David Roberts
anglická, 1954
Populární knihy
Nové komentáře u autorových knih
Sám ve stěně
„Pěkná kniha , klobouk dolů před samotným počínáním Alexe .........ale chudáci ti všichni blízcí okolo něj - neustále ve strachu a napětí.....hrůza !!“
— PavlaTr
Sám ve stěně
„Čte se to velmi dobře, je to takové 'bezpečné dobrodružství'. Z fotek už se člověku zpotí dlaně a pokud k tomu pustíte i videa z popsaných výstupů, pak se vám dělá i mdlo a máte mžitky před očima! Překlad místy nepřesný, ale což, stane se. A - přeji Alexovi spokojené stáří.“... celý text
— jennefer
Sám ve stěně
„já bych to shrnula asi jednou větou - citací : "vítejte v Alexově výstředném světě !"
Alex je jistě fenomenální sportovec ale ať si tvrdí, co si tvrdí o bezpeččí bez lana, je to jeho životní názor a postoj. Já, jakžto úzkostná osoba, která lezení považuje za síce nádherné, ale raději se na něj koukám ze země, si myslím, že je šílenec...génius a šílenec v jedné osobě, a taky hazardér...ale to je můj pohled...
a teď ke knize - vyvolává trochu rozporuplné emoce, střídají se pasáže, kdy mluví autor, Alex, jeho kamarádi... je snaha Alexe vyykreslit jako milého a skromného chlapíka, navíc lidumila a ekologa, kterému leží na srdci blaho země a jejich nejchudích obyvatel, ale někde v hloubi pod tím cítím, že je to neurotik, často se chová minimálně podivně, nekonvenčně, až disociálně, a prezentace altruismu je vlastně nějakou jeho vlastní záchrannou sítí.... třeba knížka vlastně chtěla vyvolat takovou změt emocí.... je dobré si ji přečíst a udělat vlastní názor ;)
Alex mi ppři čtení vůbec nebyl sympatický, ale ráda jsem se dozvěděla něco o jeho výkonech a životě, snech a životní filozofii. K. Cobain řekl, že lepší je shořet, než pomalu hasnout...a Alex jede lezeckým životem ve velkém stylu. Go big Alex !!! respekt.“... celý text
— haki34
Kronika rocku
„Co se týče hudebních encyklopedií v knižním vydání, je to v dnešní době velké riziko. Jednak se dějiny nezastavují a zvlášť u "tvrdší" hudby hrozí, že se objeví někdo, kdo má co k věci říct. Taky si vrtnu. Nějak si nemůžeme pomoct. Nicméně David Roberts udělal mamutí práci, která si zaslouží poklonu a která bez nadsázky nemá na trhu konkurenci. Na tom českém obzvlášť. Kronika je skvěle zpracovaná graficky, krátké biografie dobře sepsané a s knihou se dá pracovat vícero způsoby.
Ale. Přesto je tu pár věcí, které mi chybí nebo jimž jsem neporozuměl. Pár technických chybiček čert bere, nicméně mrzí mě absence modernějších žánrů a jejich kapel, ačkoli jejich náznaky tu jsou. Namátkou hardcore a vůbec corové žánry, přestože tu jsou punkoví matadoři i Black Flag. Nu-metal tu zastupují "jen" Korn, Limp Bizkit a Linkin Park (dvěma druhým patří jen po stránce). Chybí tu death, ačkoli tu máme Slayer. Není tu doom, ačkoli v několika příspěvcích zakopáváme o Type O Negative. Symfonický metal a melodeath, přestože jsou to žánry a pojmy významné, nějak chybí. Jistě, od čeho jsou internety, že?
Tak nebo tak, Kronika rocku je encyklopedií, která v knihovničce neudělá ostudu žádnému milovníku tvrdé muziky. A vedle samostatných biografií se bude nádherně vyjímat. Alespoň u mě tomu tak s hrdostí je. Naposledy jsem ji do rukou (na jednu je dost těžká) určitě nevzal.“... celý text
— Kozel
Sám ve stěně
„"Lidé se mě neustále ptají, jak jsem se k sólovýstupům dostal. Ale když jim odpovím po pravdě, myslím, že mi nevěří. Pravda je taková, že když jsem začal lézt venku, styděl jsem se oslovit cizí lidi a požádat je, aby lezli se mnou."
Až na to, že ze Steph Davis(ové) udělali v překladu muže, dobrý :-) Go big, Alex!!!“... celý text
— HanaSputnik
David Roberts - knihy
| 2016 |
 Sám ve stěně |
| 2013 |  Kronika rocku |
Žánry autora
Štítky z knih
Roberts je 0x v oblíbených.