Podpovrchem komentáře u knih
Soudce Lynch v krajině středověkého Slezska. Jedná se o nadčasový román, pokud se zamyslíme nad zvůlí politiky a jejího lobbingu, každopádně to nás při čtení knihy a dlouho poté ani nenapadne, děj je strhující a děsivý a dlouho po čtení zůstává na srdci děs a smutek ze strastí prožívaných hrdiny. Náramně vydařená kniha vycházející z historických událostí.
Jupíí. Kniha, která má srdce. Srdce kovboje. I slza ukápla a nestydím se za to. Dojemný příběh člověka, který se narodil s umem krotit koně, s příběhem nádherného přátelství dvou rozdílných povah, věčně ztřeštěného horkokrevníka a rozumného kliďase. Ano, v mnohém je kniha předvídatelná a závěr je poznamenán cejchem depresivní beznaděje, ale přínosný v informaci té doby, doby zenitu kovbojů na koních. Kniha byla i zfilmovaná, ale film s ní měl společného snad jen jméno hlavního hrdiny Monteho Walshe a byl to naprostý brak.
In vino veritas aneb dobří obři parodují vše pomyslné. Je dobré číst literaturu našich předků, člověk pak zjistí, že lidé jsou stále stejní.
Příběh pro malé i velké čtenáře, spousta něhy a smíření v něm. Není už moc těch, kterým kniha nebyla předčítána či ji sami nečetli. Nemusí se líbit každému, ale kdo ji dočetl, už nezůstal stejný a i když už jsem velká holka, slza ukápne i dnes.
Jonathan Livingston Racek je má nostalgická vzpomínka, vzpomínka na dobu, kdy mne můj učitel čj načapal u čtení sci-fi časopisu Ikarie a druhý den mi pod lavici strčil " kolibříka" knížečku s nic neříkajícím názvem a už vůbec ne autorem. Od té doby je J. L. Racek průvodcem období bilancí. Úchvatná kniha metafor, ideí a touhy být lepším. Kniha dává naději víry v sebe sama.
Jeden získá dojem, že názvem bylo vše řečené. Opak je pravdou. Skvělý mix všeho potřebného pro jakoukoli náladu.
Prot je velice zvláštní osobnost, píše, myslí i vyslovuje své jméno s malým p. Prot je sice blázen, ale má oči otevřené a vidí mnohem dál a mnohem víc, než většina našeho pokolení. Jeho příběh a příběhy jeho spolupacientů čtenáře doopravdy nutí k zamyšlení. Jak tenká je vlastně hranice mezi šílenstvím a realitou…?
Vzhledem k narůstajícímu počtu zájemců o středověké období je tato kniha majákem v moři informací. Autor popisuje bitvu u Bouvines v širším historickém kontextu, na jejím příkladě vysvětluje vznik rytířství, politický vývoj v Evropě, význam a problémy církve aj. Nejedná se o pouhý vhled do jedné bitvy, vždyť ta neznamená vždy válku, může krystalizovat i v průběhu mírových jednání.
Schama od svého čtenáře očekává znalosti různých humanitních oborů, od antropologie až po dějiny kultury. Pokud mu intelektuálně stačíte s dechem, pak odměnou je pochopení toho, jak přírodu ve svém myšlení vnímal primitivní divoch i antický nebo renesanční vzdělanec. Věnuje kapitolu třeba Berninimu a jeho fontánám, symbolice a jejich smyslu. Sám autor tvrdí, že knihu napsal především jako "cestu k poznání toho, co jsme možná ztratili, ale co ještě pořád můžeme najít ".
Veliké plus tohoto díla vidím v zařazení mnoha méně známých osobností , které dokázaly ovlivnit duchovní dějiny. Autorův záměr protnout hlavní myšlenkový proud starověku, středověku i novověku s netypickým citlivým prolínáním jednotlivostí, které dobovou danost neruší, se k potěše vydařil.
Pro člověka, který už má za sebou něco odžité je to příběh, kdy může moudře kývat hlavou nebo naopak běsnit nad malicherností.
Tato biografie je mým splněným snem, některé informace o Hollarovi mne překvapily, spousta reprodukcí potěšila, jediným kazem lze považovat fakt, že jsme museli čekat na anglického spisovatele Tindalla, abychom si mohli přečíst poutavé pettity o Hollarovi.
Smutný klaun- úspěchy vyvolávaly neštěstí, ale i na dně lze najít smích. Kniha je oslavou člověka, jeho obyčejného života a štěstí.
Kniha skutečně otevírá svět jiných jezuitů než jak je nám v české kotlině zvykem je vnímat. Vliv jezuitů nelze pominout, byli skutečnými mistry taktiky v politice středověku.
Jde o jiný, konečně, pohled na tak odsuzovaný řád, konečně je dána možnost k vytvoření si vlastního názoru, jiného než toho učebnicového. Autor se snaží o co nejobjektivnější pohled na řád, vypráví příběhy úžasných mužů, bojovníků za pravdu a toleranci, vypráví příběh úskočných, intrikánských mnichů, kteří v lidech viděli jen šachové figurky. Ukazuje nelehkou roli v mnohých etapách jejich bytí, loajalitu Bohu i papeži a dilema mezi vědou a vírou, které právě nejvíce jezuité prožívali, díky své touze po vědění.
Příběh v mnoha směrech pohltí, poetika je fascinující, často se mi stalo, že jsem měla dojem vykolejení, zamýšlela jsem se nad oním konkrétním slovním spojením, které někdy působilo jako iluminace- představa byla někdy blízká obrazům Arcimbolda, a z toho se zase ztrácela v mytických vlnách imprese. Krásná kniha, která ve mě zanechala stopy.
Není důležité objevovat, v čem jsou tyto příběhy odlišné, daleko zábavnější je nalézat to, co mají společného s našimi.
Nenásilné, poklidné, místy úsměvné i smutné, nostalgické i velice bolestné vzpomínky, čtení jsem si užívala. Knihu jsem začala číst právě pro očekávání nových detailů o Kafkovi, nedočkala jsem se, ale kniha sama o sobě je zajímavá a poutavá a ona absence pikantností z kuchyně Kafkových není na závadu.
Neuchopitelnost pravdy, jemná ironie, fabulace a v jistých momentech selhávající rozum jsou průvodci touto knihou. Svět, který nám autor předkládá, je paralelním místem, kde se odehrává život.
Nebeský strom a Zelenou ratolest jsem četla ještě jako školačka. Ke knihám se vracím i teď a vždy mne překvapí svou hloubkou. Čest a věrnost v knihách skutečně získávají na až absurdní důležitosti, šťastný konec není docela šťastný a o vítězství tu vůbec nejde. Pomsta v druhém dílu přechází zvolna tam, kde v prvním dílu skončila, v oddanou lásku. Zvláštně psychologicky postavené, ale ne nemožně. I když už jde o romány vydáním staré, i dnes jsou čtivé a v tom megalomanském amoku mnohých dnešních úspěšných autorů působí knihy od Pargeter jako závan svěžího vzduchu. Třetí díl jsem nikdy nečetla, a ani nevím, zda chci. Snad cítím strach, že není možné, aby třetí díl dokázal držet krok se dvěma předchozími.
Souhlasím s některými komentáři. Duna je jen jedna, další pokračování působila jako agónie písečného červa. Každopádně fenomenální sci-fi, kniha patřící do knihovny.