Maud22 komentáře u knih

Moje první seznámení se světem Kladiva na čaroděje. Je vidět, že mám co dohánět. Bavilo mě to neskutečně, mnohde jsem jsem se pochechtávala nahlas. Nebylo těžké naskočit do příběhů, kde v různých situacích, v nichž figurují démoni a jiné nadpřirozené síly, pracuje tým složený z bijce, telepatky, nekromanta (no spíš nekrofila) a Felixe Jonáše... Některé ty nápady byly neskutečné - třeba vajíčko a miminka v povídce Štěpána Kopřivy Krajka paličkovaná bruselským stylem, vědecká konference nekromantů v povídce Noc oživených nekromantov od Dušana D. Fabiana, vylíčení třídního gympláckého srazu v povídce Jany Jůzlové Už je to let (já vím, proč se toho neúčastním :-))) a trochu jinou vánoční hudbou zmanipulovaný nákupuchtivý dav v obchodním středisku v povídce Jak Vincenc zachránil Vánoce Ondřeje S. Nečase. Moc se mi líbila povídka Jiřího Pavlovského Týden v tichém domě, která obsahuje správně dávkované napětí, vtip a výbornou pointu.

12 20.01.2024

(SPOILER) Je to Kotletovka z trochu jiného soudku. Taková menší apokalypsa, prokleté rodové dědictví, boj dobra se zlem, kde však není jen černá a bílá, a vše válcuje rudá noc. Jak složité dokážou být vztahy mezi rodiči a dětmi víme, o to složitější mohou být mezi lidmi a démony a jejich potomky. Andrea a Filip o tom vědí své. A co začíná jako vymítání a lovení démonů končí velkolepou bitvou o moc mezi démony samotnými. Ovšem nutno dodat, Lucifera jen tak někdo nepřečůrá. Dostane se nám vrchovatě všeho, na co jsme u autora zvyklí, ať už se to týká takových komodit jako krev, vnitřnosti, sex v rozličných podobách a za nezvyklým účelem, akce i vtipné glosy. Když na tuhle hru přistoupíte, budete se dobře bavit. Tak jen doufám, že brána pekel zůstane ještě nějakou dobu zavřená, alespoň dokud bude dost Alpy. :-)

15 18.01.2024

Jana Maffet Šouflová je mi známa především jako ilustrátorka, ale díky doporučení uživatele Jan8470 (pracovně mu přezdívám Ďábel našeptavač) jsem se dostala i k její literární tvorbě. Věděli jste, že bydlet se dá nejen pod mostem, ale na mostě samém? Ve středověkém Londýně spojuje takový most oba břehy řeky Temže a najdeme na něm pestrou společnost i osídlení. Domky měšťanů střídají paláce šlechticů, ba i kostel s kryptou v mostním pilíři tu stojí. Hlavní postavou je konstábl Thomas, který má na starosti udržování pořádku a vzhledem k tomu, že o násilné činy není nouze, tak vyšetřuje vraždy za pomoci přítele starého koronera Lioneta. Příběhy jsou zalidněné množstvím postav, také je přítomna magie a tajemno a je to veskrze příjemné čtení. Kniha samotná je velmi krásná, je opatřená mapou, ilustracemi a parádní obálkou od samotné autorky. A protože se ráda vrátím do tohoto světa, tak na poličce čeká další kniha z dílny paní Šouflové - Lionet.

11 10.01.2024

Adzukh a Ifigen, dělí je sto let a taky kousek vesmíru, protože jejich příběhy se odehrávají na dvou různých blízkých planetách v jiném čase, ale něco mají společného. A nejsou to jen výrazné zuby, pro které jsou terčem posměchu, ale především úžasný hlas. Kniha s nepřehlédnutelnou obálkou vypráví o zrodu rockových kapel na kolonizovaných a teraformovaných planetách. Ale nejen o něm. Je to hlavně o vztazích, souznění, pochybnostech, odhodlání, přátelství, touze vyniknout a o plnění snu. Vyprávění je z rodu těch, kdy s hrdiny prožíváte jejich zklamání, příkoří, ale i úspěch a radost. Nečekejte žádnou velkou akci ani potoky krve, a přesto je tu dobrodružná cesta a epické finále.

12 01.01.2024

Kapitola Rybářův poslední soud je uvozena verši z Beautiful Death, písně mé oblíbené finské skupiny Wintersun, takže byla jsem lapena. Vše začíná tak nevinně. Samuel už oslavil 21. narozeniny, je konečně dospělý mladý a krásný muž a je zamilovaný natolik, že se už nechce stěhovat jinam, jak si přeje jeho nemocná matka. Přiznejme si, matka je trochu divná. A záhy zjistíme proč a pak už jen sledujeme pomstu a přeměnu mladíka a jeho útěk. Kapitoly mají na začátku úryvky oblíbených severských metalových kapel a příběh Samuela se střídá s krátkými vsuvkami ze současnosti. Vše je zahaleno děsivým tajemstvím. Kniha má hororovou atmosféru a je zaděláno na pokračování, na které se těším! :-)

11 24.12.2023

Povídková kniha Petera Jelínka znovu uvádí na scénu vyšetřovatele paranormálních jevů Terence Norra a jeho společnici krásnou Catherine a další vedlejší postavy tohoto světa.

Nocte exeo je úvodní povídkou knihy, Terence přijíždí na svém ultramoderním motocyklu (ano, nejezdí na páru, ale na petrolej) do zapadlé obce na pozvání místního vikáře, který se mu svěří se strašlivým podezřením. Vše má překvapivé vyústění přesně podle přísloví, kdo jinému jámu kopá. :-)

Návrat múmie dává prostor mladému adeptu oddělení Eprihamovi Rutherfordovi, který se zamiluje do dvou osobností v jednom těle, a domnívám, že kdyby je měl po jedné, tak by se sakra rozmyslel... Použití záhoráckého nářečí je skvělé a rovněž zápisky mladého Eriphama, jenž si vede deník. Jinak tímto autorovi děkuji za vyléčení věrné Maud...:-)))

Prípad novodobého Prométhea je přesně to, co potřebuje princezna Vaisali, aby získala sebevědomí a svou účast v oddělení pro boj s paranormálním zločinem nevzdávala. Tak theriantropka (míšenka člověka a zvířete s možností vzít na sebe zvířecí podobu) - částečně indická princezna, částečně leopard bojuje proti zlověstnému krysodlaku, a to za pomoci neodolatelného kočičího démona. Lítý boj nepostrádá vtip: "Dekapitácia a deratizácia v jednom!" vykřikuje princezna ohánějící se smrtícimi kukri, tradiční zbraní nepálských Gurkhů částečně připomínající zahnutý nůž.

Kaledónske soirée dává možnost vyniknout také mechanikovi Bertovi Rumbledalovi, který se pokouší oživit záhadný automaton s tělem bronzové ženy. Dokud se nedostane k zápiskům geniální matematičky a části hlíny z pod menhiru, nemůže se pohnout dále. To hledání je jak šifra mistra Leonarda, ale jsme ve světě, kde funguje mechanika za přispění magie, takže konečný úspěch je souběhem obou. Hlavní linkou je ale zákrok proti kanibalské incestní sektě, jejíž členové používají nadpřirozenou kinetickou sílu. Prostě dva příběhy v jednom.

Kentaur zo Stoke Moranu se stane objektem zájmu Halócentrály, dívky z období krále Artuše, cestovatelky v čase a archivářky Norrova oddělení. Všechno začalo nevinným randem a skončilo u šíleného vědce. A jak říká lady Cate, cesta v čase se dá ovládnout, ale osud ne.

Hviezdobežec - zde se dostalo na Ábela, astrálního raráška. Pomůže na svět Yagovi, děťátku se sloní hlavou, které za pomoci éterických křídel bude jednou cestovat mezi světy. Musím říct, že tato kratičká lyrická hříčka je doslova ohňostrojem jinak neuchopitelných slov a svědčí o velké imaginaci autora.

Sabina bude mať dieťatko - Cate dostane návštěvu, dlouho se Sabinou neviděly a ta vypráví svůj příběh, příběh vášně a strachu. Jistě tušíte, že je to příběh s otevřeným koncem... dítě ještě nepřišlo na svět...

Noc chimér nás vrací do Terencových začátků jeho kariéry vyšetřovatele paranormálních jevů.

Sbírka je pestrá co se týče různých démonů, monster, konstruktů, rovněž zpracováním, použitím vtipných obratů, nepostrádá napětí a erotické hrátky. Je to dobré dokreslení Norrových dobrodružství a já jen doufám, že se dočkám dalšího pokračovaní třeba v nějakém samostatném románu.

8 05.12.2023

Naše známá trojice Stein - Barbarič - Jaroš ze série historických detektivek se občas rozpojí a některé díly jsou věnovány jen dvěma postavám nebo dokonce operují sólo. Tak je to i v případě seržanta Bohdana Jaroše, syna pražského kata, který velmi dobře ovládá otcovo řemeslo a jen shodou tragických okolností po něm nepřevzal katovnu v Praze. Nacházíme ho v době, kdy putuje sám a přivydělává si i lapáním zbojníků a jiné havěti. Takto se dostane do Trnavy s cestou uloveným čertem - obávaným lapkou. A hned jak vejde ve známost, kdo je, dostane úkol - vyšetřit zmizení kapitána sloužícího velmoži Thurzovi. Pátrání ho zavede do nevěstince a nejen tam. Vše je psáno šťavnatou slovenčinou pána Červenáka. Vyvstává před námi obraz slovenského města na přelomu16. a 17. století s jeho uličkami, popravištěm, Ženským hradem, hostincem, hradbami a hlavně rozličnými obyvateli se všemi barvami, špínou i pachy. Nemůžu za to, ale samotného Jaroše si představuji jako člověka podobného Peterovi Steelovi. :-))) Příběh má spád, jsou v něm vtipné postřehy (Nevěstka je v nebezpečí a její ochránce křičí - "Zabijem! Každého, kto sa ťa dotkol, zabijem!" To by v Trnave prudko znížilo počet obyvatel'ov, pomyslel si Jaroš."), ani chvíli se člověk nenudí. Určitě nejsem sama, komu se právě tato tajemná postava Bohdana Jaroše líbí a jsem ráda, že dostala větší prostor.

21 14.11.2023

Volné pokračování Krve pro rusalku je parádní urban fantasy! Ačkoliv i zde je jednou z postav Dominik Stolbenko, kterého si pamatujeme z Krve pro rusalku, hlavní hrdinkou je Eliška Blažková, mladičká absolventka Akademie a jako speciál se dostává rovnou do akce. Její střetnutí s divoženkou odstartuje sérii událostí, jež jí změní život, pohled na svět, na lidi, na víly a hlavně na sebe sama. Ocitneme se na severu Moravy, jsme na stopě hnutí víl, které ovšem nejsou těmi křehkými bytostmi z pohádek a k jejich základním potravinám patří krev. Už z prvního románu víme, že se víly dokážou přeměnit a vzít na sebe podobu jiného člověka. Zde je tato schopnost dokonale využita, úplně to vidím jako stěžejní scénu nějakého filmu! Moc se mi líbí, jak civilně jsou vykresleny charaktery lidských postav, jak nic není černobílé a předem dané. Ostatně není víla jako víla. Prostředí je dokonale popsáno, mrazivá krajina v období vánočních svátků, pachy a chutě a vůbec... Rozhodně bych nepohrdla dalším pokračováním - k vílám patří nejen rusalky a divoženky, ale také meluzíny... :-)

18 12.11.2023

Tak někdo má uvnitř bohyni a někdo sladce spící zvíře. Tomu fakt dávám přednost, takže Bý jako vysloužilý tloustnoucí člen komanda je skvělý hrdina a jeho příběh ve světě plném démonů, andělů, dlaků, vos a jiných entit je přesně pro mě. Hlášky hlavního hrdiny jsou zábavné a vrší se stejně jako mrtvoly nepoučitelných protivníků ("Než z tebe začnu škubat kusy sádla, mám jednu otázku." "Čtyřicet dva," odpověděl jsem automaticky."). Místy jsem se chechtala nahlas a samozřejmě celou knihu čekala, až se to zvíře probudí, co to bude zač, co provede a jaké to bude mít důsledky, a nebyla jsem zklamána. Naopak, donutilo mě to zjistit si víc, takže v podstatě se jedná o poučnou knihu. :-))) Vřele doporučuji!

9 08.11.2023

Na konci vesmíru se nachází cíl další mise naší posádky. Cestou se zastaví na planetě jménem Vlnolam, jednak aby nakoupili zásoby a jednak aby našli trochu rozptýlení při půlročním putování. Gerasim zde narazí na hrůzný nález - nějaký plagiátor tvoří komiks nápadně podobný dobrodružstvím kapitána Moravce, alias kapitána Bouchače a poručíka Gerasima alias lorda Mrdáka... Sešity kolují po celém vesmíru a jsou údajně velmi žádané. Gerasim je zdrcen. Dokud nedorazí na konec vesmíru, je to bžunda. Pak ale jde do tuhého a Fifinka na tom má, ač pes, lví podíl... ("Přesto je trochu zaskočilo, když se proti nim vyřítili dva zkrvavení naháči a dvě ženy, přičemž jedné štěkalo tričko."). Posádka Kraksny však prokáže svou užitečnost. :-) Tuhle báječnou šílenou jízdu jsem slupla jako malinu. U všech kulšešů, kde je další díl?! :-)

17 05.11.2023

Jako by nestačilo, že všechny rasy Podmoří si jdou po krku, je tu ještě proniknutí Stínů, cizích vražedných entit. Moc se mi líbila dějová linka s mladým vůdcem povstalců z řady dětí pouště velemágem Worlihem a nekromantem Toreem. Worlih je od narození tělesně postižený a Toreus má své zvláštnosti a záliby, nicméně je odstrkovaný a vždy na kraji společnosti. Oba si k sobě našli cestu a souznění jejich povah, jakož i vzájemná úcta je velmi noblesní. Třesu se o ně celou knihu. Na bohy nelze spoléhat, a proto bychom si měli chránit své draky! Ačkoliv, kdo ví? Závěr vypadá, že bychom se klidně mohli dočkat pokračování, což by se mi fakt líbilo (nemám sice krb, ale kočku ano, teda spíš ona má mě)!

11 04.11.2023

Občas zpravodajství zaspekuluje, zda je nějaký prominent (zpravidla vůdce státu či generál) zdravotně v pořádku, či zda je vůbec naživu, jestli náhodou se jeho smrt netutlá do posledního okamžiku. To jsem si vybavila při čtení Necroboxu. Děj se odehrává částečně v Baltimoru (jak jinak), ale taky v Grónsku, kde se skrývá úplně jiný svět. Za vším jsou samozřejmě velké prachy. Hlavní hrdina, agent FBI, je na stopě velké manipulaci a to ho stojí život, ale ne tak docela. Nechci zbytečně prozrazovat, ale čtení to bylo napínavé, zábavné a přineslo zároveň velký a šťavnatý přehled o všech možných perverzích a úchylkách. Každá epizoda končí v nejlepším, takže se můžeme jen domýšlet, jak to pokračovalo. Přežil - nepřežil? Byla nebo nebyla znásilněna? Dostal ty kalhotky? :-))) Rukopis pana Heteši se nezapře a já jsem si od začátku medila, neboť došlo na všechny atributy, které jsem očekávala - Jackem Danielsem počínaje, přes camelky, kočičky až po neurotransmiterové urychlovače.

12 24.10.2023

Kdo čeká klasickou akci Františka Kotlety plnou krve, hlášek a sexu, tak si musí uvědomit, že Sudetenland je z pera nikoliv Františka Kotlety, ale Leoše Kyši. Což neznamená, že by výše jmenované atributy nebyly přítomny. Jsou, ale jaksi jinak. Všechno se to nese v duchu reportáže hlavního hrdiny novináře Lichkeho na Bruntálsku v předvolebním kvasu po sametové revoluci. Vře to tu mezi Němci a Čechy, Cikány a Skinheady. Někdo stojí za tím, že se rozdmýchávají staré spory a roste nenávist. Jsme totiž v alternativní historii, kdy k odsunu Němců z pohraničí po porážce Hitlera tak úplně nedošlo. Jakoby detektivní příběh však odráží staré viny, staré křivdy a starou nenávist a veškerá zjednodušení, jichž jsme my lidé schopni. Bestie stále lační po krvi a čekají na příležitost a bude to tak vždy. "Problém byl, že na každé straně budou ti, kteří budou páchat stejné zločiny jako jejich předkové prostě proto, že budou chtít pokračovat ve starých válkách, protože cítí jakousi křivdu za to, že skončily dřív, než se v nich mohli vyznamenat." Není to veselé čtení, ačkoliv je odlehčeno hláškami ("Kuřáci nám prohráli válku. A Židi, " dodala přesvědčeně. Což o to, Židi byli klasika, ale od kuřáků bych takovou zákeřnost nečekal.). Ale hlavně, není to o tom, co jsme si navzájem udělali - před válkou, po válce, není to o tom, kdo se provinil víc a kdo si za co mohl, ale o tom, že lidé se nemění a obětem už nepomůže, že je někdo spočítá...

18 13.10.2023

Detektivní příběh se točí kolem zmizelé empatky Sang. Empati jsou schopni číst nejen nálady, ale i myšlenky a vzpomínky. Rozeznávají zlo schované za seriózní tváří. A proto se jich ostatní bojí, a proto se stávají zbožím v obchodě s lidmi, jsou týráni a zneužíváni. Když se Rebeka zapojí do hledání Sang, tak se dostane do soukolí, v němž o mrtvé není nouze. Autorka s naprostou jistotou dávkuje atmosféru ohrožení, strachu, zmaru a beznaděje. V bezútěšném prostředí se pomalu odvíjejí osudy dalších postav a konečné rozuzlení je sice určitou satisfakcí, ale my víme, že prázdnota v našich srdcích, v našich životech bude trvat, pokud jí k tomu dáme šanci. Román, který je po delavské triologii opravdu z jiného soudku, je důkazem, že Michaela Merglová fakt umí!

9 06.10.2023

Jiný kraj. Jiný mrav. To všichni známe, ale tady je to všechno v hávu fantastiky. Jsou tu popsány naše animozity, rituály, nesnášenlivosti, úzkosti, podezření, většinová pravda a osamocení. V něčem se i najdeme, za něco se můžeme i stydět, s něčím souzníme a něčeho je nám líto. Myslím, že se tahle sbírka moc povedla. Mám tu své favority - zejména Sen o poupatech a trní, Čas květů a Sloňa, ale všechny stojí za přečtení i za zamyšlení.

11 30.09.2023

Svět, kde lidé neumírají, ale přesto nejsou zbaveni strachu ze smrti, znova ožívá. Každá z povídek se věnovala nějaké postavě nebo prostředí nebo události, které známe z předchozí trilogie, ale jsou tu i nové motivy. Vše začíná smrtkou Marií Curie a jí to také končí. Ale také jiné smrtky jsou hrdiny povídek jako např. Goddard, když ještě nebyl Goddardem. Nimbovi potomci, dá-li se to tak říct, se také dostanou ke slovu. Povídky ze světa smrtek a Nimba mě bavily.

9 25.09.2023

Zaujalo mě poutavé vyprávění o Podmoří. Propracovaný svět je zabydlený různými rasami soupeřícími o moc a osvětluje jej mechanické slunce a nad klenbou oblohy, která toto universum uzavírá, je moře. Mají tu stroje, které pohánějí magické krystaly a vůbec magií je to prosycené celé ("... byl zaznamenán zvýšený počet magických anomálií. - Jistě to bude mít přirozené vysvětlení."). Výrazné postavy, jejichž charaktery se nám v průběhu děje odhalují, nejsou klasicky černobílé, a ty, co se nám jevily jako kladné a politováníhodné, takovými být nemusejí. Už tu mám své oblíbence a jak vidím, právě vyšel druhý svazek, takže šup do knihkupectví!

8 23.09.2023

Na knihu jsem narazila díky Otravnému pondělí Tomáše Martona, kdy zpovídal autora Michala Březinu. Námětem knihy jsou cesty časem - tajná mise Dušana Hofírka pracujícího pro armádu, respektive pro tajné oddělení Post finem. No, přiznejme si, že Hofírek není nejostřejší tužka v penále, ale když se jiní z minulosti nevrací a na vině je zřejmě jejich vysoké IQ, tak Hofírek je pro tento úkol nejvhodnějším materiálem. Je to psáno z pohledu hlavního hrdiny, jeho úvahy máme jako na dlani, prostě bžunda. Když zvládne vyslání do r. 1962 a poněkud zasáhne do natáčení indiánky na Plitvických jezerech, ale hlavně se vrátí vcelku, je mu svěřena mise do r. 1334 do centra středověké Prahy. A tam dojde k setkání Hofírka a Blanky Zvaloá a Hofírek si připíše další zářez. No a od té chvíle už nic není jako dřív... Výborná vtipná knížka!

8 11.09.2023

Po devíti dnech nastalo Devět nocí. Sera a Lee přežili a navíc zachránili i ostatní, ovšem za jakou cenu? Všechny dobré skutky jsou po zásluze potrestány, to přece známe. Tak chvilku trvá, než se oba z dělnických pozicí u Povstalců dostanou zase na jiná místa, Lee jako velitel vlastní armády, již si ovšem musí napřed vycvičit, a Sera jako knihovnice. Do děje vstupuje postava nového velitele Jestřábů a jeho dcery. Dalo by se to zkráceně charakterizovat jako cesta do Citadely a zase zpět, je to však zatraceně dobrodružná cesta s dějovými zvraty, při níž pochopíme, jak svět přežívá a co vlastně zbylo z lidstva, jež se v podstatě úspěšně snaží zlikvidovat sebe samo. Ani chvíli jsem se nenudila a jelikož život pokračuje dál, dovedla bych si představit i další pokračování.

9 05.09.2023

Z poznámek na pozadí příběhu se nám otvírá obraz společnosti, která žije očividně po nějakém světovém kolapsu a je rozdělena na Citadelu a Povstalce. Citadelu řídí přísná a krutá diktatura kněží, kteří svými pravidly spoutali celou společnost a neváhají jejich porušování trestat smrtí, a to na různé způsoby a pro celé rodiny. To, že je zakázáno tvořit, provozovat hudbu, malovat, je jen máček. Povstalci žijí volnějším životem, ale také věčným soupeřením s totalitním protivníkem. Je to boj na život a na smrt. Okolnosti tomu chtějí, že lovec, perfektně vycvičený zabiják Lee, člen elitní citadelské jednotky Jestřábů, se octne pohromadě s kořistí, se Serou, bojovnicí Povstalců. Proměna jejich vztahu je nasnadě, leč není to jednoduché. Autorka má schopnost pro vygradované akce, dovedu si představit akční filmy podle scénářů na motivy jejích knih. Devět dní je sice ukončený příběh, avšak je zřejmé, že bude mít pokračovaní, takže se pustím do Devíti nocí. Věřte a nepochybujte! :-)

14 12.08.2023