Jsou světla, která nevidíme

Jsou světla, která nevidíme

Marie-Laure žije se svým otcem v Paříži nedaleko Muzea přírodní historie. Její otec má na starosti tisíce zámků v budově muzea. V šesti letech Marie-Laure oslepne a otec jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti a byla schopná najít cestu domů. O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou p...celý text

Marie-Laure žije se svým otcem v Paříži nedaleko Muzea přírodní historie. Její otec má na starosti tisíce zámků v budově muzea. V šesti letech Marie-Laure oslepne a otec jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti a byla schopná najít cestu domů. O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Odvážejí s sebou nejspíš nejcennější a současně nejnebezpečnější klenot z muzejní sbírky. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/24_/247487/jsou-svetla-ktera-nevidime-SLW-247487.jpg 4.41199
Originální název:

All the Light We Cannot See (2014)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, MOBA (Moravská bastei)
Více informací...
Nahrávám...

Komentáře (352)

Přidat komentář
1v8na
včera

Příběh mě dostal. Byl velmi emotivní, plný citů i nebezpečí. Moc se mi líbilo zpracování - krátké podkapitoly psané z pohledu Marie-Laury i Wernera či jiných postav. Líbilo se mi i dobové rozvržení - kapitoly na sebe nenavazovaly v čase - střídala se časová rovina a to mě udržovalo v napětí a očekávání.
Příběh mne velmi zaujal a velmi se mi líbil.
Přečtu si i jiné knihy od spisovatele.

brabofka
předevčírem

Nemám moc dobré zkušenosti s mimoevropskými autory, kteří píší o Evropě a její válečné historii. Přesto se této knížce nedá nic vytknout.
Naposledy mě tímto způsobem dostala Zlodějka knih. Příběh, který ve vás zanechá takový zážitek, emoce, dojem, se vyskytne jednou za dlouho dobu. Podle popisu knihy si řeknete, o čem může psát více než 500 stran. Pak otevřete knížku a příběh Marie-Laure a dalších postav Vás zcela pohltí. Na konci Vás knížka doslova vyplivne ven a vy jen tak sedíte a přemýšlíte nad tím že už je konec? Je to jako by Váš život skončil s knížkou, protože s Marií Laurou dýcháte, jíte, spíte, a cestou do práce počítáte odtokové kanálky. Najednou nejste v Bretani u oceánu, venku je půlka března, svítí sluníčko a začíná klasické české jaro....

mynamail
předevčírem

NÁDHERA! Krásný zážitek z příběhu, z postav, z psaní, ze všeho! Skoro nemám slov, jak setkání s tímto autorem a touto knihou popsat.
Výborné bylo členění do krátkých kapitol. Střídající se rovina příběhu Marie-Laury a příběhu Wernera vůbec nevadila. Stejně tak střídání děje v čase tam a zpět nijak nenarušilo požitek z četby. Posledních 100 stran jsem plakala... Silné momenty v závěru....
Opravdu úžasné, doporučuji.

Hell_Rihova
26. března

Tato kniha mě velmi zaujala svým námětem. Téma druhé světové války se mi celkově líbí, nebo teda spíše, se o něj hodně zajímám. Zajímají mě příběhy lidí, kteří to neměli v té době úplně jednoduché. Ať už jsou to příběhy podle pravdy, nebo smyšlené příběhy. Příběh se mi líbil i z úhlu vyprávění více postav. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, potřebovala jsem vědět, jak to s postavami dopadne. Za mě doporučuji všem lidem, kteří se zajímají o téma druhé světové války. I když vím, že toto téma není zrovna veselé, ale myslím si, že je dobré znát co nejvíce příběhů a nikdy na mě nezapomenout.

veselaa
24. března

Zajímavy příběh,akorát mě mrzí,že se autorka málo věnovala příběhu hocha.Autorka krásně popisuje prostředí ve kterém se postavy pohybují a život za války.Vůbec mi nevadilo přeskakování z jednoho děje do druhého.Knihu doporučuji k přečtení.

aginecka
24. března

Zajímavý příběh, různé úhly pohledu, silné, nepatetické. Nenudila jsem, ale nebyla jsem ani nadšená.

Matita310
23. března

Kniha napínavá od začátku až do konce! Doporučuji si ji přečíst!

DoDidDone
23. března

Téma válka nemusím a vyhýbám se mu, jelikož je mi při něm těžko a celkově je má nálada při čtení takových knížek dost pochmurná. Tohle není ten případ. Tahle kniha má dar si čtenáře chytit a nepustit, dokud kniha neskončí hlavně kvůli citlivým postavám a jejich osudech. Pět hvězdiček dávám hlavně za širokou slovní zásobu a celkovou propracovanost knihy. Určitě doporučuji! :)

mariva
23. března

Nad knihou jsem dlouho váhala, přece jen patří k těm objemnějším a téma války taky zrovna moc nevyhledávám, ale hodila by se mi do Čtenářské výzvy. Nakonec rozhodl jeden z níže uvedených komentářů informující o tom, že se velká část děje odehrává v Saint-Malo. Pak už nebylo o čem přemýšlet. Je to sice už spousta let, co jsem se tam byla podívat, ale toto kamenné opevněné město mi učarovalo, a možnost zasadit si děj do reálných kulis mi vždycky při čtení hodně pomáhá. Stejně tomu bylo i s touto knihou a nelituji. Byl to úžasný čtenářský zážitek a nedivím se, že za ni dostal autor tolik ocenění. V duchu jsem se přenesla na francouzské pobřeží, viděla děla na mohutných hradbách, procházela úzkými uličkami mezi vysokými kamennými domy, dnes už nově postavenými. Kromě krásného a silného příběhu jsem poznala i více z historie tohoto zajímavého města a zatoužila se tam vrátit. Po přečtení knihy už bych těmi uličkami procházela s úplně jinými pocity. Kniha je jednou z těch, které z paměti nevymizí ani dlouho po přečtení.

katkavasik2908
22. března

Kniha byla na mě asi až moc dlouhá a děj jsem si občas vůbec neužívala a konec pro mě nebyl ani moc zajímavý. I tak kniha byla skvělá a to hlavně díky tomu, jak autor krásně popisuje prostředí, postavy a ten vlastně život. Krásné poukázání na současný svět, který si neuvědomuje, jak strašné to bylo za války.

Sonica
21. března

krásně napsaná kniha

Hadrna
17. března

Námět pěkny i když podle popisu jsem čekala jiný příběh. Nemůžu se však ubránit pocitu, že autor se svým osobitým psaním by měl psát kratší knížky. Mě nedokázal svým vyprávéním zaujmout na celých 534 stran na 100%. Mám ráda v knihách několik dějových linií najednou, ale přišlo mi, že autor to nedokáže dost dobře uchopit. Kniha pro mě nebyla zklamáním, já jsem hrozná, že vždy něco očekávám dopředu. :D. Příběh byl určitě originální, ale autor podle mě moc nevěděl co si s ním počít, měl hodně nápadů které nedokázal spojit do nenuceného milého celku. Jsem rádá, že jsem jí dočetla, ale myslím, že Anthony Doerr není můj šále čaje :)

Bab58
16. března

Citlivý příběh v nelehké době...k zamyšlení nad osudy a dobou...

yohca.p.
15. března

Bože, tak dlouho jsem na ni čekala v knihovně a tak rychle byla pryč. Celá knížka se četla prostě skvěle a vůbec mi nevadilo skákání s jednoho děje do druhého. Všechny postavy byly promyšlené a každá do příběhu skvěle zapadala, bylo to jako číst si v geniálním stroji kde i to nejmenší ozubené kolečko, má své místo. Autor má navíc bohatou slovní zásobu a každé slovo, písmeno je jedinečné. Navíc je neuvěřidelné, jak může být příběh z tak temné doby tak plný světla a krásy. opravdu klobouk doků.

micha-ella
15. března

Mně vadí přeskakování v ději ve všech knížkách. Je pro mne nepříjemné, když se chci soustředit na pokračování příběhu a on navazuje zas až po několika stránkách a mezi tím začne příběh jiný. Stejně tak míchání minulosti se současností. Na tuto knížku jsem se velmi těšila, ale tímto mě zklamala, chyběla mi pohoda z četby.

karel0684
13. března

Opravdu dlouho jsme nečetl něco takového. Myslím že kniha si zasloužila ocenění, která získala. Kniha mne doslova pohltila a já nemohl jinak, než ji dočíst...

Adell-ka
13. března

Tato kniha je skutečně mistrovským dílem. Knih o druhé světové válce bylo napsáno mnoho, myslím si ale, že tato je výjimečná. Poznáváme zde dvě hodně odlišné postavy, které mají ale přeci něco společného. Děj se odehrává v různých časových liniích, které směřují k jednomu okamžiku – krátkému a přeci klíčovému setkání těchto postav. Vřele doporučuji toto čtení a nenechte se odradit tloušťkou, kniha se čte velmi dobře a rozhodně stojí za přečtení!

Ctv
12. března

Tato knížka mne pohltila a nepustila. Tím, jak je krásně a čtivě napsaná. Tím, že postupně člověk poznává jednotlivé postavy víc a víc a chápe, že máloco v životě je jen černé nebo bílé. Když jsem byla s Marií-Laurou v podkroví a čekala, než odejde ten kulhající Němec, tak jsem se lekala i zvuků u sebe v bytě. A jsem moc ráda, že autor v této knize nesklouzl v očekávané beletristické konce, které podle níže uvedených komentářů čekali i někteří čtenáři. Jsem ráda, že kniha skončila tak, jak skončila. A poslední kapitola, ve které stará Marie-Laura sedí na lavičce vedle vnuka a rozjímá .... ta byla nádherná. K zamyšlení. Prostě celou tu knihu jsem četla zahalená v takovém zvláštním tajemném závoji ..... a už se moc těším až si najdu některé knihy, které autor zmiňuje v poděkování.

tereza2627
10. března

krasna knizka, ruzne pohledy na situaci, moc dobre se mi cetlo :)

Iki1
10. března

Výborný náhled na dobu okupace z pohledu hlavních hrdinů. Je tu velmi dobře zpracován psychologický posun jejich charakterů. Perfektně je podáno vnímání okolního světa nevidomou dívkou, její obavy a strach. Příběh jsem četl téměř jedním dechem. Výrazně mu napomohlo střídání časových období.

Market = )
08. března

V poslední době jsem se párkrát potkala s knížkama, kde je WW2 líčená z více pohledů a (Porodní bába, Zlodějka knih, Vyhnání Gerty Schnirch) a jsem za to hrozně ráda, že máme "problém" díky nim představený i z trochu jiné strany, než je ta kladná (obvykle spojenecká). Zejména díky popisování dětství Wernera a Jutty myslím můžeme hodně pochopit (ta rozhlasová pohádka o zlých židech???). I jinak se mi knížka moc líbila. Tohle je podle mě "krásná literatura" jak má být. Asi vás nechytne dějově (jako že byste ani v klidu pracovat, jak jste napjatí), ale myslím, že chytne krásným jazykem a ještě krásnějšímu postavami (mám je tak ráda!) a spoustou maličkostí (rozhlasové pořady, Verneovky...). Myslím, že dávám plný počet hvězdiček i proto, že prostě nemám co vytknout :-). A moc bych chtěla vidět ty modely!

Eorin
07. března

Nádherně napsáno, s citem. Nemohu se ubránit srovnání se Zlodějkou knih, ale o tom sem psát nebudu. Oceňuji krátké kapitoly z pohledů různých postav - každá se svým osudem, se svým pohledem na druhou světovou válku, se svým "posláním". Děj krásně plyne, osudy postav se splétají i rozplétají, je to takové přirozené jako proud vody v řece. Pomalu se odkrývají nové a nové části příběhů jako vrstvy, nabaluje se i určité napětí, dojetí a sympatie, aby to ve čtenáři nakonec zanechalo hlubokou brázdu, která jen tak nenechá na knihu zapomenout - a to je dobře.
Rozhodně mohu jen doporučit a dle mého názoru je Pulitzerova cena právem zasloužená.

kaca82
07. března

Dva hlavní příběhy a pár postranních, které se na chvíli propojí... Úžasný a originální námět, koukat na válku z pohledu slepé dívky. Z knížky jsem nadšená. Mám ráda krátké kapitoly, které mi umožňují využít ke čtení každých pár minut volna a střídání příběhů bylo taky moc fajn. Napětí bylo takové pozvolné, žádný thriller, ale zase jsem nenarazila na žádné místo, které by mě nudilo.. Zklamal mě závěr, celou dobu jsem si přála, aby to dopadlo trochu jinak, ale jak to Doerr vymyslel, tak to prostě je :)

Bláža9
06. března

Pro mě je kniha trochu zklamáním. Příliš krátké kapitoly mi bránily se do knihy pořádně začíst a přestože je námět moc hezký a zajímavý, konec byl pro mě v podstatě nijaký a pokazil celkový dojem z knihy.

rasken
06. března

Zajímavé. Slepá dívka a technicky nadaný německý chlapec, poslouchající v dětství vysílání prastrýce Marie-Laure. Setkají se za dramatických okolností. Člověk se začte, začne si přát aby Werner a Marie-Laure něco mohli prožít (vždyť je to pouze román) a náhle je vše jinak. Prostě konec mne zklamal.
V Saint-Malo jsem byl, překvapilo mne, že o něm píší jako o městečku. Žije tam cirka 50 000 obyvatel. Staré město němci bombardováním zničili, ovšem rekonstrukce se francouzům povedla, Nyní je to kouzelné místo, stejně jako Fort National, pláže, ostrůvky, katedrála Sv. Vincenta (taktéž citlivě zrekonstruována).
Myslím si, že vytvářet model tohoto města není žádná lehká práce, notabene si tato místa jakožto slepec pamatovat.

pestas
06. března

skvele napsana kniha, smutna a velmi poutava, nemohla jsem se od ni odtrhnout

Raszkulce
04. března

Kniha se mi velice líbila, tím, že byly kapitoly krátké a děj se neustále měnil udržoval tak autor čtenáře neustále ve střehu. Doopravdy poutavá knížka, doporučuji :)

kerstyn
03. března

Velmi citlivě napsaný příběh, který chytne za srdce. Jak jsem začala číst, nechtěla jsem přestat a doufala a doufala... Nádherná knížka.

Prateri
03. března

Není to kniha pro zábavu, není to kniha pro ukrácení dlouhé chvíle. Je to kniha o válce, i když mistrně napsaná. Je mi všech líto.

Aleen
02. března

Podle mého názoru si Doerr za svůj román Pulitzerovku rozhodně zasloužil. Hluboký příběh francouzské dívenky a německého chlapce, které se prolínají přímo osudově. Víc si od válečné knihy ani nemůžu přát...Samozřejmně jsou tu i otázky, které si při čtení člověk musí položit a není snadné si přiznat, že sám bych asi nebyl jiný. Přesto je to kniha téměř poetická!


Autor a jeho další knihy

Anthony Doerr

Anthony Doerr

americká, 1973

Podobné knihy

Štítky

2. světová válka anglická literatura Pulitzerova cena

Uživatelé mají knihu

v Přečtených1689x
v Právě čtených168x
v Knihotéce438x
v Doporučených227x
v Chystám se číst2325x
v Chci si koupit561x