Sam33 komentáře u knih

(SPOILER) Zajímavá kniha a rozhodně doporučuji k přečtení, osobně jsem se chvílemi vůbec nemohla odtrhnout. Velmi chválím užití jazyka, kdy nespisovná čeština je využita dokonale.
Co se týče postav, zpočátku jsem měla silnou averzi k Haně (a spoiler - hned jsem si myslela, že tahle postava umře, nemám pro to logické vysvětlení, ale hned asi na straně 9 mě to napadlo) a asi první třetinu knihy jsem Hanu opravdu nechápala, jak její chování, tak přístup k Veronice. Naopak sympatický mi byl Filip a u něj jsem byla ráda, že i přes průšvih s Andreou, to pro něj dopadlo dobře. Větší množství postav mi nevadilo, ale podotkla bych, že mě trochu mrzí, že když se jedná o novou knihu z roku 2023, tak se autorka nepokusila ponořit do méně popisovaných závislostí, např. vůbec by mi nevadilo, kdyby se tam objevila postava, co je závislá na sociálních sítích, byť to není tak "atraktivní", ale též by se to dalo vystupňovat, jak se zavislý člověk už nedokáže obejít ani na chvílí bez mobilu a pokud nepřidá nové fotky na insta, propadá totální panice a méněcennosti. A i tato závislost dokáže ničit život, i když samozřejmě úplně jinak než drogy.

4 03.12.2023

Asi jsem od knihy očekávala něco jiného. Za mě je kniha popsána dost povrchně, žádné velké myšlenkové procesy postav, zkrátka jen jako přepsaný scénář, kde navíc zůstaly i krátké scény a skoky do minulosti.
Ovšem jsem ráda, že se po letech můžeme opět dozvědět, že někdo jako pan Mikolášek žil a bezpochyby zachránil život spoustě lidem. I když on sám se svými démony bojoval asi každý den.

4 28.03.2021

Původně mě k této knize přivedla moje máma, která si knihu chtěla přečíst, a jelikož z ní byla nadšená, rozhodla jsem si, že si ji v rámci čtenářské výzvy 2021 přečtu taky. Vyplatilo se. Kniha je formou rozhovoru a skutečně působí, jako kdyby se dva chlapi sešli někde v kavárně a povídali si o životě toho jednoho, který v roce 1991 odešel z Československa a procestoval celý svět. Pan Etzler má své názory, pevně si za nimi stojí a myslím si, že nemá problém to někomu říct na plnou pusu. Líbilo se mi politické téma, jak hezky popsal vládu Bushe, Obamy a trochu i Trumpa (u něj hlavně jak se mu podařilo vyhrát volby). Pokud to pan Etzler zvládne, nasadí konečně tempo a dopíše knihu, kterou zmiňuje, tak si ji též s chutí ráda přečtu.

4 28.01.2021

Knihu jsem četla v létě a když jsem ji dočetla, byl to pro mě tak silný zážitek, že jsem si řekla, že to musím trochu zpracovat a pak že bych to nějak sepsala. No nebudu lhát, zapomněla jsem na to. Ale na knihu jako takovou nikoli!
Kniha je skvělá. Napsala ji žena, ale hlavní hrdina je MUŽ a celé téma knihy je takové ženské a ano pro ženy. Už snad tím mě to dostalo. S hlavním hrdinou Tomem jsem nějak splynula a chápala ho. A ano, u knihy jsem brečela. Takže ženy, jestli nevíte co s dlouhými podzimními večery, zapalte si svíčku, připravte si kapesníky, zachumlejte se do deky a čtěte. Až dobrečíte, běžte obejmout své děti a partnera taky. A buďte vděčné za to štěstí, co máte.

Asi je to tím, že jsem tuhle knihu četla v podobném období jako např. Romeo, Julie a tma od Otčenáška, ale u mě tohle nezabodovalo. Hezký příběh mladého páru na konci první světové války. Ale na můj vkus se moc mladě nechovali. Přišli mi takoví smíření se smrtí, že sis snad přáli, aby na ně ten kostel spadnul. Pardon.
Určitě to patří ke klasice, ale já si myslím, že jsou lepší příběhy, nejen o mladých zamilovaných lidech, ale i o WW1.

4 16.06.2019

Hlavní myšlenka mi nepřijde špatná. Snaha poukázat na dnešní cynismus, hloupé výmluvy, bezcharakternost určitých lidí. Občas se mi ani nechtělo věřit, že něco tak strohého a bolestivého dokázal člověk napsat a poslat to jinému. Ale proč kniha? Bylo mi líto použitého papíru, vážně. Kniha má navíc zbytečně velký formát, aby na 1 stránce byla 1 bublina se zprávou "Už tě nemiluju." Na instagram dobrý, ale kniha fakt ne!

Za mě je kniha bezesporu zajímavá. Velmi oceňuji Gábininu upřímnost, protože některé pasáže bych já nikdy do knihy, kterou si může koupit a přečíst každý, nenapsala. Co se týče jejího pohledu na biatlon, přišlo mi to až neuvěřitelné, jak ho nesnášela a velmi se dokopávala k tomu, aby sportovala. Pohled do profesionálního světa sportu mě rozesmutněl, protože mi přijde, že člověk je na všechno sám i přesto, že je kolem spousta lidí a hlavně hodně lidí (trenérů) ho hlídá.
Co se týče osobních vztahů Gábiny s Petrem Koukalem, myslím, že právě časem kniha nabrala ještě zajímavější směr, protože se rozvedla a ukázalo se, že všichni ti lidé, kteří ji varovali před vztahem s ním, chtěli jen chránit.

3 06.09.2021

Chtěla jsem si přečíst Kunderu ještě jako žijího autora. Ale bohužel, cestu jsem k němu nenašla. Kniha mě nezaujala, chvíli mi trvalo, než mi došlo, že se to vypráví retrospektivně. Přišlo mi to utahané a nijak zvlášť mě to nezaujalo.

3 11.01.2021

Nepatřím k fanouškům Jo Nesba. Ani kriminálky a detektivky moc nečtu, ale Sněhuláka jsem si přečetla. Líbilo se mi to, byť hlavní hrdina Harry Hole mě příliš nezaujal. Autor mě rozčiloval s tím, jak zajímavý děj najednou utnul. Kdo byl vrah jsem nevěděla a zajímavé odůvodnění proč vraždil.

3 06.05.2020

Nápad se dvěma příběhy - každý z jedné strany - nebyl úplně špatný. Jenže záleží, kterým pohledem (zda Veronikou nebo Jáchymem) začnete. Knihu jsem začala číst od Jáchyma, byla to náhoda, jenže sestra mi radila, že je lepší začít Veronikou. A ano, pokud čtete knihu poprvé, začněte Veronikou. Jáchymův příběh mě úplně nenadchnul a hlavně jsem se potom i nutila číst druhý příběh, jelikož už ho znáte, jen se vám vykreslí nějaké drobné detaily. Takže spíše průměr, líbí se mi Hartlův styl psaní, ale nějakou díru do světa touto knihou neudělá. Letní oddechovka.

3 16.06.2019

Já se tááák snažila, abych knihu dočetla. Vážně. Ale prostě to nešlo. Ani na x-tý pokus. Knihu mám doma a koupila jsem si ji ze dvou důvodů - jednak kamarádka ji četla a byla nadšená a zadruhé jsem si ten rok řekla, že si přečtu knihu, která získala Magnesii literu (2017). No leží mi doma druhým rokem a já už se nechci dívat, jak mi zabírá místo na nočním stolku, tak ji zase uklidím zpět do knihovny a možná po ní sáhnu za pár let znovu. Ale jen možná.
Kniha Jezero je velmi zvláštní. Neznám nikoho, kdo by knihu jen přečetl a řekl jen: "Hmmm." Prostě buď se vám líbí, máte ji rádi a patří k vaším oblíbeným, nebo jste prostě jako já, kdo se dostal možná tak za první třetinu a říkáte si: "Ty jo, ještě nejsem ani v půlce?!" Příběh mě nezaujal, hlavní hrdina - o němž jsem si nějakou chvíli myslela, že je dívka - též nezajímavý a ničím si mě nezískal (ať kladně či záporně). Za mě skutečně ne.

Měla jsem období, kdy jsem četla knihy o drogách. Po Mementu logicky musela přijít tato kniha. Jelikož jsem ročník narozený až po revoluci, takže v době, kdy nějaká Berlínská zeď byla už dávno minulostí. Ale i přesto jsem se v knize velice rychle zorientovala a četla se mi dobře. Pravda, s prvními stránkami jsem trochu zápasila, ale jakmile se Christiana dostala do "správného" prostředí, už to jelo. Kniha je skutečně ukázkou, kam až to může všechno zajít. Doporučuji.

3 03.08.2015

Kdysi v pubertě jsem kníhu četla a nyní jsem se k ní znovu dostala docela náhodou v podobě audioknihy namluvenou Richardem Krajčem (skvělý přednes, doporučuji). Věděla jsem, jak kniha skončí, ale závěr knihy, kdy Michal už trpí silnou paranoiou, je velmi dobře vykreslený, až mě to překvapilo. Zároveň jsem si uvědomila, jak jsem soucítila a bylo mi bylo líto "těch druhých lidí", kterých se závislost dotkne - rodičů, kamarádů, partnerů nebo prostě lidí, kteří k danému člověku, který spadl do závislosti, měli nějaký vztah a pomalu musí sledovat, jak se člověk potápí do hlubší a hlubší závislosti, ze které mu nelze pomoct, pokud závislý nechce. A oni bohužel většinou nechtějí.
Kromě pár detailů, jako povinná vojna pro hlavního hrdinu nebo vězení za příživnictví, jelikož nemají práci, je podle mě kniha stále dost aktuální.

2 02.06.2024

Má první kniha o Holmesovi, kterou jsem četla. Asi zůstane i navždy jediná, jelikož mě Holmes nijak zvlášť nezaujal, a ani žádný milovník detektivek nejsem. Ale je to klasika a určitě nelituji toho, že jsem ji přečetla.

2 05.05.2019

Smrt obchodního cestujícího mě velmi mile překvapila. Kniha je plná zajímavých myšlenek, kterými se člověk začne zabývat až v určitém věku, proto jsem byla ráda, že jsem si knihu přečetla. Jen si kladu otázku, zda autor zamýšlel čtenáře mást tím, že nijak výrazněji neodlišil, kdy se Willymu protíná minulost do současnosti. Často bylo zmíněno jen to, že právě přicházející postava na jeviště vypadá mladě (př. přichází Linda, vypadá jako kdysi). Ale asi ano, aby se čtenář mohl lépe vcítit do Willyho. Za mě dobré, smutné a bolestně pravdivé.

2 04.03.2019

Tahle kniha je mou srdcovkou. Četla jsem ji poprvé ve 13 a dodnes se k ní ráda vracím. Samozřejmě, děj je v 70.letech, což je pro dnešní mladé lidi dost složité, ale mě to absolutně nevadilo. Ba naopak se mi líbilo, že můžu poznat (možná ne úplně přesnou) mentalitu tehdejších lidí. Pro mě navíc bylo o to lepší, že jsem se dokázala ztotožnit s jednou z hlavních postav.
Konec je přeci jen takový klišé happy end, ale já jsem spokojená. Jen teda mám výhradu k překladu názvu, myslím, že si s tím šlo poradit lépe.

2 07.08.2015

Kniha je naprosto úžasná. Když jsem ji četla prvně, myslela jsem, že snad nepřekousnu jména jako Hazel a Augustus. Nicméně to se po chvíli smaže a čtenář si plnými doušky může užívat nádherný romantický příběh. Doporučuji

2 07.08.2015

Určitě je to četba, která vezme za srdce snad každého. Nicméně nevím, jestli jsem se s touhle knihou setkala příliš pozdě nebo je to i dobou, ale bylo pro mě moc složité číst Anniny zápisky. Jednak je psala na začátku jako třináctiletá a i když jsem se snažila to moc nevnímat, připadalo mi to hodně dětinské. Osobně je mi líto, že jsem pak knihu rozečtenou odložila a už se k ní nevrátila. Asi se o to ještě někdy pokusím, protože vím, jaký je to klenot co se týče historie 2.světové války, ale bude to pro mě hodně těžké.

2 03.08.2015

V době karantény jsem se dostala od fyzických knih ke čtečce (poprvé v životě), kde jsem našla tuhle knihu. Upřímně nejsem fanoušek Odstínů a ani jsem je nečetla. Ale jelikož karanténa, tak jsem se do toho pustila (a sem i přiznám, že mě uklidňovalo, že díky čtečce nikdo doma neví co čtu a neutahuje si ze mě).
Takže ano, vím že je to druhý díl psaný z jeho pohledu a vůbec mi nevadí, že některé drobné souvislosti z předchozí knihy mi unikají. Ovšem příběh jako takový z jeho pohledu mi přijde daleko lepší. Tím, že je to dospělý chlap, byť v této knize dost fňuká a plazí se před Anastasií, mi přijde kniha zajímavější. Jinak se samozřejmě jedná o oddychovku pro ženský, jen teda ty sexuální scény mi přijdou na jedno brdo. Nejsem cílová skupina, za kterou teda já považuju ty maminy okolo padesátky, ale možná to bylo i tím, že v tomhle díle moc nechodí do té své mučírny, ale nic mě nepřekvapilo. Sexuální styk popisovaný pořád na jedno brdo, stále ty stejné slovní obraty  (já tě tak chci, Ano), v podstatě pořád ta samá poloha milionáře a vždycky přichází orgasmus u obou společně  (což teda nechci nikoho urazit, ale mě se to teda nestává ve 100 % případů). A ještě mě fascinuje, že oba můžou třeba i pětkrát denně v jakoukoli denní i noční hodinu a únava asi vůbec neexistuje, respektive se o ní mluví, ale ta touha je větší. Takže z mého pohledu je tam toho sexu zbytečně moc i když je vlastně hrozně nudný a bez nápadů. Ale jelikož je to sexuální román, tak tam logicky musí být.
Do toho mě dost fascinuje, že Christian působí na okolí  velmi sebevědomě, jistě a cílevědomě, ale uvnitř je to absolutně zoufalý, sebe si nevážící uplakánek, který nemá ani kapsu sebeúcty. Což teda mě, ač nejsem psycholog, připadá dost zvláštní. Vybuduje si firmu, je bohatý, ale nedokáže se na sebe podívat do zrcadla? Neustále sám sebe nazývá zmrdem?
Zkrátka pro mě to bylo velmi velmi oddechové čtení, kterého ale nelituju. V trilogii dál pokračovat nebudu, nejsem totiž cílovka, takže o tvrdém sexu nemusím jen fantazírovat, ale můžu ho jít si užít.

1 06.05.2020

Kniha mi byla doporučena kamarádkou, která má tento typ literatury velmi ráda. Upozorňovala mě, že se musím překousat přes úvod, pak že už je to skvělý. Musím tedy souhlasit, jelikož počáteční problém "s óčkem", jak byl orgasmus nazýván hlavní hrdinkou, na mě působil dosti rozpačitě. Ale prokousala jsem se tím a pak už to jelo.
Mě přišlo, že kniha paradoxně není ani o sexu jako takovém, ale je tam skvělé sexuální napětí mezi Caroline a Nabíječem. Fakt, to se vleklo skoro celou knihou a mě se velmi líbilo. Vůbec bych se nebránila, kdyby kniha skončila tím vyvrcholením v podobě sexu. To se teda nestalo, musel tam být takový přeslazený happyend, ale jsem spokojená. V knize jsou i humorné pasáže, takže dámská odpočinková četba jak vyšitá.

1 24.02.2019