Kochy84 komentáře u knih

První setkání s Pavlem Tomešem
Čekal jsem nějaké stand -up psaní, možná nějakou prestřelenou nadsázku a ono ne, dostal jsem promyšlený dospělý román z pohledu tří zdánlivě nesouvisejících postav a se situacemi, které jsou absurdní, ale že života. Přijde mi skoro neuvěřitelné, že to všechno drží pohromadě, je to plné různých nápadů, postavy žijou, nejsou to jen ploché figurky, mají vnitřní svět. Jedenáctiletá dívka se chová a přemýšlí jako jedenáctiletá dívka, novinářka funguje přesně jako novinářka z regionální redakce (teda alespoň co můžu posoudit, v regionální televizi to bylo dost podobné) a děda taky žije, dokonce mi jeho postava přišla výrazně lepší než takové ty dědové třeba že Sabachovych knížek.
Skvělá knížka, milé překvapení a Pavla Tomeše si rozhodně načtu.

10 26.11.2023

Mě to bavilo. Já dostal přesně to co jsem chtěl, humor a nadsázku. Nečekal jsem žádnou těžkou literaturu, ale jednoduchou knížku na dva večery. A přesně to Karanténa je. Navíc celou dobu tušíte jak to dopadne, i když jsem při čtení trochu kroutil hlavou a říkal si "no jo, vlastně, tohle jsem už úplně zapomněl".
Očekával jsem knížku na 3hvezdicky, ale dám čtyři, protože mě na několika místech donutila smát se nahlas.

1 23.11.2023

(SPOILER) Včera na festivalu Svět knihy v Plzni jsem osobně potkal autora. Věděl jsem, že tam bude, tak jsem si vzal s sebou knížku k podpisu. Měl jsem ji doma v pořadí "až někdy budu mít náladu na něco o rodné Plzni". Napsal mi do ní věnování "Ať se ti to dobře čte." Tak tedy pěkně děkuji, četlo se to výborně! Od našeho setkání neutekli ještě ani 24 hodin, nějakou dobu jsem taky spal a vyřezával s dětma dýně, taky jsem musel plnit nějaké ty povinnosti v rozehrané Far Cry 3 (no a co že je to 15 let staré, je to jediná možnost jak můžu být na tropickém ostrově, nechte mě bejt!) A knížka je dočtená. A já si trochu rvu vlasy, že jsem si včera nekoupil rovnou i dvojku.
Nechapejte to špatně, ta knížka není krátká, 400 stránek není málo. Ale je neuvěřitelně intenzivní. Pořád se tam něco děje. Hodně se tam zabíjí, hodně tam vybuchují věci a dějí se podivné situace. A to celé, respektive většina, v kulisách, které si umím představit! Kdo jel někdy že Slovan na Lochotín ví, jak absurdní je představa o šesti minutách, kterou po hlavním hrdinovi chtěl jeho nadřízený. Chvílemi jsem při popisech některých míst vážně přemýšlel o jaký konkrétní barák se asi může jednat, rozuměj, kde má supertajna policie svoji základnu. Samozřejmě knihu nebudou číst jen Plzeňané a tak se podíváme i dál, do Prahy, na předválečnou Ukrajinu a někam k České Lípě. Potěší vyresersovane popisy skutečných zbraní a techniky vůbec včetně jejich temné stránky (Bren) a všudypřítomný černý humor. Třeba vrtulník Sokol, který má většina Plzeňanů spojeny s leteckou zachrankou a má tedy až andělskou auru tu autor proměnil na monstrum ala Blackhawk z Vietnamu. Brilantní.
Já osobně jsem nadšený jako jsem z knížky dlouho nebyl a doufám, že druhý díl bude alespoň stejně výživný.

6 24.09.2023

Absolutní klasika z doby, kdy byl Mistr ještě docela Cool.
Vhodné jako poslech pro dlouhé cesty s kapelou (vyzkoušeno), hned vám spoluhráči budou připadat snesitelnější.

4 10.09.2023

Zajímavé, jako kdyby se Šabach rozhodl napsat něco až absurdně spisovnou češtinou.
Škoda podivného konce.

05.09.2023

Divná knížka. Takhle nesympatičtí jsou všichni Norové?
Nemůžu říct, že bych pohnutky hlavního hrdiny nechápal, některé mi dokonce přišly opravdu fajn, ale ten člověk mi strašně lezl na nervy. Další díly si nechám ujít.

Knížka na mě čekala v jedné knihobudce. Už když mi skočila do ruky jsem si říkal, že to bude hrozná blbost, že si to musím jako muzikant určitě přečíst. Není to moc tlusté, tak se tak stalo..
Co to sakra bylo? To dostal nějaký poručík SNB na důstojnické škole za úkol napsat slohovou práci o kriminalitě mezi těmi mladými chuligány? Četl ten člověk někdy nějakou knížku vůbec? Respektive slyšel ten člověk někdy někoho mluvit? Hlavně na začátku je ta přímá řeč jak od Jiráska, je radost číst jak se mezi sebou baví esenbaci v dlouhatanských rozvinutých větách.
Obsah hodnotit nebudu. Je jasné, že se v agenturách dělo ledacos a že kapely, aby mohly hrát, taky musely dělat ledacos. Jen nechápu jednu věc. To co je v knize popsané jako protiprávní jednání mohlo pro čtenáře fungovat jako docela hezky napsaný návod. Takže buď se daly prachy v muzice dělat ještě mnohem komplikovanějšími způsoby anebo ten člověk co to napsal byl doopravdy nedovtipný dement. Kloním se k té druhé možnosti.

30.08.2023

Čtení na půl hodinky, ale budete se k němu vracet. Minimalistické kresby a bubliny plné nesouvislých překvapivých "mouder".
Dá se říct, že je to podobně pojaté jako Český ráj, jen jsou tu jen dvě postavy a my pozorujeme jejich tah městem během jedné noci. Slyšíme jejich rozhovory, neznáme návaznosti nebo kontext, přesto ale i po dočtení musíme přemýšlet. Osobně se už nebudu stejně dívat na Kolín. A na sovy. A na spoustu dalších věcí..

10 29.08.2023

Před lety jsem se živil jako mediální konzultant a abych pravdu řekl, kdybych znal tuhle knížku dřív, možná jsem to v tom oboru i někam dotáhl. Klasická sci-fi z padesátých let, ukazuje přelidněný svět dotažený ad absurdum, ale některé reálie nejsou zase až tak daleko od naší situace. Všudypřítomná konzumace, mikrotransakce, cyklodoprava, pracovní podmínky které budou hodně povědomé agenturním pracovníkům v nejrůznějších výrobních závodech.. místy mě až mrazilo, když jsem si uvědomil jak cynicky přesná může být knížka z roku 1953.
Takže jako lidstvu nám asi momentálně nezbývá než osídlit Venuši.

5 27.08.2023

Nesedlo. Postav jak na orloji a většina z nich umře, hlavní hrdina uzavřený superman, body count vyšší než v celé sezóně vražd v Midsomeru a celkově je to celé takové nějaké nabubřelé.
Líbila se mi postava Kata a jeho dvou imaginárních kamarádů, ten byl alespoň něčím zajímavý.

1 27.08.2023

Pořád je potřeba si připomínat, že se máme dobře. Můžeme si psát co hrdlo ráčí, můžeme se, pro mě za mě, lepit k silnici a nehrozí nám víceméně nic.
Pak je dobré si připomínat, že tomu tak je vždycky bylo. Děláte co vás baví (divadlo), uděláte muzikál na který se chodí a když z něj po nějaké době zahrajete na uzavřené akci (!) pár písniček, zavřou vás, že pobuřujete a znevažujete socialistickou literaturu. A i když si své odsedíte, STB je vám pořád v patách, až vás nakonec donutí k emigraci. Ale ne k té dobrovolné, prostě buď se seberete a odjedete anebo vás a vaši rodinu zničíme. Anebo podepište spolupráci a budete se mít dobře.
Z knížky se mi dělá zle. Když si uvědomím, že je tu velká část národa která by to chtěla zpátky, tu atmosféru kdy nevíš který tvůj kamarád už jim to třeba nepodepsal a teď donáší na tebe.. a dneska ti tyhle lidi budou tvrdit jak nic vlastně nedělali, že byli jen taková ta hodná StB.. chuj.
Ta knížka je skvělá. Nebude vám z ní dobře, ale je skvělá.

4 27.07.2023

Hlavní hrdina je lempl, rozešla se s ním dívka, vlastní pomalu ale jistě krachující obchod s deskami, neví co se životem a píše si deník.
Hornby je takový Viewegh, dalo by se říct. Knížka je velmi čtivá, ale vpodstatě banální. Vznikl podle ní výborný film a jak to tak vypadá, lidi ji buď miluji anebo nenávidí. Já se budu přiklánět spíš k té lásce.
Knížka má totiž naprosto skvělou atmosféru, je našlapaná popkulturnimi odkazy, které mě donutily místy googlit a objevovat muziku o které se tu píše. A místy jsem se od srdce zasmál (nesnášíme Simply Red, až bude hudební revoluce, měli by je popravit mezi prvními. Těch kapel, které by měli zastřelit je víc, Beatles třeba. Tady to trochu kazí fakt, že už to někdo udělal.)
Knížku jsem si sehnal, protože se nad ní před nějakým časem někdo hodně pohoršoval. A já mu vlastně rozumím. Ono je to místy hodně "mužský" pohled na vztahy, hlavní hrdina navíc není zrovna dvakrát chlap, takže to co je na stránkách místy napsáno už jako by ani nepatřilo do dnešní doby. Ale když to tak berete, je to jako výlet do začátku devadesatek. Lidi si volali z budky, kupovali si vinyly a když chtěli někomu udělat radost, nahráli mu kazetu. Náš hrdina je posedlý děláním žebříčků, můžete to "hrát" s ním. Schválně, dáte dohromady vašich Top5 desek? Nebo písniček? Já se zamýšlel a nedal jsem.. ale hodně z popsaných referencí znám a i po dočtení si je broukám...

2 23.07.2023

Že začátku mě knížka strašně nebavila, oproti Nonstop mi přišla zmatená, plná samoúčelných novotvarů a nevytěžených témat (duše, třeba, co to sakra vlastně bylo?) Navíc po minulé zkušenosti s autorem jsem měl neustálý pocit, že všechno vlastně bude jinak, že to bude mít nějaké "lidské" vysvětlení typu "všichni jsou myši ve velikém skleníku" nebo něco na ten způsob. A ono ne.
Hodně se to zlepšilo s příchodem Smrže, ale i tak jsem si místy říkal "Hmm, chodící stromy, pak budou Orli a nakonec hodí prsten do sopky, ne?"
Závěr knížky mi pak přišel vysloveně odfláknutý, ale možná je to jen můj pocit.

5 20.07.2023

(SPOILER) V naší venkovské knihovničce jsem jako kluk tihle knížku okázale ignoroval. Jako věrný čtenář Abíčka jsem samozřejmě věděl kdo je Toman a kdo jsou Strážci, ten komiks jsem miloval, tady v té knížce bylo ale na můj vkus moc písmenek, málo obrázků a ilustrační fotky mě jako dítě docela odrazovaly. Já chtěl Strážce číst jako komiksovou socialistickou kopírku Rychlých Šípů od Marko Čermáka a ne jako nějaký román, kde jsou bubliny? Proto jsem s prozaickou tvorbou pana Tomana měl spojené spíš vesmírné povídky Příchod Bohů, jedna z mých nejoblíbenějších dětských knížek vůbec.
Vloni jsem se dozvěděl že pan Toman odešel na druhý břeh. A jen krátce na to jsem v jedné knihobudce objevil Trampoty s kapitánem. Možná je čas si to konečně přečíst, řekl jsem si..
První dojem z knížky je rozpačitý. Strážci jsou pionýři, kteří tráví prázdniny tím, že jezdí na lodi Bonaventura po jakési přehradě (Lipno asi) a bojují s Piráty, to jsou zase jiní kluci co mají z nějakého důvodu loď. Potud asi v pořádku. Jako tátu dvou kluků mě ale napadá pár otázek.
1. Věděl někdo z dospělých, že kluci nocují v jeskyni do které se dostávají proplaváním pod vodou? Já jen že pred nějakým časem tu bylo to Thajsko..
2. Opravdu je celá knížka o tom, že dospělý chlap tráví dovolenou stalkováním predpubertálních kluků?
Takhle to zní hrozně, jak říkají dnešní mladí, creepy. Kapitán (Nemo) je novinář, který na začátku knížky přijíždí na dovolenou k přehradě a protože leccos pamatuje, vzpomene si, že když byl mladý jinoch, lehli s kamarádama do jeskyně a ledacos tam zažili. Já jsem taky že vsi a míval jsem kamarády, jsem rád, že to moc nerozebíral. Jaké je jeho překvapení, když jeskyni najde "obydlenou" Strážci. A protože je redaktor z Abíčka, rozhodně se, že klukům pomůže zažít nějaké to dobrodružství, začne se vydávat za kapitána Nema, kluky sleduje, odposlouchává, pak jim vyrobí telegraf, aby se mohli dorozumívat... Do toho jsou tu ti piráti, to jsou zlí hoši taky disponující lodí, kteří ale energii svého mládí investují spíš do rošťáren, kradou rybářům ryby z vlasců, sundávají slabší děti z matraček a jeden z nich dokonce kouří.(Kdyby to byla foglarovka, umřel by. Tady se to tak nějak přejde, Toman si uvědomuje, že chlapec půjde jistě brzy do učení a tam by kouřit beztak začal.) Nemo má superschopnost - spoustu známých. A tak většinu knížky machruje s věcmi, které na socialistickém jezeře nebyly úplně samozřejmostí, Nautilus -zbrusu nový motorový člun s motorem z Wartburga, kompletní potápěčskou soupravu - vypůjčenou od Svazarmu, foťák s teleobjektivem kterým si Strážce na dálku fotil a tak.. nakonec samozřejmě všechno dobře dopadne, žádnému klukovi ani labuti není ublíženo a dva že tří pirátů se dokonce ukážou být hodnými.
Když o tom přemýšlím, je to rozporuplné. Ten malý kluk ve mě hltal každé slovo a strašně toužil po podobném dobrodružství. U nás voda nebyla, ve vedlejší vsi měli koupaliště, ale tam jsem začal dobrodružství zažívat až později, když jsem tam chodil na zábavy. Ten dospělák má trochu problém s postavou kapitána i s existencí dvanáctiletých kluků ponechaných týden bez dozoru aby si jezdili na lodi po přehradě. Naštěstí moji synové nejspíš podobné choutky mít nikdy nebudou. Kdybych je už nakrásně dostal do nějaké jeskyně, dožadovali by se tam WiFi. Věděli by vůbec kdo byl Nemo? A co je to morseovka?

1 03.07.2023

Kdysi jsem podobně hltal "Hlídky", takový ten magický a zároveň nepříjemně povědomý a blízký svět. Tak jen doufám, že Ghlukovskemu nehrábne stejně jako Lukjanenkovi.
Jsme v roce 2033, na povrchu se nedá vydržet a život zůstal ve stanicích metra pod Moskvou. Možná i v jiných městech, ale to se v Moskvě dneska už nedá zjistit. (Plzeň má smůlu, i když takové pivovarské podzemí... No nic. )
Hlavní hrdina Arťom, mimochodem vůbec nezávidím tomu kdo musel všema deseti celou knihu sázet, já když mám napsat "ť", trpím. a tady je tak desetkrát na stránce.. k věci. Hlavní hrdina Arťom se ocitá před úkolem. V první polovině knihy sledujeme klasickou "Odysseu" někoho, kdo byl nuceny opustit svůj domov a potkává nejrůznější subkultury, v části druhé už je potřeba nějakého většího cíle (něco jako posbírat pár siláků a jít hodit prsten do nějaké hory nebo co) načež v úplném závěru přichází...... Neřeknu vám to, přečtěte si to!
Funguje to skvěle. Dmitry má dar popisovat, ze stránek úplně kape tísnivá atmosféra uzavřených tunelů, trosek a zmutovaných živočichů. Potkáme se s drezinou s komunisty, se stanicí plnou nácků i kanibalů věřících v obřího červa.
Těším se na další díly a po závěru tohohle jsem zvědavý jaké vůbec budou.

12 02.07.2023

Takhle to dopadá, když se vám zásadní díla do hlavy nedostávají chronologicky.
Začátek s letadlama, to jsem viděl v nějakém filmu kdysi. A úplně na sto procent to bylo v Simpsnech v čarodějnickém dílu, akorát Gremlini rozebírali autobus. Od třetí světové války dal mi to zase připomnělo mnoho jiných sci-fi příběhů, které jsem tak za svůj život konzumoval řekněme hodně. Takže, je třeba při čtení vycházet z toho, že tohle je to úplně původní a to co mi to připomíná z toho vycházelo.
Každopádně, Dahl byl pan spisovatel, knížka je super čtivá, je plná sarkasmu a černého humoru a jako Plzeňéka mě dost bavilo, že postavy mluvící nářečím mluvily po Plzeňsku Copa Jakpa a tak..

14.06.2023

Já mám Bezoušku spojeného s vyprávěním veselých hereckých historek na gramofonových deskách. Tyto jsem jako kluk poslouchal pořád dokola a tajně snil o tom, že bych taky třeba někdy šel k divadlu.. nestalo se, nevadí.
Od knížky jsem si sliboval, že bude podobná, že tam bude mluvit o svých kolezích, že to bude legrace a že si u ní odpočinu.
Nestalo se.
Knížka je až absurdně nabitá informacemi. Každá stránka je třeba 5 i víc historek o pěti i vic různých lidech, začneme vzpomínán na dětství, posuneme se do protektorátu a popisu toho jak se za nacistů studovala konzervatoř a v poslední kapitole (každá kapitola má asi 150 stránek)se podíváme na časy reálného socialismu až někam po dobu revoluce.
Bezouška má dar vypravování, i suchá fakta v jeho podání vyzní vznešeně, smutnou událost dokáže podat s vtipem, v závěru knihy vpodstatě vyjmenovává lidí kteří umřeli a vzpomíná na ně. Jeho čeština je obdivuhodná. Množství informací v knížce má ale ten následek, že jsem kolikrát knížku zavíral s tím co všechno jsem se dozvěděl načež jsem zjistil, že jsem přečetl jen 10 stránek. Takhle nějak se musí cítil lidé co jezdí autem se mnou, taky tvrdívají, že jim g těch mých nekonečných historek praskne hlava.

1 14.06.2023

Pěkné to bylo. Po delší době knížka, která mě k sobě připoutala.
Já jsem nikdy nebyl Kingův fanda, kdysi se mi docela líbilo Stůj při mě, ale třeba To nebo Shining jsem nedočetl. Později se mi ale líbilo moc.
Je to taková duchařina z pohledu jednoho neobyčejného chlapce. Nebudu spoilerovat, snad nic neprozradim, když řeknu že vidí mrtvé lidí a může s nimi po nějakou dobu mluvit.

8 09.06.2023

Po minulém díle velmi příjemné překvapení. Adrianovi je 23 a je to ještě větší loser než dřív. Na začátku knihy je to dokonce tak do očí bijící, že jsem se několikrát přistihl nad myšlenkou začít na toho člověka hlasitě křičet, jenže on by mi nejspíš odpověděl nějakou premoudřelou frází a pak by mě ve svém románu Hle.. nechal trpět. Pak Adrian postupně padne na dno, někoho potká, zase ztratí, zase někoho potká, trochu absurdně cestuje... Já bych nerad spoileroval, tahle knížka si to nezaslouží.
Nejhorší na tom všem je, že jsem právě zjistil, že žiju ve lži. Myslel jsem, že jsou Léta v divočině poslední. A ono ne, takže jdu shánět Léta u kapučina..

1 03.05.2023

Podobně, jako se v díle L. Keplera dostává lidem do hlav Jurek Valter, mě se tam evidentně dostal Pavel Rímský. Protože ačkoli jsem tuhle knihu četl sám osobně, v hlavě mi to předčítal právě P.R., snad proto, že všechny předchozí díly jsem konzumoval jako audioknihy. ale to jen tak na okraj.
První polovina mě neskutečně bavila. Brutální akční jízda, temná atmosféra, velmi zajímavé modus operandi (napodobení lovu pavouka mě osobně přišlo jako jedna z nejoriginálnějších zápletek za hodně dlouhou dobu). Nicméně zhruba od poloviny to začne být takové nějaké, jak říkají dnešní mladí, meh. Konec mě osobně nešokoval, neuchvátil a přišel mi docela odflaknutý.
Za mě rozhodně nadprůměrná knížka, v rámci série spíš k těm brutalnejším dílům (jako byl lovec králíků třeba) a už teď se těším na desátý díl.

3 29.04.2023