Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
4928
1192
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Skvěle napsaný a vystavěný příběh, který mě vtáhl “do rodiny Hotýlku a nepustil až do konce. Přečteno za 2 dny. Doporučuji
Poslouchala jsem jako audioknihu a sekla jsem se u ní na několik měsíců.
Nebylo to špatné, ale autorka má lepší knihy.
Celkem mě šokoval osud Oldřicha.
Klasicky dobrá Mornštajnová. Kniha mě nezklamala. Napsáno pro mě velmi čtivým způsobem. Proto autorku čtu, kvůli sondám do lidského nitra, do způsobu myšlení. Happy endy (pardon, takhle to slovo vypadá dost hrozně) se ale obvykle nekonají, ani v Hotýlku ne.
Super! Krásně napsáno, čtivě. Příběh jedné rodiny a dramat, co její členové zažívali.
Zajímavě pojatý životní příběh jednoho muže a lidí okolo něj. Velmi uvěřitelně vystavěno, s několika životními kotrmelci, životními křižovatkami.
Na můj vkus byl Václav muž s velmi pružnou páteří a velkou snahou vyhnout se většině nepříjemností, které v životě nastanou... jako známý mohl být přijemný člověk, ale jako kamaráda, na kterého je spolehnutí za každé okolnosti bych jej mít nechtěla.
"Hotýlek" je vyprávění osudů rodin, které poznamenala válečná doba druhé světové války a nástup komunismu.
Velmi těžko se v této době normálně žilo a paní spisovatelka tuto dobu a lidi v ní velmi výstižně vykreslila a dokázala mě natolik vtáhnout do děje, že jsem knihu přečetla téměř jedním dechem.
I tato kniha nyní patří mezi ty, na které nezapomenu a nějaký čas bude ve mně doznívat.
Vlastně vůbec nechápu proč se mi ta kniha tolik líbila. Je tam minimum přímých řeči, celý je to vlastně takový vyprávění.
A přitom je to tak neuvěřitelně čtivý, že jsem se nemohl odtrhnout a četl a četl.
Některý osudy jsou fakt hustý....
Fajn knížka do vlaku na cesty do práce a zpět. Četlo se to hezky a zároveň nebylo nutné se nějak extra soustředit. Plný počet nedám, protože mě knížka nepohltila tolik jako Hana, ale určitě hodnotím kladně. Taková oddechovka.
Nebylo to vůbec špatné, to bych autorce opravdu křivdila. Ale po Listopadu a Tichých rocích to ve mě nezanechalo žádnou hlubší stopu. Možná tím, že tam těch tragických osudů bylo až moc, ale neměli kromě Hotýlku žádnou hlubší spojitost.
Po knize Les v domě jsem se na tuto knihu moc těšila a jsem velice zklamaná.
Kniha je bez děje, autorka vlastně jen popisuje osoby a občas nějakou událost. Jsem v polovině a nejraději bych knihu odložila.
Poutavý román, čteno jedním dechem. Děkuji, že se mi tato kniha dostala do ruky.
Mornštajnovou jsem poznal už dříve v podobě divadelní inscenace Hany, asi nejznámějšího autorčina díla (očividně hned po Lese v domě, lol), nicméně byl to právě Hotýlek, který se stal mým prvním knižním kontaktem s ní. Upřímně jsem zklamán. Autorka má vybroušený styl, úplně si ji dovedu představit, jak vyučuje nějaké tvůrčí psaní, ale také má neuvěřitelnou schopnost popsat zajímavé téma nudným způsobem a vyprávět román jako nudnou lekci dějepisu. Tomuto výrazně napomáhá naprosto bezbarvé vyjmenovávání jednotlivých událostí a skutečností v díle, když se jen tak bez emocí zmíní o průběhu sametové revoluce, nebo o tom, že byl někdo skoro znásilněn. V některých dílech může odosobněné vyprávění působit umělecky, zde je to spíše neschopnost nějak psát. Životní "sága" jedné československé rodiny by mohla být zajímavá, ale autorka mi nedala důvod se o onu rodinu jakkoliv zajímat, přitom popis obyčejného jsem si vychvaloval třeba u Hrabalových Postřižin nebo u Hamsunovy Matky Země. V závěru mi tak přišlo zajímavé snad jen prolog, který při zpětném pohledu položil čtenáři otázky, a užití Seifertovy básně Píseň o rodné zemi v názvu kapitol.
Hezky napsané, ale děj mne vlastně moc nebavil - prostě takové vyprávění ze života jedné rodiny od 40. let 20. století po začátek nového milenia, příběh, jaký by se vlastně mohl stát v té době komukoliv. Tomu odpovídá forma vyprávění - ne zcela chronologický způsob řazení událostí typický pro tuto autorku, relativně málo dialogů, na pozadí všeho lehká bezútěšnost, relativizování hodnot i maličko otevřený konec.
Mě knížky paní spisovatelky moc baví, takže ani tato v pořadí už má několikátá přečtená kniha nebyla výjimkou. Líbí se mi styl a jazyk, jakým jsou knihy napsány a pokud máte rádi romány, tak s paní Mornštajnovou nikdy nešlápnete vedle. Podle mého názoru je oblíbenou autorkou naprosto oprávněně a nemůžu se dočkat, jaké další knihy a určitě skvělé příběhy si ještě přečteme!
Treti setkani s Alenou Mornstajnovou a opet velka spokojenost. V zebricku se zaradil pred Tiche roky, ale pochopitelne za Hanu.
Jsem zvedava na dalsi knihy. Diky pani Mornstajnova!
Další parádní čtení od paní spisovatelky Mornštajnové. Milý, čtivý příběh. Zaujala mě především hlavní mužská postava. Místy mi to přišlo lehce překombinované a proto taky jen 4 *. Po Listopádu za mě ale zatím druhá nejlepší kniha od autorky.
Štítky knihy
smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Kniha Hotýlek je v
| Právě čtených | 79x |
| Přečtených | 7 531x |
| Čtenářské výzvě | 1 743x |
| Doporučených | 341x |
| Knihotéce | 1 062x |
| Chystám se číst | 1 123x |
| Chci si koupit | 275x |
| dalších seznamech | 26x |
Velmi čtivý příběh rodiny v několika generacích a sledování jejich životních osudů, a to i v kontextu doby od 2. světové války do nového milénia. Hlavní postavou je Václav a do příběhu zasahují další spletité osudy členů rodiny a lidí spojených s rodinou a hotýlkem. Zajímavé je sledovat rozhodování postav v životních situacích, např. v době komunismu (spolupráce s STB, výpověď související s kamarádem). Osudy běžných lidí, které zažívá plno z nás, ale také osudů, které nejsou úplně v uspořádání rodiny běžné. Postavy velmi pěkné vykresleny a i vzájemně propojeny. Na začátku chvilku trvalo, než jsem se začetla, potom to mělo spád, závěr trochu "rychlý", už ne tak detailně popsaný.