Kronika rocku
David Roberts
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/176563/bmid_kronika-rocku-176563.jpg
4
11
2
Ojedinělá encyklopedie napříč žánry! Všichni důležití muzikanti a skupiny všech rockových stylů v jedné knize. Od AC/DC přes Van Morrisona po ZZ Top, přes 250 kapel a sólových muzikantů. U každé skupiny přehledný seznam všech členů, všech alb, vypíchnuta jsou přelomová alba. Intuitivní infografika poskytuje okamžitý přehled o příběhu každé skupiny a nádherné fotografické přílohy zachycují rozličné fáze jejich stále se měnícího vzhledu. S předmluvou Alice Coopera.... celý text
Literatura naučná Umění
Vydáno: 2013 , Volvox GlobatorOriginální název:
Rock Chronicles: Music - Every Legend, Every Line-Up, Every Look , 2012
více info...
Přidat komentář
Knihu som zatiaľ nedočítala do konca, ale už len pri mojich obľúbencoch zamrzelo viacero faktografických chýb. Prekvapuje tiež prítomnosť francúzskej (i keď snáď najznámejšej) kapely Téléphone, naopak zaráža absencia nekorunovanej rockovej kráľovny Janis Joplin, ktorá tiež ovplyvnila v štýle iné rockové legendy (napr. Steven Tyler, Aerosmith...).Chcelo by to hlbšie štúdium knihy, nateraz mám však zájdenú chuť.
Kronika rocku
Co se týče hudebních encyklopedií v knižním vydání, je to v dnešní době velké riziko. Jednak se dějiny nezastavují a zvlášť u "tvrdší" hudby hrozí, že se objeví někdo, kdo má co k věci říct. Taky si vrtnu. Nějak si nemůžeme pomoct. Nicméně David Roberts udělal mamutí práci, která si zaslouží poklonu a která bez nadsázky nemá na trhu konkurenci. Na tom českém obzvlášť. Kronika je skvěle zpracovaná graficky, krátké biografie dobře sepsané a s knihou se dá pracovat vícero způsoby.
Ale. Přesto je tu pár věcí, které mi chybí nebo jimž jsem neporozuměl. Pár technických chybiček čert bere, nicméně mrzí mě absence modernějších žánrů a jejich kapel, ačkoli jejich náznaky tu jsou. Namátkou hardcore a vůbec corové žánry, přestože tu jsou punkoví matadoři i Black Flag. Nu-metal tu zastupují "jen" Korn, Limp Bizkit a Linkin Park (dvěma druhým patří jen po stránce). Chybí tu death, ačkoli tu máme Slayer. Není tu doom, ačkoli v několika příspěvcích zakopáváme o Type O Negative. Symfonický metal a melodeath, přestože jsou to žánry a pojmy významné, nějak chybí. Jistě, od čeho jsou internety, že?
Tak nebo tak, Kronika rocku je encyklopedií, která v knihovničce neudělá ostudu žádnému milovníku tvrdé muziky. A vedle samostatných biografií se bude nádherně vyjímat. Alespoň u mě tomu tak s hrdostí je. Naposledy jsem ji do rukou (na jednu je dost těžká) určitě nevzal.