lucie.8 komentáře u knih
Tato kniha je zajímavá především tím, že jsou zde popsané případy pozorování nebo i kontaktu s UFO přímo u nás v Česku, ne "kdesi" v USA či jinde, kde se to "ufem" jen hemží. Všechny příběhy stojí za přečtení - u některých se musíte zamyslet a u jiných se alespoň zasmějete. Určitě doporučuji každému, kdo se o tuto "problematiku" zajímá.
Člověk tuší, že chování katolické církve nebylo asi nikdy úplně "košer", ale číst o konkrétních případech vyvolávání válek/korupce/zneužívání dětí/inkvizice/zamlčování informací apod. byla docela silná káva. Při čtení této knihy mi bylo ze "svaté matky církve" leckdy na zvracení.
Výborná kniha s krásným věnováním. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Dost pomalý rozjezd, ale v cca poslední třetině knihy děj vygradoval a nemohla jsem se odtrhnout.
Moc se mi líbil svět, který autor v této knize vytvořil. Bavil mě popis historie a prolínání světů, takže bylo jasné, proč Paříž nevypadá tak, jak ji známe my. Těším se na další díly a nutně potřebuji okřídlenou kočku, která spává na knihách i dopisech :)
Skvělá kniha o člověku "dva v jednom". Škoda jen, že dnes každý ví, jaký je mezi doktorem Jekyllem a panem Hydem "vztah". To odhalení na konci by jinak muselo být šokující a děsivé. Temnou a pochmurnou atmosféru starého Londýna krásně dokreslují ilustrace ve vydání z roku 2015 od B4U Publishing. Doporučuji.
Moc zajímavá kniha, která mi pomohla alespoň trochu proniknout do světa našich předků. Pro nadšené genealogy bude jistě přínosem. Jedinou věcí, která mě občas iritovala, bylo opakování očividných věcí, např. že v secesi neexistovalo sportovní oblečení, tuší asi každý.
Z téhle knihy mám dost rozporuplné pocity. Na jednu stranu mě zaujala forma dopisů a styl psaní. A sama jsem přemýšlela, komu všemu bych takový dopis třeba napsala. Na druhou stranu dost z těch dopisů mi přišlo v knize jen "do počtu" bez nějakého zásadního obsahu.
Stejně jako předchozí kniha "Byli jsme a budem" ukazuje i "Protentokrát ..." obyčejný a každodenní život našich předků v další důležité (ale dosti těžké) historické epoše.
Pěkná knížka o životě u nás za první světové války. Po přečtení si dovedu lépe představit, jaké starosti ale i radosti měli mí předci (po kterých pátrám ve svém rodokmenu) během Velké války.
Podle komentářů a anotace jsem čekala krutou knihu, která mě zasáhne a budu si jí dlouho pamatovat. Ale bohužel. Na můj vkus byla příliš lyrická (Ballardovo toulání se po lesích) a důležité momenty děje se odbyly jen v pár větách. Cesta se mi od McCarthyho líbila daleko víc.
Úžasně čtivé povídky, psané se sarkasmem a černým humorem. Líbil se mi pohled na hospodyňky, které nejsou zdaleka nudné domácí "puťky", ale stihnou vraždit či válčit se sousedkou a ještě napéct :)
Zajímavé příběhy z historie. Některé jsem už znala, ale jiné pro mě byly novinkou.
V tomto díle se mi líbila hlavně část vyprávěná Josií - život v táboře, kde na Vás nikomu (ani dozorcům) nesejde. Část s Deanem, Jakem, Astrid a Nikem mi přišla trochu slabší. Astrid mi šla hodně na nervy, protože pořád neví, co (nebo hlavně koho) chce. Konec už byl moc neuvěřitelný...
Druhý díl se mi líbil ještě více než první. Byl podle mě více napínavý (přečteno za odpoledne) a svět venku byl vylíčen tak, jak by mohl po takové katastrofě ve skutečnosti vypadat. Daleko nebezpečnější než chemikálie jsou venku jiní lidé. Zajímavé bylo i střídání vypravěčů Deana a Alexe, kteří od začátku série byli nuceni hodně vyzrát.
Velice čtivá kniha s poutavým příběhem, která Vás chytne a nepustí. Bylo zajímavé sledovat, jak se starší děti musí postupně stát dospělými, aby se postarali o sebe a ty mladší. Kniha je asi určená pro teenagery, ale i tak se mi líbila.
Považuji se za velkou milovnici koček, ale tahle kniha mě až na pár vtipných momentů vážně nenadchla. Celkově byla dost o ničem...
Docela náročné čtení, přesto nelituji času, kterého jsem nad Eddou strávila opravdu hodně. Často jsem se musela vracet do rejstříku, abych si ujasnila kdo je kdo. Ale pro každého milovníka severské mytologie je to téměř povinná četba :)
Jak to u sbírek povídek bývá, některé byly lepší některé horší. Z těch horších: Napoleon a duch a U krbu - ty byly vážně slabší, naproti tomu např. Příběh staré chůvy nebo Příběh Salome se skutečně povedly.
Ale více se mi líbila podobně laděná kniha Svědkyně temnot (M. Ashley), antologie strašidelných příběhů od viktoriánských autorek, v níž mě až na jednu nadchly všechny povídky.
Tahle knížka pro mě byla docela zklamáním. Se sborníkem steampunkových povídek Excelsior, gentlemani! (Michael Bronec) se to vůbec nedá srovnávat. Dost povídek se okolo steampunku jen mihlo a měla jsem dojem, že do nich byl "násilím" dodán. Nejlepší povídkou je bez pochyby Čestné slovo a z těch horších: Příběh zloděje a Pási spási, což jsem ani nebyla schopná dočíst do konce.