Verunka289
komentáře u knih
Za pět minut zvoní
* antologie
Povídkové sbírky od Yoli mám moc ráda. Tato za mě zrovna nepatří k těm nejlepším, tam mám jiné favority, nicméně mě vždy moc potěší, kolik nadějných mladých autorů v ČR máme.
Smršť
Jozef Karika
Poslouchala jsem jako audioknihu a upřímně musím říct, že jsem doposlechla jen díky skvělému přednesu Vasila Fridricha. Jinak kniha jako taková mě příliš nezaujala. Budiž ještě první polovina, ta byla docela zajímavá. Ale ty filozofické řeči na konci knihy byly za mě úplně zbytečné a pro děj neměly za mě žádný význam.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Tak toto byla opravdu šílená depka. Milovala jsem to čtení, ale bylo mi z něho příšerně psychicky zle. Přijde mi, že většina českých autorek píše tak, že by si člověk při četbě nejradši vyrval všechny vlasy z hlavy (ale v dobrém smyslu). Tam bylo špatně snad úplně všechno - vztah prarodičů s vlastní dcerou i s vnoučaty, nepochopení jiné generace, vztah dětí s jejich rodiči. Chtělo se mi úplně řvát, jak jen jsou takové vztahy možné. Díkybohu za rodinu, kterou mám. Díkybohu za to, že se všichni máme rádi, respektujeme se, vycházíme si vstříc a pomáháme si, upřednostňujeme svoje blízké vůči svému sobeckému já.
Na začátku jsem měla trošku problém se začít kvůli autorčinu stylu psaní - zejména naprostá absence přímé řeči. Hlavní postava Veronika za mě jednala úplně nesmyslně, asi jsem se do ní nedokázala vcítit. Já bych se třeba už dávno přestěhovala za tatínkem, abych mu byla nablízku a mohla mu se vším pomáhat... Ale tam bylo evidentní, že ona svoje rodiče prostě nesnášela, to je pak rozhodování zřejmě jinačí, nedokážu to objektivně posoudit.
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Knížka splňovala naprosto všechno, co od thrilleru očekávám. Krátké, napínavé kapitoly, prolínání dějových linek z minulosti a přítomnosti, rychlý spád, žádné zbytečné popisy. Jediné, s čím mám asi trošku problém, je pak takový hodně rychlý závěr, klidně bych si to vychutnala a nechala vysvětlit trošku víc.
Gump: Jsme dvojka
Filip Rožek
Krásný, dojemný příběh psího kamaráda Gumpa. U druhého dílu jsem díkybohu už nebrečela tolik jako u jedničky, ale i přesto mě osudy zvířat strašně moc dojímají. A opět mě knížka utvrdila v tom, že mám raději zvířata než lidi. Zvířata jsou tak strašně čistá, oddaná, milující. A pokud je některé zlé, většinou za to stejnak může jeho majitel.
Zrádci krve
Lynette Noni
Miluju! Miluju všechny tři díly, miluju všechny postavy! Ale třetí díl byl teda snad nejlepší ze všech, byl plný zvratů, napětí, lásky, nenávisti, zklamání. Tohle ve mně bude ještě dlouho doznívat. Moc by se mi líbilo i filmové zpracování. A i když byl Jaren většinu knížky "napřesdržku", tak podle mě musí být snem mnoha žen. V mých snech se rozhodně objevovat bude :D
Zlatá klec
Lynette Noni
Sdílím názor některých dalších níže, že druhý díl byl slabší, obrovsky se to rozjelo asi až na posledních cca 70 stránkách. Děj v knize byl určitě důležitý pro pochopení celého příběhu, ale dalo se to klidně tak o 150 stránek zkrátit. Nicméně na konci opět velký zvrat, takže se hned pouštím do posledního dílu.
Nejkrásnější dárek
* antologie
Nádherná a dojemná sbírka povídek. U nejedné jsem si i dost pobrečela. Vždycky si říkám, jestli jsou ty povídky vymyšlené anebo odráží i skutečný život autorů, protože pokud ano, je mi nesmírně líto, že ne každý má nádherné Vánoce. Povídky Od mámy z lásky (Aleš Novotný), Bratrské pouto (Martina Mátlová), Maršmeloun pro Ráchel (Veronika Burgerová) a Polička vyřazených knih (Klára Nováková) mě totálně rozsekaly, u těch jsem bulela jak želva.
Historky ze tmy
* antologie
Po povídkové sbírce Všechny barvy duhy, která pro mě byla docela zklamáním, toto bylo opravdu překvapení, povídky mi hodně sedly. U některých jsem se i docela bála. Nejlepší (nejstrašidelnější) za mě asi povídka Toby od Anny Musilové, vyvedená byla taky povídka Mikuláš nosí smrt od Rádi Blažka. Opět musím obdivovat, kolik nadaných mladých lidí v České republice máme.
Vězeňkyně
B. A. Paris (p)
Asi tady budu v hodnocení docela přísná, ale mě knížka prostě nějak neuchvátila, místy mě spíš nudila. Nemělo to takový ten drive, co vás nutí číst pořád dál a dál a neodkládat, což u thrillerů většinou mívám. Takže za mě bohužel zatím asi nejslabší kniha B. A. Paris.
Vrány
Petra Dvořáková
(SPOILER) Tohle bylo hodně skličující... Hlavně, když si člověk uvědomí, že takoví rodiče reálně existují a není jich zrovna málo. Cítila jsem tak obrovskou bezmoc. Já chápu, že Barča občas nebyla zrovna vzorem ideální dcery, ale byla to prostě normální dospívající dívka, která potřebovala jen trochu pochopení, podpory, vyslechnutí, obyčejné rodičovské lásky.... Učila se pěkně, ve škole měla hezké známky, byla výtvarně velmi nadaná... a jestli neuměla uklidit dle požadavků matky, to je snad úplná prkotina. Proč sakra aspoň ten otec neměl "koule" a nestál si za svým názorem? Totálně zvrácená rodina.... Už když matka mluví o svých dcerách jako o Katušce a Baruně, tak je jasné, že není něco v pořádku.... Ach jo.... Je mi smutno...
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
To bylo zase tak krásné pohlazení po duši, kniha mi krásně sedla do nějaké mojí momentální nálady. Nebyla to pro mě nejlepší kniha autorky, tam mám trošku jiné favority (Chorvatsko, Švýcarsko). Tady mi celkem vadila postava Rosse - dospělého chlapa, který je náladový a vlastně ani neví, co chce. Vlastně jsem si celou dobu říkala, že bych v této knize ani nějakou romantickou dějovou linku nepotřebovala, že mě tady mnohem víc bavilo, jak všichni na hradě byli neuvěřitelně přátelští, obětaví, jak si všichni krásně pomáhali, jak jim šla týmová práce od ruky..... líbila se mi taková ta vesnická pohoda, vřelost všech lidí, využívání pouze lokálních produktů.... dokázala bych o tom číst hodiny a hodiny a romantiku bych ani nepotřebovala :)
Hypnotizér
Lars Kepler
(SPOILER) Mám z knížky hodně rozporuplné pocity. Na začátku jsem si říkala, že to bude fakt bomba, příběh Josefa jakožto dětského vraha.... takové náměty já vážně můžu. Těšila jsem se, jak se to bude dál rozvíjet, jak bude popisováno jeho dětství, jeho motiv, jeho další příběh.... Ale ve finále to vlastně o Josefovi vůbec nebylo, a to mě moc zklamalo. Neříkám, že příběh hypnotizéra byl nějak špatný, ale kniha mě na začátku navnadila na něco úplně jiného než co jsem potom dostala. A i samotné vyprávění z doby před 10 lety za mě bylo docela nedostačující s ohledem na celkový počet stran knihy. A uspěchaný závěr potom jen na 2 kapitolách? Jsem teď po dočtení vážně zklamaná. Možná s odstupem času budu knihu hodnotit lépe, ale moje prvotní dojmy jsou zklamání a možná i naštvání.
Manželé odvedle
Shari Lapena
Tak tohle mě docela dost nudilo, ke čtení jsem se musela spíš přemlouvat a vlastně mě ani moc nezajímalo, jak to dopadne. Nevím, čím to bylo způsobené.... Jestli jsem četla těch thrillerů už moc a jen tak něco mě nenadchne nebo jestli nebyla zrovna ta správná konstelace hvězd? Těžko říct, ale za mě teda bohužel nic moc. Byla to moje prvotina od autorky, takže možná mi prostě jen nesedne její styl psaní. Ještě tomu ale dám šanci a zkusím nějakou její lépe hodnocenou knihu.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Od knihy jsem asi měla až moc velká očekávání po přečtení mnohých recenzí. Neskutečně se mi líbila ta příroda, volnost a divokost hlavní hrdinky, zamilovala jsem si postavy Tata a Skokana, ale ta detektivní zápletka mě prostě nějak nebrala. Každopádně je pro mě ale příběh něčím zcela novým a nemůžu říct, že by se podobal čemukoliv, co jsem kdy dřív četla. Docela mě zajímá i filmové zpracování.
Závěj
C. J. Tudor
Od autorky jsem zatím nic nečetla, takže velká premiéra. A celkem je mi líto, že se mi její díla tak dlouho obloukem vyhýbala.... Závěj byla skvělá, napínavá, moc se mi líbilo propojení jednotlivých dějových linek. První dvě třetiny jsem úplně hltala, závěr už mi pak přišel trošku slabší a možná uspěchaný. Ale rozhodně doporučuju přečíst, a to teda ideálně v zimě.
Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
Matthew Perry
Tak tato autobiografie ve mně bude ještě hodně dlouho doznívat a pravděpodobně se k ní budu jednou za čas vracet. Postavu Chandlera Binga jsem v Přátelích milovala ze všeho nejvíc a vůbec jsem netušila, čím vším si její představitel procházel... až teď jsem si začala všímat, že opravdu v jedné sérii byl vyhublý na kost, v jiné zase opuchlý podle toho, jestli zrovna chlastal nebo bral.... Nechápu, že jsem si toho při sledování seriálu vůbec nevšímala.
Neodsuzuju ho, vlastně mi je ho jen strašně líto. Vím, že každý svého štěstí strůjcem, ale nikdy nevíme, co se komu odehrává v hlavě a s jakými démony musí bojovat. Cítila jsem z knihy, že opravdu moc chtěl, že se snažil, že chtěl být čistý, ale i když měl kolem sebe lidi, nejvíc ze všeho ho ubíjela samota, které šel někdy i sám naproti.
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Velmi zdařilá detektivka a milé zpestření mezi všemi těmi severskými detektivkami a thrillery. Tady jsem si dokázala víc představit prostředí, ve kterém se děj odehrával a i česká jména mi byla tak nějak bližší.
Útěk na venkov
Julie Caplin
Milý, nenáročný, pohodový příběh, jak to Julie Caplin umí. Moc se mi líbila dějová linka s pejskem a také vykreslení přátelského prostředí na vesnici. Dostala jsem přesně to, co jsem očekávala.
Ahoj, tady Sam
Dustin Thao
Na knížku jsem se nechala nalákat na základy YT recenzí a zaujala mě taky nádherná a voňavá ořízka. Ale opět jsem se utvrdila v tom, že YA literatura už není pro mě. Příběh byl dojemný, ale neměl pro mě žádnou přidanou hodnotu, postavy mi připadaly takové plytké. Dospívajícím čtenářům ale dle mého názoru knížka má co říct.