lidunka1 komentáře u knih
Legendy jsou dosti kruté, pohádky mě nenadchly. Rozhodně nečíst s dětmi.
Alena Mornštajnová je pro mě objevem roku. Píše výborně, děj má spád, řeší hodně mezilidské vztahy, což je myslím i v životě. Jsem ze stylu jejího psaní nadšená.
Není to nic omračujícího, Ale po mě to byla knížka, která mi ukázala zrcadlo. Jaké to je být zamilovaná a na tom muži závislá.
Jsem z té knížky u vytržení. Jako kdyby objevovala Ameriku. Jsem šťastná, že jsem křesťanka a můžu žít tohle dobrodružství lásky. Knížku doporučuji všem, kteří chtějí vidět Boha laskavého, něžného a nad všechny naše představy.
Paní Morštajnová píše brilantně. Knížky z války mě vždycky přesvědčí o tom, jak se mám skvěle a vedou mě k vděčnosti. Autorka skvěle propojila jednotlivé osudy, umí vykreslit postavy a píše tak, že jsem se jen těžko vracela do reality, jak jsem byla ponořena do děje.
Tak tohle je pecka a nejen pro věřící a nejen pro mládež. Dala mi strašně moc. O každé druhé větě je třeba rozjímat.
Kniha je odbornou studií a přesto je čtivá. Ovšem pro citlivé ženy takové čtení není. Přečetla jsem ji rychločtením, mnohé si uvědomila, ale číst to podrobně, na to prostě psychicky nemám.
A. Martin-Lugand umí psát. Je dobrou psycholožkou a ač obal knížky může vypadat jako "slaďák pro ženy", není tomu tak. Knížka se mi líbila.
Také jsem čekala ucelené výpovědi vojáků. Trochu zklamání. A ještě občas ujely drobnosti korektorovi. Jelikož ale o tématu ještě nebylo nic napsáno, díky za tento počin.
Líbila se mi ještě víc než první díl. Nemohla jsem jí spát, než jsem ji přečetla. Když mě knížka chytne, tak se do ní vžiju tak, že se pak jen těžko vracím do reálného života.
V posteli při lehkém nachlazení nebo na pláži dobré čtení.
Kniha mě dostala. Autorka píše výborně, nelíčí zbytečně žádná zvěrstva, dokáže vykreslit postavy. Knihu jsem přečetla za dva dny a určitě se chci dozvědět něco víc o tom, co Hitler udělala s pobaltskými státy. My v Čechách bojovali s Hitlerem, oni s dvěma tyrany.
Přečteno jedním dechem. Chci se podívat, jak to v historii bylo s tím přesunem Němců a lodními katastrofami. Vůbec jsem o ničem takovém nevěděla. Autorka píše bravurně. Určitě si přečtu i další dvě její knihy.
Autor má nádhernou barvitou češtinu, kniha je ale příliš roztříštěná. Hlavní dějová linie mě bavilo, ale za nepřehlednost strhávám dvě hvězdičky. Co se týče mezilidských vztahů ty vykreslil dost přesně a mnoho rodin ba se tam se svou "nekomunikací" mohlo najít.
pan Petráček je borec
Vražda v komunitě sekty Amišů. Picould píše tak, že jsem se je stěží vracela zpět do reality. Ona prostě umí.
Paní Pospíšilová píše výborně pro děti, ale Podivná hra mě hodně zklamala. Po 60 stranách jsem ji odložila. Číst o tom, kolikrát někdo pere a věší prádlo a co má k večeři mě nebavilo.
Díky četbě této knihy jsem si uvědomila, jak jsem šťastná že jsem Evropanka a můžu žít svobodně a upřímně.
Hanka píše dobře. Její úvahy jsou ze života, mám je ráda.