mataaskorice komentáře u knih

Strhující čtení! Stejně jako první díl mě i Potom totálně pohltilo. Za dvě hoďky bylo přečteno. Postava Felixe se postupně dál vyvíjí, získává nové (drsné) životní zkušenosti. Zatímco v prvním díle se jeho dětsky naivní vidění přelilo do dospěláckého náhledu bez příkras, ve dvojce Felixova osobnost dospívá k jisté tvrdosti. Přes všechny útrapy, které musí podstoupit, zůstává ale jedna jeho část stále dítětem a právě dětské uvažování je to, co činí z knihy mimořádný čtenářský požitek. Skloubení dětské představivosti, dětských pravd a tvrdé reality je zpracováno skvěle - umí jinak šokující dění příjemně odlehčit, dokonce tak, že se místy čtenář nad Felixovou bezelstností pousměje. Autor také dokáže do malého textového rozsahu nacpat obrovské množství událostí, zvratů, myšlenek, přitom je všechno plynulé, nenásilné. Někdy je autor natolik stručný, že čtenáře překvapí šokujícím, neobaleným odhalením skutečnosti. Zajímavé je také sledovat, jak se lidé během války různili dle svých povah a sympatií s režimem, nebo podle míry strachu či odvahy, které se za války měnily ve skutky (od posluhování nacistům po ukrývání Židů). Každý v nebezpečném prostředí druhé světové války musel hrát nějakou roli, nějakým způsobem se přetvařovat, chovat, ať už byl jeho postoj k agresorům či obětím války jakýkoli. Felix se tak setkává s mnoha lidmi, jejichž charakter a pravé pohnutky odkrývá až v konkrétních situacích. Pro svou bezpečnost je totiž řada lidí nucena používat jisté maskovací manévry. Chystám se na čtení knížek Morrise Gleitzmana se svými staršími dětmi (deset plus), ačkoli musím říct, že to je dost drsné čtení a pokud naznám, že dětem nedělá dobře, knížku raději o nějaký ten rok odložím. Pravdou ale je, že díky Felixovi a jeho dětskému pohledu jsou hrůzy války starším dětem, resp. starší mládeži snesitelněji zprostředkovatelné.

8 19.10.2021

Knížka dvou tváří. Občas mě děj chytl, střídaly se příjemné popisy přírody a venkovského života, letních chvilek a staromilského rodinného soužití a sousedských vztahů, vzápětí text náhle přešel do nudných, zdlouhavých, přízemních pasáží. Tuhle dvojakost možná osvětluje jakási konečná pointa - nalezení pravého smyslu života a změna životního stylu, prostředí, způsobu trávení lidských dnů. Prostota, čistota a přímost venkovského prostředí a mezilidských vztahů se životem ve městě a jeho shonu je tak v jasném kontrastu. Je škoda, že když už mě čtení chytlo a začala jsem se těšit na další stránky, místy rozněžněna příjemnou venkovskou atmosférou, že přišel z čista jasna střih v podobě nového odstavce a s ním prokousávání se řadou opravdu nezáživných stran. Co se týče humoru, jedná se spíš o slovní než situační komiku, ale autor s humorem pracuje docela dobře - ať už použitím svérázné mluvy mladého Kubáně a dalších postav nebo neotřelými přirovnáními. Čtenář narazí na pár pasáží, kde se pobaví a zasměje. Když na knihu ale pohlédnu jako na celek, jsem ráda, že je za mnou a že se můžu vrhnout na něco jiného.

14.10.2021

Faleš, přetvářka, pokrytectví, myšlení a jednání ve stylu "kam vítr, tam plášť", sebestřednost, intrikářství, povrchnost versus čistota duše, věrnost zásadám a ideálům, vlastenectví, srdečnost, upřímnost, soucit. Rozdílnost příslušníků společenských tříd a otázka toho, že vysoká třída nejde vždy ruku v ruce s vysokými mravy. Útlá, ale myšlenkami nabitá knížka.

8 10.10.2021

Jednoduchý, triviální děj. Čtu dvouleté dceři a ta knížku miluje. Kniha pojednává o jednom dni malého medvídka ve společnosti jeho tatínka. Táta je velkým průvodcem na cestě k získávání nových dovedností, které medvěd bude v budoucím životě potřebovat. Táta svého syna učí, povzbuzuje, chválí. Textu je opravdu minimum, ale pro takto malé dítě značka ideál. Gros knížky jsou krásné ilustrace. Určitě najdeme v knihovničce lepší knížky, ale tahle má u dcery úspěch a její grafická stránka je taky moc příjemná.

07.10.2021

Jednoduchý, triviální děj. Čtu dvouleté dceři a ta knížku miluje. Kniha pojednává o jednom dni malého medvídka ve společnosti jeho maminky. Medvídek prozkoumává svět a máma mu poskytuje nápomocnou tlapku v případě nesnází, povzbudí, utěší, poučí. Textu je opravdu minimum, ale pro takto malé dítě značka ideál. Gros knížky jsou krásné ilustrace. Určitě najdeme v knihovničce lepší knížky, ale tahle má u dcery úspěch a její grafická stránka je taky moc příjemná.

1 07.10.2021

Váhám, váhám. Tři hvězdy? Čtyři? V dětství jsem rudolfovky milovala, tuto nevyjímaje. Když jsem teď - po nějakých pětadvaceti letech začala knížku číst, cítila jsem jisté zklamání. Tohle se mi tehdy fakt líbilo? I puberťácká mluva v dialozích mi kapku lezla na nervy. Ale text odsýpal, bavil mě stále víc, postupně u mě zvítězila nostalgie a vidina mého dětství v předrevolučních letech, asi jako když si na netu normálně nepustím Goťáka a Rottrovou, ale když to hrajou v rádiu na chatě, tak to úplně miluju, protože tam to prostě patří. Knížka jako taková není kdovíjaký zázrak, ale jako připomenutí dob minulých, toho, jak se doma tehdy pomáhalo, jak se i o prázdninách makalo třeba na stavbě, jaká byla výchova, jaké to bylo v době papírových milostných psaníček, jaké se (ne) dalo koupit zboží a za kolik, jaký byl svět puberťaček sedmdesátých let, kvůli těmto drobnostem, které už jsou dneska v podstatě historickým svědectvím doby, knížka za přečtení stojí.

4 05.10.2021

Útlý sešit povídek, který jsem přelouskávala vzhledem k rozsahu docela dlouho. Knížka je dobrodružná, napínavá, zároveň ale i tak nějak reportážní, protože věrně zachycuje dramatické příběhy rybářské hlídky, jejich souboj s pytláky, mezi kterými vynikali skvělí námořníci Řekové a lstiví Číňani, dobrodružství, při nichž členové rybářské hlídky museli prokázat obratnost v ovládání plavidla, znalost přírodních živlů, někdy se ale dostali do takřka bezvýchodné situace, ve které se jim mohlo zadařit pouze díky důvtipu a odvaze. Pro mě byla hůře čtivá prostě kvůli tématu samotnému, ale objektivně se mi forma i obsah líbily. Pro kluky určitě bezva počtení.

2 05.10.2021

Jednoduché verše pro malé děti, krásné ilustrace. Stavba verše nebo rým sem tam malinko zaskřípe, ale té mé dvouleťačce je to srdečně fuk. Knížka je moc milá, něžná i poučná.

30.09.2021

Takže - pro mě čtivé, děj vcelku bavil. Ale některé věci mě prudily - třeba to, že muži jsou povětšinou pořádní machové a ženy ukňourané fňukny bez vlastního mozku a vůle. Shanon byla sice holka pohledná a chytrá, ale před Robem, když jí dost nepěkně dával kopačky se plazila a ponižovala dost uboze. Finbar se k Shanon choval něžným, láskyplným způsobem, takový Muž roku, ale zároveň se ke všem ostatním choval jako správný boss bez jakýchkoli morálních mantinelů. No, nevím nevím, jaký by byl partner, až by se mu i ten nejšťavňatější steak přejedl... A ten milenecký (partnerský) vztah byl taky krapet zvláštní. Šlo hlavně o přitažlivost fyzickou. Ale přesah do jakékoli vyšší úrovně, která dělá vztah vztahem chyběl. Otázka pedofilie je brrr... Nicméně i to se kolem nás děje. Celkově - knížka se četla, nenudila, ale občas i vytáčela trivialitou a ujetostí snad všech hlavních postav.

1 30.09.2021

Desetiletá dcera se od téhle knížky nemohla odtrhnout. Doslova žebrala, když jsem večer zavelela "Spát", že si chce ještě číst. To se té mojí nečtenářce tedy zrovna nestává :-) Mně se taky moc líbila, takže prozatím zůstává v naší knihovně a neputuje dál jako většina knih. Míšovy průšvihy nejsou nijak zlé, škodlivé ani prvoplánové. Naopak jsou dokladem dětské hry, fantazie, nápadů, které dítě myslí s dobrým, bohulibým úmyslem, jen se holt občas zvrhnou. Pravda - Míša se k průšvihům občas dopracuje nějakým tím vytahováním a rádoby hrdinstvím, ale i tohle je součást dětství a nějakou podobnou zkušeností si prošel asi každý :-)

27.09.2021

Steelová se čte fakt dobře. Zdědila jsem obsáhlou knihovnu a v ní štos knih od autorky - sama bych po nich asi nesáhla, nicméně její knížky mají spád, atraktivní téma, prostě se čtou nenásilně a samy. Toto je třetí steelovka, kterou jsem přelouskala a líbila se mi asi nejmíň. Téma rasového antisemitismu, likvidace Židů, domácího odboje je samozřejmě zajímavé, ale tady je toho načatého na malém úseku nějak moc. Amadea je takový James Bond v hábitu řadové sestry. Ale i tak - slabší čtyři hvězdy. Snad ne ani za umělecký dojem nebo věcnou správnost historických reálií, ale prostě za pár příjemně strávených podzimních večerů s čtivou společnicí.

1 23.09.2021

Mně se knížka líbí moc. Ano... Myška teda není úplně myška podle ocasu... Poměrně zásadní chybička se vloudila. Ale jinak je to jednoduchý příběh pro malého četboposluchače přiměřeně náročný a doprovodné ilustrace jsou kouzelné.

1 21.09.2021

Začátek mě na pět hvězd nebavil, ale čím delší a vyhrocenější byl boj hlavních hrdinů o přežití v poušti, tím víc jsem knize propadala. Napínavé čtení.

6 16.09.2021

Oddychovka, která se dobře čte. Prolíná několik časových rovin, ale s tím nemám problém, naopak mi přišlo poměrně předvídatelné, co se s postavami bude dál dít (nikoli s hodinami, stěžejním předmětem, prolínajícím se celým textem). Romantická zápletka ze současnosti by knize ubrala to, co my ženy máme rády, ale myslím, že kdyby se oželila ta trocha prostoru a ten byl věnován ústřednímu tématu (čili příběhu Rogera a jeho blízkých), že by to knize jako celku pomohlo. Příjemné, odpočinkové čtení, pro fanouška historie příliš banálně podané.

1 12.09.2021

Kniha se mi nijak zvlášť nelíbila. Nejde ani tak o to, zda jsou postavy a situace možné či reálné - fantazie, kouzelný svět a třeba i svět tak trochu naruby do literatury pro děti patří, ale tady je toho nějak moc na malém textovém rozsahu a tak nějak nepřirozeně, jako kdyby se autorka snažila za každou cenu ten text nějak poskládat do jakéhos celku. Líbí se mi vizuální stránka knížky, její barevnost, začleněnost textu do ilustrací. Za text hvězdičky dvě, ilustrace celkový dojem hodně vylepšily, takže celkově průměr.

09.09.2021

Pohodové, nenáročné čtení pro ženy. Velmi předvídatelný děj, nicméně příjemná oddychovka.

07.09.2021

Kniha, která se četla skoro sama. Od Steelové jsem zatím nic nečetla, samozřejmě mi neuniklo, že je proslulá jako autorka slaďáren. V téhle knížce romantika a erotično není to hlavní a červenoknižní pasáže se objevují spíše okrajově. Hlavními motivy jsou týrání dítěte, silná osobnost versus slabošství, otázka viny, sebevědomí, zodpovědnosti, morálních kvalit. Od knihy nelze čekat umělecký zážitek, ale k Danielle Steel si chodí čtenářky pro jiný šálek čaje. Tady je to pořádný nervák, jak to s tou životem těžce zkušenou Gabbie dopadne, naděje a zklamání z Gabrielliných vztahů, prostě takové napínavé čtení pro ženské. Popisy fyzického násilí, včetně násilí na dítěti jsou dost detailní a rozsáhlé, text odkrývá ale i řadu jiných závažných témat, takže bych knihu nezařadila úplně mezi ty lehké odpočinkovky. Čte se ale dobře a čtenář(ka) má chvíli o čem přemýšlet.

2 04.09.2021

Tohle je bezvadná příručka pro rodiče. Možná nejen pro rodiče, ale pro lidi obecně. Co se osvětlení zvládání vlastních emocí a kooperace, komunikace s druhými týče, může být tahle útlounká knížka přínosnější než kupa seberozvojových bichlí. Každá věta má hlavu a patu, není tu místo pro okecávačky ve smyslu "čím to dofouknout, aby textu přibylo", kniha si může dovolit být tenká a přitom přínosná, protože je stručná přesně tak akorát, aby člověk sežvejkal fakta a přitom se dopoučil nějakým příkladem z praxe. Autor má cit pro člověka, s jeho povahou i slabinami, neodsuzuje, nevyvolává výčitky, snaží se pomoci k nápravě výchovných přešlapů. A velké díky posílám autorovi za kapitolu věnovanou péči o sebe sama, protože dokud není člověk spokojený, nabitý energií z činností, které ho baví nebo z příjemných lidí, kteří jeho mysl dokážou pozvednout, nemůže být ten odpočatý, dětem skutečně otevřený a přínosný rodič (mám ověřeno v praxi). Autor je navíc vtipný, sám omylný a taky jenom člověk. Takže... bezva kniha. Měla by být povinným řidičákem k prvnímu kočáru pro každého :-)

2 02.09.2021

40% před mým hodnocením... Tak strašné čtení to zas nebylo :-) Jazyk je tedy poněkud archaický, podle formální stránky textu bych usuzovala, že jde o knížku cca z šedesátých let. Postavy dcer Mileny a Hanky jsou vykresleny dost černobíle, ale to mi až tak nevadí. Holky mají takové povahy a o tom ta kniha je. Dost možná se na světě vážně najde tak otřesný, rozmazlený a sebestředný člověk jako je Milena. Spíš mi přijde, že dívky konce dvacátého a začátku jedenadvacátého století ocení úplně jinou tématiku čtiva. Téma sbližování dvou rodičů bez partnera je tu pojato vážně dost staromódně, nicméně ani tohle mi nijak extra nevadí. Jako čtenář ve věku rodičů z knihy a jako rodič dcery ve věku hrdinek strávím text asi mnohem přirozeněji než adolescent. Nejde úplně o kdoví jakou literaturu, ale čtení mě bavilo rozhodně víc než na 40%.

02.09.2021

Tak tohle je hodně zvláštní kniha. Není napsaná úplně špatně, braku se obloukem vyhýbá, ale příběh Alberty a Taktedyho je dost deprimující, beznadějný, bezvýchodný. Oba se milují a přesto jsou oba takoví netolerantní sobci, že prostě nemohou svůj vztah (ale vlastně šťastně žádný vztah) udržet. Alberta je ve své kritičnosti a sebestřednosti ještě protivnější než Taktedy. Obecný závěr knihy zní - muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, tudíž ani nemá smysl snažit se navzájem si porozumět. Příběh Alberty a Taktedyho se občas prolne s realitou skutečné (či domnělé) autorky a stvrzuje tak, že je autorčinou fikcí. No, zvláštní počtení. Určitě po světě běhá dost podobných Albert a Taktedyů, ale je mi jich a jejich lidské omezenosti upřímně líto.

27.08.2021