George Agathonikiadis

řecká, 1947

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Na Moravě nekvetou olivy Na Moravě nekvetou olivy

Přes knihu "Až uvidíš moře" Scarlett Wilkové a dokumentární film "Děti bouře", jsem se dostala k téhle útlé vzpomínkové knížce. Režisér filmu a současně ten, kdo nás filmem provází, je jejím autorem. Očekávala jsem něco podobného, jako shora uvedená knížka, učesaný, možná i trochu začátečnicky odvyprávěný příběh řeckého uprchlíka... a nemohla jsem se víc mýlit! Syrově psané vzpomínky, minulost se prolíná se současností, je tam všechno – láska, bolest, strach, touha, stýskání, smrt. Já vlastně nemám moc ráda přehnaně vyjevované emoce (no ano, očima řecké mentality český studený čumák), ale tady jsem s autorem vše prožívala, tak to bylo nakažlivé, plakala, smála se, tančila, cítila neutišitelnou touhu dědečka Janise po navždy ztraceném Řecku, chápala rozpolcenost a rozkročenost Stavrose mezi Řeckem a Brnem. Dětské přátelství, které přerostlo do celoživotního vztahu, který nenarušily ani čas, ani vzdálenost. Knížka mi trochu připomněla „Kosí hnízdo“ Zdeňka Drozdy, možná i "Pošetilost doktora vinnetoulogie" Martina Fahrnera. I když každá je o něčem jiném, v něčem hodně podobné. Tyhle vzpomínkové knihy, pokud jsou psány se srdcem na dlani, mě vždy spolehlivě zasáhnou... * "Ten večer se dědeček opil. Pustil gramofon na plné pecky. A naráz byl doma ráj. Rozepl si košili, vyhrnul rukávy, zvedl ruce k nebi. Oči se mu zaleskly. Točil se jako korouhev. Skákal do výšky, luskal prsty, klekal a znovu skákal, jako by chtěl vzlétnout. Ještě že byla okna zavřená. Bál jsem se, že to jeho staré tělo to nevydrží a že se rozláme na kusy. Byla to slast, dívat se na ten šílený tanec. Syčel jako had a pot mu stékal proudem. Babička tleskala a já si přál, aby to nikdy neskončilo. Jakmile píseň skončila, řekl: ,Ulevilo se mi. Vyhnal jsem bolest z těla.' " * "Mám dojem, že jsem se konečně rozjel. Víš, nic si předem nepřipravuju. Je to emotivní psaní. Sednu do vlaku a jedu. Píšu to, co mě v tý či oný chvíli napadne. Vůbec se nekontroluju. Logiku jsem hodil do koše. Když si nemůžu vzpomenout na některý český slovo, nahradím to řeckým. Tu naši knížku píšu srdcem. Ani bych to jinak neuměl."... celý text
Rade


Mramorové sny Mramorové sny

Před pár dny jsem přečetla první knihu od tohoto autora a hned jsem se pustila i do téhle druhé. Jedná se o volné pokračování a není třeba číst je popořadě. Spousta věcí a událostí z autorova dětství je tu popisována znovu, takže se čtenář ani bez přečtení první knížky neztrácí. Tahle je o dost veselejší. Je psaná už v prostředí Řecka a je zde i spousta tipů na řecké vaření. Miluji řeckou kuchyni. Já při čtení neodolala a padlo celé balení oliv letos dovezených z dovolené a k tomu samozřejmě i výborné řecké vínko ;-) Z vyprávění je při čtení opravdu hodně cítit, že se zde autor potřeboval "vypsat" ze svých pocitů, myšlenek a mně se to líbilo. Velkou část svého života prožil v Čechách a i když se pak po letech vrátil do své rodné země, pořád jakoby ho kus chyběl a pořádně neví, kde se cítí být doma víc. Jak sám píše, rozumem je doma v Česku, ale srdcem v Řecku. Když se vrátí do Česka, stýská se mu po Řecku a když se potom vrátí do Řecka, chybí mu zas Praha. Řecko je magická země a kdo ho poznal, ví, o čem mluvím. I já si Řecko zamilovala natolik, že i když jsem se narodila a celý svůj dosavadní život prožila v Česku, cítím se být víc doma právě v Řecku. Když se vrátím sem, jakoby mě část chyběla, nechala jsem tam obrovský kus svého srdce. A až když se vždycky vrátím zpět do Řecka, zase jsem kompletní a konečně zase opravdu šťastná. Žít v Řecku trvale je můj dlouholetý sen, bohužel ale asi nesplnitelný. Každopádně obě tyhle knihy mě moc potěšily a jsem šťastná za všechny ty řecké děti, kterým se podařilo se do své krásné rodné země vrátit. Autorovi veliké děkuji za možnost nahlédnout trochu víc jak do historie, co se týče právě příjezdu Řeků do tehdejšího Československa, ale i do jejich života tady a postupného začleňování se v obou zemích. Obě knihy určitě stojí za přečtení a já se k nim někdy ještě moc ráda znovu vrátím :-)... celý text
PeťulaV.


Na Moravě nekvetou olivy Na Moravě nekvetou olivy

Po dlouhé letní pauze jsem se konečně zase dostala ke čtení a musím říct, že mi to úplně neskutečně chybělo. A jak jinak začít, než připomínkou na letní dovolenou v Řecku, na moře, sluníčko a stále se usmívající Řeky. Tahle knížka je opravdu takovou zpovědí. Vyprávění ze života Řeka Stavrose, který se jako ani ne dvouletý chlapec dostal i s dalšími řeckými dětmi do tehdejšího Československa a více jak 30 let tu pak na Moravě žil. Vzpomíná na své dětství, své přátele, školu a hlavně na své prarodiče u kterých po dětském domově žil. V knížce se různě střídá minulost s přítomností a je to vlastně takový rozhovor tří chlapů kamarádů, kteří vzpomínají, jaké všechny lumpárny v tom dětství vyváděli. Trochu mi vadily vulgarismy, ale to už k té chlapské konverzaci asi patří. Pro ty, co by zajímalo srovnání s knihou Až uvidíš moře, tak za mě úplně něco jiného. Tady není tolik toho Řecka, té historie, ani příběh jako takový. Je to ale také moc hezká knížka, někdy veselá, častokrát jsem se zasmála, jindy zase hodně smutná. Prostě jako život sám. Konec jsem nečekala až tak smutný, osud kamaráda Martina mě zdrtil a přála bych mu určitě jiný. Přála bych mu to Řecko.. Ale jak se říká: "člověk míní, život mění". Každopádně za přečtení tahle knížka stojí a já se už teď těším na pokračování, mám i tu druhou. A ani jsem nevěděla, že mám od tohoto autora už pár let i kuchařku, tu určitě doporučuji také.... celý text
PeťulaV.



Na Moravě nekvetou olivy Na Moravě nekvetou olivy

Známe ho z kulinářských výletů s Donutilem, V dětství byl přivezen do ČSSR, v Řecku právě probíhala občanská válka (bude Řecko komunistické nebo ne?) a my jsme přivítali potomky rudých vlastenců... Ale děti nemohou za svoje rodiče řada Řeků se zde usadila, znám jich také pár osobně. George Agathonikiadis - Na Moravě nekvetou olivy jsou vzpomínky na ono dětství, Řek přijíždí na Moravu a sleduje osudy svých starých přátel. Posloucháno jako audiokniha.... celý text
Pablo70


Na Moravě nekvetou olivy Na Moravě nekvetou olivy

Knížku mám přečtenou delší dobu a nějak jsem zapomněla si jí sem poznamenat a přitom to je moc pěkné a dojemné čtení, plné vzpomínek a přátelství.
Jirinamac