Maanna komentáře u knih

Pro mě to byl trochu horor bez krve, kdy autorka poměrně drsně odkrývá všechny možné lidské omluvy, výmluvy a přivírání očí, se kterými jsem se díky ní musela chtě nechtě konfrontovat, a někdy to nebylo úplně příjemné. Postavy mi občas lezly strašně na nervy, jindy mi jich bylo líto nebo jsem jim i rozuměla, což rovněž považuji za klad knihy. Snad jen tempo bylo občas už trochu moc rozvláčné. Mužský pohled mi tolik nechyběl, přece jen při větším počtu postav je potřeba si vybrat, na které se autorka zaměří, aby to nebylo až příliš zmatené, ale nějaké další "výlety do minulosti" by možná byly osvěžující. Scéna v závěru, kdy Olga sleduje za oknem otce, pak přinesla aspoň trochu naděje, že by k sobě postavy mohly najít někdy cestu.

17 21.01.2019

Anglické dějiny zpracované v různých krátkých příbězích, které mi naprosto vyhovovaly. Autor usiluje o maximální přesnost, ale přesto jsou příběhy zpracovány čtivě a i se smyslem pro humor. Není to ucelený výklad historie, ale takto podané příběhy zase člověku mnohem lépe utkví v paměti.

10 15.01.2019

Je to kniha od milovnice koček, která neumí psát. Kocour Casper musel být úžasný, ale tahle kniha měla zůstat někde na Facebooku.

5 03.01.2019

Povídky z horské vsi, kde se zastavil čas, jsou pro mě opravdu čtenářský zážitek. Lyrické popisy jsou kombinované s úsečnými dialogy, kde se neplýtvá slovy. Osudy postav se proplétají a jsou nazírané z různých úhlů, přičemž silnější jsou tu charaktery žen. U mužů - tedy až na Vratislava Lipku - je patrná menší plastičnost, ale to u ženských autorek není neobvyklé. Příběhy jsou podány tak, že má člověk pocit, že v Želarech skutečně byl a s těmi lidmi se setkal. Smekám před autorkou.

20 03.01.2019

Don Tillman se chystá na roli otce, což v jeho případě vyžaduje náležitou teoretickou průpravu, řadu grafů a pravidel. Není to špatné čtení, ale první díl byl lepší. Mně tady asi nejvíc vadila snaha dostat Dona do pozice toho, který nakonec nejefektivněji pomůže ve vztazích všem okolo, to mi k němu příliš nesedělo. Humor se tak často vytrácel a situace, které by byly snesitelné právě proto, že by byly vtipné, zůstaly jen poněkud těžko uvěřitelné. Tam, kde se Don prostě jen snažil být co nejlepší otec, manžel nebo vědec, jsem se ale stále dobře bavila.

5 03.12.2018

Kniha se zvláštní poetikou a zvláštní hrdinkou, které mi nejsou úplně blízké, ale hodně mě zaujaly. Postavy a události vnímáme čistě pohledem slečny Smilly, která se hodně zaměřuje na detaily, ale s lidmi jí to možná tolik nejde, jako poloviční Gróňanka a poloviční Dánka jen obtížně hledá své místo. I proto je někdy těžší se v postavách orientovat, zvláště když autor trochu zlomyslně používá podobná jména. Dalo se to ale zvládnout a kniha se mi i tak velmi líbila. Stejně jako jiným mi ale děj na lodi přišel už poněkud přitažený za vlasy a Smilla v něm trochu příliš nezničitelná...

14 27.11.2018

Bylo by to někde mezi třemi a čtyřmi... Líbily se mi popisy stavů Claire způsobené nemocí, kdy se z pocitu, že všechno zvládne, dostávala do naprostého zmatku, i když tedy linka setkávání s Ryanem mi už tak realistická nepřišla. Je pravda, že i jinak je v příběhu plno klišé a mnoho situací je značně přitažených za vlasy, jak již bylo zmíněno, především příběh Caitlin je takový dost nereálný... Ale některé scény byly celkem zábavné, i když méně cukrkandlu by knize určitě prospělo.

4 19.11.2018

Kniha mě na začátku zavalila smrští všech možných klišé - příšerná šéfová, aktivní načančané pracující matky, ziskuchtivé mrchy usilující o bohaté muže, manželka a matka na plný úvazek s nízkým sebevědomím... A samozřejmě tři skvělé ženské hrdinky a k nim pasující báječní muži... Málem jsem to nerozdýchala, nicméně pak přišlo zlepšení a zejména Gemmin příběh nebo vztahy v Saffronině rodině slibovaly zajímavé situace. Bohužel, všechny naděje se rozplynuly ve chvíli, kdy se autorka pustila do konstrukce happy endů. Všechny linky se najednou stočily tím správným směrem, klišé je zpět a já jen čekala, kdy ještě vstane Caitlinina matka z mrtvých... Nic proti happy endům, do tohoto typu knih patří, ale opravdu nemohlo aspoň něco zůstat nedořečené nebo neskončit maximálně idylicky? Takhle prostě příběh i postavy zcela ztratily věrohodnost.

6 12.11.2018

Kniha by mohla být suchopárnou moralitou, ale nad průměr ji pozdvihuje autorova schopnost vykreslit charaktery postav a jejich jednání, kde se mu daří vyhnout nekonzistentnosti a nelogičnostem. Vývoj postav dává smysl, nejsou v něm nějaké skokové zvraty. Všichni nakonec usilují o šťastný a naplněný život. Autor však výborně zachycuje to, jak daleko je od krásných ideálů ke skutečné změně i jak snadno se lidé vracejí ke svým zaběhaným způsobům chování, i když tuší, že by to mohlo jít i jinak a lépe. Právě tenhle rozměr pro mě dělá knihu a celou ságu nadčasovou. Samostatnou kapitolou je pak prostředí, kde se děj odehrává. Určitě se na Medvědí důl v budoucnu vrátím.

17 07.11.2018

Pokračování knihy prospělo soustředění se víc na tři postavy, které dostaly větší prostor a vymanily se trochu ze vzorce narodil se - oženil se - umřel. Děj kolem Umrlčí hory je pak naprosto excelentní co se týče dramatické stavby, jednání i vývoje jednotlivých postav. Tohle pro mě byla opravdu lahůdka.

16 05.11.2018

Je to trochu starosvětské, ale ten svět drsných nemluvných mužů, obětavých žen a hlubokých lesů má něco do sebe a vlastně mě celkem baví, i když se tu nekoná moc nepředvídaných zvratů a postavy jsou někdy trochu typologicky šablonovité.

18 31.10.2018

Kniha měla zajímavý nápad ilustrovat válku a odboj ve Francii na příběhu dvou rozdílných sester. Bohužel ale zpracování bylo o poznání horší, a to jak po jazykové, tak i po obsahové stránce. Při popisu situací byly mnohdy věty jako přes kopírák, například pokud Vianne vařila, vždy přidala něco drahocenného apod.
Autorka si neuměla vybrat, co z variant, které válečná situace nabízela, použít, a jako mnozí jiní se pokusila do příběhu nacpat úplně všechno, což někdy vede k určité povrchnosti a nelogičnostem. Nejprve se dočteme, že dav uprchlíků z Paříže zanechal na zahradě u Vianne plno teplého oblečení, které už nedokázali dál nést, a následně hned nemají v zimě co na sebe - to to vše vyházeli? Nedaří se stupňovat situaci. Dva měsíce po nástupu okupace mají všichni jen velmi obnošení oblečení a pak už je to tak nějak až do konce pořád stejné. Mimo realitu byla i výstavba některých dramatických situací: Isabelle chodí s falešnými papíry po malém městečku, kde dříve nějakou dobu žila a kde ji může kdokoliv poznat a oslovit jménem? Když je v lese sestřelen letec, nejprve se několikrát zmíní, kolik tam jeho zachránci zanechali v blátě stop, a následně je cvičení psi nedokážou vystopovat? Když se Němcům dostane do rukou obávaný terorista a člen větší skupiny, okamžitě ho popraví, aniž by se z něj pokusili dostat jména dalších členů této skupiny? A ten srdceryvný závěr byl také až trochu moc - opět by bylo lepší, kdyby si autorka vybrala z nabízených dojemných možností jen jednu... Nechci knihu jen hanět, jak jsem zmínila, námět byl velmi dobrý a byla i místa, která se mi líbila, ale bohužel i dost těch, u kterých se mi otevírala kudla v kapse, což je škoda.

20 23.10.2018

Kniha s velmi pěknou obálkou a poměrně zdařilým příběhem o dospívání a hledání sebe samého i cest k druhým. Ty adolescentní pocity a nálady působí celkem věrohodně. Co jsem ale skousnout nedokázala, byli rodiče. Kde, pro vše na světě, žijí takoví dokonale chápající rodiče, které dospívání synů nijak nerozhodí, vždy pro ně mají ta správná slova a nakonec jim i pomáhají hledat vhodného partnera k sexu? Nějak jsem nevěřila vlastním smyslům, že to autor mohl myslet vážně.

10 15.10.2018

Na téhle knize mě velmi zaujaly postavy. Nejsou černobílé a působí velmi reálně. Miriam/Malika je nesmírně silná žena, která dokázala přežít neskutečné a potom ještě nést celou svou minulost jako tajemství, o kterém se nemluví, protože by to mohlo být pro okolí příliš těžké nebo nepřijatelné. Zážitky z koncentračního tábora jsou tu otřesné. Autorce se povedlo dobře zachytit i realitu toho, jak se člověk snažil udělat vše možné i nemožné pro své blízké, zatímco vůči utrpení jiných zůstal otupělý. Silně na mě působil i popis situace ve Švédsku po válce, ať už šlo o přístup, že pro všechny bude nejlepší zapomenout a nic si nepřipomínat, nebo údaje o situaci tamějších Romů. Miriam tak musela být svým způsobem strašně osamělá. Pro mě je to jedna z nejpůsobivějších knih k danému tématu.

8 10.10.2018

Tenhle díl Zeměplochy asi bude patřit k mým oblíbeným, nebyla v něm hluchá místa ani nelogické skoky a opět jsem se výborně bavila. Přesto je v knize i dost důvodů pro zamyšlení, protože ona ta Zeměplocha od té naší Zeměkoule zase tak odlišná není... Roli favorita tentokrát obsadil lord Vetinari, i když Noby a Elánius mu zdatně šlapali na paty...

18 01.10.2018

Kniha, ve které se moc nemluví, ale která je zároveň plná vášně, smutku, radosti, obav, lásky i tragédií. Čas pomalu plyne a zdánlivě se nic neděje, ale jsou i chvíle, kdy si lidé naplno uvědomí, co v životě získali nebo ztratili, a čtenář dýchá, miluje a podléhá slabostem spolu s postavami. I po jazykové stránce je kniha skvostná, pro mě to zatím byla lahůdka tohoto roku.

24 23.09.2018

Na knize mě občas rušilo opakování některých událostí nebo myšlenek. Možná je tím chtěl autor zdůraznit, ale mě to spíš otravovalo. Nemám ráda, když mi někdo naznačuje, co bych rozhodně neměla přehlédnout.
Na druhou stranu je kniha opravdu otřesným svědectvím o realitě, která je ve světě stále možná a asi ještě dlouho bude, protože v Severní Korey se setkává příliš mnoho mocenských zájmů a lidé jsou jaksi méně podstatní. Pro mě asi nejsilnějším momentem bylo vnímat, jak prožité hrůzy mění charakter a osobnost člověka, a bohužel i to, jak málo umíme s takto hluboce traumatizovanými lidmi pracovat. Mnohdy mi přišlo, že je Sin pokusný králík na kterém se leccos zkouší, a od kterého především okolí příliš mnoho očekává. I tohle je smutné svědectví knihy, i když možná zachycené mimoděk.

11 18.09.2018

V této knize se čtenář musí rozhodnout, jestli chce "vstoupit do příběhu," který bude drsný a znepokojující, nebo jestli zůstane jen vnějším pozorovatelem. V tom druhém případě ho kniha asi nejspíš znechutí a bude mu připadat nereálná a zmatená. Pokud ale člověk do příběhu "Víločky" vstoupí, je to poměrně velká emocionální smršť, kdy člověk postavy chvílemi lituje a rozumí jim, chvílemi by je nejraději přizabil. "Víločka" se bohužel zamilovala ve chvíli, kdy doba ani místo velké lásce ani trochu nepřály, ale alespoň nějaká naděje na konci přece jen zůstane.

16 17.09.2018

Pro mě výborný příběh člověka, kterého zcela semlely dějiny a vzaly mu veškerou minulost, budoucnost a perspektivu. Je to trochu nepohodlné čtení, protože bychom byli rádi, aby se dobrým lidem děly dobré věci a zlí byli potrestáni, což tady tak úplně nefunguje. Pro čtenáře i v reálném životě je to někdy těžké přijmout, ale je dobré, že nás některé knihy nutí ke konfrontaci i s touhle drsnou realitou. Oceňuji také historickou stránku knihy.

40 10.09.2018

Podmanivé hluboké a až hudebně znějící verše, které člověka zavedou do šedých krajů a šumění deště, a nad tím vším probleskuje autorovo ironické pousmání. Další z básníků, u kterého je mi moc líto, že nežil déle, protože mě náhled do jeho světa hodně obohacuje.

6 31.08.2018