Erin Litteken

americká

Nová kniha

Herbář vzpomínek

Herbář vzpomínek - Erin Litteken

V roce 1929 je Kátě šestnáct let, je obklopena rodinou a je zamilovaná. Když do její vesnice dorazí Stalinovi příznivci, začíná se však její život měnit. Soused... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Herbář vzpomínek Herbář vzpomínek

Další z románů, kde se minulost prolíná s přítomností. Ta linka z minulosti se mi líbí víc, je silná a místy hodně krutá. Neumím si představit, žít v takové době.... celý text
luky123


Herbář vzpomínek Herbář vzpomínek

Snazim se hodnotit objektivne: poslouchala jsem v audioverzi., ta byla super, ale bohuzel dej je ocekavany a chybi mi tam vice realii. Soucasna dejova linie je jak pres kopirak jinych del. Tak davam ctyri. Za audio bych dala pet.... celý text
misssicccka


Herbář vzpomínek Herbář vzpomínek

Dějová linka "současnosti" mohla být rozvitější. Podle výpočtu bylo babičce tak přes 90..kupodivu, čím vším si prošla, byla velmi čilá. Historická linka byla velmi zajímavá, o tomto období jsem nic nevěděla a citát na začátku, uf.... celý text
Hanouch072



Herbář vzpomínek Herbář vzpomínek

Právě doposloucháno v audioverzi. Vidím dle komentářů, že v ní asi chybí doslov a předmluva. Začnou kritikou, skončím tím pěkným. Kniha má dvě dějové linky. Myslím, že kámen úrazu je, že autoři, kteří ocení tu druhou spíše neocení tu první, a naopak. Já jsem si knihu pujčila kvůli tomu, že mám ráda příběhy silných osob za těžkých časů, které opravdu proběhly. Toho se mi dostalo víc než dostatečně (Několikrát jsem si kladla s hlavní hrdinkou otázku, jak je možné, že toto na rozdíl od mnohých sousedů přežili? Byl to tuhý kořínek? Občasná vynalézavost ve shánění potravy, když bylo nejhůř? Touha žít kvůli dítěti? Asi od všeho kousek). Vzhledem k brutalitě tehdejší doby působí příběh ze současnosti sice kontrastně, ale tedy poměrně plidce. Do současné linky by dalo rozhodně nacpat více sofistikovanosti, citové provázanosti s minulostí a vážnosti, současná linka pro mne nebyla uvěřitelná, vadila mi tam určitá "spiritualita" co se týkalo Birdie, stejně jako příběh z červené knihovny (přiznám se, že jsem do půlky knihy čekala, jestli se tedy vyklube z Nicka podvodník, když jsme pochopila, že ne, tak to bylo ještě plidčejší). Přitom když to vezmeme z nadhledu, náhlá smrt manžela není malé téma. Autorce se však nepodařilo namíchat ten správný koktejl, aby linka z přítomnosti více zaujala. Ale vlastně jsem za to střídání banality a brutality byla ráda, protože jsem si mohla vždy "oddechnout" od té "řady nešťastných příhod (odkaz na kultovní sérii mého dětství :-). Teď vážně. Druhá linka totiž žádný extra koktejl literárních dovedností nepotřebuje, samotné události jsou natolik drastické, že dokonale vykreslují samy sebe. Jak se říká, co život vymyslí, to sám nevymyslíš. Proto spolu s hlavní hrdinkou trnete napětím, jestli rozdělání ohně a uvaření posledního ukradeného jídla nepřiláká aktivisty, jestli vás za rohem neznásilní jen tak, protože se jim chce, jestli vaše dítě přežije další hodinu. Jestli vy přežijete další hodinu. Co dělá s lidmi hlad je vykresleno přesně, přiznám se, že jsem včera večer pod nátlakem knihy snědla i to maso, co hážu běžně kočce. Vykreslování utrpení už se pohybovalo na hranici, co já osobně snesu a chvíli jsem váhala že knihu odložím, ale nakonec ji to nepřekročilo. po trošce googlení člověk zjistí, že autorka nás dokonce ještě šetřila a klade si otázky, proč sakra o Holokaustu ví každý, ale o tomto se člověk dozví víceméně náhodou -> Za mne zvěrstvo úplně stejného kalibru. Takže za knihu jsem ráda dávám jí pěkné 4 hvězdičky, které výrazně táhne linka z Ukrajiny, a doporučím ji v současné době hlavně *voličům komunistů *Chcimírům Vystupznatům *Rusofilům... celý text
barboraHCI2


Herbář vzpomínek Herbář vzpomínek

Zajímavý příběh z třicátých let dvacátého století, kdy na Ukrajině propukl hladomor způsobený povinnými odvody zemědělských komodit a celkovou kolektivizací. Lidé byli rádi, když si vypěstovali zeleninu a ovoce pro vlastní obživu a teď byli nuceni vše odevzdávat, protože všechno má patřit všem. Násilně byla lidem odváděna i zvířata. Výsledkem byl děsivý hladomor, který zabil dle odhadů, 4-10 milionů obyvatel. Autorka nám v příběhu podává dvě dějové linky. Jednu ze současnosti a to z Ameriky, kde žijí potomci ukrajinských obyvatel a druhá linka je právě z období hladomoru, který zažila jedna osoba z příběhu a který se nám postupně odkrývá. Příběh ze současnosti mě moc nebavil, protože jsem se nedokázala vcítit ani do jedné postavy. Byly pro mě moc ploché, málo vylíčené a takové toporné. Historická linka byla na druhou stranu děsivá. Lidé trpěli a opět veškerá příkoří odnesli zcela nevinní, kteří chtěli jen a pouze spokojeně žít. Hladomor byla pohroma pro Ukrajinu. Utrpení lidí bylo pro mě naprosto nepředstavitelné a děsivé, protože vše co je v příběhu zmíněno se stalo. Ti lidé opravdu zažili příšerná zvěrstva.  Celkově se mi příběh líbil, ale četla jsem již lepší. Víc propracované a s větším důrazem na chování a pocity postav. Konec mě však dojal a pozvedl tak moje hodnocení směrem nahoru. Autorčin doslov v Herbáři vzpomínek byl ale velice čtivý a já zjišťuji, že doslovy jsou v některých knihách lepší, jak samotný příběh.... celý text
Ctenar1202