Ostře sledované vlaky

Lussi83 Jak už tu bylo někde řečeno, knížka je zařazena do povinné četby. I proto jsem jí přečetla. Ze začátku mi knížka moc nebrala, ale nakonec si myslím, že není tak špatná. Chvílemi je možná nudná, ale občas i zábavná. Nebylo špatné si jí přečíst. (26.04.2012)

Gareth16 Nic mi to neřeklo. Hrabala jsem ještě nečetl, tohle byla moje první kniha a rozhodně mě to neoslovilo. (18.04.2012)

Nikotyna Tahle kniha se mi vubec dobře necetla, místama clovkek netusil, dej to ani poradne nemělo, chvílema to bylo fajn, a chvílema cetl clovek stranky a vubec nevedel co na nich bylo. Kdybych ji nepotrebovala cist k maturitě, hned po 15 strankach bych to vzdala. Jediny co je dobry je konec. Ale i tam to vic hvezdicek rozhodne nezaslouzi. (03.04.2012)

Snow Opravdu kraťoučké dílo, které by měl znát každý. Ač nám ho nutěj ve školách, měl by si ho každý přečíst ze své dobré vůle a věřím, že by ho pak spousta lidí hodnotila jinak a ne jako pár desítek stránek nudy. (19.02.2012)

blackie.jean Melancholická a místy nehezky realistická, přesto však překvapivá, milá a nečekaně laskavá kniha, která zanechá v duši vedle stopy smutku zvláštní teplo a touhu po Hrabalově další tvorbě. (08.01.2012)

Vendulik Kniha moc zdlouhavá a v některých fázech knížky jsem nevěděla o co tam jde.Nudná kniha (06.01.2012)

Ronie Gray "Čekat, co to bude dělat," (21.10.2011)

moriarty Říkal jsem si, proč má tahle skvělá knížka tak malé hodnocení a zjišťuju, že je to proto, že byla zařazena do povinný četby. No, neodsuzuju nízko hodnotící čtenáře, vzpomínám si, jak jsem se jako dítě podobně trápil s Nerudou a s Raisem, které pro mě byly už z jiného, starého světa a které jsem stejným způsobem nechápal. (13.10.2011)

herdekfilek + 5 Hledat v poetice Hrabala zvadlé údy a lacinost je úkolem zařazení jeho knihy do povinné četby. Vždyť už slovo povinný musí nutně veškerou poetiku vyškrábat dílu násilně z krku. Kdejaký halama bez citu se pak na Vlaky vrhne s temnou představou, že jeden z titulů bude mít s úspěchem za sebou. Ono 60 stran není mnoho. Vždyť je to přečtené za hodinu. A tu narazí, hlava nedozrálá, upíry romantickými odkojená, na tu pravou českou povahu. Na tu dokonalou smějící se bestii, kde praštit přes mordu, jen hrst brambor se vyleje vedle škopku a pro tu dokonalou úlevu se do světlíku začnou sypat impertinence ne nepodobné dívčímu komíhání nohama nad jezem. Tak roztomile živoucí. Tak nádherně hříšné.
V Hrabalově popisu chtělo by se někdy žít víc, než ve vlastním životě. Jak krásný osud najít smrt pod semaforem. Lepší než ve fitcentru odhánět tu vlastní. Hrabal popisoval život. Ten život. Opravdový. Plný lásky a překvapení ze všednosti.
Když vprostřed čtení na chvíli zavřu oči mám pocit, jako bych byl rozjásanou vodou v horském potůčku. Tak neskutečně mladou a svěží. Krásnou. Hrabalovskou, do kolen. Pravda, je to trochu zkalené vědomím příští městské aglomerace, která z potůčku vyrobí stoku. Hrabal je sen. Do absurdna natahovaný a proto tak krásný. (10.10.2011)

janacheca Narozdíl od některých komentářů tady, se mně povídka líbila. Obecně se mi líbí Hrabalův styl psaní, přiznávám, že mám pro něj slabost. (10.10.2011)

JP + 9 Vztek ze zdejších komentářů rezonuje!

Jak jinak si vysvětlit to zdejší doslova urážející hodnocení, než tak, že dnešní mládež, která tu rozumuje nejvíc, zkrátka není s to pochopit nic okolo téhle knihy. Jedinou věc. Chtějí mít vše hezky naservírované. Chtějí tam nebezpečí. Něco, co bortí pravidla. A hlavně nechtějí, aby to bylo z míst, které znají, v kterých bydlí, protože to by přece byla nuda, že? Paradox je, že Hrabalovo vyobrazení naší země má od té stávající podoby dost daleko. Hrabalovou poetikou bych začal a válečným obdobím, které si už pomalu ani tři generace nepamatují, končil.

Je to krásná kniha, ukázka psaveckého řemesla, o kterém by si současní děvko-autoři mohli nechat jenom zdát. A jestli tu krásu nevidíte, nemusíte to číst, protože vás k tomu nikdo nenutí.

Zevrubě to tu prohlédnu a vidím nejčastěji slova "povinná" a "četba". Mám dojem, že v tom byl ten problém, že to tu hodně lidí (převážně pak mladých dívek v mém věku) takhle cítí, už proto, že je pan Hrabal v osnovách, jako něco, k čemu vás někdo nutí.

Někdy si říkám, jak je fajn, že lidi pořád čtou, ale někdy mi zase dochází, obvzášť, když vidím někoho, kdo tu knížku drží coby pouhý pozér a ještě vzhůru nohama (zveličené, ale opravdu jsou takoví), že je lepší mu ji omlátit o hlavu. Nemám nic proti konstruktivní kritice, ale hovořit o Ostře sledovaných vlacích jako o knize, které je "o ničem, nuda a hlavnímu hrdinovi jde jen o jeho erekci", to je na mou, nikoliv národní, ale estetickou hrdost až moc silná káva, obvzláště vidím-li, kolik dalších jedinců tomu přikyvuje jak zdegenerovaní datlové, pardon, pouze datlice, jak vidím. Je mi pak líto těch slepičích mozků, co se musejí babrat pouze v literárních zbytcích.

V povinné četbě je toho na výběr mnohem více, nikdo vás do toho nenutil a vy se stejně chováte, jak kdyby ano. Ale co chtít od dětí, které si "užívají života" při čtení obyčejného braku, s hlavou v oblacích, bez starostí, každá rádoby zajímavější a odlišná, než druhá, přitom každá stejná jako druhá, sežerete všechno jen svým oblíbeným komerčním pitomcům, v čele s Paolinim, Meyerovou apod. zjevům. Tohle já třeba nikomu neberu, ať si to čtou, ale ať neříkají o Hrabalovi "svůj názor", když absolutně nerozumí tématice, souvislostem, době a dívají se na to jako na další nudnou pohádku, co má daleko do hororu nebo thrilleru. To já mám rád, když je příběh řádně silný a má význam. A ten Ostře sledované vlaky mají, vy nány pitomý!

...takže jste si měli vzít ke čtení něco jiného, nebo radši sedět doma, na prdeli... (09.10.2011)

Andulino + 1 Skvělá kniha, o téma druhé světové války se velmi zajímám. Moc se mi líbilo, že tragický dopad této války a válek obecně ukázal autor na obyčejných lidech ze zapadlé vesničky. Bylo zajímavé číst knihu, která je poskládaná z jednotlivých útržků neuspořádaných chronologicky, přičemž celý příběh můžeme pochopit plně až na konci knihy. Některé scény byly velmi naturalisticky popsány, což ještě umocňuje zážitek ze čtení. (25.08.2011)

WEIL + 1 Kniha je kvalitnější než film.
Důvodem je rytmus, síla vyprávění, věrohodnost.
Je zajímavé, že než se Hrabal k tomuhle tvaru dopracoval, tak napsal řadu zdánlivě rozdílných textů...

A film přece získal nejvyšší ocenění, které může filmař obdržet. (10.08.2011)

mintberry.crunch Díky bohu, že měla ta knížka tak málo stran...Jinak bych to asi vzdala. Knížka mi připadala úplně o ničem, žádná pořádná zápletka...Knížka stejně nudná jako film.. (03.08.2011)

kristynkat jednu hvězdu má ode mně hrabal za to že zfilmovaná verze dostala oscara, ale co se týče knížky, skončila jsem u třetí stránky (11.07.2011)

charlosina + 2 Miluji poetiku Bohumila Hrabala... Všechno souvisí se vším, vedle jatek sází erotiku, hrdinství v posteli vedle hrdinství na koleji, otisky razítek v nebi a žiletka vedle něj. S lehkostí vypráví ty nejsilnější momenty ze života. To je Hrabal. // Škoda, že tolik lidí čte jen očima... (04.05.2011)

Infantility Kdybych ji neměla v povinné četbě, asi bych si ji sama nevybrala.
Občas jsme se ztrácela a měla nutkání něco přeskočit. Okouzlila mě záverečná část, posledních pár stran. Určitá podobnost s dokonalým Remarquem a jeho Na západní frontě klid (dva vojáci, přemýšlí, "vyčítají si" nesmyslnost války, chápou jeden druhého).

Každopádně je těžké se naladit na Hrabalovu strunu, i když jsem měla tu čest vypracovávat život BH jako seminární práci a musím říct, že jeho život byl až někdy drsně zajímavý. Řekla bych, že je asi tahle kniha nejdějovější ze všech... (24.04.2011)

Breburda Uvědomění si zbytečnosti války.

"A potom se ozvala detonace. A já, který se ještě před chvílí těšil na ten pohled, ležel jsem vedle německého vojáka.." (22.02.2011)

nightlybird + 6 Amelie - Díky tobě jsem se začal opět po letech trochu věnovat Hrabalovi. Nejsem ti ale natolik vděčný, abych trochu tvůj komentář neopravil. Hrdina této 1. Hrabalovy, jako román koncipované knihy netrpí, jak uvádíš , ztrátou erekce, ale má problém spíš s ejaculatio praecox to jen tak na okraj.
Jinak si myslím, že bys měla nejspíš změnit zaměstnání a svůj nick. Se zaměstnáním to neodhadnu. Co ale místo Amelie použít příjmení hrdiny té nudné knihy? Možná by tvou osobu lépe vystihovalo. Pokud bys měla dojem, že jsem příliš osobní, omlouvám se. Hrabal se už bránit nemůže a tak to dělám tak trochu za něj. (15.02.2011)

Amelie + 5 kniha nezaujala, nedojala... umirala jsem nudou a nedokazala jsem se zbavit dojmu ze 60 stranek z 80ti si hlavni hrdina stezuje, ze se mu nepostavil a obtezuje vsechno, co ma sukne, aby mu potvrdily, ze je chlap jak se patri... pokud by na konci nepadl, padla bych ja... (10.02.2011)

PanKérka + 4 Jestli jsem někdy umírala nudou-bylo to u této knihy.. (02.02.2011)

Tuffy + 1 Četla jsem jenom proto, že jsem to měla jako povinnou četbu. Normálně bych si knihu nepůjčila a kdyby přece jenom ano, odložila bych ji po pár stránkách. Nuda, nuda, nuda. Možná, že film za něco stojí, ale už jsem z toho tak znechucená, že nemám náladu ten příběh sledovat znova. Never more... :/ (17.01.2011)

eseona + 1 Četla jsem ji v rámci povinné četby a kdybych ji nutně nepotřeboval přečíst, po pár stránkách by ji vrátila do knihovny a už si ji nikdy víckrát nevypůjčila.
Sice je to kniha vtipná a místy až líbezná, ale stejně jsem se nemohla ubránit pocitu, že je ... nenapadá mě nic jiného než "bez děje" :) Ve své podstatě přišel konec dřív než solidní začátek.

Rockwood Řekl bych, že to je taková kniha prakticky o ničem. Nebo tedy člověk čeká a čeká, pomalu se ptá proč to vůbec čte a najednou buch ho a téměř šok. Ale líbilo se mi to. Byla to taková četba na odreagování a dokonce jsem se u toho i nasmál. A ten konec přišel skoro jak blesk z čistého nebe. Pro mě.

Alix Nevím, ale tohle mne nevzalo a nic mi to nedalo.

little_bastard22 Najznámejšie, ale zďaleka nie najlepšie. Ale vhodné prvé pričuchnutie k majstrovej poetike.

Popelllka + 2 Tahle knížka je nádhernou nostalgií nedávno minulých let... Je fantastická jako všechna Hrabalova díla... Dlouho uvízne v paměti.

nithiel + 2 Pokud chcete číst něco od Hrabala a naprosto se v tom neztrácet, tak ostře sledované vlaky jsou pro vás jasná volba. Tady se ještě Hrabal svým stylem tak nevzdálil normálním spisovatelům, občas je na jedné straně i víc než jeden odstavec. Navíc děj navzdory mnoha odbočkám do minulosti svižně ubíhá a nezadržitelně míří k výbornému konci.