Sůl moře

V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se sv...celý text

V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít.

Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/29_/299441/sul-more-i7c-299441.jpg 4.8386
Originální název:

Salt to the sea (2016)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno:, CooBoo
Více informací...
Nahrávám...

Komentáře (116)

Přidat komentář
Tanja00
22. března

Jestli přemýšlíte o čtení této knihy, tak přesťaňte přemýšlet a čtěte...stojí to za to.

kayla8
15. března

tak tohle bylo něco. Už douho se mi nestalo, že bych knihu přečetla za tak krátkou dobu, ale tady to šlo, možná díky krátkým kapitolám. Ruta umí vtáhnout do děje, umí vykreslit charaktery a na pozadí takové katastrofy se ji to tedy podařilo bravurně. Neskutečně emotivní příběh, možná je to částěčně dáno tím malým, v tuto chvíli spicím drobečkem doma, ale opravdu mě ten příběh dostal. Trpěla jsem s každým nebohým dítětem či matkou, s nadějí jsem doufala v dobrý konec, který nemohl přijít a tolik jsem doufala, že Emília obejme svou Halinku... takže plný počet.

JessyPitt
14. března

Když jsem začala knihu číst, prvních 50 stran bylo poměrně utrpení...Nemohla jsem se zacist a odskakovani k jednotlivým dejum me rusilo. Za to tedy od poloviny knihy jsem byla naprosto bez dechu a ten závěr...Behal mi mráz po zádech...Skvělé zatáhlo do děje a pořád nad tím musím přemýšlet. Smutný ale zároveň krásný..

AnnieMarie
11. března

Této knihy jsem se nemohla dočkat. Nikdy jsem neslyšela o Wilhelmu Gustloffovi, takže jsem si říkala, že se aspoň něco nového dozvím. Styl psaní jsem už znala díky Potrhaným křídlům, takže nic nestálo v cestě.
Když jsem ji začala číst, bylo to pro mě jako droga. Nemohla jsem se jí nabažit. Líbilo se mi, jak autorka postupně odhalovala vše okolo postav.
Musím říct, že jsem naprosto nesnášela Alfreda. Od začátku mi přišel jako sociopat a pak se mi to i potvrdilo. Sice bylo zajímavé nahlédnout do jeho mysli, ale když přišlo na katastrofu, doufala jsem, že se utopí jako první. A to nejsem zlomyslná. :D
Nejbližší mi byla Joana. Samozřejmě.
Celkově bych knihu označila jako naprostou bombu. Líbí se mi, že na konec Ruta přidala i kapitolu, ve které najdeme fakty o katastrofě. Podle mě zkrátka nemá chybu. :)

26Mirka
05. března

Kniha byla naprosto úžasná, mám moc ráda knihy z druhé světové války a Sůl moře mě obohatila o jiné informace z 2. světové války o kterých se moc nemluví, já osobně jsem o lodi Wilhelm Gustloff nikdy neslyšela, skvěle vypsané "charaktery" postav, kniha se četla sama, konec bych trošku rozšířila o osudy postav co přežili
, ale jinak paní autorce tleskám a těším se na další její díla.

blankaa89
05. března

Knihu jsem si vybrala ze dvou důvodů - slyšela jsem na ni samou chválu a proto, že jednoduše miluju příběhy, které se odehrávají za 2. sv.války. Kniha mě však ale bohužel nenadchla. Do čtení jsem se musela vyloženě nutit, a ani po jejím přečtení jsem se necítila nijak obohacená. Kdybych si ji nepřečetla, nic by se nedělo. Proto bohužel zklamání.

Nielada
01. března

Sůl moře mi pomohla odhalit jeden z méně známých kusů skládačky zvané 2. světová válka. Jsem za tu knihu moc ráda - je skvěle napsaná. Její čtyři výrazné hlavní postavy poukazují na události pokaždé z jiného úhlu pohledu a mají svá tajemství - ta udržují napětí čtenářovo až k prasknutí. Vřele a obzvláště doporučuji vyzrálým dětem na druhém stupni (četla ji i moje dcera už v 7. tř. a byla nadšená) - pokud jim nevadí vážná témata a zajímá je trochu historie. Ovšem i dospělý si na knize přímo pošmákne.

Hvězdinka
01. března

Tak ja budu totalne vybocovat z rady. Mne se kniha proste nelibila... Jedine plus byly kratke kapitoly. Cele mi to ale prislo takove uspechane, osudy osob rychle vylicene, nemluve o samotne katastrofe, ta zabrala minimum. Proste mi tato kniha nesedla.

KatnissLavender
28. února

Nikdy jsem nečetla knihy z období válek a podobně, neměla jsem na to žaludek. Bylo mi to ale trochu líto, tak jsem se rozhodla začít s knihou pro mládež a doufala jsem, že to ustojím. Nemohla jsem si vybrat lépe a jsem autorce velmi vděčná za to, že se rozhodla přiblížit nám tragédii o které mnozí z nás ( včetně mě ) neměli ani ponětí!

Dandy1
28. února

Osud určuje kdo se s kým setká a kam dojde. Tady se protly životy čtyř různých lidí, jejichž povahy se projevily ve stínu katastrofy. Kéž by Ruta napsala další díl, jak se postavám dařilo po té. Ten závěr byl jen náznakem.

cace
25. února

Čtení dobré. Dozvěděla jsem se hlavně něco o dějinách, co mi dosud bylo neznámé.

julythreemosen
24. února

Tohle byl jedinečný a vskutku srdcervoucí zážitek. Nejsem zastáncem válečných knih, zkrátka si tu beznaděj v nich neumím spojit s požitkem ze čtení. Občas ale není na škodu si připomenout, jaké zvrhlosti se v naší historii děly, že není radno nic z toho opakovat. A že i v nejtemnějších časech lze nalézt lidskost, sílu a víru ve šťastný konec... Tahle knížka byla neskutečně čtivá, nádherně napsaná a zaslouží si 5 hvězdiček a můj nekonečný obdiv ke spisovatelce a hlavně lidem, kteří si touto tragédií prošli.

Martooni
23. února

Jak to, ze se o takové válečné námořní tragédii, větší než Titanik, skoro neví?!
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Zpočátku jsem byla rozladena z krátkých kapitol dle osob, ale brzy jsem si na styl zvykla. Kniha stojí za přečtení.. "A pak už ze mne bude jen sůl moře."

intelektuálka
22. února

Je nutné si připomínat hrůzy války, my, kteří žijeme v míru bychom to měli chápat. Hodně silné osudy, každý z hrdinů si nese trauma."Válka je katastrofa. Rozbíjí rodiny na kousky, které už nikdy nikdo neposkládá dohromady." Doporučuji!

hajrys
21. února

Opět další válečné téma z pohledu tragédie obyčejných lidí. Styl autorky se mi líbí. Plus je i za přiblížení málo známé historie. Přestože jsem ji nemohla odložit, V šedých tónech se mi líbilo více.

Terinka14
19. února

Tahle kniha mě naprasto uchvátila. Od autorky jsem už četla knížku V šedých tónech a ta se stala mou srdcovkou. Proto když jsem na obálce spatřila autorčino jméno, nemohla jsem jinak, než si knihu pořídit. A jaké to překvapení, když jsem ji shledala svou další srdcovkou! Emilia se mi okamžitě a jako první ze všech těch propracovaných postav dostala pod kůži. Miluji autorčin styl psaní i její smysl pro nalézání světla v těch nejtemnějších dobách. Ráda bych citovala jednu větu z knihy, která mi utkvěla v mysli. „A uprostřed toho všeho plivl život smrti do obličeje." Vřele doporučuji.

ivulka15
18. února

Tato kniha mne absolutně okouzlila.Skvělý styl psaní,příběhy lidí ,které si v průběhu čtení zamilujete.Nelze než doporučit.Je to mé první setkání s touto autorkou ale určitě ne poslední.

hankapimi
18. února

V každé válce se stane mnoho lidských tragedií, krutostí, neštěstí a nespravedlností. K tomuto neznámému příběhu mě přilákala kladná hodnocení a komentáře na DK, přestože válečné romány čtu vždycky s těžkým srdcem. Pro obyčejné lidičky to vyjde nastejno, jestli prchají před ruskou nebo německou armádou, chtějí prostě jen za každou cenu přežít ! A v této kruté době lidský život ani lidská důstojnost nic neznamená, válka všechno přikryje... Neskutečně mě prudil ten povýšený fricek Albert, držela jsem palce statečným a obětavým uprchlíkům, zaujala mne zmínka o Jantarové komnatě. A mám zase nadlouho od válečných hrůz vystaráno, jdu si najít v knihovně laskavý humor Vejce a já ....

Natyna3
17. února

Tahle kniha je tak silná! Možná i proto, že popisuje osudy obyčejných lidí, jako jsem já nebo vy. Lidí, kteří chtějí prostě žít.
Je strašné, jak se ve válce hroutí všechny lidské hodnoty.
Kniha má jistě nejeden emotivní moment, ale přesto mě nejvíc dostala bezpáteřnost Alfreda, když všude kolem něj umírají lidi, děti a on přemítá: ,,Jestlipak dostanu to vyznamenání?''

klarinka9974
16. února

Kniha se skvěle čte, opravdu to rychle utíká a navíc se naprosto ponoříte do děje, jako by jste všechno neštěstí prožívali také. Skvělá kniha, která vás osloví a ještě dlouho na ni budete vzpomínat. Byla to prostě hrozná doba... :(

~.Lucy.~
13. února

Autorku zbožňuju, a tak jsem se na tuhle knížku strašně těšila. Zklamaná určitě nejsem, ale knihu V šedých tónech mám určitě radši. Floriana, Joanu, Básníka i Emilii jsem si zamilovala, ale neustálým měněním postav jsem se s nimi nedokázala plně vžít, což je trošku škoda, ale chápu záměr autorky. Název titulu a celkové tempo knihy sice dost odhaloval konec, ale v tomto případě mi to ani tak nevadilo - jen jsem si užívala stránku za stránkou, až jsem dva dny za sebou zůstala sedět na konečné, protože jsem zapomněla vystoupit z tramvaje :)

122aksudil
13. února

Výborná knížka o tragickém osudu mladých lidí , kteří prožívali konec války za nepředstavitelných podmínek. Vřele doporučuji.

zdazilek
13. února

Knížka se moc dobře četla, myslím že to bylo způsobeno krátkými kapitolami. Děj se mi líbíl, byl hodně akční a zajímavý. Určitě bych doporučila.

grillica
12. února

Ještě včera jsem se trochu rozčilovala, že to těm hlavním hrdinům nějak nevěřím, co všechno vědí a jak se vyjadřují a že se vyjadřují tak nějak všichni stejným jazykem, což je přece blbost, a přemýšlela jsem, zda je to způsobeno překladem nebo ne.. Zapůsobila na mě určitě reálná událost - potopení lodi - a tedy autorčin doslov a poděkování mnohem víc, než celý smyšlený příběh. Škoda, ale tak četlo se to nějak samo (když jsem nepřemýšlela nad tím, jak toporné mi to někdy přišlo..). Krátké výpovědi čtyř hlavních postav, ve kterých se snadno zorientujete. Dávám tři hvězdy, protože bych si knihu už nepřečetla, ale zaslouží si, abych se od ní odpíchla dál, k jiným knihám o potopení lodi Wilhelm Gustloff, k jiným knihám o druhé světové válce obecně.

prestiggio
12. února

Tema vojny ťažké, zpracované však do ľahkého a plynulého príbehu. Páčilo sa mi, že časť príbehu je podla skutočnej udalosti.

kasavubu
10. února

Dojmy po přečtení knihy budu asi ještě dlouho vstřebávat. Už dlouho jsem nečetla tak smutnou knihu. O potopení Titanicu ví každý, ale o katastrofě lodi Wilhelm Gustloff asi málokdo. Ani já nevěděla. Přiblížení této tragédie širší laické veřejnosti tedy považuji za vůbec největší pozitivum autorky.
Ale teď k vlastní knize. Příběh byl velmi čtivý, pohltí hned od první stránky. Zezačátku si ale čtenář musí zvyknout na styl krátkých kapitol psaných z pohledu 4 hlavních postav. Každá z nich střídavě přibližuje své životní osudy za války a jejich následné putování až do okamžiku nalodění na loď. Zpočátku jsem se v jednotlivých postavách poněkud ztrácela, zvláště v případě Emilie a Joany, jejichž osudy mi do značné míry splývaly. Brzy jsem si ale zvykla a pak už se kniha četla sama. Krátké kapitolky, které mi za začátku tak vadily, se ukázaly jako výborný prostředek, jak udržet pozornost čtenáře, aby četl a četl, třeba i do noci.
Jak tu ale padlo už v několika předchozích komentářích, i já si nemohla nepovšimnout, že vlastní kniha se zaměřuje spíš na osudy několika vybraných osob prchajících z Polska a pobaltských států obsazených sovětskou armádou než na vylíčení samotné katastrofy. Vlastnímu popisu potopení lodi je v knize věnováno asi 20% prostoru, což není zrovna moc, vezmeme-li v úvahu, že kniha je prezentována jako román o jedné z největších námořních katastrof. Asi bych proti tomu v zásadě nic neměla, neboť pasáže líčící osudy uprchlíků pro mě možná byly v mnoha ohledech zajímavější než vlastní potopení lodi, jen si osobně myslím, že by kniha neměla být takto prezentována. Katastrofa lodi je zde vlastně už jen jakýmsi vyvrcholením tragédie hlavních hrdinů. Na druhou stranu na obranu autorky musím dodat, že je možná dobře, že vlastní popis potopení lodi v knize zabírá jen zlomek, protože i na tak malém prostoru, jenž mu autorka vymezila, bylo těch hrůz víc než dost.

iris861
02. února

Moc silný příběh,četlo se to samo. Pěkné,čtivé!!!

Jane417
31. ledna

Čte se sama! Je ale otřesná! Ne kniha, ale obsah bohužel ano! Děj je smutný, dojemný, šílený a pravdivý. Měla by to být povinná četba!
Sůl moře je psaná jednoduše, přijde mi o kousek slabší, než V šedých tónech a lehce mě zklamalo, že sama katastrofa je popsaná
na cca sedmi stranách a konec je takový useknutý.

Sorrow
30. ledna

Na Sepetysové je hrozně sympatické, že oživuje méně známé tragédie a co víc - svým stylem psaní je zpřístupňuje mladým čtenářům. V téhle knize jsem našla mnoho skvělých momentů a zajímavých detailů, nicméně na ono rozdělení vyprávění mezi čtyři postavy a extrémně kraťounké kapitoly, jsem si musela zvykat více než polovinu knihy. Za to závěrečné finále to ale stálo. Oceňuji také, že tentokráte dovedla autorka svůj příběh do jasného konce (na rozdíl od knihy V šedých tónech) a i odkaz v podobě sestřenice Liny právě na toto dílo potěšil.
Knihu určitě můžu doporučit, dospělí se však musí připravit na to, že dílo je opravdu cíleně psáno spíše pro náctileté.

kowy2003
30. ledna

neeeeeeeeeeeeeeeejjjjjjj