Bas Kast
německá, 1973
Nové komentáře u autorových knih
Nutriční kompas
„Ačkoli autor upozorňuje na nedostatky pozorovacích studií (nejasná korelace vs. kauzalita) a na nespolehlivost účastníků (nedodržování přiděleného způsobu stravování), tak z těchto studií vychází a dělá závěry (ale co zbývá, když kvalitnější studie nejsou). Navíc sám kritizuje (např. u knihy Život bez pšenice), když někdo vybírá jen studie podporující jeho názor, ale občas mi přišlo, že k tomu má sám sklony (např. ohledně suplementace vit. D). A zrovna v kapitole s touto kritikou v poznámce doporučuje stránky nutritionfacts.org (propagace vegetariánství/veganství a výběr jen takových studií, které toto podporují).
Závěry, ke kterým autor Nutričního kompasu dochází, většinou odpovídají závěrům prezentovaným v jiných soudobých knihách o výživě, které jsem četla.
Autor postupně probere bílkoviny, sacharidy, tuky, doplňky stravy a věnuje se krátce i půstu. Popisuje např. princip vzniku inzulínové rezistence (mohou za ni v první řadě rychlé cukry, ale toto už dnes není nová informace), prospěšnost jogurtu, omega-3 mastných kyselin atd.
Doporučuje minimalizovat cukr a další rychlé sacharidy (brambory, těstoviny, chleba ad.), minimalizovat konzumaci masa (hlavně červeného), pravidelně jíst zeleninu, jogurt/kefír, ořechy a semínka, ryby, celé ovoce (ale ne džusy nebo smoothie), časově omezenou konzumaci jídla, nebát se tuků ad.
Zajímavý je přístup autora k otázce tuky vs. sacharidy. Kloní se k tomu, že neběží o to, zda (kromě bílkovin) jíst hlavně tuky NEBO sacharidy, ale že jde o to, jaké tuky A jaké sacharidy. Navíc, a podle mě zcela správně, tvrdí, že strava je individuální záležitost a nelze plošně doporučovat jeden způsob stravování. Lidé, kteří potřebují zhubnout a mají inzulínovou rezistenci, reagují výborně na nízkosacharidovou stravu, kdežto lidé bez inzulínové rezistence dlouhodoběji snáz udrží nízkotukovou stravu.
Líbilo se mi, že podrobně popsal, co vlastně znamená středomořská strava. Součástí je tabulka s otázkami, kde si každý může zjistit, jak moc "středomořsky" jí. Užitečný počin je taky graf s přehledem výsledku analýz na téma výživy z let 1950-2013.
Celkově je to doporučeníhodná a docela čtivá kniha, to ano, ale chyběla tam některá témata jako fytoestrogeny v (autoru často doporučovaném) lněném semínku, obecně fytolátky v ořeších, semenech, luštěninách (a pokud fytolátky neřeší, mohl to aspoň explicitně zmínit a vysvětlit), problematika rafinovaných rostlinných olejů nebo např. vliv kombinace potravin na glykemický index. Je vidět, že autor se změnou stravy udělal ve svém životě velkou změnu k lepšímu, takže knihu psal se zvídavostí a nadšením. Ale kdyby s knihou počkal ještě pár let a postupně ji doplňoval, byla by podle mě lepší.“... celý text
— Petrush
Nutriční kompas
„Krapítek nůďo “
— kleozpatra
Nutriční kompas
„Naprosto super knížka, všechno pěkně sepsané, koncepčně dává ten správný a ucelený pohled na stravu a jak správně jíst.
Jak správně jíst, to si musí každý nastavit sám. Není dán univerzální jídelníček, což je za mě dobře, protože na každého funguje něco jiného, jsou ukázány principy, co dělat správně.
Knížka mě hodně bavila, spoustu jsem se dozvěděla. Za mě splnila vše, co měla. Super.“... celý text
— Pisquosus
Nutriční kompas
„Život po této knize už nebude jako dřív. Tedy doufám, že nebude. Tato kniha se mi připletla do ruky v pravý čas. Shrnuje veškeré dostupné informace a poznatky ohledně správného stravování, které jsou často překvapivě jiné, než se doposud tradovalo. Tím, že je vše navíc vysvětleno jednoduchou formou jak vše funguje, člověk si prostě musí přiznat, že tak, jak se stravoval doposud, to není to pravé ořechové a že pokud tu chce ještě nějakou dobu pobýt, je třeba se začít stravovat jinak.
Je fakt, že knížek s podobnou tématikou je spousta, ale tahle se nějak víc trefila do mých osobních potřeb. Je receptem na život, který si sami svou blbostí zkracujeme.“... celý text
— ivanaga
Nutriční kompas
„Nebudu lhát,mě tato kniha moc nezaujala.Prakticky stále se opakující fráze.Mnoho rad,které už byli napsány.Dost jsem přeskakovala určité pasáže.“
— Olous1
