Tereza Brdečková

česká, 1957

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nová kniha

Většina jsem já

Většina jsem já - Tereza Brdečková

Kniha s fotografickými ilustracemi přináší výběr z esejů, fejetonů a recenzí Terezy Brdečkové psaných v letech 1996–2021. „Proč název Většina jsem já? Protože m... detail knihy

Populární knihy

/ všech 17 knih
O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha
O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha
Slepé mapy
Slepé mapy
Ten okamžik - Můj osmašedesátý
Ten okamžik - Můj osmašedesátý
Tajemství hradu v Karpatech & Jiří Brdečka
Tajemství hradu v Karpatech & Jiří Brdečka

Nové komentáře u autorových knih

O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha

„Werich citace: "Miluji Fanču /vnučka/, všechno do dělám, od dýchání po vydělávání peněz, je kvůli ní. A pak teprve kvůli Janě." Interakce mezi lidmi s různými povahami, které spolu žijí na stejném místě , jak na pracovišti nebo doma, společně vytvářejí atmosféru... Někdo životní energii věnuje rodině, někoho pohltí práce... Příběh velikána, který žil stejně jako obyčejný smrtelník, starosti ho nemíjely. Přicházejí běžné problémy, na které nezbývá energie a odsouvají se až přijde tragédie, platí se zdravím... Toho koho nejvíce milujeme, necháme na pospas osudu. Dcera Jana se narodila /18.10. 1935 Praha - 9.5.1981 Praha/ Zdeňce a Janovi /manželé od r. 1929/. Zdeňka / rozená Hodková/ výborně překládala z angličtiny a navrhovala kostýmy. Jan byl vždy středem pozornosti i žen. Ve vile na Kampě pořádal setkávání s kumštýři. V domácnosti vypomáhal Karel Koliš v 70-tých letech. V r. 1963 se stal Národním umělcem. S dcerou Janou pracoval v letech 1963 až 1971. Kniha je skvělá, zařadila jsem ji do "čtenářské výzvy." Na dovolené jsem byla ve Velharticích, kde Werich a Voskovec čerpali síly, aby mohli tvořit. Vzájemně se inspirovali, stejně chápajícím humorem. Seznámil je bratranec Werich. Spolu na gymnázium i na právech /nedokončili, rozhodli se pro divadlo/. Před nacizmem odjeli i s rodinou do zahraničí. Dostali se do speciálního seznamu zatčených : 14. a 15. místo. Janě tři roky, po válce se všichni vrátili. Jana se starala o Fanču i nemocné rodiče, sama bojovala s rakovinou děložního čípku. Otec měl nemocné srdce a slavíka v krku, po operaci - rakovina hrtanu. Matku postihla duševní nemoc. Janě situaci neulehčovala, jen výčitky a kritika, trpěla podezřívavostí a osamělostí, nesnášela společnost. Fanči po tragedii se ujala na přání Jany kamarádka . Soudně svěřená od 13 -ti let do péče Daniele a Michalovi Pakům. Ti měli syny Tomáše a Jirku. Fanča vystudovala na filozofii pedagogiku ošetřovatelství. Sklon o někoho pečovat podědila po své mamince Janě. Fanča se v r. 1989 seznámila s imigrantem Japem Hulíkem, zetěm osobní sekretářky Wericha. Provdala se za něj a mají spolu dceru Janu. Žijí na předměstí Curychu. Fanča si ponechala chalupu ve Velharticích. Do Čech se přijela rozloučit se svou druhou mámou. Má nevlastního bratra, podoba Wericha jako by mu z oka vypadl. Nikdo z nás nemá na růžích ustláno. Život je od toho, aby se žil. MISTR každému poskytoval moudrá slova a recept na život : s humorem to jde snaze... PS: Život není takový, jaký chceme, ale potřebuje každého z nás. Bez důvěry není vztah. Důvěra znamená dát druhému možnost, aby nám ublížil a současně si přejeme, aby to nebolelo. Přátelé, hody hody doprovody ..., užijte si velikonoce !“... celý text
— zaz

O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha

„Já jsem se prostě nemohla začíst a fakt knížku chtěla odložit. Asi nejsem dost velký obdivovatel pana Wericha, aby mě to zaujalo.“
— Emik87

Zrcadlo Serafina Zrcadlo Serafina

„Bývalý francouzský vyslanec Esprinchard diktuje své vnučce nezvyklý příběh. Možná byl jeho součástí, možná si ho vymyslel, je to však rozhodně příběh živý, snový a voňavý. V první části se setkáváme s italskopražskou brusičskou rodinou Miseroniových, jejichž nevlastní dcera/syn Serafina se dostává do služeb samotného Rudolfa II. Sice jsem neocenila povahu vztahu mezi posledními dvěma jmenovanými, ale nepochybuji o tom, že císař byl přesně tak charismatický a ztracený, jak je zde načrtnuto. Atmosféra celkově odpovídá tomu, co o rudolfínské Praze vím, což nadšeně chválím! Druhá část se odehrává v Benátkách, kde Serafina nachází starou rodinu a nakrátko na Prahu zapomíná. Praha však nezapomíná na ni, a tak se tam opět na okamžik vrací... Knihu bych se nebála označit nálepkou fantasy a spíše než milovníkům historie bych ji doporučila čtenářům, kteří mají v oblibě i nějaké to kouzlo. Některé situace byly nedotažené, celkově bych ocenila větší popisnost. Autorka se asi bála, aby se nedopustila nějakého faktografického přešlapu. Ilustrační složku jsem bohužel nepochopila - nebyla mi blízká a ani neodpovídá ikonografii 16. století.“... celý text
— Jeninas

O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha

„Moc zajímavé čtení o celé rodině, kterou J.Werich miloval i o jeho přátelích, Voskovcovi nevyjímaje. Jejich život nebyl procházka růžovým sadem, rodinu postihly velké tragédie, s kterou se museli všichni vyrovnávat, hlavně Fanča, která nakonec zůstala z této rodiny sama. Muselo to být pro ni těžké, proto žila dlouho v ústraní. Díky paní spisovatelce Brdečkové se ve spolupráci s Fančou dovíme nové informace o jejich osudech. Smutné, ale pravdivé.“... celý text
— maruna

Slepé mapy Slepé mapy

„nebavilo“
— JancaMia

Přejít na knížky autora