David Satter

americká, 1947

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Čím menej vieš, tým lepšie spíš: Ruská cesta k teroru a diktatúre za Jeľcina a Putina Čím menej vieš, tým lepšie spíš: Ruská cesta k teroru a diktatúre za Jeľcina a Putina

Neuveriteľné, čo Rusi všetko dokážu, resp. ich túžba po moci. V podstate za každým to isté, iba iné osoby a obsadenie. Vraždy, pády z okien, otravy, špeciálne čajové špeciality, špeciálne vojenské operácie ako zásterky atď. "Pochopiť ruskú realitu znamená nevyhnutnosť akceptovať fakt, že ruskí lídri naozaj dokážu vyhodiť do povetria stovky vlastných spoluobčanov, len aby sa udržali pri moci."... celý text
roman6788


Čím méně víte, tím lépe spíte: Ruská cesta k teroru a diktatuře za Jelcina a Putina Čím méně víte, tím lépe spíte: Ruská cesta k teroru a diktatuře za Jelcina a Putina

Když jsem nedávno četla Rudého Zemana, nepsalo se tam zrovna o chlápcích, kteří by jednali něžně a v rukavičkách. Ale proti ruským bohatýrům jsou ti naši domácí mafiánští chlapci hošíci z nedělní školy. Není se co divit, přeci jen v té zemi, kde "zítra již znamená včera", jak se jmenovala nezapomenutelná soutěž v dobách našich základních škol, mají trochu jinou mentalitu. Podle agentury Interfax z roku 2017 je v Rusku považován za "nejvýznamnějšího člověka v lidských dějinách" Stalin, o druhé místo se dělí Putin s Puškinem. Což je docela legrace, kdyby to nebylo zároveň děsivé. David Satter, který žil v Rusku desítky let, měl známosti na zajímavých místech, nám přináší důkazy, že ruští vládci se nerozpakují "pro dobro státu", ale hlavně pro svoji moc a politické body, pozabíjet stovky svých vlastních lidí. S největší pravděpodobností (autor ani na okamžik nepochybuje) tak vyhodili do povětří v roce 1999 pár obytných domů, aby záminka k válce s Čečenskem odvedla pozornost od politického marasmu. Což se jim beze zbytku povedlo. Tak pokračovali a zabili další desítky lidí, z toho spoustu malých dětí, při minimálně těžce nezvládnuté akci v divadle Na Dubrovce a při beslanském školním masakru. Smrt novinářů a politických odpůrců se snad ani nepočítá a nikoho, alespoň v Rusku, tolik nepobuřuje... Viz Litviněnko, Politkovská, Němcov a spousta dalších. Skupina superbohatých oligarchů zcela zavázaných a podřízených Putinovi vlastní 65 % bohatství země. A Putin? Podle odhadu tajných služeb a anonymně neloajálních kolegů si pár miliard dolarů, + - 50, taky naspořil. Což mi připomíná jinou nádhernou knížku z poslední doby, Bdělost. "Co je platné, když by člověk celý svět získal, ale svoji duši ztratil?" :-)... celý text
Elsinor024


Čím méně víte, tím lépe spíte: Ruská cesta k teroru a diktatuře za Jelcina a Putina Čím méně víte, tím lépe spíte: Ruská cesta k teroru a diktatuře za Jelcina a Putina

Pro mě je to první kniha, kterou jsem o novodobých dějinách Ruska četla. Ač mi přišla hodně zajímavá a dobře napsaná, u některých kapitol - zejména u první kapitoly o útocích na bytové domy a potom u kapitoly o Beslanském školním masakru - mě napadlo - není to už moc? Takhle by přece nestranná žurnalistika nebo politologická literatura (jak to sám autor označuje) vypadat přece neměla. Na můj vkus je v nich až moc emocí, citově zabarvených komentářů a podobně. Neříkám, pan Satter je na Rusko odborník, sám tam x let žil, ale na spoustu věcí se dívá a píše o nich jen z jednoho úhlu. I u událostí, které dodnes nejsou objasněny, obhajuje jen svoji teorii, svůj názor a argumentuje stylem - takhle to je a tečka. U kapitol o ekonomické krizi, privatizaci v 90. letech apod. jsem nic takového nenašla. Jinými slovy - byly napsány odborně, bez emocí, podložené daty a logickými argumenty. To je hlavní důvod, proč dávám 3/5. Je to pěkná kniha, ale určitě by si nikdo podle ní neměl vytvářet názor na tak složitou problematiku, jako je vývoj Ruska po pádu SSSR. I já mám v plánu přečíst více knih od jiných autorů a podívat se na celou věc trochu racionálněji.... celý text
Kaaatka1999



Čím méně víte, tím lépe spíte Čím méně víte, tím lépe spíte

"Vždycky, když si myslím, že Rusko už dobře znám, něčím novým mě překvapí." Tato parafráze jedné hlášky z mého oblíbeného seriálu "Big Train" mi vytanula na mysli po dočtení této knihy. Ne že bych byl takový znalec Ruska, nicméně přece jen mám o jejich historii a chování jejich vládců něco načteno. A závěry z historických knih do značné míry korespondují s části ruské literatury. Pohrdání lidským životem, pojetí jedince jako bezvýznamné součásti organismu, sloužícímu pouze jedinému cíli - pohodlí a potvrzování moci vládnoucích elit. Od dob carského absolutismu tam nenastala žádná změna, akorát po roce 1917 ještě k výrazně horšímu. Ty šance na modernizaci ruské společnosti, které byly na počátku 20. století, krvavě zašlapala do země bolševická revoluce. V samotné knize se autor zabývá událostmi, vedoucími k nástupu ex-důstojníka KGB a jeho kumpánu k moci. Jak už jsem v malém historickém exkurzu zmínil, tento režim pokračuje ve stejných šlépějích, jako předchozí režimy, v Rusku už tak charakteristicky bezohledně. Události, které jsou zmíněny, ukazují současný režim stejně brutální, jako byl režim minulý. Koneckonců, není se čemu divit, vládnou tam charakterově stejní lidé. Zda režim nechal pozabíjet stovky vlastních občanů jen proto, aby si úzká elita pojistila moc a beztrestnost, to už si musí každý posoudit sám. Dle mého názoru jsou informace v knize uvedené docela hodnověrně podložené a s autorovými závěry v podstatě souhlasím. Obzvlášť, když tak nějak zapadají do ruských krvavých dějin. Jak už píše v komentáři Paulus.1987, ideálně doplnit Kirchickem, Snyderem a Zubovovými Dějinami Ruska. A pro kontext bych doporučil i Marčenkovo "Žij jako všichni". Na závěr si dovolím jednu citaci, dle mého názoru hodně důležitou i pro naši společnost: "Vzhledem k možnosti budoucí systémové krize je nezbytně nutné, aby si ruské demokratické síly uvědomily, že v ruské společnosti musí nastat morální revoluce. Frederick Douglass napsal, že jádrem otrocké mentality je přistupovat k abnormálním okolnostem, jako by byly přirozené. Právě to je charakteristické pro mnoho aspektů života v dnešním Rusku. Ve všech ruských městech je korupce natolik běžná a rozbujelá, že úplatkáři mohou sebe samé snadno přesvědčit, že nedělají nic špatného. Ruská opozice neváhá na zkorumpovanost státu útočit. Ale korupce je symptom hlubšího neduhu, totiž nízkého oceňování jednotlivce ve srovnání s domnělými potřebami státu. Jestliže se útoky na zkorumpovanost režimu nezaměří i na onen základnější problém, jímž je podřadné postavení jednotlivce, pak hrozí, že jednu skupinu zkorumpovaných vládců pouze nahradí jiná, stejně špatná."... celý text
Jackjelly


Čím méně víte, tím lépe spíte: Ruská cesta k teroru a diktatuře za Jelcina a Putina Čím méně víte, tím lépe spíte: Ruská cesta k teroru a diktatuře za Jelcina a Putina

Vzpomínám si, jak mě při četbě knihy Tyranie od Timothyho Snydera šokovala zmínka o tom, že v roce 1999 měl Vladimir Putin fingovat teroristické útoky vůči vlastnímu obyvatelstvu, aby měl záminku k druhé čečenské válce a zvýšil si tak popularitu mezi občany. O tomto jsem neměl do té doby nejmenší tušení. Můj zájem prohloubila také kniha Konec Evropy od Jamese Kirchicka, která se mimo jiné věnuje i praktikám současného Ruska na mezinárodní scéně. Proto jsem se rozhodl zajímat se o putinovské Rusko dál. První kapitola Satterovy knihy se věnuje právě zmíněným bombovým útokům na ruské obytné domy v roce 1999. Autor tyto události považuje za zásadní a věnuje se jim velice podrobně a přesvědčivě. V následujících kapitolách autor popisuje éru Borise Jelcina (kterého si pamatuji pouze díky televizním záběrům jeho „společenské únavy“), nástup Vladimira Putina a jeho režim, který se dá charakterizovat jako diktatura s gangsterskými praktikami, ve kterém nemá život jednotlivce žádnou cenu. V knize se rovněž dočteme o útocích na divadlo Na Dubrovce, na školu v Beslanu, o vraždách Anny Politkovské, Alexandra Litviněnka, Borice Němcova a dalších lidí, o anexi Krymu a ukrajinské válce a spoustě dalších věcí a souvislostí, nad kterými čtenář nestačí žasnout. Ačkoliv jsem o současném Rusku a Vladimiru Putinovi nikdy neměl valné mínění, mnoho v knize popisovaných informací bych označil za ledovou sprchu. Kniha je dostatečně podrobná a strhující, velmi nerad jsem od ní odcházel. Téma současného Ruska je velmi aktuální nejen v souvislosti se situací na Ukrajině, ale i se zbytkem světa včetně naší země. Podle mého názoru je dobré vědět, s kým máme tu čest, kdo Rusku vládne a jakým způsobem. Proto nezbývá než knihu doporučit.... celý text
Paulus.1987