Maanna komentáře u knih

...a čím jsem starší, tím víc se mi líbí:-) Naštěstí jsem ji kvůli škole číst nemusela.

13 25.09.2016

Jeden z mých instantních zlepšovačů nálady.

22 09.09.2016

Miluji skládačky a tahle kniha pro mě jednou takovou byla, plná nečekaných překvapení, když do sebe jednotlivé dílky zapadly a vyloupl se obrázek... A krom toho věty jako "Byl jako porcelán v obchodě se slony." nebo "smrt je velký nepřítel milostné korespondence" zkrátka pohladí po duši...

11 08.09.2016

Není to kniha, která se lehce čte - tedy minimálně její první třetina mi dala jako poměrně pomalému čtenáři zabrat. Ale bez první třetiny by ztratily smysl ty dvě zbývající. Je to kniha, která se mi dostala pod kůži a jsem si jistá, že se pro mě tím zdlouhavějším úvodem opět někdy ráda prokoušu. Vyprávění je strhující a otázky, jak může člověk svou chybou zničit život druhému a jestli jde vždy takovou chybu napravit, nepřestanou být nikdy aktuální.

15 05.09.2016

Kniha se dobře čte a je i zajímavá. Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale postava Hattie to nakonec stáhla ke čtyřem. Úplně mi nesedne povídkový styl vyprávění, kde některé postavy jsou s hlavní linkou propojeny jen okrajově. Jedná se převážně o mužské postavy, které obecně na mě asi působily i trochu šablonovitě, ženy byly silnější a přesvědčivější.

5 01.09.2016

S knihou jsem se potkala vlastně nadvakrát. nejprve mi ji doporučila má milovaná češtinářka na střední škole, že by se mi to mohlo líbit. Tehdy se mi v ní tu a tam něco líbilo, ale myslím, že jsem se pořád snažila najít příběh, na jaký jsem zvyklá. Tedy příběh, kde každou postavu vnímám individuálně, hledám její motivy, rozhoduji se, je-li mi sympatická nebo nesympatická... A vlastně jsem tím tak trochu s knihou válčila. Podruhé jsem se k ní vrátila po letech a knize jsem se tak nějak vzdala. A najednou nebylo podstatné, kdo je čí matka, otec, bratr, sestra, strýc nebo sestřenice. Zůstala jedna rodina, v níž se vlastně charaktery a výhry i prohry postav stále opakují, i když se realita kolem nich mění, a kde nakonec nezbývá než čelit prázdnotě na konci snažení. Není to úplně optimistický pohled, ale velmi silný. Nebyla to pro mě ani žádná velká deprese, jen ta drsnější strana naší reality. Třetí současný návrat byl hlavně setkáním se starými známými, ale objevilo se i plno zajímavých motivů, kterých jsem si dříve nevšimla, takže myslím, že se do Maconda zase někdy vrátím.

22 24.08.2016

Je to místy až příliš rozvláčné. Přitom se mi hlavní zápletka líbila, ale často jsem měla pocit, že ano, už tuším, co chce autorka říci, ale ráda bych se posunula zase o kousek dál.

5 23.08.2016

Pro mě výborně napsané a navíc lze knihu doporučit všem, kteří chtějí pochopit problematiku domácího násilí - proč je oběť mnohdy nesympatičtější než pachatel, jak těžké je se z násilného vztahu dostat, jak násilí naruší i vztahy mezi těmi, kteří by vlastně k sobě měli mít blízko... Přitom to není žádný drastický popis, hrůza je pod povrchem.

10 23.08.2016

Ke knize jsem se dostala náhodou, když jsme na fakultě museli na hodiny morfologie přeložit a rozebrat asi 20 stran originálu dosud nepřeloženého do češtiny a tohle byla, myslím, jediná kniha, kterou tehdy v knihovně měli a splňovala požadavky. Tedy pro účely semináře jsem si nemohla vybrat hůře i lépe - na jedné straně pro mě byl celkem oříšek si s agramatickou angličtinou na začátku poradit, na druhou stranu ale zase nebylo moc co rozebírat:-) Nicméně kniha mě úplně pohltila i tím, jak se v dopisech postupně měnil jazyk, a samozřejmě postavy byly mnohdy neodolatelné. Zamilovala jsem si hlavně Sofii a potěšilo mě, že i když mužské postavy byly většinou za zmetky, i jim nebyl upřen nějaký vývoj k lepšímu.

8 23.08.2016

Příběh Niamh mě opravdu vtáhl, byl čtivý a člověk si k ní opravdu mohl vytvořit vztah. S příběhem Molly už to bylo o dost horší. Přišlo mi, že se autorka až příliš snažila vytvořit mezi životem obou hrdinek paralely, ale už si tolik neporadila se změněnými reáliemi. Postava Mollyny pěstounky byla až příliš schématická a Molly jako rebelka posedlá Janou Eyrovou obtížně uvěřitelná. Navíc vždy hůř snáším nelogický děj - dostat trest veřejně prospěšných prací za nezdařený pokus odcizit v knihovně starší knihu? To se ani v Americe opravdu neděje. Chápu, že autorka potřebovala, aby se Molly a Niamh setkaly, ale tohle bylo poněkud příliš přitažené za vlasy. A pak je tu ten trochu příliš sladký konec... Tady by možná trocha nedořečeného byla lepší... Jako celek je to zvláštní kniha, protože ani na konci jsem nedokázala říci, jestli se mi líbila nebo ne. Podle mě asi měl editor autorku trochu usměrnit.

6 19.08.2016

Ubylo fantazie, přibylo dokonalosti. Anna jako spasitelka všeho a všech je někdy trochu otravná, i když některé postavy a příběhy jsou výborné - zvláště se mi líbila Rebeka Dewová a Dusty Miller.

8 30.06.2016

Opět trochu děsuplná obálka a volný "překlad" názvu, ale dobrodružství Anny mě nezklamala, i když někdy už začíná být na mě těch šťastných náhod a konců příliš a navíc je opět překlad poněkud klopotný.

6 30.06.2016

Pro mě je to kniha úplně magická. Rozumově ji neumím vždy úplně uchopit, ale příběhy postav a styl vyprávění mě naprosto pohlcují a Odipa, Antigonu i Klia jsem si velmi zamilovala. Kdyby byla k dispozici ještě šestá hvězda, tak ji ráda přidám.

8 28.05.2016

Anna ze Zeleného domu byla věrnou kamarádkou mého dětství a až po letech jsem zjistila, že jsou k dispozici i další díly tohoto příběhu. Obálka tedy opravdu velkou důvěru nevzbuzuje. Dokonce způsobila, že jsem dlouho váhala, jestli se do knihy pustím. Nakonec nelituji a příběhy jsem si užila, i když oproti prvnímu dílu mně tu někdy vadil neobratnější překlad (například dvě křestní jména Dianiny sestry Minnie May změněná na jméno a příjmení, takže chudák děvče ani nepatřilo do rodiny, nebo tykání Marille, které mi v dobovém kontextu nepřišlo pravděpodobné).

7 28.05.2016

Kniha, kterou jsem milovala jako dítě a ke které se stále vracím, což jako velmi pomalý čtenář moc často nedělám. Děj už znám skoro nazpaměť, ale i tak mě příběh Anny dokáže pobavit i dojmout.

22 21.05.2016