Jsou světla, která nevidíme

Jsou světla, která nevidíme

Marie-Laure žije se svým otcem v Paříži nedaleko Muzea přírodní historie. Její otec má na starosti tisíce zámků v budově muzea. V šesti letech Marie-Laure oslepne a otec jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti a byla schopná najít cestu domů. O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dce... celý text

Marie-Laure žije se svým otcem v Paříži nedaleko Muzea přírodní historie. Její otec má na starosti tisíce zámků v budově muzea. V šesti letech Marie-Laure oslepne a otec jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti a byla schopná najít cestu domů. O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Odvážejí s sebou nejspíš nejcennější a současně nejnebezpečnější klenot z muzejní sbírky. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/24_/247487/jsou-svetla-ktera-nevidime-SLW-247487.jpg 4.41354
Originální název:

All the light we cannot see (2014)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, MOBA (Moravská bastei)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (387)

Přidat komentář
Mizu27
22. května

Krásně napsaná kniha, čtivá, napínavá. Krátké kapitoly, které člověka nutí číst i když má jen pár minut času, protože ví, že tu jednu kapitolu ještě stihne. Autor v kapitolách přeskakuje z minulosti do budoucnosti a naopak, přes to do sebe vše zapadá a člověk se neztrácí v ději. Kniha, vtáhne člověka do sebe a nepustí ani po dočtení. Nervozita, napětí, slzy, úsmĕv, zklamání ,obrovská vlna pocitů, které se při čtení derou na povrch. Kniha, kterou nechcete dát z ruky a na konci si říkáte, proč už musí být konec?

Atlantis
21. května

Nebudu tvrdit, že jsem "Světlům" propadl hned po několika stranách. Poměrně dlouho mi kniha přišla dobrá, ale nijak nevybočovala. Pak ale do sebe začalo všechno pěkně zapadat, jedna drobnost do druhé a z průměrné se najednou stala kniha skvělá.
Drtivá většina příběhů, kdy sledujete více protagonistů, se snaží hlavní postavy na sebe co nejvíce naroubovat, propojit a provázat. Tady ale ne. A krásně to funguje.
Musím také ocenit výbornou práci s jazykem. Nevím, jestli je to spíše dílo autora nebo překladu, ale popisy typu "blížící se řeka strojů" či "sluneční úsvit v ústech" naprosto přesně popisují daný stav věci a nepotřebují bližší vysvětlování.
Negativa jsou naprosto titěrná, kdy mi například konec úplně nesedl, protože prostě nemám rád dovětky typu "o třicet let později".
Často si u knih říkám: "Jak tohle mohlo proboha vyhrát nějakou cenu?" V tomto případě je ale Pulitzerovo ocenění oprávněné.

Frity
21. května

Kouzelný, i když velmi smutný příběh odehrávající se za druhé světové války. Líbilo si mi, jak se prolínaly různé časové linky obou hlavních hrdinů, z počátku až zdánlivě nesourodě, aby nakonec vytvořili tento nádherný příběh a vše do sebe zapadlo. Přečetla jsem ji jedním dechem. Doporučuji, je to nádherná knížka, která stojí za přečtení.

4xbabča
20. května

Krásná kniha, s úžasným příběhem a i když je objemná, výborně se čte. Určitě je to jedna z nejkrásnějších knih, které jsem četla. A Pulitzerova cena jí právem náleží.

whiolet
19. května

Trochu jiný pohled na druhou světovou válku v tak trochu jiném románu než na jaké jsem zvyklá.
Kniha se četla skoro sama. Byla velmi dobře napsaná, skoro tak jako by jí napsal sám život (rozuměj bez srdcervoucího happyendu).

Nikamo
15. května

Wau,wau,wau.Pre mňa jedna z najlepších kníh akú som čítala.Je to smutno krásny román.Trocha mi je ľúto,že hlavná hrdinka prišla o "svojho" vojaka ale aj tak bol príbeh krásny.

Peace
14. května

"Otevřete oči a dívejte se jimi, než se zavřou navždy."

Ke knize jsem se dostala díky Čtenářské výzvě a jsem za to opravdu ráda. Kniha mě velmi mile překvapila, je skvěle napsaná a příběh v ní ve vás zůstane ještě dlouho po jejím dočtení..

fikus
14. května

Ac komentare na knihy obvykle nepisu a v zasade ani nectu protoze nazor si udelam sam tak tady udelam vyjimku...i kdyz podle zaznamu v DB knih to tak nevypada tak sem toho precet pomwrne dost ale tahle kniha se zaradila mezi tech nemnoho u kterych me opravdu mrzelo ze sem je uz docet...

molt
12. května

Výborná kniha. Doerr dokázal mistrně provázat jednotlivé dějové linie, vytvořil dokonale realistické postavy. Děj, a konec obzvlášť, se vyhýbaly zažitým klišé-mnohdy až bolestně (pro hlavní postavy a empatické čtenáře). Nevím, co knize vytknout. Snad jen osobitý přístup k dějové posloupnosti, byl chvílemi trošku zmatený, ačkoliv po pár stránkách si na něj člověk zvykl a dokonce ho i ocenil.
Tohle si přečtěte!

vandalindakova
11. května

Kniha se mi četla velmi dobře. Několik příběhů, které se na konci spojí dohromady, bylo pěkně propracovaných. Po přečtení mám smíšené pocity a pořádně nevím, co si mám myslet. Kniha rozhodně stojí za přečtení. Jen Wernera mi bylo líto.

ivulka15
10. května

Krásná i když trochu smutná kniha ale takové už prostě knihy z války jsou.Rozhodně doporučuji k přečtení,určitě nebudete litovat.

papajapa
05. května

Na tuto knihu jsem se chystala uz dlouho a diky ctenarske vyzve jsem precteni uspisila.
Po jejim precteni vsak citim smutek a prazdnotu. Ostatne jako u vetsiny s podobnym tematem. Kniha splnila vsechny ma ocekavani a rozhodne si zaslouzi Pulitzerovu cenu.

Zedbernik
05. května

Překrásný válečný romám. Poprávu dostal Pulitzerovu cenu.

Milena2017
02. května

Hezká...Na začátku knihy jsem se přemlouvala dál ke čtení, ale pak mě na konec dostala..škoda jen,že se ti dva už nesetkali. Určitě se k ní ještě jednou vrátím.

teeyinka
02. května

Výjimečný román, který popisuje dopady války na životy obyčejných lidí. Četl se moc dobře, autor mi svým stylem sedl. Ač jsem celou knihu čekala, že přijde úplně jiný konec, jsem nakonec ráda, že klasický happyend nepřišel. Podtrhlo to totiž surovost války a zanechalo tak ve mně ještě hlubší otisk.

prochajda
30. dubna

Kniha mě nakonec dostala, překvapila a dojala. Zpočátku mi sice vadilo neustálé střídání místa děje a hlavně času, ale poslední třetina knihy už byla napínavá a čtivá. Určitě stojí za přečtení a zamyšlení...

slaska77
30. dubna

Moc hezký vhled do života běžných civilistů během druhé světové války, doporučuji. Ke konci knihy zasáhla až moc velká náhoda, ale to se dá s přivřeným okem akceptovat-)

jana1976
30. dubna

Nádhera!!!!!

Maanna
25. dubna

Na základě anotace bych po knize pravděpodobně nikdy nesáhla. Kombinace německého sirotka, slepé francouzské dívky a války na první poslech slibuje spíš nějakou sentimentální ptákovinu. Pak jsem ale narazila na několik velmi kladných hodnocení od lidí, které respektuji, a rozhodla jsem se knize dát šanci. Ze začátku to nebylo jednoduché a nemohla jsem knize přijít na chuť, ale pak se něco změnilo a já jsem tomu příběhu o křehkosti člověka s jeho strachy a sny, který se musí potýkat s tím, co mu uchystaly dějiny, úplně propadla. Není to žádný napínavý thriller, je to takové trochu smutné, ale nádherné.

Globuska
23. dubna

Nenechte se odradit bichlí, protože tahle knížka patří mezi ty otylejší. O to silnější je ale příběh uvnitř. Nádherně vypsaný příběh několika aktérů 2. světové války, kdy každý prožívá svou vlastní válku na pozadí hlavních bojišť, kde se prolévá krev a ničí vše, co jim přijde do cesty. Pullizerovu cenu dostal autor právem. Jeho vytříbený jazyk, květnatý projev a dokonalé vyjádření emocí i dějin mě opravdu dostal. Doporučuji.

muti1
23. dubna

Úžasná kniha, která na mne velmi zapůsobila. Všem doporučuji!

jisimi
22. dubna

Zklamala jsem já, jako čtenář, zklamala kniha.
Jsou světla, která nevidíme je kniha, kterou jsem nedočetla. Dvě stě osmdesát stran přečtených, přesto jsem k ní nenašla cestu. Nezáživné vyprávění, rozvleklý příběh bez napětí. Přeskakování v ději a příliš krátké kapitoly, které končí dřív, než se do nich začtu, mi prostě nesedí.
Pulitzerova cena a kladné recenze sice říkají o této knize něco jiného, ale nemůžu si pomoct…Zřejmě jsem pro takové dílo ještě nedozrála.

veronika9174
21. dubna

Ze začátku jsem se potřebovala začíst. Krátké kapitoly jsou na to jako dělané a kniha mě velmi potěšila. Neni rozplizlá a přitom sleduje dvě dějové linie několika různých postav. Za mě bezva.

Alizon
20. dubna

Puvodne jsem cekala neco jineho - setkani Marie-Laure a Wernera uz o neco driv a vetsi propojenost jejich pribehu na jednom miste. Nakonec mi ale to, ze se fakticky setkavaji az skoro na konci knihy, nevadilo. Pribeh je i tak kouzelny. Mozna maji pravdu ti, kteri tu pisou,
ze pribehu psanych "na preskacku" je v posledni dobe az moc a jedna se o urcitou modni vlnu a i ja jsem si ze zacatku rikala, ze vypravet pribeh chronologicky by uplne stacilo, nakonec jsem to ale autorovi "odpustila". Dostal me poetickym jazykem, vnimanim sveta slepe Marie-Laure, popisem nelitostne masinerie, ktera znicila nejeden lidsky osud. Kniha je to rozhodne krasna.

FillaSFC
19. dubna

Knihu jsem si vybral podle hodnocení a kroutím hlavou. Nebýt kapitol o dvou až třech stránkách, asi bych se nedonutil ji dočíst. Autor si doslova libuje v nekonečných detailních popisech všeho možného, děje je v knize minimum. Kdyby měla místo 530 stran 150, z mého pohledu by tím nijak neutrpěla. Já prostě tyhle detailní popisy toho, čím voní vzduch, jakou barvu má v sobě ukryt vítr, kde v dáli zacvrlikal takový a makový ptáček, ale možná to nebyl on, možná to byl jiný, a při troše představivosti ještě nějaký další, protože bla bla bla... nemusím, stejně tak ta v co třetí větě přítomná přirovnání ("jako když..."), která by se významem hodila spíše do básní. Ne, od tohohle člověka už si nic nepřečtu, sorry, četlo se mi to hrozně špatně a místy jsem fakt zuřil. :D
Většinou dávám knihám čtyři nebo pět hvězd, vybírám si je podle hodnocení - v tom množství není prostor číst braky. Ale tady teda musím jít výrazně proti proudu. Dávám jednu hvězdu za téma války a popisovaných hrůz, víc ze mě nevyloudí. :)

JEJJ
18. dubna

Knihu jsem přečetla jedním dechem, moc se mi líbilo, jak se zdánlivě nesouvisející děje najednou střetly v dojemném závěru. I když jsem asi trochu doufala, že se werner s marii někdy znovu setkají. A také mi tam stále chybí jeden odstavec: kam se asi poděl kámen?

kika 13
16. dubna

Nádherná knížka,která má sice hodně stránek,ale obsah stojí za to.Děj je napínavý až do samého konce.Více slov není potřeba prostě je užitečné si román přečíst.

Vikina333
14. dubna

Krásná kniha!! I když smutná a velice dojemná, psaná s citem a není ukňouraná, právě naopak! Pefekně propracovaný děj, který udržuje pozornoust čtenáře od začátku do konce. Moc pěkný!

zuzana4291
13. dubna

Velmi zajímavý a poutavý příběh, i když smutný a čtenář nemůže čekat šťastný konec, i když když válka skončí je to vždycky šťastné.
Příběh obou hlavních hrdinů je velmi chytlavý, napínavý a chvilkami až neuvěřitelný.

DoDidDone
10. dubna

Kniha pro mě byla natolik smutná, že už se obávám, že po ní asi už nesáhnu. Co taky čekat od válečné literatury?
Byla ale skvěle napsána a titul Pulitzerovy ceny si určitě zaslouží. Sice mi trochu trvalo, než jsem se dostal do autorova stylu psaní, takže jsem knihu dočetl až na třetí pokus, ale vím, že to za to stálo a mohu ji jen doporučit.


Štítky

anglická literatura 2. světová válka Pulitzerova cena

Autor a jeho další knihy

Anthony Doerr

Anthony Doerr
americká, 1973

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Přečtených1919x
v Právě čtených166x
v Knihotéce465x
v Doporučených241x
v Chystám se číst2400x
v Chci si koupit569x