osobních zkušeností), že má problémy s kojením a zároveň si odmítá nechat od kohokoliv pomoct, téměř od prvního týdne chlastá, nechává miminko samotné doma a běhá po venku, ztrácí kontakt s realitou a celkově se chová jako absolutně nezodpovědný jedinec, který by měl mít na starost maximálně dřevěnýho kačera a ne mimino.
Takže zpátky na začátek: Pro koho je tahle kniha vlastně určená? Totiž: netuším, jak by mi ve chvíli, kdy jsem se sama probděla se řvoucím dítětem až k halucinacím a opravdu nepěkným myšlenkám, mohlo pomoct čtení o ženské, které vědomě ubližuje vlastnímu dítěti. To je totiž téma, na které jste ve chvíli, kdy máte sami mimino, nesmírně citliví (na tom se asi shodneme). Stejně tak nechápu, co by mi v době, kdy jsem děti neměla, mohla tahle kniha dát? Že je porod a mateřství absolutní peklo? Aha, tak to chceš!A co mi mohla dát teď? Eeeeee... býlý?
Takže tu pochválím překlad a velice, velice vtipnou a zdařilou obálku. A půjdem zase o dům dál.“... celý text
— Jizi
Tak už spi
„Tuhle knížku nejde doporučit těm, co děti teprve plánují a bojím se že ti rodiče, jejichž dítě hezky spalo ji zase nemůžou plně pochopit. Ale těm, kteří mají nespící dítě, dá velkou naději, že v tom nejsou sami a možná jim zvedne rodičovské sebevědomí, neboť ukazuje matku, která situaci zvládá mnohem hůř.
Knihu oceňuji jako sondu do rozbouřené, zoufalé mateřské duše, která se propadá na dno, i když se toho reálně zase až tolik neděje ... Protože ono děje, ta nejistota novopečené matky, osamocení a hlavně nevyspání jsou až téměř smrtící koktejl.
Osobně mi v knize trošku chyběla snaha hlavní hrdinky dítě uspat, o tom že nespí se jen zmiňovala, zdůvodňovala svůj stav a většina děje se odehrávala v okamžicích, kdy dítko zrovna usnulo. Že se reálně o uspání snažila jí tak musíme slepě věřit, což mi poněkud kazilo prožitek ze čtení, jakoby příběh zůstal jen na povrchu, jaksi bulvární. To ovšem nesnižuje hodnotu zobrazeného utrpení.“... celý text
— Moonca
Tak už spi
„Jsem ztracená. Co byly halucinace a co byla pravda? Po pár dnech nebudu vědět o čem knížka byla.“
— Jirinamac
Tak už spi
„Musim se priznat, ze po narozeni sve prvni dcery jsem si prisla stejne zoufale jako zde Rachel. Ale ja jsem nastesti vedle sebe mela milujiciho partnera, ktery mi byl oporou a ja se diky nemu mohla obcas i prospat.“... celý text
— monushka
Helen Walsh - knihy
| 2013 |
 Tak už spi |
Žánry autora
Štítky z knih
Walsh je 0x v oblíbených.
Osobní web autora