Vrbická1999 komentáře u knih
Kniha, která mě dostala do kolen. Něco tak originálního, jako použít Smrt za vypravěčku, jsem již dlouho nečetla. Autor umí tak krásně psát, že každá věta je jako umělecké dílo. A konec knihy mě naprosto vzal dech. U knížek většinou nepláču, ale u této jsem neudržela slzy.
Au! Toto bylo opravdu bolestné čtení. Z každé věty knihy táhne odporná atmosféra, která naplňuje rodinu hlavní hrdinky. Nepřestává mě udivovat, jaké může matka dělat rozdíly mezi svými dvěma dcerami. Už to, jak je oslovuje, Katuško a Baruno, mluví za vše.
Petra Dvořáková umí skvěle psát texty, ze kterých vám sice nebude dobře, ale předají vám hodně. Hned po dočtení knihy, jsem chtěla svoji maminku obejmout a za vše jí poděkovat.
Knižní skvost, kterým jsem se prokousávala skoro tři týdny (na mé poměry je to dlouho). Bezmála 700 stran opravdu těžkého tématu. Já si však užívala každou větu, každé slovo. Tato knížka dostala četné místo v mé knihovně a myslím si, že si jí za deset let přečtu s chutí znovu. Kateřina Tučková je opravdu PANÍ spisovatelka.
,,Co jiného je život, než série okamžiků, které znamenají věčnost ?''
Počkej na moře je literární skvost. Četla jsem ji pomalu. Vychutnávala si každou větu. Každé slovo. Nádhera.
Dojmy z této knížky jsou opravdu silné, ukryté hodně hluboko a jen tak je nevymažu. Tulák po hvězdách je mistrně vykreslený příběh vězně, který tráví dlouhé roky ve vězení v černé kopce bez světla a ještě je mučen svěrací kazajkou. To v něm probudí schopnost svou mysl přenášet od týraného těla pryč a prožívat spousty různých životů. Některé popisy příběhů mi přišli zdlouhavé, jiné mě naopak opravdu zaujali. Třeba příběh o ztroskotání na půstem ostrově. Některé mě i přinesly nové poznatky o historii. Z knihy mám opravdu plnou hlavu dojmů, určitě si ji někdy přečtu znovu.
Ach, toto je skvost. Tak úžasně vykreslené postavy, trefný humor, příjemné prostředí. Oveho jsem si zamilovala. Jeho bručounství, které během příběhu odkrývá velké srdce. Dojímalo mě, jak moc byli Ove a jeho žena Sonja svázáni. Měli mezi sebou velmi silné pouto, do kterého bohužel zasáhla smrt. Dojímalo mě, jak Ove své ženě u jejího hrobu vše vyprávěl a povídal si s ní.
Styl jakým je kniha napsaná je tak poutavý a originální, že určitě brzy znovu sáhnu po další knížce Fredrika Backamana.
Pokud někdo hledá knihu, od které se nedá odtrhnout, může sáhnout po Hlasu kukačky. Nesmírně poutavý příběh, který vás donutí se zamyslet, zda-li je podstatné, kdo je biologickým rodičem a kdo dítě vychovává. Co dělá matku matkou ? Co tvoří pouto k dítěti? Vše je zasazené do období protektorátu a 2. světové války.
Nádherná kniha se silným příběhem. S klidným srdcem velice doporučuji.
Příběh dívky, která je vytržena ze svého domova a s miminkem na rukou musí podstoupit pochod smrti z Brna do Pohořelic A vše jenom proto, že musí platit za to, že měla německého otce, avšak českou matku.
Kniha opět mistrně napsaná. Kateřina Tučková nikdy nezklame.
Tato knížka má přesně to, co mě poslední dobou nejvíc baví. Je spíše smutná a dramatická, věnuje se těžkému tématu odloučení matky od dítěte, část děje se odehrává na venkově, přesněji na samotě v hájovně a popisuje část české historie. Velice dobrá knižní jednohubka (má pouze 200 stran).
,,Člověk nemůže být dlouho smutný, když je na světě tak krásně, že ?''
Toto je knižní skvost. Do Anny jsem se zamilovala. Možná jsem se v ní i trochu viděla. Její způsob jakým se dívá na svět je zkrátka úžasný. Tolik optimismu a dobré nálady v jedné knize. Děkuju.
Příběh jedné rodiny, kterou sledujeme desítky let na pozadí událostí, které se v tehdejším Československu děly. Příběh je zajímavý, ale po přečtení ostatních knih od Aleny Mornštajnové, bohužel musím říct, že Hotýlek byl nejslabší. Ale stále dobré čtení.
Sedm manželů Evelyn Hugo je kniha, na kterou se nedá hned jen tak zapomenout. Skvěle napsaná, výborně vykreslené postavy, do kterých se zamilujete nebo je nenávidíte. Kniha plná emocí. Na konci jsem neudržela slzy. Určitě si ji v budoucnu přečtu znovu. Mohu jenom doporučit.
Dojmy z nové knížky Viktorie Hanišové jsou opravu silné. Opět srdceryvný příběh odehrávající se v úzkém rodinné kruhu. Toto téma autorka umí zpracovat skvěle. Trochu jsem se bála, aby mě Neděle odpoledne nezklamalo, protože očekávání jsem měla opravdu velké. Ale nestalo se tak. Kniha je rozdělena do tří částí - Syn, Matka, Otec. Z každou další částí se vám pomalu odkrývá rodinné tajemství a přesně toto dává příběhu to skvělé napětí.
Viktorie Hanišová je skvost české literatury.
Spousta krásných vět, které jsem si musela zapsat. Dojemné zamyšlení nad ztrátou paměti ve stáří.
(SPOILER) Velice povedená kniha. Autorka použila velice květnatý styl psaní, plný kudrlinek, díky kterým, mělo vyprávění hloubku. Emilka si toho během života musela tolik prožít. Osud ji bohužel bral její milované. Nebylo ji dopřáno s nimi strávit delší čas. Konec se mi moc líbil a dojal mě. To, jak byla Emilka smířená, že se její život chýlí ke konci... Těšila se, že se konečně se všemi setká v nebi.
Tato kniha mě dostala do kolen. Dojemné, krásné, smutné. Kniha má v sobě spoustu bolesti, zármutku, utrpení, ale také radosti do života a ženské síly.
Po přečtení ve mě zůstal pocit, že ženy dokážou vše.
Na tuto knihu jsem se chystala dlouho a začátek roku 2024 mi přišel jako skvělý čas. Přečteno jedním dechem. V textu jsou emoce, které vás zasáhnou. Je nesmírně zajímavé (a bolavé) vidět, jak mladé lidi prožívají smrt blízkého člověka a svoji vlastní nevyléčitelnou nemoc.
,,Víte, jaké to je když vám ze dne na den domů nepřijde manžel ? Představte si, že už vás nikdy nepohladí, že se nikdy nepomilujete , že vás nechytne za ruku. Nejde říct: chlapů je milión. Ten váš je jen jeden.''
Od teď budu vděčná za každý den, když se mi můj muž vrátí z práce v pořádku a živý.
Na knižní událost tohoto roku jsem se nesmírně těšila. Ovšem očekávání jsem měla trochu jiné. Jak již psali někteří čtenáři, příběh se vyvíjel směrem, který jsme od paní Mornštajnové nečekali. Opravdu mi příběh připomněl tvorbu Viktorie Hanišové.
Hlavní hrdinky Cácory, která chudinka neměla štěstí vůbec na nic a na nikoho, mě bylo nesmírně líto. Závěr knihy mě dostal do kolen. Čtení je to velice těžké a asi ještě dlouho na to budu muset myslet. Ale přesně takto si představuji bravůrně napsanou knihu, která svého čtenáře pohltí, i když v tomto případě spíše do temnoty.
(SPOILER) Velice originálně napsaná kniha. Celou dobu autor pouze naznačuje, co je ta strašná věc, která se v rodině děla. Ve vyprávění se střídají postavy Marka, Šárky a jejich nevlastního otce Jana. Víte, že je tam něco špatně, ale nevíte, co přesně. Každá postava popisuje věci jinak. Každý má svou pravdu. Až úplně na konci knihy se to konečně vyjasní. Ač jsem trochu tušila, o co půjde, i tak mě při čtení konce knihy opravdu mrazilo.