mataaskorice komentáře u knih
Krásný příběh. Začátek se mi trochu vlekl, ale k dynamice tohoto příběhu počáteční nuda patří. Děj se nabaluje, vyvíjí,zrychluje v průběhu knížky. Čtenáře už někde v polovině pravděpodobně napadne vyústění děje. Knížka je to ale dojemná, plná opravdových citů, tématu blízkosti a odcizení, kde biologická pouta nebo délka vztahu nejsou tím, co určuje kvalitu a opravdovost vzájemného pochopení.
Toto je taková libůstka pro zvídavé turisty, kteří se rádi toulají po na první dobrou nezajímavých místech. Pro mě zajímavý místopisný exkurz do lokality, do které jsem se přivdala.
Formát knížky se mi líbí. V publikaci se snoubí cestování a pověsti. Mám ráda obé, takže za mě prima počtení a inspirace na výlety.
Kniha má, koukám, rozporuplné hodnocení. Nám se líbila moc. Je praštěná a legrační,pracuje s nadsázkou. Čtyřletá dcera ji zařadila mezi své top knihy.
Knížka, která stojí za mou březnovou čtenářskou krizí. Bergmanovky miluju, ale tahle mě nijak zvlášť nebavila. Plácala jsem se v ní dost dlouho a neměla chuť do jejího dotažení načít něco jiného. Snad mě další díly chytnou víc.
Knížka, která prostřednictvím různých praktických cvičení navede čtenáře k průzkumu své vlastní duše. Cílem je pak zjistit, co nás jako jednotlivce činí šťastným, v které oblasti svého života máme deficit nebo značné rezervy, co se pocitu štěstí týče. Na řadu věcí jsem si dřívějším pátráním v podobném duchu přišla sama. Přesto je přínosný náhled odborníka na jednotlivé aspekty lidského života a jeho sdělení, že to, že člověk usiluje o pocity naplnění a štěstí, je naprosto v pořádku
Čtyřleťačka nadšená. Mně se pohádky líbily, rozjezd byl slabší, postupně byly ale příběhy zajímavější nebo jsem se už zkrátka napojila na kahounovskou vlnu. Ke knížce se jistě budeme čas od času vracet.
Knížku jsem si koupila hlavně kvůli Trnkovým ilustracím. Ve finále jsem nadšená z textu, protože v knížce jsou zastoupeny Hrubínovy notoricky známé básnické příběhy, naopak Trnkovy ilustrace mě lehce děsí.
Prima čtení, ačkoli i nám se první díl líbil víc. Možná je to prostě jen tím, že čtěte podruhé v podstatě totéž s drobnými obměnami.
Formát téhle knížky a vlastně celá její myšlenka se mi líbí. Text přibližuje dětem uchopitelnou formou způsob života dětí v různých částech světa. Dítě má možnost porovnat, v jakém nadstandardu obvykle proti dětem z jiných koutů světa žije. Celek představující všechny děti světa je zastoupen číslem 100 (dospělák si představí 100%). S pojmem procenta ale text nepracuje. Malý čtenář se dozvídá,že daný jev se týká například 56 dětí ze sta. Hodnota je navíc graficky zaznačena zabarvením příslušného počtu z celkové stovky puntíků. Řada informací byla i pro mě překvapivá. Dočteme se, kolik dětí musí pracovat,kolik jich žije na ulici, kolik dětí je krátkozrakých,kolik dětí má doma toaletu (aspoň suchý záchod),kolik dětí nevlastní vůbec žádné boty,kolik holčiček je v dětském věku provdáno. Tohle je vážně skvělá, přínosná knížka, která (nejen dětem) otevírá oči. Která přiměje čtenáře uvědomit si, jaké obrovské štěstí má už jenomproto, že se narodil v této zemi, která nám připomene, za co všechno, co mnohdy vnímáme jako samozřejmost, můžeme být vděční.
Stráša se nám líbil. Bezva příběh pro malé děti, čtyřletou dceru bavil moc. Milé, vtipné, s dobrým koncem,zkrátka pohádka jak má být.
Krásná knížka. Na způsob promluvy, který je z velké části postaven na lyrice, se chvíli zvyká. Ten prožitek z čteného je pak ale o to silnější. Barvité, hořkosladké. Nádherné a ohavné,něha i krutost se slévá v jedno. Kořeny, které člověku připomínají, kým je, pouto k místu, rodině a sousedské komunitě, znalost přírody v kraji dětství. Celým příběhem se prolínají květiny a jejich barvy jako symbolika lidských povah,emocí a nálad. Zvláštní, osobité počtení.
Mám pocit, že jako večerníček Maková panenka nebyla úplně můj top. Knížka se nám četla skvěle,na pár dnů u nás bude nejvíc v kurzu přesnídávka s obrázkem z této knížky :-)
Komiksové minipříběhy. Jirka s Mikim dělají pěkné vylomeniny. Dcera se co chvíli smála. Divím se, že mi tato Milerova knížka tak dlouho unikala. Dceři se líbilo hodně, mně tak průměr, celkově za čtyři hvězdičky.
Tohle byl vážně krásný, křehký příběh. Příběh o depresi, o sebevražedných myšlenkách a o tom, že cesta z bludiště temnoty není snadná, ale je možná. Že cesta z deprese vede jen přes činnosti a myšlenky, od kterých nás právě deprese dlouhodobě zrazuje. Zvláštní bylo pozorovat nezaujatým okem čtenáře, jak člověk v depresi vnímá sám sebe a jak předpokládá, že jej totožně hodnotí i ostatní. Skutečně krásné čtení. I přes vážné téma pohlazení pro duši.
Knížka byla přečtená raz dva, napínavé, nedlouhé počtení. Obsahově to byla docela pitomost, ale i na blbosti, u kterých se nemusí nijak zvlášť přemýšlet, má leckterý čtenář občas chuť. Na mě nejděsivěji působí takový ten popis zdánlivě bezdůvodných pocitů úzkosti a drobností,které mohou předznamenávat, že se v domě děje něco zlého. Chodící mrtvoly mě naopak nijak zvlášť neberou.
Přestože nejsem úplně cílovka, respektive jsem už kapku za zenitem,musím říct, že se povídky četly dobře. Některý text mě oslovil více, jiný méně. Něco jsem si přečetla už podruhé, něco působí jako taková "lepší školní slohovka". Co se mi ale líbí, je to, jak jsou jedna povídka vedle druhé vymazlené. Každý text je součástí celku a zároveň svébytným prostorem. Každý definuje jiné barevné orámování, jiný typ ilustrací. Jednotliví autoři tak pouští do světa nejenom svůj kratičký text,ale kousek ze sebe sama. Aspoň ten pocit z knížky mám.
Užitečná publikace pro všechny, kteří mají pocit, že je zběsilé tempo současnosti ničí, snižuje jim kvalitu života. K většině zásad a principů jsem během života dospěla zkušenostmi sama. Pro někoho, kdo AHA momentem ve smyslu uvědomění si přehlcenosti a tempa doby právě prochází, je knížka nápomocným prostředkem k zkvalitnění života. Kniha obsahuje velké množství výzev k úvahám, k prozkoumání sebe sama, úkolů, které mají člověka navést na správnou cestu. Kniha ukazuje způsoby, jak zpomalit, jak prožívat přítomnost, jak bystřit smysly, jak nalézt cestu do svého nitra. Myslím, že řada úvah autorky bude postupem času s přibývajícím věkem zrát a vyvíjet se. Oceňuji ale snahu o restart životů těch, kterým se knížka dostane do rukou.
Človíčka miluju už z dětství z večerníčků. Teď čteno čtyřleté dceři a i u ní měl tenhle náš praprapra úspěch.