mia1990
přečtené 41
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
2016,
Jack Thorne
Od knihy jsem nečekala, že by se mohla přiblížit původní tvorbě Rolingove. Četla jsem to jako takový dodatek život po životě a očekáváni se splnilo. Možná by nebylo špatné kdyby tento scénář Rolingova použila jako předlohu k dalšímu dílu, který by se jednou mohla z nudy pokusit napsat a rozvést děj a postavy tak, jak jsme u ni zvyklí. Mohlo by z toho být velice příjemné čtení... celý text
Jak pálit a neukládat
2016,
Petr Novák
Děkuji p.Novák. Vaše kniha byla první, kterou jsem o stravování přečetla a změnila mi život.
Útek z tábora 14
2012,
Blaine Harden
Po přečtení jsem se styděla sama před sebou, za ty malichernosti které denně řeším. Všechno je pro nás tak automatické, že si vůbec neuvědomujeme hodnotu všech těch možností, které kolem sebe máme. Tohle čtení bylo jiné než jiné příbéhy s touto tematikou, už jenom proto, že vím, že zatím co tady sepisuju komentář, v Severní Korei lidé trpí. Zatím co já si v klidu snídám oni prohrabávaji odpadky aby zahnali hlad. Opravdu si nemam na co stěžovat. Nikdo z nás... celý text
Čtyřka: Divergentní povídky
2014,
Veronica Roth
Postila jsem se do čtení téměř hned po dočtení série Divergence, kterou jsem zvládla jedním dechem a i když Tobiase miluju, tohle jsem bohužel nedočetla. Mám to rozečtené a asi se k tomu jen tak nevrátím a nevím proč, nějak mě to nenadchlo.... celý text
Harry Potter a Kámen mudrců
2000,
J. K. Rowling (p)
Když mi bylo 12 přišla do kin filmová adaptace a tak nějak začala mánie. K vánocům jsme dostávali VHS a knížky, které jsem jako děcko teda nečetla (fuj knížky :-)). Teď je mi 26 a rozhodla se si je teda přečíst a mánii mám znovu :-), těšila jsem se na každý večer, kdy se budu moct začíst a těším se až Harryho jednou představím svým dětem. Za mě je to teda srdcovka a rozhodně nezáleží na věkové kategorii. Harry, Hermiona, Ron, Brumbál a Snape jsou mí ,,nejlepší,, imaginární přátelé.... celý text
Schovanka Eliza
2013,
Joan Aiken
Dílo mě docela zklamalo. Mám pocit, že autorka v ději pracovala se sestrami Dashwoodovými jen proto, aby na knihu nalákala co nejvíce lidí. Na tom by nebylo vůbec nic špatného, kdyby z Edwarda Ferrase neudělala zapšklého, protivného farníka, z Elinor submisivní domácí puťku a z Marriany zákeřnou potvoru. Kdybych se měla dostat k samotnému ději, taky žádná paráda. Nechápu, proč z Elizy celý příběh dělala jeptišku, kterou muži nezajímají a pak se na posledních řádcích dočtete, že čeká dítě, ale neřekne s kým. Né že by mě to zajímalo, jenom jsem jí docela fandila a po takovém závěru se mi mé představy o ní, jako o silné, hodné a samostatné dívce, docela zhroutily.... celý text
