Sůl moře

V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se sv...celý text

V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít.

Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/29_/299441/sul-more-i7c-299441.jpg 4.8264
Originální název:

Salt to the sea (2016)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno:, CooBoo
Více informací...
Nahrávám...

Komentáře (75)

Přidat komentář
Daenerys
dnes

Mazec! Velmi citlivě zpracováno. A ty kraťoulinké kapitolky, co na sebe navazovaly z pohledu jiné osoby - to se nedalo odložit! Také mě dojala zmínka o postavách z autorčiny první knihy. Mile mě překvapilo, že se spisovatelka nezaměřila pouze na onu námořní katastrofu, ale snažila se nastínit různé lidské osudy a okolnosti a pro všechny společnou: prostou touhu po bezpečí. Válka přináší vždy spoustu utrpení, zvlášť těm nevinným.

Verrrunka
včera

Opět jsem velice váhala s hodnocením. Nejdřív mi to nepřišlo zase tak dobré, obrovská reklama tomu evidentně svědčí a nechala jsem se zase trochu nachytat. Ale když se na to podívám jako na YA, tak je to poměrně přelomové. Je fajn, že se zase teen věková kategorie dozví něco z historie. Knížka se rychle čte, děj utíká, ale místy mi to přišlo už zbytečně natahované. Pokud bych na to koukala jako na knihu historickou, šla bych s hodnocením o hodně níž.

magnolia
včera

Je to v pořadí třetí knížka od Ruty S. a zase je to moc dobrá kniha, navíc taková, že si ji může přečíst dospělý i dospívající čtenář. Také jsem měla obavu z tématu a bála se zklamání. A také jsem už zase potřebovala nějaký silný příběh a ten jsem dostala (na zajímavé téma, o kterém jsem ani já nic nevěděla). Krátké kapitoly mi vyhovovaly, hrdinové byli různí, prostředí, dramatické i dojemné situace jsou popsány velmi působivě. A když si přečtete i závěrečné poděkování, nikdo nemůže autorčinu přípravu zpochybňovat. Já ji obdivuji a děkuji za připomenutí a zážitek. (A podívejte se pod modrý přebal, nejlépe po přečtení ... i pro tohle mám tak ráda papírové knihy).

Freemantle
20. ledna

Ačkoliv jsem do tohoto díla vkládal opravdu velké naděje, kniha pro mě byla v určitém směru zklamáním. Nejsem si jistý, pro jakou věkovou hranici je tato tvorba určena, mně osobně se ale tuze nelíbil styl vyprávění, každá postava na několik málo stránek a pak skok k další postavě. Hrdinové knihy mě bohužel nijak výrazně neoslovili, Joana (zdravotní sestra) mi přišla až nezdravě posedlá touhou pomáhat všem zraněným, její chování bylo kolikrát za hranicí racionálního myšlení. Další z postav - nácek Alfred nácek byl sice jako sociopat a blb vykreslen dobře, nicméně jeho stereotypní vyjadřování mě nudilo. Chyběla mi rychlejší gradace, detailnější popisy, příběh, který se táhne stejně pomalým tempem jako cesta hlavních hrdinů do přístavu, se bohužel naplno rozjede až v poslední třetině knihy. První třetinou jsem se velmi těžce prokousával, dost často jsem bojoval s nutkáním knihu odložit a už se k ní nevracet. Naopak poslední třetina knihy mě vtáhla do děje, poslední třetina knihy mě konečně začala bavit, začala akce, na kterou člověk čeká celou dobu. Syrové a surové - takové je vyvrcholení příběhu, kolikrát mě až zamrazilo při představě některých popisovaných scén, samotný konec (dopis) je asi nejdojemnější částí celé knihy. Oceňuji autorčinu snahu dostat do povědomí lidí největší lodní tragedii v historii lidstva (co do počtu obětí), o které jsem sám vůbec netušil. Za co jí ale vzdávám hold je její schopnost zajistit tak obrovská kvanta informací, díky kterým přivedla na světlo světa tuto knihu. Avšak i přes obrovský potenciál, který nabízí tato tragická událost, zůstal autorkou nevyužit, což je obrovská škoda.

terkanej
15. ledna

Úžasná kniha, velmi čtivá a také velmi realistická. Popisuje událost z pohledu čtyř různých lidí, kteří mají jedno společné. Chtějí se dostat do bezpečí.
Kapitoly jsou velmi krátké, což určitě není na škodu, protože děj vás nepřestane bavit. Tuto knihu rozhodně doporučuji, je to jedna z nejlepších knih co jsem četla.

Floriška7
14. ledna

Určitě krásná kniha. Hrůzy války jsou nepopsatelné. Za mě jen jediné. Já se nějak nemůžu poprat s tím telegrafickým stylem. Prostě mně to nesedí. Opakovaně jsem se o tom přesvědčila. Asi jsem čekala trošku víc.

Maat
14. ledna

Velmi čtivý, poutavý příběh. Knihu jsem dočetla před chvílí a jsem ještě zmrzlá a plná emocí. Vřele doporučuji k přečtení.

Adele02
14. ledna

...zase nevím, co k tomu říct. Slzy ze mě tentokrát nevypáčila, ale jsem emočně vyždímaná, jako by se tak stalo.
Znáte takový ten pocit, kdy máte tunu povinností, ale pak přijde Ruta a začne psát půlstránkové kapitoly, které toho mají skoro víc než ty desetistránkové, a prostě to nemůžete přestat číst? Všichni čtyři hlavní hrdinové jsou tak rozdílní a přitom stejní. A jestli tohle nechává někoho chladným, tak nevím.

Rinoa18
13. ledna

Já nevím. Asi vybočuji z davu. Možná jsem "zmlsaná" příběhy, které vznikly ještě v minulém století a napsali je přímí účastníci války. Chápu, že tahle kniha měla být v prvé řadě románem a upomínkou, nikoliv odbornou či populárně naučnou publikací. I přesto mi tam ale pořád chybí více popisů, detailů, informací o prostředí i době. Je to hodně zaměřeno na osudy ústředních postaviček a samotná loď a válečné okolí působí spíše jako kulisa, která má do jisté míry vliv na jejich utváření. Popsání samotné tragédie mi přišlo takové uspěchané a neúplné, navíc v četbě nezabralo ani oněch padesát minut, po které se loď potápěla ve skutečnosti. Kdyby autorka na konci nezmiňovala svá slova díků všem těm lidem, pozůstalým, příslušníkům mnoha národností, se kterými spolupracovala, možná by mě tahle jistá nepropracovanost až tak nezklamala. Popisy pěkné, ale čekala jsem prostě víc.

JajaCZ
12. ledna

Ruta Sepetys píše neuveriteľne pútavo a strhujúco. Stránky knihy doslova hltáte a nastakuje vám husia koža pretože máte dojem, že mrazivý chlad v nej popisovaný, naozaj aj cítite.
Odporúčam tak, ako aj ostatné jej knihy.

Alizon
10. ledna

Komentar pisu se zpozdenim a casovy odstup ho tak trochu ovlivni. Knihu jsem doslova hltala, cetla se velice dobre a rychle. Cela kniha kniha je vypravena z pohledu 4 hlavnich postav, pricemz kazda z nich ma na prevypraveni sveho pohledu 1 - 2 stranky. Myslenky a pohled jedne z nich jsou tak rychle vystridany nahledem a komentarem druhe osoby (mnohdy tak dojde k zajimavemu porovnani jak situaci vnima jeden a druhy), dej rychle plyne (cela kniha se odehraje behem nekolika malo dni) a knizka se tezko odklada. Autorka zvolila na jednu stranu mnohokrat zpracovane obdobi, na stranu druhou mene znamou epizodu z tohoto obdobi a krasne tak priblizila masam ctenaru, jak konec druhe svetove valky prozivali lide ruznych narodu, ktere kruty osud svedl dohromady. Knizka si rozhodne zaslouzi vysoke hodnoceni a mohu ji s klidnym svedomim doporucit. Ted k tomu "casovemu odstupu" - kdybych komentar psala tesne pote co jsem knihu zavrela bylo by tady jen same ach. S odstupem musim rict, ze ackoliv ve me z knihy mnohe zustalo (celkovy pribeh) na konkretni hrdiny jsem nejak zapomnela. Tady byl mozna "telegraficky" styl knihy trosku na skodu a autorka se mohla trochu vic rozepsat. Hrdiny knih si vetsinou nejak predstavuji, tady uz nevim, vybavuji si jen to ze Emilia byla blond. Hrdinove tak pro me zustali trosku anonymni, spise jako reprezentanti urciteho pribehu nez konkretni osoby. Kazdopadne dalsi knizky od Ruty Sepetys uz jsou na seznamu.

Princezna22
08. ledna

Opět silný příběh u kterého jsem probrecela. Kniha se četla sama, velice krátké kapitoly a nešlo se od ní odtrhnout. Doporučuju všemi deseti.

natkaf
07. ledna

Takhle skvělou knihu jsem nečetla ani nepamatuju. Neskutečně čtivý, poutavý a mrazivý příběh. Děj jednoduše plyne, žádné zbytečné okecávání se nekoná, ale i tak se dozvíme vše, co potřebujeme vědět. Hodně jsem se díky knize naučila. Velmi mě dostal konec. Příjde mi k neuvěření, že se o takové události neví. Mnohokrát dopopučuju.

pikoa
07. ledna

Velmi silný přívěh, od kterého se nemůžete odtrhnout...rozhodně doporučuji.

Barbra06
05. ledna

Tak já jsem absolutně spokojená. Krásný příběh na pozadí skutečných událostí a ještě skvěle napsaný. Doporučuju všem, protože se to čte úplně samo, díky střídání postav a hlavně krátkým kapitolám. O Gustloffovi jsem už něco zaslechla, ale rozhodně jsem neměla ponětí, jaká katastrofa to byla. Kam se na ní opravdu hrabe slavný Titanic. A jelikož to bylo moje první setkání s autorkou, nadšeně se vrhnu i na další díly :)

Marika Vanova
04. ledna

Moc dobrý román, dobře se čte, krátké kapitolky, napínavý příběh. Autorka opět nezklamala. Tady si člověk uvědomí, na čem doopravdy záleží. Doporučuji.

nikola8775
04. ledna

Nevím, jak vyjádřit to co cítím po přečtení této knihy..bolest, soucit a strach. Tyhle slova to asi vystihují nejlépe. Kniha je úžasně napsána a ukazuje nám příběh lodi, o které jsem třeba nevěděla. A přitom můžu říci, že je to jedna z největších lodních tragédií v historii lidstva. Příběh se čte sám. Nebýt míst, kdy jsem nad knihou jen seděla a plakala. Pro mne už to bude navždy kniha co budu nosit v srdíčku a kdykoliv se k ní ráda vrátím.

Mandalka74
04. ledna

Nádherný silný příběh. Doporučuji

Bránolog
04. ledna

Normálně u knížek nebrečím (u filmů se mi to tu a tam stane). Závěr tohohle díla je výjimkou, potvrzující pravidlo. Mám na mysli ten závěrečný dopis...

cori
02. ledna

Strhující příběh uprchlíků, kteří se snaží nalodit a odplout do bezpečí před postupující Rudou armádou, má nezvyklou formu, kdy střídá kratičké kapitoly vyprávěné z pohledu čtyř hlavních postav. Každý z hrdinů skrývá své temné tajemství a trauma. Autorka dokázala vystihnout jejich psychiku a dilemata, která museli řešit. Přečetla jsem za jeden den.
Trošku nedořešená a možná i pro příběh zbytečná mi přišla jantarová komnata.
Milé překvapení a odkaz na Emilii je čáp pod přebalem knihy. To se povedlo.

sioux
01. ledna

Jiné. Zvláštní. Zajímavé. Čtivé. Schopné rychle navodit atmosféru. A zachytit pocity hlavních hrdinů.
Nádhera. Děkuji.

glenny
31.12.2016

Kniha je neskutečně silná. Naprosto geniální mi přišla souvislost s knihou V šedých tónech.

KattyV.
31.12.2016

Už se vám někdy stalo, že jste chtěli něco říct či napsat a prostě to nešlo?...Došla slova?
Tak přesně to se mi stalo teď, po přečtení této knihy.

beveron
31.12.2016

Smekám, nemam slov. Strhující a napinave. Pro me jiná strana války, neznama. Nechám tomu cas to vse vstřebat a mezitím si zjistim vic informaci. Dekuji za tuto knihu i za doporučení si ji přečíst.

tkometka
26.12.2016

Jedním dechem přečteno. Velmi dobře se čte a její způsob psaní ponechává prostor pro vlastní myšlenky.
Jediné na co jsem nazlobená je že jsem o lodi Wilhelm Gustloff a jejím osudu vůbec netušila.

klokan.1905
20.12.2016

Sůl moře...
Tak jako mě nadchla knížka V šedých tónech, tak totéž mohu napsat o této knížce... Byla naprosto úžasná...

Loď Wilhelm Gustloff...
Kapacita lodi : 1 463 pasažérů.
Počet lidí na palubě : 10 573.
Počet záchranných člunů měl být : 22 (10 člunů však chybělo)....
...Tisíce lidí seskakujících do vody, kopajících kolem sebe a lapajících po dechu. Mořská voda plní ústa a nosní dírky i selhávající plíce. Vysoké vlny, zuřivé moře, sníh a vítr...
Neváhejte a čtěte, zcela oprávněně má tato knížka na databázi knih momentálně hodnocení od čtenářů 97%...

Siraelxy
19.12.2016

Plný počet hvězd dávám málokdy. Psaní paní Sepetys je tak úžasné, vtáhne vás do děje, dokáže dokonale popsat pocity...a navíc témata jejich knih jsou tak jiná. Sůl moře vás rozpláče, rozzuří, dojme....více: http://siraelxy.blogspot.cz/2016/12/ruta-sepetys-sul-more.html

Lenka27
14.12.2016

Druhá světová válka je pro mě tématem, kdy mám vždy pocit, jak málo toho vím, i když jsem načetla celkem dost knih věnujících se tomuto období. O potopení lodi Wilhelm Gustloff se mnoho neví, já sama jsem měla velmi kusé informace a jsem vždy ráda, když mě kniha kromě čtenářského zážitku obohatí vědomostně. Zaujal mě styl psaní autorky, pohledy postav knihy. A hlavně oceňuji citlivé ukončení, neb v poslední době jsem se více zaměřila, jak autor \"naloží\" s osudy hrdinů a nešťastně zpracované ukončení může zrušit zážitek z celé knihy, což se rozhodně netýká díla "Sůl moře".

ritz
12.12.2016

Zvláštním způsobem psaná kniha, dobře se četlo, velmi zajímavé téma. Za mě doporučuji k přečtení a hned v knihovně rezervuji další autorčinu knihu.

sporran
11.12.2016

Po knize Jsou světla, která nevidíme, další romantický příběh z války... Tady vnímám takovou tu klasickou americkou linii, drama, kladní hrdinové, vyhrocené okamžiky a americký happy end. Takto pojatý konec se mi líbil. Moc se mi líbí, že kniha je psaná na základě historických údajů a událostí. Fakt je ti ten, že o potopení lodi Wilhelm Gustloff se mnoho neví. Rozhodně mě autorka zaujala a pustím se do dalších knih. Vyhovuje mi i její styl krátkých kapitol podle jednotlivých postav.