OldřichHanton komentáře u knih

Djatlovova výprava fascinuje množství více či méně seriózních badatelů už desítky let. Tato knížka se naštěstí nesnaží přijít s nějakou převratnou novou teorií, ale spíše chce střízlivě shrnout všechna fakta, dokumenty a hypotézy a závěrečný úsudek nechat na čtenáři. To se myslím daří, dozvěděl jsem se všechny podstatné informace, viděl všechny fotografie, dokonce si přečetl i přepisy deníků.
Bohužel autor byl asi placen od normostrany, protože kniha je zanesena neskutečným množstvím balastu. V poznámkách pod čarou je popsána úplně každá reálie, se kterou se textu setkáte, takže ve finále jsou mnohdy delší než mateřský text. Z deníků je nejdřív hojně citováno a následně narazíte i na jejich úplné přepisy. Mezi dalšími přílohami nechybí ani podrobný popis děje béčkového hororu, co byl na motivy této záhady natočen. Počet stránek by šel snížit na polovinu a čtenář by o nic nepřišel, naopak.

12 27.08.2017

Přestože jsem Les přízraků četl hodně dlouho, moje dojmy z něj jsou docela dobré. Když už jsem se ke čtení dostal, dobře jsem se bavil. Je to samozřejmě vyloženě oddechová četba, spíše dobrodružný příběh, než detektivka, navíc s pár téměř pohádkovými motivy.
Když v předchozím dílu série chyběl kapitán Stein, tentokrát odpočívá notář Barbarič. Ději to ale nijak nevadí, autor má zase více prostoru propracovat ostatní postavy a otevřít vedlejší dějové linky, které asi budou pokračovat v dalších dílech ságy. Prostředí Trutnova a Krkonoš je určitě atraktivní a pro takový dobrodružný příběh dobře zvolené.
Les přízraků je podle mě jeden z nejlepších dílů série, tak doufám, že to bude pokračovat i nadále. Už stihly vyjít další dva díly a Já mám trochu skluz, ale ten myslím brzy doženu.

9 19.03.2022

Petr Čornej splnil svůj životní závazek a po téměř sto letech vznikla nová velká biografie Jana Žižky z Trocnova. Na knize je poznat, že Petr Čornej je nejen zřejmě největším odborníkem na husitství, ale také pedagog a popularizátor historie. Když se spojí stále atraktivní téma husitských válek s jeho lehkým a poutavým stylem, není se co divit, že se knihy prodaly desetitisíce výtisků a byla oceněna Magnesii Literou jako kniha roku 2020. Opravdu málokdy se mi stalo, že by mě odborná historická publikace takhle bavila a četla se tak lehce. Knížka samozřejmě není pouze biografií, na pozadí Žižkova života docela podrobně popisuje české dějiny před a v prvních letech husitské revoluce. V závěru se i trochu věnuje žižkovu obrazu ve starších historických dílech a jeho stopami v kultuře. Jako roztomilý bonus je v knize i pár nápadů na výlet v jeho stopách.
Čornejův Žižka je podle mě skvělé dílo, které asi zůstane několik generací nepřekonané a každý, kdo se alespoň trochu o toto téma zajímá, by ho měl otevřít.

9 07.11.2021

Rozsáhlá a asi první úplná biografie tohoto politika, jehož osud byl plný zvratů stejně jako dějiny celého Československa. Michal Macháček patří mezi mladou generaci historiků a v popisovaných událostech už není osobně angažován. I proto si udržuje jistý odstup. Husákův spletitý životní příběh vypráví bez velkých emocí a ani ho nijak zvlášť morálně nehodnotí. Kniha je však zpracována velmi poctivě, autor prošel obrovské množství pramenů, vyslechl pamětníky a navštívil i ruské archivy. Poznámky pod čarou a seznam literatury dávají téměř nekonečné možnosti k dalšímu studiu.
Přestože se jedná o odbornou publikaci, je kniha hodně čtivá a přístupná i laickým zájemcům. Snad se brzo povede takto zpracovat i další osobnosti a události našich nejnovějších dějin.

9 16.08.2018

Je zvláštní číst nějakou knihu znovu po 25 letech. Tehdy se mi myslím ani moc nelíbila, ale jistě na mě zapůsobila. Jednak proto, že jsem ji nyní znovu vzal do ruky a jednak jsem si její atmosféru a určité pasáže docela pamatoval.
Les mytág se sice odehrává v poválečné Anglii, ale jinak je to čistokrevné fantasy. Motiv tajemného lesa, kde čas a prostor fungují jinak, kde žijí tajemné bytosti a do jehož středu musí hrdina podniknout cestu, je starý jako lidstvo samo. Velmi podobný má třeba Haruki Murakami v Kafkovi na pobřeží. Holdstock navíc zajímavě pracuje s různými mýty a legendárními postavami i s tím, jak tito hrdinové a jejich příběhy vznikají a fungují.
Jediné co mě trošku zklamalo, že do tohoto zajímavého a mnohavrstevnatého universa je zasazen vcelku jednoduchý, až banální, příběh. Přišlo mi, že toho zůstalo hodně nenapsáno. Les mytág je naštěstí jen první díl celé dlouhé série, takže se o něm třeba někdy dozvím víc.

8 11.03.2021

Jsou světla která nevidíme je příběh dvou mladých lidí, do jejichž dospívání vstoupila válka. Každému z nich jinak, ale oběma brutálně.
Už po pár desítkách stran jsem musel uznat, že tento román dostal Pulitzerovu cenu oprávněně. Knížka se čte velmi lehce, příběh je promyšlený a všechny dějové linky do sebe hezky zapadnou.
Přesto však nedávám absolutní hodnocení. Kniha je totiž určena spíše mladším čtenářům. Nejen věk hlavních hrdinů, ale i celkové vyznění trochu připomíná žánr young adult. Dalším problémem je, že v dnešní době je už strašně těžké napsat něco originálního o Válce. Kdo někdy četl Laskavé bohyně, pro toho to bude jenom čajíček.

8 10.03.2018

Musím se přiznat, že ačkoli jsem věděl o čem tahle novela je a docela znal i děj, film jsem nikdy neviděl. Na jednu stranu je to ostuda, na druhou stranu jsem jím zase nemohl být už dopředu ovlivněn.
Je to opravdu krátká novela (audiokniha má něco přes dvě hodiny), možná i to je důvod, že se ji povedlo tak dobře zfilmovat. Je to i docela jednoduchý příběh o dospívání, je však podán jedinečným hrabalovským stylem, který dokáže poetiku, brutální násilí i erotiku neskutečně zkombinovat. To této knížce, i když vznikla v jiné době, dává nadčasovost.
Kdo ještě nečetl, přečtěte si, Já si zase doplním film.

7 24.11.2021

Pozdní doba bronzová ve středomoří a její náhlý konec je myslím velmi zajímavé téma. Jsem rád, že jsem si mohl oprášit a doplnit své staré školní znalosti. Plusem je, že se autor nesnažil přijít s žádnou vlastní vševysvětlující teorií, ale pouze shrnul a zhodnotil různé možné příčiny tohoto kolapsu.
Přestože je knížka někde na pomezí mezi odbornou a popularizační publikací, jako člověk odkojený Vojtěchem Zamarovským musím říci, že jeho čtivosti Eric H. Cline nedosahuje a občas jsem při čtení zívnul. V závěru mě nepotěšil ani častý neduh tohoto druhu literatury, rozvíjení paralel mezi úpadkem starověkých civilizací a současností. Přesto se stále jedná o asi nejlepší knížku v češtině věnovanou danému tématu, která dobře shrnuje současný stav bádání.

7 20.08.2019

Velmi slušná česká detektivka, kterou kdybych měl popsat jedním slovem, řekl bych staromilská. Hlavní hrdina a jeho pomocník jsou zjevně inspirováni Sherlockem a Watsonem, všichni podezřelí jsou gentlemani z vyšší společnosti a atmosféru dotváří stará Praha z počátku 20. století. Reálie studoval autor velmi pečlivě, mnoho postav z knihy skutečně žilo.
Jediné, co bych vytknul je slabší a nepříliš originální rozuzlení, i když i to možná ke starým detektivkám také patří. Rozhodně si přečtu další díl.

7 10.07.2019

Je to poprvé co nějakou knížku hodnotím jenom jednou hvězdičkou, ale v tomto případě to nešlo jinak. Už v anotaci se dozvíte hlavní motiv knihy, tajná zahrada zaplněná motýly - mladými dívkami unesenými šíleným Zahradníkem. Příběh je pak vyprávěn retrospektivně, jako policejní výslech jedné z dívek po "osvobození" zahrady. Bohužel, při tomto způsobu vyprávění se vytrácí hodně z napětí a nedá se moc mluvit o thrilleru, když už od začátku přesně víte jak to celé dopadne. Převážnou část textu pak zabere podrobný popis zahrady a života v ní, vzhledem k tomu, že se jedná o thriller z našeho světa, dost nereálný. Horší ale je, že děj se stále nikam neposouvá, informace se často i několikrát opakují. Postavy dívek jsou navíc naprosto pasivní, jenom si vzájemně češou vlasy a fňukají. V podstatě si stačí přečíst anotaci a prvních pár stran a znáte celý příběh. V samém závěru románu je sice pokus o jistý dějový zvrat, ale ten mi přišel už úplně nesmyslný.
Autorka má jistě bohatou fantazii a asi se chtěla vypsat ze svých strachů. Možná by to fungovalo jako hororová povídka, ale na dlouhý román je toho opravdu málo.

7 30.01.2018

Podařená kombinace sci-fi z velmi blízké budoucnosti a robinsonády. Zapomenutý astronaut se snaží, za pomoci obrovské vynalézavosti, přežít na Marsu a následně se vrátit domů. Plusem určitě je, že jsem se nenásilnou formou dozvěděl spoustu věcí o Marsu a kosmonautice obecně. Mínusem možná jistá předvídatelnost, na Marsu se přece jen nemůže stát tolik havárií, které by vás okamžitě nezabily. I patosu by mohlo být o něco méně, je však často vyvažován humorem. Marťan je určitě zábavná a dobře napsaná knížka na klasické téma v originálním hávu, kterou stojí za to přečíst.

7 06.12.2017

Autorka asi chtěla napsat klasickou pohádku o dívce, která se pro svou dobrotu dostala do zajetí ke zlému čaroději, ale za pomoci těch úplně nejslabších ho nakonec přelstila. Bohužel to co funguje v pohádkách většinou nefunguje v thrillerech z našeho světa. Příběh je překombinovaný a nedrží příliš pohromadě. Hlavní postavy jsou napsány jako jednobarevné figurky, které se navíc často chovají tupě a nelogicky. Závěr mi přišel nedodělaný a předčasně ukončený. Nehodnotím úplně nejhůř jen proto, že se knížka četla docela dobře a nemůžu říct, že by mě nudila.

"SPOILER" V knize strašlivě zemře štěňátko :-)

7 02.12.2017

Velmi dobrý historický román z raných anglických dějin, kdy Anglie čelí velké invazi Normanů. Toto období není zrovna moje parketa, takže nemohu posoudit historickou přesnost, ale podle doslovu autora by měla být celkem slušná. Děj je hodně svižný a akční, s mnoha popisy různých bojů. To, v čem se však Poslední království liší od ostatních historických románů, jsou sympatické nečernobílé postavy. Hlavní hrdina Uhtred sice prožije a uvidí spoustu středověkých hrůz, ale některé i sám vykoná. Není zde žádné dělení na hodné Angličany a zlé Normany. Uhtred se pohybuje mezi různými stranami konfliktu, prožívá svá dobrodružství, potkává různé lidi, občas někoho zabije, a Vy mu fandíte.

7 01.10.2017

Haruki Murakami je moje srdcovka, přestože po přečtení pár jeho knížek jsem si začal uvědomovat, jak se jeho postavy, motivy i celé dějové kostry v různých románech velmi podobají.
Tentokrát jsem byl ale docela překvapen, Konec světa sice nezapře Murakamiho styl a některé motivy, ale je to asi nejvíc vymykající se román z těch, které jsem zatím četl. Jestliže ostatní romány jsou spíše realistické s více či méně výraznými fantastickými prvky, tady se jedná čistokrevnou fantastiku, navíc rozdělenou na dva samostatné příběhy, z nichž každý se odehrává v jiné realitě. Je to také jedna z Murakamiho prvotin, takže nenechává tolik věcí nevysvětlených a tolik dějových linek neuzavřených, jako je obvyklé v jeho pozdějších dílech.
I když je Konec světa určitě velmi zajímavý a skvěle napsaný román co má hloubku, nebyl to úplně můj šálek čaje. Té fantastiky na mě bylo nakonec moc, mám raději civilnější příběhy. Nepomohlo tomu ani to, že jsem ho četl ve čtečce, vždycky když jsem měl pár minut času, nakonec jsem se pak nemohl pořádně začíst.

6 21.07.2022

Policie je desátý díl možná nejslavnější detektivní série současnosti. Když ji porovnám s předchozími díly, zařadil bych ji určitě k nadprůměru. Příběh, u Nesba poměrně neobvykle, hodně navazuje na předchozí díl, má spád a zajímavou zápletku. Vrah, který začne vraždit ty, kteří by měli vrahy chytat, bude vždycky atraktivní. Na úplné pochopení všech vedlejších zápletek a postav bych ale určitě doporučoval přečíst si nejdříve předcházející díl, nebo dva. S tím ovšem souvisí i jistá překombinovanost. Vraha jsem neodhalil ani náhodou a chvílemi jsem se i trošku ztrácel. U takto jubilejního dílu jsem trochu očekával velké finále a uzavření většiny dějových linek, ale nestalo se. V úplném závěru je dokonce, u Nesba opět ne úplně typický, klasický cliffhanger.
Policie je určitě velmi dobrá detektivka, ale Já začínám být Nesbem a Harry Holem trošku přesycený. Než se vrhnu na zbývající díly série, dám šanci pár jiným autorům.

6 28.10.2021

Přízrak je už moje devátá detektivka s Harry Holem. Podařilo se mi dohnat všechny resty, takže už čtu pěkně chronologicky. Po tolika dílech jsem se trochu obával, jestli se série už pomalu nevyčerpala a nezačne se opakovat. Naštěstí, jako by si toho byl Nesbø vědom, je zápletka Přízraku poměrně netypická a, i díky zasazení do zajímavého norského feťáckého prostředí, se mi knížka moc líbila. Asi bych ji zařadil mezi tři nejlepší Holeovky. Kromě hlavní dějové linky se již druhou nebo třetí knihu vine ještě jedna, taky dost povedená, jejíhož rozuzlení se dočkám pravděpodobně v příštím jubilejním 10. dílu. Právě neuzavřený příběh mě docela motivuje si ho přečíst co nejdříve.

6 29.07.2021

Doposloucháno. Není snad větší detektivní klišé, než vyšetřoval, který díky vánici náhodou uvízne v horském hotelu a než ho vyprostí, stihne se tam stát vražda, kterou samozřejmě vyřeší. I přesto mě tahle česká detektivka velmi potěšila, protože podle mě tady všechno správně zapadlo na své místo. I když se jedná o vědomou poctu klasickým anglickým detektivkám, povedlo se autorce hezky vystihnout české reálie. Zápletka je samozřejmě nadsazená, ale ještě realistická. Hlavní hrdinka sympatická a humor vtipný.
Shrnuto, Kdo maže ten jede pro mě bylo velmi příjemné překvapení a už se těším na nějaký další díl.

6 14.05.2021

Gladwell si ve své nejnovější knize vybral velmi zajímavé a do života praktické téma, jak dobře (špatně) dokážeme odhadovat cizí lidi. V pár kapitolách se například ptá, proč si většina lidí, včetně policistů, myslí, že dokáže dobře odhadnout, jestli člověk lže? Nebo proč některým tajným agentům a podvodníkům procházela jejich činnost dlouhá léta, i když jejich utajení nebylo nijak zvlášť sofistikované a ze zpětného pohledu byli od počátku velmi podezřelí? Věnuje se i znásilněním na studentských kampusech a přidává i zajímavý a neotřelý pohled na policejní násilí v USA.
Ačkoli je knížka docela krátká, mnohé věci jsem už věděl a je vyloženě populární, mohu ji jen doporučit. Je velmi čtivá a ve svém žánru patří ke špičce.

6 23.04.2021

Detektivky od Rowlingové jsou jedna z mých oblíbených sérií. I když mají podle mě trochu sestupnou tendenci, na každý další díl se těším a čtu jej většinou rychle po vydání.
Smrtící bílá je opravdu rozsáhlá (720 stran, nebo 31 hodin poslechu), překombinovaná detektivka, která je, v dobrém slova smyslu, typicky anglická. Je tady vražda ve vyšší společnosti, rozpadající se rodové sídlo, dostihoví koně.... Možná i proto mě, po pomalejším rozjezdu, celou dobu bavila, protože jsem vraha ani náhodou neodhalil, byl jsem napjatý až do konce.
Vadily mi pouze dvě věci, jednak opět typicky anglické úvahy o společenských třídách a pak osudy dvojice hlavních hrdinů. Jejich dějové linky, které mě v prvních dílech přišly fajn, se pomalu stávají červenou knihovnou. Obávám se, jak budou příště pokračovat.
Celkově však Smrtící bílá napravila celé sérii pošramocenou reputaci a další díl si zase rozhodně nenechám ujít.

6 11.04.2020

Po velmi úspěšném prvním dílu se Marian Kechlibar u dvojky nepouštěl do žádných experimentů. Knížka opět obsahuje řadu krátkých, ale velmi zajímavých a čtivě napsaných příběhů z historie, které spojuje především to, že nejsou všeobecně známé.
Moje největší výtka u prvního dílu byla, že příběhy nejsou původní, ale že byli již dříve vydány v časopise 067. To nyní pomalu končí, u tohoto druhého dílu je převzatá pouze asi polovina, zbytek jsou věci úplně nové. Knížečka je sice kraťoučká, přečetl jsem ji za dva dny, a to jsem si ji ještě docela šetřil, v žánru populární historie je však na špici a můžu ji jen doporučit. Třetí díl už je v tisku a opravdu se na něj těším.

6 01.03.2020