Zlé časy
Michal Březina
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499846/bmid_zle-casy-IqC-499846.jpg
4
37
14
Dušan Hofírek se nechal naverbovat k POST FINEM – agentuře pro cestování časem, kterou má pod palcem generál Schneider. Události na sebe nenechaly dlouho čekat a hned první úkol ho pěkně semlel. Však, kdo mohl tušit, že se průzkum časoprostoru tak fatálně zkomplikuje? A že bude třeba zfackovat Vinnetoua? Ve vyprávění líčí své spletité toulky chodbami dějin a také něco málo o tom, jak mu najednou ležel celý osud světa na bedrech či jak potkal skvělého přítele… Původní český román o tak trochu jiném cestovateli časem.... celý text
Přidat komentář
Strašně moc jsem se na knihu těšil, ale.... Některé pasáže a časové zvraty jsou fajn, ale... Je to hodně pod tlakem přepsaná série Výlet pana Broučka do XV. století, 15. století a XX. století.
Že bych se u knihy bavil a těšil se na další stranu knihy a posun v ději, tak to bohužel ne. Po dlouhé době jsem se ve 3/4 knihy skoro musel nutit do dočtení. Prostě nic moc, co by tady ještě nebylo. Doporučuji z postapokalyptických knih dle mého nepřekonatelnou sérii Spad od Františka Kotlety.
Velice děkuji autorovi za tuto knihu. Já se tak královsky pobavil, jak již dlouho ne.
Kniha si v sobě nese něco ze Švejka, něco z Červeného Trpaslíka, něco z Tří mužů ve člunu.
Hrdinný bojovník Hofírek lítá z jednoho milénia do druhého, aby napravil to, co tak nešťastně a nechtěně po...... Jeho způsob řešení: Když nic neudělám, nic se nezkazí, mu prostě nevychází. Když chce něco obejít, rovnou do toho šlápne. Ač je větším hybatelem událostí než samotný Bůh, jeho to nechává stoicky klidným.
Autorům styl psaní je lehký, kniha se čte sama, jeho humor není prvoplánovitý, ale každá hláška má své místo. Humor knihy je univerzální, nereaguje ve větší míře na skutečnosti, které někomu nemusí být zřejmé, a proto mohou být nepochopeny.
Věřte, že po přečtení této knihy Vám přibude pár vrásek kolem úst z toho, jak často se Vám často bude zjevovat úsměv na tváři.
Mohlo by se při četbě zdát, že kniha je spletenec náhodných událostí, ale kdeže. Příběh má svůj řád a spěje ke konci, kde se z jednotlivých vláken stane uzel, který vše spojí, a nebo ne? :-)
Po Není nebe nad Mexikem jsem se na další knihu Michala Březiny vyloženě těšila. A ani jeho Zlé časy mě vyloženě nezklamaly, opět tu funguje ověřená kombinace ztřeštěného humoru a šíleně nabušené akce.
Hlavní hrdina Dušan Hofírek je opět hrdinou netypickým a protože není zrovna nejostřejší tužkou v penále tajných služeb Post Finem, což se nakonec ukáže jako skvělá deviza, je lehounce proti své vůli naverbován k supertajnému úkolu spojeném s cestováním v čase.
Co by se asi tak mohlo pokazit, ne? Čtenáře tak čeká cesta napříč stoletími, tam i zpět, a že hlavní hrdina ať chtě nebo nechtě udělá z časové kontinuity čalamádu, je více než jasné.
Bylo to fajn, plynulé a čtivé, skvěle nahláškované, ale v něktrých místech jsem cítila, jako by text neplynul tak lehce jako tomu bylo u Není nebe nad Mexikem.
Ale to je jen drobnost. Takže pokud hledáte zábavné čtivo a není vám cizí sci-fi, můžu vám Zlé časy jen a jen doporučit!
Musím uznat, že se jedná o vskutku originální knihu. Příběh je postavený na hlavní postavě, která je hloupá, a právě hloupost, výcvik a nehorázně štěstí jsou jeho nejpodstatnějšími atributy. Hláškami jlkniga nešetří a čtenář je sleduje absurdno toho, kterak se naprosto nevhodná osoba, nešika a duševní omezenec zaplétá do hrátek s časovými osami. Přesto, že jsme nedostali zrovna příliš odpovědí jsem knihu přečetla doslova jedním dechem a užila si každou větu. Nutno uznat propracovanost jednotlivých detailů každého jednoho setkání. Také ocenit vtip a absolutní jednoduchost uvažování hlavního hrdiny. Člověk jen žádné, válí bulvy a říká si: "No to snad ne!" (A samozřejmě i spoustu dalších nesdílitelnych slov a vět). Zkrátka jsem na Dušana pořád nadávala a spílala mu. Na konci jsem dokonce pocítila lítost po událostech na Juditině mostě. A samotný závěr dal některým událostem zcela nový rozměr. Kniha je zdařilá sci-fi jízda, která si na nic nehraje. Je plná odkazů na známá literární díla, postavy a filmy.
Nejprve jsem si říkal, že toto musel napsat nějaký náctiletý. Tolik zajímavých nápadů a nemá trpělivost si s nimi trochu pohrát, rozvinout je. Pořád těká, nikde se nezdrží. Pak jsem zjistil, že taková je celá kniha a že je to její styl. Možná, že těch skoků nemuselo být tolik, někde se dalo setrvat déle a více si pohrát. Kniha se mi ale líbila.
Na knihu jsem narazila díky Otravnému pondělí Tomáše Martona, kdy zpovídal autora Michala Březinu. Námětem knihy jsou cesty časem - tajná mise Dušana Hofírka pracujícího pro armádu, respektive pro tajné oddělení Post finem. No, přiznejme si, že Hofírek není nejostřejší tužka v penále, ale když se jiní z minulosti nevrací a na vině je zřejmě jejich vysoké IQ, tak Hofírek je pro tento úkol nejvhodnějším materiálem. Je to psáno z pohledu hlavního hrdiny, jeho úvahy máme jako na dlani, prostě bžunda. Když zvládne vyslání do r. 1962 a poněkud zasáhne do natáčení indiánky na Plitvických jezerech, ale hlavně se vrátí vcelku, je mu svěřena mise do r. 1334 do centra středověké Prahy. A tam dojde k setkání Hofírka a Blanky Zvaloá a Hofírek si připíše další zářez. No a od té chvíle už nic není jako dřív... Výborná vtipná knížka!
Na cestách časem je náramná jedna věc. Opravit chybu je pouze otázkou další cesty do minulosti. To byste nicméně nesměli být Dušan Hofírek, jehož jméno by v Ottově slovníku mohlo figurovat pod heslem Malér. Tisíc let semhle, milión támhle a katastrofa buší chapadly na dveře. A marně můžete opakovat: "Hlavně to, Hofírek, už znovu neposer..."
Jestli jste si kdy, mysleli, že česká fantastika má nějaké literární zábrany, Michal Březina vás prostřednictvím románu Zlé časy rychle vyvede z omylu. Dobrodružství je to natolik pitoreskní, až by se snad klidně opravdu mohlo stát. Nebo se právě děje? Ve světě paralelních časových linií není nikdy nic jisté. Přidanou hodnotou je pak autorova bezkonkurenční schopnost udělat si ze všeho a všech legraci. Pomocí vynalézavých metafor, selského přístupu a - nebudu vám nalhávat - bohapusté psiny, dokáže bavit příběhem, jehož počátek, prostředek i konec ve svém důsledku jedním jsou. Jestli tomu nerozumíte, nerozumíte tomu správně. Přeji příjemnou zábavu.
No hele, není to vyloženě špatné, občas originální, občas trochu nudné. Nicméně popis vzadu je trošku zavádějící. Nejedná se o standardní scifi, je to spíše komedie, respektive scifi komedie. Hlavní hrdina je blb. Takový ''Jmenuji se Earl" zasazený do scifi knihy.
Popisek děje knihy mě celkem navnadil, a tak jsem se docela těšil. Nakonec se mi, ale kniha četla velmi špatně a musel jsem se dost nutit, abych jí dočetl. Upřímně ani nevím, čím to je, že mi tak strašně nesedla. Některé zdlouhavé rádoby vtipné popisy mě celkem otravovaly a musel jsem se často vracet o několik řádků nahoru, abych si připomněl o čem to vlastně čtu. Zkrátka mi občas připadalo, že se tam nic neděje, a tak kniha moc nedokázala udržet mojí pozornost. Trochu mi vadilo jak se hlavní hrdina jednoduše ze všeho vylízal a v podstatě všude ho přijali skvěle a oslavovali ho. Prostě to bylo moc předvídatelné.
Tak trochu "jiný" cestovatel času a to je na tom skvělý a "jiný". Nejvíc mě bavilo, když se to odehrávala ve středověku.
No, nejprve klady... autor četl E.G.W. ... pak že tu historii dobře prostudoval.. no a že v první části bylo dost zajímavých hlášek.
No a to druhé... nějak mi to od poloviny přestalo bavit. Což může být moje chyba. Takovéto knihy čtu obvykle na jeden zátah a pak je za pár týdnů zopakuji a hledám to, co jsem při hltání přeskočil. Tade jsem to četl načtyřikrát... Mezitím jsem louskal Příhody soudce Ti... byly tedy zajímavější.
Dal bych dvě hvězdy, ale že je to o česku jednu přidám. Víte, ono v té knížce je vlastně všechno. Zábava, humor, nápady ... jen to úplně dohromady nesouzní jak by mělo, bohužel.
Hofírek, ty zvíře co jsi to u Matky vyváděl?
Asi tak bych shrnul ono bláznivé dobrodružství Dušana se strojem času. Na vlně hlášek a fantastických přirovnání se ze současnosti podíváme do minulosti (rok 1334 kdy probíhala třicetilétá válka, však víme ne? do té doby je lepší jít s pořádným kvérem no ne? :D ) a potom projedeme budoucnost takovým způsobem že už nás nic a nikdo nepřekvapí... Budoucnost (tedy některé její části) mi místy přišly takové natahované až bych řekl zbytečné, za to chybí ony dvě hvězdy, ale jinak jsem se docela dobře bavil. Ve finále musím vyzdvihnout absolutně skvělou postavu přátelského kogora. A čím bych své hodnocení měl zakončit? Nezaváhám: THANSHAG NA HRAD! THANSHAG NA HRAD! THANSHAG NA HRAD!
Štítky knihy
alternativní historie cestování časem utopie
Autorovy další knížky
| 2016 |  Měsíční deník |
| 2018 |  Uchovej mou duši |
| 2023 | Zlé časy |
| 2021 | Do smrti daleko |
| 2023 | Není nebe nad Mexikem |
Kniha Zlé časy je v
| Přečtených | 41x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 49x |
| Chystám se číst | 31x |
| Chci si koupit | 21x |
| dalších seznamech | 3x |
Celkem zábavná oddechovka. V úvodní části najdeme odkazy na Vinnetoua, což celkem vystihuje ducha této knihy - jak příběhy náčelníka Apačů, tak i tento sci-fi příběh jsou určeny pro stejný okruh čtenářů. Pro lidi, kteří se chtějí jen odreagovat a pobavit. Je to zcela ideální četba na dovolenou. Trochu mi vadilo, že druhá polovina knihy už není tak zajímavá, jako ta první. Další a další reality, do nichž se oba hrdinové dostávali, mi už nepřišly tak zajímavé, jako ty předtím. Přišlo mi jako hrozně originální nápad, že musí být hlavní postava intelektuálně zcela průměrná - inteligentní lidé totiž nepřežijí cestu časem. To jsem snad ještě nikde neviděl. Fajn nenáročné počtení, poctivá trojka jak vyšitá.