Sůl moře

V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se sv...celý text

V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít.

Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/29_/299441/sul-more-i7c-299441.jpg 4.8341
Originální název:

Salt to the sea (2016)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno:, CooBoo
Více informací...
Nahrávám...

Komentáře (103)

Přidat komentář
intelektuálka
včera

Je nutné si připomínat hrůzy války, my, kteří žijeme v míru bychom to měli chápat. Hodně silné osudy, každý z hrdinů si nese trauma."Válka je katastrofa. Rozbíjí rodiny na kousky, které už nikdy nikdo neposkládá dohromady." Doporučuji!

hajrys
předevčírem

Opět další válečné téma z pohledu tragédie obyčejných lidí. Styl autorky se mi líbí. Plus je i za přiblížení málo známé historie. Přestože jsem ji nemohla odložit, V šedých tónech se mi líbilo více.

Terinka14
19. února

Tahle kniha mě naprasto uchvátila. Od autorky jsem už četla knížku V šedých tónech a ta se stala mou srdcovkou. Proto když jsem na obálce spatřila autorčino jméno, nemohla jsem jinak, než si knihu pořídit. A jaké to překvapení, když jsem ji shledala svou další srdcovkou! Emilia se mi okamžitě a jako první ze všech těch propracovaných postav dostala pod kůži. Miluji autorčin styl psaní i její smysl pro nalézání světla v těch nejtemnějších dobách. Ráda bych citovala jednu větu z knihy, která mi utkvěla v mysli. „A uprostřed toho všeho plivl život smrti do obličeje." Vřele doporučuji.

ivulka15
18. února

Tato kniha mne absolutně okouzlila.Skvělý styl psaní,příběhy lidí ,které si v průběhu čtení zamilujete.Nelze než doporučit.Je to mé první setkání s touto autorkou ale určitě ne poslední.

hankapimi
18. února

V každé válce se stane mnoho lidských tragedií, krutostí, neštěstí a nespravedlností. K tomuto neznámému příběhu mě přilákala kladná hodnocení a komentáře na DK, přestože válečné romány čtu vždycky s těžkým srdcem. Pro obyčejné lidičky to vyjde nastejno, jestli prchají před ruskou nebo německou armádou, chtějí prostě jen za každou cenu přežít ! A v této kruté době lidský život ani lidská důstojnost nic neznamená, válka všechno přikryje... Neskutečně mě prudil ten povýšený fricek Albert, držela jsem palce statečným a obětavým uprchlíkům, zaujala mne zmínka o Jantarové komnatě. A mám zase nadlouho od válečných hrůz vystaráno, jdu si najít v knihovně laskavý humor Vejce a já ....

Natyna3
17. února

Tahle kniha je tak silná! Možná i proto, že popisuje osudy obyčejných lidí, jako jsem já nebo vy. Lidí, kteří chtějí prostě žít.
Je strašné, jak se ve válce hroutí všechny lidské hodnoty.
Kniha má jistě nejeden emotivní moment, ale přesto mě nejvíc dostala bezpáteřnost Alfreda, když všude kolem něj umírají lidi, děti a on přemítá: ,,Jestlipak dostanu to vyznamenání?''

klarinka9974
16. února

Kniha se skvěle čte, opravdu to rychle utíká a navíc se naprosto ponoříte do děje, jako by jste všechno neštěstí prožívali také. Skvělá kniha, která vás osloví a ještě dlouho na ni budete vzpomínat. Byla to prostě hrozná doba... :(

~.Lucy.~
13. února

Autorku zbožňuju, a tak jsem se na tuhle knížku strašně těšila. Zklamaná určitě nejsem, ale knihu V šedých tónech mám určitě radši. Floriana, Joanu, Básníka i Emilii jsem si zamilovala, ale neustálým měněním postav jsem se s nimi nedokázala plně vžít, což je trošku škoda, ale chápu záměr autorky. Název titulu a celkové tempo knihy sice dost odhaloval konec, ale v tomto případě mi to ani tak nevadilo - jen jsem si užívala stránku za stránkou, až jsem dva dny za sebou zůstala sedět na konečné, protože jsem zapomněla vystoupit z tramvaje :)

122aksudil
13. února

Výborná knížka o tragickém osudu mladých lidí , kteří prožívali konec války za nepředstavitelných podmínek. Vřele doporučuji.

zdazilek
13. února

Knížka se moc dobře četla, myslím že to bylo způsobeno krátkými kapitolami. Děj se mi líbíl, byl hodně akční a zajímavý. Určitě bych doporučila.

grillica
12. února

Ještě včera jsem se trochu rozčilovala, že to těm hlavním hrdinům nějak nevěřím, co všechno vědí a jak se vyjadřují a že se vyjadřují tak nějak všichni stejným jazykem, což je přece blbost, a přemýšlela jsem, zda je to způsobeno překladem nebo ne.. Zapůsobila na mě určitě reálná událost - potopení lodi - a tedy autorčin doslov a poděkování mnohem víc, než celý smyšlený příběh. Škoda, ale tak četlo se to nějak samo (když jsem nepřemýšlela nad tím, jak toporné mi to někdy přišlo..). Krátké výpovědi čtyř hlavních postav, ve kterých se snadno zorientujete. Dávám tři hvězdy, protože bych si knihu už nepřečetla, ale zaslouží si, abych se od ní odpíchla dál, k jiným knihám o potopení lodi Wilhelm Gustloff, k jiným knihám o druhé světové válce obecně.

prestiggio
12. února

Tema vojny ťažké, zpracované však do ľahkého a plynulého príbehu. Páčilo sa mi, že časť príbehu je podla skutočnej udalosti.

kasavubu
10. února

Dojmy po přečtení knihy budu asi ještě dlouho vstřebávat. Už dlouho jsem nečetla tak smutnou knihu. O potopení Titanicu ví každý, ale o katastrofě lodi Wilhelm Gustloff asi málokdo. Ani já nevěděla. Přiblížení této tragédie širší laické veřejnosti tedy považuji za vůbec největší pozitivum autorky.
Ale teď k vlastní knize. Příběh byl velmi čtivý, pohltí hned od první stránky. Zezačátku si ale čtenář musí zvyknout na styl krátkých kapitol psaných z pohledu 4 hlavních postav. Každá z nich střídavě přibližuje své životní osudy za války a jejich následné putování až do okamžiku nalodění na loď. Zpočátku jsem se v jednotlivých postavách poněkud ztrácela, zvláště v případě Emilie a Joany, jejichž osudy mi do značné míry splývaly. Brzy jsem si ale zvykla a pak už se kniha četla sama. Krátké kapitolky, které mi za začátku tak vadily, se ukázaly jako výborný prostředek, jak udržet pozornost čtenáře, aby četl a četl, třeba i do noci.
Jak tu ale padlo už v několika předchozích komentářích, i já si nemohla nepovšimnout, že vlastní kniha se zaměřuje spíš na osudy několika vybraných osob prchajících z Polska a pobaltských států obsazených sovětskou armádou než na vylíčení samotné katastrofy. Vlastnímu popisu potopení lodi je v knize věnováno asi 20% prostoru, což není zrovna moc, vezmeme-li v úvahu, že kniha je prezentována jako román o jedné z největších námořních katastrof. Asi bych proti tomu v zásadě nic neměla, neboť pasáže líčící osudy uprchlíků pro mě možná byly v mnoha ohledech zajímavější než vlastní potopení lodi, jen si osobně myslím, že by kniha neměla být takto prezentována. Katastrofa lodi je zde vlastně už jen jakýmsi vyvrcholením tragédie hlavních hrdinů. Na druhou stranu na obranu autorky musím dodat, že je možná dobře, že vlastní popis potopení lodi v knize zabírá jen zlomek, protože i na tak malém prostoru, jenž mu autorka vymezila, bylo těch hrůz víc než dost.

iris861
02. února

Moc silný příběh,četlo se to samo. Pěkné,čtivé!!!

Jane417
31. ledna

Čte se sama! Je ale otřesná! Ne kniha, ale obsah bohužel ano! Děj je smutný, dojemný, šílený a pravdivý. Měla by to být povinná četba!
Sůl moře je psaná jednoduše, přijde mi o kousek slabší, než V šedých tónech a lehce mě zklamalo, že sama katastrofa je popsaná
na cca sedmi stranách a konec je takový useknutý.

Sorrow
30. ledna

Na Sepetysové je hrozně sympatické, že oživuje méně známé tragédie a co víc - svým stylem psaní je zpřístupňuje mladým čtenářům. V téhle knize jsem našla mnoho skvělých momentů a zajímavých detailů, nicméně na ono rozdělení vyprávění mezi čtyři postavy a extrémně kraťounké kapitoly, jsem si musela zvykat více než polovinu knihy. Za to závěrečné finále to ale stálo. Oceňuji také, že tentokráte dovedla autorka svůj příběh do jasného konce (na rozdíl od knihy V šedých tónech) a i odkaz v podobě sestřenice Liny právě na toto dílo potěšil.
Knihu určitě můžu doporučit, dospělí se však musí připravit na to, že dílo je opravdu cíleně psáno spíše pro náctileté.

kowy2003
30. ledna

neeeeeeeeeeeeeeeejjjjjjj

nase_zuzu
30. ledna

skvělé, čtivé

Ivadus
30. ledna

Ruta Sepetys to prostě umí skvěle napsat - knihu nelze odložit, dokud ji nepřečtete až do konce... Snad už píše něco nového.

katy238
29. ledna

Výjimečně zpracované historické téma. Autorka přitáhla mou pozornost i k dalším svým knihám. Doporučuji nejen zájemcům o velké historické tragédie.

mirunda
29. ledna

Kniha se velmi dobře četla, jen byla hrozně moc smutná. Raději jsem si ani moc nepředstavovala, jak hrozné to muselo opravdu být ..

Boby17
29. ledna

Skvěle napsaná kniha, která popisuje tragickou událost samého konce války. Přibližuje obtížnou a životu nebezpečnou cestu za relativním bezpečím před vojáky mstící se Rudé armády. Bohužel loď Wilhelm Gustloff byla vojenským cílem, protože vedle stovek zraněných vojáků a tisíců civilních uprchlíků prioritně evakuovala personál celé ponorkové školy, připravený k bojovým akcím, Závěr knihy, popisující pro mě nepředstavitelné ledové peklo, je opravdu napsán strhujícím způsobem. Bez diskuse dávám zasloužených pět hvězd.

barcc85
28. ledna

Našle jsem nového autora, jehož knihy čtu jedním většinou zatajeným dechem ....
PS. vůbec mi nevadí, že kniha V šedých tónech a Sůl moře jsou podobné - jsou, avšak každá je o naprosto něčem jiném a každá ve mně zanechala hlubokou stopu.

martina1199
28. ledna

Knihy s podobnou tématikou mě vždy zanechají smutnou a plnou dojetí. Nesmírně obdivuji všechny, kteří si prošli vší tou válečnou hrůzou. Že i přes všechny šrámy na těle i na duši dokázali jít dál a zachovat si lidskost ve světě, který ovládli zrůdy, hlupáci a zbabělci.
Obdivovala jsem Emilii za její obětavost. Starého ševce za jeho laskavost a moudrost a Joannu za její odvahu.
Mohla bych pokračovat ve svém komentáři, ale myslím si, že bude nejlepší, když si Sůl moře sami přečtete. Protože rozhodně stojí za to.

kikies
25. ledna

Silný příběh, citlivě popsaný, dojemný, strhující i napínavý. Přínosné vzhledem k popisu nepříliš známých (ba možná až utajovaných) informací, velice čtivé a navzdory většímu počtu postav přehledné, snad díky krátkým kapitolkám. Nenapadá mě žádné negativum, za mě super, takže prostě jen doporučuji. :-)

Lutzinka
25. ledna

Knížka, která vás chytí za srdce...Plná strachu a utrpení, stejně jako naděje, odvahy a lásky. A tak jak to má u správné knížky být, si z ní každý něco odnese, ať už o katastrofě jménem Wilhelm Gustloff, Jantarové komnatě a tehdejším Německu, nebo o skutečné hodnotě lidského života...

Danago
23. ledna

Strhující kniha. Přečtená jedním dechem. Příběh je napsán velice působivě je smutný i dojemný. Často jsem přes slzy neviděla na písmenka.
Pro mě je to jiná ,neznámá strana války. O lodi Wilhelm Gustloff a jejím osudu jsem vůbec netušila a neměla ponětí, jaká katastrofa to byla. O této evakuaci se asi celkově moc neví. Jsem moc ráda, že jsem si tuto knihu přečetla.

josska
23. ledna

Knížka se mě moc líbila,napínavá,smutná a četla se uplně sama

Daenerys
23. ledna

Mazec! Velmi citlivě zpracováno. A ty kraťoulinké kapitolky, co na sebe navazovaly z pohledu jiné osoby - to se nedalo odložit! Také mě dojala zmínka o postavách z autorčiny první knihy. Mile mě překvapilo, že se spisovatelka nezaměřila pouze na onu námořní katastrofu, ale snažila se nastínit různé lidské osudy a okolnosti a pro všechny společnou: prostou touhu po bezpečí. Válka přináší vždy spoustu utrpení, zvlášť těm nevinným.

Verrrunka
22. ledna

Opět jsem velice váhala s hodnocením. Nejdřív mi to nepřišlo zase tak dobré, obrovská reklama tomu evidentně svědčí a nechala jsem se zase trochu nachytat. Ale když se na to podívám jako na YA, tak je to poměrně přelomové. Je fajn, že se zase teen věková kategorie dozví něco z historie. Knížka se rychle čte, děj utíká, ale místy mi to přišlo už zbytečně natahované. Pokud bych na to koukala jako na knihu historickou, šla bych s hodnocením o hodně níž.