1. Domů
2. Autoři
3. Barbora Linke
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 3
• Bazar 1
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Barbory Linke

Srdcem mojí babičky

„Srdcem mojí babičky je volné pokračování románu Jménem mojí sestry. V tomto díle sledujeme osud Soniny sestry, jejího dvojčete Ester, která po zranění opustila divadlo a tím i svůj milovaný balet. Přestěhovala se na Moravu do Velkých Prosenic ke své babičce. V nedalekém Přerově si našla práci poštovní doručovatelky a díky této práci potkala svou první lásku Tondu Karáska. Dokáže jejich láska ustát válečné období?! Válka zasahuje lidem do každodenního žití, potýkají se s nedostatkem potravin, zažívají strach o své blízké. Výslechy Gestapa, hrozící totální nasazení na práci v Německu je každodenní realita a všudypřítomná hrozba. K Ester jsem si chvíli hledala cestu, byla zatrpklá, protivná a trochu sobecká. Chvílemi jsem chápala její chování a další kapitolu jsem měla chuť s ní zatřást ať se probere. I přestože jsem se s ní nedokázala úplně ztotožnit, stejně mě zajímalo jaký byl její osud. Celý příběh byl neskutečně čtivý, zajímal mě ten konec, uf … tam i slza ukápla. Nakonec si Ester přece jen získala mé sympatie. Už teď se těším na další pokračován.“... celý text
— blankacte

---

Jménem mojí sestry

„Skvělý historický román, odehrávající se převážně v období druhé světové války. Neskutečně čtivý a napínavý. V ději sledujeme každodenní strasti i radosti dvojčat Ester a Soni a jejich rodiny. Máme možnost nahlédnout, jak se žilo v protektorátní Praze, jak se v průběhu let měnilo smýšlení a nálada společnosti. Zlo nehrozilo jen od nacistů ale i z řad Čechů udavačů sympatizujících s nacisty. Navzdory všemu příkoří lidé statečně bojovali jakýmkoliv způsobem za svobodu, za životy svých blízkých. Snažili se žít obyčejný život a věřili, že jednou ta válka skončí. Sonin příběh mě velmi zasáhl, ta postava je skvěle napsaná. Soňa byla sebevědomá a zároveň laskavá, citlivá, každému chtěla ulehčit život. Prožívala jsem s ní všechny ztráty i obavy, přešlapy ale i radosti. Dokázala jsem se vžít do jejich pocitů, chápala jsem, jak se cítí rozpolceně, pochybuje, miluje a zároveň nenávidí. Skvěle napsaná kniha a ten konec, slza ukápla.“... celý text
— blankacte

---

Písmem mojí přítelkyně

„Nebylo to špatné, ale za mě se mi první a druhý díl prostě líbil víc.“
— d_booksdiary

---

---

Písmem mojí přítelkyně

„Ve třetím pokračování jsem se dozvěděla, co jsem chtěla, a to osud Julie a dědečka Wolfa. Tentokrát to bylo opravdu hodně těžké čtení, musela jsem několikrát přerušit a postupně se zase ke čtení vracet. Je nám představena židovská rodina, která drží při sobě a přesto je násilně rozdělena. Osudy Julie a dalších rodinných příslušníků popisuje spisovatelka velmi emotivně a živě, z čehož vám ne vždy je dobře a říkáte si: tohle se skutečně dělo? Příběh Kamily ze současnosti do samotného děje příliš nezapadá, někdy mi přišel až příliš přitažený za vlasy, ale chápu, že autorka chtěla ukázat ten obrovský rozdíl mezi tenkrát a nyní. Kamila prožívá své vlastní trable s láskou, přitom čte Juliin deník a stále více chce poznat svoje předky. Celá trilogie je velmi dobře promyšlená a s velkou hloubkou nabádá nezapomínat nic z toho, co se v minulosti dělo. Spisovatelka by klidně mohla ve vyprávění pokračovat a dle závěrečné tabulky nás zasvětit do osudů některých přeživších.“... celý text
— Aneleh

---

Písmem mojí přítelkyně

„I třetí pokračování se četlo dobře. Byla to však jiná kniha než dvě předchozí. Příběh je vyprávěn z pohledu vnučky Soni a přenese nad zpět do doby války a perzekuce Židů. Hodně se dozvíme o zvycích židovských rodin a prožijeme s nimi válku. V dnešní době zažíváme trable nejen s láskou u Kamily. Je dobře, že na konci se dozvíme, kdo z rodiny přežil, ale zajímaly by mě i jejich osudy po válce.“... celý text
— Kaja1